Utajená skladba Janáčkova politického vzdoru : ke genezi a recepci "slovanské rapsodie" Taras Bulba

Název: Utajená skladba Janáčkova politického vzdoru : ke genezi a recepci "slovanské rapsodie" Taras Bulba
Variantní název:
  • Janáček' secret expression of political defiance : genesis and reception of the "Slavonic rhapsody" Taras Bulba
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2017, roč. 52, č. 2, s. 169-185
Rozsah
169-185
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The "Slavonic rhapsody" Taras Bulba is an example of Janáček's lifelong Russophilia. The composer adhered to the Russian culture through the declared Slavic patriotism in his early youth, all this being closely connected with the feelings of liberation of the nation and the question of Pan-Slavism. Janáček read the Russian original of Gogol's novel Taras Bulba in 1905 in the Brno-based Russian Circle. He then returned to this theme at the beginning of the WW1 when he got horrified by the fact that Slavic nations are fighting each other. As an expression of protest against this fact Janáček began to compose the "Slavonic rhapsody" Taras Bulba in January 1915. The work was completed by the beginning of July and Janáček then had it copied by the copyist Vojtěch Ševčík. The rhapsody wasn't, however, taken any further, no attempts to get it performed were made and even the title itself was kept secret. The reason was the high political tension in the empire: for instance a ban was imposed on the Russian Circle and Janáček as its head had to negotiate its liquidation with the police headquarters. Furthermore, Janáček's friend, the poet Petr Bezruč, was arrested and accused of treason for the alleged eulogizing poems about the tsar and Russian army published abroad. It is no surprise that Janáček got worried. He resumed work on Taras only after the premiere of Jenůfa in the Viennese Hofoper: in March 1918 he made a thorough revision and had the reworked parts copied by Václav Sedláček. The first performance, conducted by František Neumann, took place in Brno on 9 October 1921. Neumann worked out a detailed dynamics and made some changes. At this stage another copy was made, again by Vojtěch Ševčík. Subsequent performance was in Brno again, on 21 January 1924, again conducted by František Neumann, from the original 1918 copy of the score. Then followed a Prague performance on 9 November 1924 by the Czech Philharmonic Orchestra conducted by Václav Talich. He already used the new 1922 copy of the score and made some changes that were approved by the composer in person. Then began the negotiations of publication. Universal Edition in Vienna refused the composition on political grounds so it was finally published by Hudební matice Umělecké besedy in Prague. First the four-hand piano arrangement by Břetislav Bakala was published in 1925 (based on the 1922 score). Hudební matice then showed some reluctance concerning the publication of the score and performing materials. Just the confusing handwritten performing materials were offered with inscribed alterations from previous performances, not corresponding to the 1917 copy of the score. This was also the reason why in 1926 and 1927 the proposed performances in London, Paris and Zagreb were called off. Janáček then decided to notify Hudební matice of his withdrawal of Taras from them. This threat, however, forced the publisher to take steps towards prompt publication. Before that, in June 1927, Janáček revised the work once more significantly. The score was published in December 1927. Thanks to the preserved autograph and copies we can follow the development of this remarkable work in detail. This text is published as a preliminary study for the critical edition of Taras Bulba that will be published in 2018.
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO M000094862).
Reference
[1] ČERNUŠÁK, Gracian (šifra –k). Z brněnských koncertů. In: Lidové noviny, roč. XXIX (1921), č. 509 (11. 10.), s. 7.

[2] Dopis brněnského Policejního ředitelství Ruskému kroužku ze dne 27. února 1925 je uložen v Moravském zemském archivu (dále MZA), fond Policejní ředitelství v Brně B 26, sign. 648, kart. 2522B.

[3] GOGOL, Nikolaj Vasiljevič. Taras Bulba, Janáčkův exemplář knihy uložen v JA MZM, sign. JK 46.

[4] JANÁČEK, Leoš. Našemu vojsku. In Československé armádě. Pozdravy a vzkazy. Československý vědecký ústav vojenský, Praha 1923, s. 61.

[5] JANÁČEK, Leoš. Taras Bulba. Autograf skladby je uložen v JA MZM, sign. A 23.505, opis partitury Vojtěcha Ševčíka z roku 1915 je uložen tamtéž sign. A 33.789, nepoužité části původního Ševčíkova opisu s Janáčkovými úpravami jsou uloženy tamtéž, sign. A 33.789, opis partitury Vojtěcha Ševčíka a Václava Sedláčka z roku 1917 je uložen tamtéž, sign. A 49.313, opis partitury Vojtěcha Ševčíka z roku 1922 je uložen tamtéž, sign. A 39.739.

[6] PITOUROVÁ, Antonie. Vzpomínky na Leoše Janáčka. Strojopisný text je uložen v JA MZM, sign. D 187 LJ.

[7] Protokol z domovní prohlídky z 27. 3. 1915 je uložen v MZA, fond Policejní ředitelství v Brně B 26, sign. 648, kart. 2522B.

[8] Soudní rozhodnutí c. k. okresního soudu Brno město z 22. 1. 1916 je uložené v MZA, fond Policejní ředitelství v Brně B 26, sign. 648, kart. 2522B.

[9] Stanovy Ruského kroužku v Brně, MZA, fond Policejní ředitelství v Brně B 26, sign. 648, kart. 2522B.

[10] ZAHRÁDKA, Jiří a kolektiv (ed.): Korespondence Leoše Janáčka [online]. Brno 2016 [cit. 5-9-2017]

[11] Zápisy ze schůzí Vydavatelské komise Hudební matice Umělecké besedy z 21. 12. §§1923§§ je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, fond Umělecká beseda, kart. B 31.

[12] LÁNA, Oldřich. Leoš Janáček a Umělecká beseda (1920-1928). Druhá fáze spolupráce. Disertační práce, Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2017.

[13] PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. K otázce vzniku Janáčkova Tarase Bulby. In Časopis moravského muzea, roč. XLIX (1964), s. 223–228.

[14] PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. O vzniku díla. In Leoš Janáček, Taras Bulba. Souborné kritické vydání, řada D, svazek 7, Supraphon-Bärenreiter, 1980, s. XI–XII.

[15] SIMEONE, Nigel, TYRRELL, John, NĚMCOVÁ, Alena. Janáček's works. Clarendon Press, Oxford 1997.

[16] TYRRELL, John. Janáček, Years of a Life. Volume II (1914–1928). The Lonely Blackbird. Faber and Faber, London 2007.

[17] VIČAR, Jan. Taras Bulba Leoše Janáčka. In Leoš Janáček světový a regionální. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, s. 43–84.

[18] VRBA, Přemysl. Ruský kroužek v Brně a Leoš Janáček. In: Slezský sborník, roč. 58 (1960), č. 1, s. 71–85.

[19] ZAHRÁDKA, Jiří. "Divadlo nesmí býti lidu komedií" Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně. Moravské zemské muzeum, Brno 2012.