Nález poutního odznaku na hradě v Bečově nad Teplou

Název: Nález poutního odznaku na hradě v Bečově nad Teplou
Variantní název:
  • Der Fund eines Pilgerzeichens auf der Burg in Bečov nad Teplou
  • Find of a pilgrim's badge at Bečov nad Teplou Castle
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 575-585
Rozsah
575-585
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Na hradě v Bečově nad Teplou byl při archeologickém výzkumu nalezen poutní odznak datovaný patrně do druhé poloviny 14. století. Odznak je kruhový s prolamovaným motivem trůnící Madony a kleriků přidržujících nad ní zavěšené roucho Panny Marie, jednu ze čtyřech relikvií uchovávaných v Cáchách. Cáchy byly po Římě druhým nejčastějším cílem poutí z Čech, tamější relikvie byly ukazovány ve čtyřletých až sedmiletých cyklech.
A pilgrim's badge, probably from the late 14th century, was found during archaeological excavations at Bečov nad Teplou Castle in 2007. The circular, open- work badge depicts the Madonna with child enthroning with two clerics holding above her the cloak of the Virgin Mary, one of four relics kept in the Aachen Dome. Aachen, where the relics were displayed at regular intervals every four to seven years, was the second most frequented destination for pilgrimages from the Czech lands, after Rome.
Reference
[1] ANDERLE, J., 2001: Bečov. Stavebně historický průzkum horního hradu, rkp. ulož. NPÚ, ú. o. p. v Plzni, archiv plánů O 037*4*23077.

[2] BEUNINGEN, VAN H. J. E.–KOLDEWIJ, A. M., 1993: Heilig en Profaan, Rotterdams Papers 8, 209–213.

[3] ČASOPIS 100+1 [online] 23/2007: Časopis 100+1 [online], Víte, co je gagát? Dostupné na WWW: http://www.stoplus.cz/archiv/gagat.html.

[4] DRAGOUN, Z., 1995: Poutní odznak z Kolína nad Rýnem z výzkumu v Rybné ulici na Starém Městě pražském, AH 20, 491–495.

[5] DURDÍK, T., 1988: Deset let archeologického výzkumu v Jindřichově Hradci, Zpravodaj odboru památkové péče 1988/B1. České Budějovice.

[6] FOSTER, L., 2007: Bečov nad Teplou – areál hradu a zámku. Archeologický výzkum 2007, rkp. NZ ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Plzni, archiv archeologického oddělení.

[7] HOJDA, Z. A KOL., 2009: Civis peregrinus Bohemicus: Fernwallfahrten böhmischer Bürger im Spätmittelalter. In: Roma – Praga, Praha – Řím. Praha (v tisku).

[8] HRDINA, J., 2006: Böhmen–Franken–Bayern–Österreich, Überregionales Wallfahrtswesen um 1500 – ein Blick aus böhmischer Sicht. In: Wallfahrten in der europäischen Kultur. Pilgrimage in European Culture, Europäische Wallfahrtsstudien, sv. 1. (Doležal. D.–Kühne, H., edd.), 183–197. Frankfurt am Main.

[9] HRDINA, J., 2007: Spuren böhmischer und mährischer Pilger in Bayern und Franken im Spätmittelalter. In: Bayern und Böhmen. Kontakt, Konflikt, Kultur. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum, Bd. 111 (Luft, R.–Eiber, L., edd.), 59–83. München (rozšířená verze prvního článku se seznamem českých poutníků).

[10] HUS, M., 2007: Konzervátorská zpráva X–XII 2007, ZČM v Plzni, rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Plzni, archiv archeologického oddělení.

[11] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě, čp. 226, Mediaevalia archaeologica 4. Praha–Most.

[12] KOENIGSMARKOVÁ, H., 1980: Středověké poutní odznaky ze sbírek UPM. In: Sborník statí na počest 60. výročí narození PhDr. Dagmar Hejdové, CSc. Acta Uměleckoprůmyslového muzea Praha 15, Commentationes 2, 54–71. Praha.

[13] KOENIGSMARKOVÁ, H., 2005: Ein Prager Pilgerzeichen. In: Wallfahrten in der europäischen Kultur. Tagungsband Příbram, 26.–28. Mai 2004, 271–276. Frankfurt am Main.

[14] KOUŘIL, P.–TERYNGEROVÁ, H., 2002: Středoveký poutní odznak z historického jádra města Opavy. In: Civitas &Villa. Miasto i wies w średniowiecznej Europie środkowej, 227–233. Wrocław–Praha.

[15] RONG, P., 2000: Aachener Pilgerzeichen. Aachen.

[16] SEDLÁČEK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého XIII. Praha.

[17] SCHIFER, T., 2003: Archäometrische Untersuchungen an Waldenburger Steinzeug, Dissertation an der Fakultät für Werkstoffwissenschaft und Werkstofftechnologie der Technischen Universität Bergakademie Freiberg. Freiberg.

[18] SCHIFFERS, H., 1930: Kulturgeschichte der Aachenfahrt. Köln.

[19] SŮVOVÁ, Z., 2007: Bečov nad Teplou – hrad 2007. Osteologická analýza. ZIP, o. p. s. Plzeň, rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Plzni, archiv archeologického oddělení.

[20] VELÍMSKÝ, T., 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích, AH 23, 435–455.

[21] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici páni z Rýzmburka, 209, 218, 274. Praha.

[22] WALLFAHRT UND PILGERZEICHEN [online]: Wallfahrt und Pilgerzeichen [online]. Ein Projekt des Lehrstuhls für Christliche Archäologie, Denkmalkunde und Kulturgeschichte an der Theologischen Fakultät der Humboldt-Universität zu Berlin, dostupné na WWW: http://www2.hu/-berlin.de/sachkultur/pz/wallfahrt.html.

[23] WIHODA, M.–NODL, M., 2008: Trestní a smírčí poutě v českých a moravských městech v pozdním středověku. In: Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku, 203–216. Brno.

[24] YEOMAN, P., 1999: Pilgrimage artefacts from Scotland. In: Finds Research Group 700–1700, Datasheet 25. Perth.