Název: Orlandini's Antigona (vendicata) : transformation of a Venetian opera on its transalpine journey
Přispěvatel
Černínová, Eva (překladatel)
Čermáková, Barbora (překladatel)
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2018, roč. 53, č. Supplementum, s. 227-248
Rozsah
227-248
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2018-S-15
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140875
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The study focuses on the reception of the opera Antigona by Giuseppe Maria Orlandini from its premiere in Venice in 1718 to the productions in Breslau 1728 and Brno 1736. On the basis of newly discovered unique sources (a libretto from 1728 in the Moravian Museum Brno, the score in the Czech Museum of Music Prague, the score of the premiere version in the library of San Francisco State University, reviews in the contemporary press) changes which the work underwent on its way across Europe are presented, and the problem of the aesthetic categories of the pasticcio, in the context of Transalpine production of Italian opera seria, is restored.
Reference
[1] BORCHERDT, Hans Heinrich. Geschichte der italienischen Oper in Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1910, vol. 44, pp. 18–51.
[2] ČERNÁ, Zuzana. Antonio Bioni and His Compositions Preserved in Kroměříž Archive, Musicologica Brunensia, 2017, vol. 52, no. 2, pp. 217–242. | DOI 10.5817/MB2017-2-18
[3] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Studies in Czech Music 2, Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.
[4] FUKAČ, Jiří. Dochované inventáře chotkovské hudební sbírky na zámku Kačina. Jiří K. Kroupa and Jana Spáčilová (eds.). Antiqua Cuthna 5–11, Praha 2015, s. 42–64.
[5] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Berufstheater in Brünn 1668–1733. Brno: MU, 2012.
[6] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda, 2008, vol. 45, no. 1–2, pp. 57–114.
[7] MACEK, Ondřej. Vivaldi's Prague Opera Argippo and its Reconstruction, In MACEK, Petr – PERUTKOVÁ, Jana (edd.). The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Praha: KLP, 2013, pp. 89–98.
[8] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer, 2015.
[9] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích [František Antonín Míča in the Services of Count Questenberg and Italian Opera in Jaroměřice]. Praha: KLP, 2011.
[10] QUANTZ, Johann Joachim. Herrn Johann Joachim Quantzens Lebenslauf, von ihm selbst entworfen. In MARPURG, Friedrich Wilhelm (ed.). Historisch-Kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik, Bd. 1, St. 3, Berlin 1755, pp. 197–250.
[11] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola e Locatelli, 1990–1994.
[12] SEHNAL, Jiří. Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži [Music Literature in the Castle Library in Kroměříž], Gottwaldov: Oblastní museum a galerie, 1960.
[13] SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí [The Origins of the Opera in Moravia: The Current State of Knowledges]. In PETRŮ, Eduard (ed.). O divadle na Moravě. AUPO, Facultas philosophica, Supplementum 21. Praha: SPN, 1974, pp. 55–77.
[14] SELFRIDGE-FIELD, Eleanor. A New Chronology of Venetian Opera and Related Genres, 1660–1760, Stanford: Stanford University Press, 2007.
[15] SCHIERSE, Bruno Bernhard. Das Breslauer Zeitungswesen vor 1742. Breslau: J. U. Kern, 1902.
[16] SOMMER-MATHIS, Andrea. Die Anfänge des Wiener Kärntnertortheaters zwischen deutschprächiger Stegreifkomödie und italienischer Oper. Divadelní revue, 2015, vol. 26, pp. 139–152.
[17] SPÁČILOVÁ, Jana. Die Rezeption der italienischen Oper am Hofe des Olmützer Bischofs Schrattenbach. In MACEK, Petr – PERUTKOVÁ, Jana (edd.). The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Praha: KLP, 2013, pp. 75–88.
[18] SPÁČILOVÁ, Jana. Soloists of the Opera Productions in Brno, Holešov, Kroměříž and Vyškov. Italian Opera Singers in Moravian Sources c. 1720–1740 (Part I). In ZUR NIEDEN, Gesa – OVER, Berthold (edd.). Musicians' Mobilities and Music Migrations in Early Modern Europe. Biographical Patterns and Cultural Exchanges, Mainz: Transcript-Verlag, 2016, pp. 255–273.
[19] SPÁČILOVÁ, Jana. Počátky opery ve Slezsku – současný stav pramenů [The Origins of the Opera in Silesia – the Current State of Sources]. Musicologica Brunensia, 2016, vol. 51, no. 2, pp. 157–170. | DOI 10.5817/MB2016-2-12
[20] SPÁČILOVÁ, Jana. Catalogue of the Italian Opera Libretti in Central Europe in the 1st Half of the 18th Century, I: Moravia. Clavis monumentorum musicorum regni Bohemiae, series S, VIII. Praha: KLP, in preparation.
[21] STROHM, Reinhard. Essays on Handel and Italian Opera. Cambridge: Cambridge University Press, 1985.
[22] ŠKERLJ, Stanko. Italijansko gledališče v Ljubljani v preteklih stoletjih. Il teatro italiano a Ljubljana nei secoli passati. Ljubljana: SAZU, 1973.
[23] Verzeichnis aller welschen Opern, welche von 1725 bis 1734 auf dem breslauischen Schauplatz vorgestellet worden sind/. In MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte, Hamburg, §§1740§§, pp. 374–378.
[2] ČERNÁ, Zuzana. Antonio Bioni and His Compositions Preserved in Kroměříž Archive, Musicologica Brunensia, 2017, vol. 52, no. 2, pp. 217–242. | DOI 10.5817/MB2017-2-18
[3] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Studies in Czech Music 2, Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.
[4] FUKAČ, Jiří. Dochované inventáře chotkovské hudební sbírky na zámku Kačina. Jiří K. Kroupa and Jana Spáčilová (eds.). Antiqua Cuthna 5–11, Praha 2015, s. 42–64.
[5] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Berufstheater in Brünn 1668–1733. Brno: MU, 2012.
[6] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda, 2008, vol. 45, no. 1–2, pp. 57–114.
[7] MACEK, Ondřej. Vivaldi's Prague Opera Argippo and its Reconstruction, In MACEK, Petr – PERUTKOVÁ, Jana (edd.). The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Praha: KLP, 2013, pp. 89–98.
[8] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer, 2015.
[9] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích [František Antonín Míča in the Services of Count Questenberg and Italian Opera in Jaroměřice]. Praha: KLP, 2011.
[10] QUANTZ, Johann Joachim. Herrn Johann Joachim Quantzens Lebenslauf, von ihm selbst entworfen. In MARPURG, Friedrich Wilhelm (ed.). Historisch-Kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik, Bd. 1, St. 3, Berlin 1755, pp. 197–250.
[11] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola e Locatelli, 1990–1994.
[12] SEHNAL, Jiří. Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži [Music Literature in the Castle Library in Kroměříž], Gottwaldov: Oblastní museum a galerie, 1960.
[13] SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí [The Origins of the Opera in Moravia: The Current State of Knowledges]. In PETRŮ, Eduard (ed.). O divadle na Moravě. AUPO, Facultas philosophica, Supplementum 21. Praha: SPN, 1974, pp. 55–77.
[14] SELFRIDGE-FIELD, Eleanor. A New Chronology of Venetian Opera and Related Genres, 1660–1760, Stanford: Stanford University Press, 2007.
[15] SCHIERSE, Bruno Bernhard. Das Breslauer Zeitungswesen vor 1742. Breslau: J. U. Kern, 1902.
[16] SOMMER-MATHIS, Andrea. Die Anfänge des Wiener Kärntnertortheaters zwischen deutschprächiger Stegreifkomödie und italienischer Oper. Divadelní revue, 2015, vol. 26, pp. 139–152.
[17] SPÁČILOVÁ, Jana. Die Rezeption der italienischen Oper am Hofe des Olmützer Bischofs Schrattenbach. In MACEK, Petr – PERUTKOVÁ, Jana (edd.). The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Praha: KLP, 2013, pp. 75–88.
[18] SPÁČILOVÁ, Jana. Soloists of the Opera Productions in Brno, Holešov, Kroměříž and Vyškov. Italian Opera Singers in Moravian Sources c. 1720–1740 (Part I). In ZUR NIEDEN, Gesa – OVER, Berthold (edd.). Musicians' Mobilities and Music Migrations in Early Modern Europe. Biographical Patterns and Cultural Exchanges, Mainz: Transcript-Verlag, 2016, pp. 255–273.
[19] SPÁČILOVÁ, Jana. Počátky opery ve Slezsku – současný stav pramenů [The Origins of the Opera in Silesia – the Current State of Sources]. Musicologica Brunensia, 2016, vol. 51, no. 2, pp. 157–170. | DOI 10.5817/MB2016-2-12
[20] SPÁČILOVÁ, Jana. Catalogue of the Italian Opera Libretti in Central Europe in the 1st Half of the 18th Century, I: Moravia. Clavis monumentorum musicorum regni Bohemiae, series S, VIII. Praha: KLP, in preparation.
[21] STROHM, Reinhard. Essays on Handel and Italian Opera. Cambridge: Cambridge University Press, 1985.
[22] ŠKERLJ, Stanko. Italijansko gledališče v Ljubljani v preteklih stoletjih. Il teatro italiano a Ljubljana nei secoli passati. Ljubljana: SAZU, 1973.
[23] Verzeichnis aller welschen Opern, welche von 1725 bis 1734 auf dem breslauischen Schauplatz vorgestellet worden sind/. In MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte, Hamburg, §§1740§§, pp. 374–378.