Název: Etnocentrismus jako součást klasifikací : srovnání konstrukce hinduismu a středověkých herezí
Variantní název:
- Ethnocentrism as a part of classifications : a comparison of the construction of Hinduism and medieval heresy
Zdrojový dokument: Sacra. 2019, roč. 17, č. 2, s. 31-37
Rozsah
31-37
-
ISSN1214-5351 (print)2336-4483 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142533
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This essay shows the way of comparing two seemingly unrelated phenomena – Hinduism and medieval heresy, specifically Lollardy. It will argue that the construction of both categories from the ethnocentric perspective of power (colonists and inquisitors, respectively), as well as the acceptance of those categories by researches mainly before the postcolonial criticism, bears significant similarities. Thus, the paper will show that the postcolonial perspective is a suitable framework for not only concepts related to former colonies, but also to discover and, if possible, remove, ethnocentric aspects of such seemingly remote phenomena as medieval heresy in England.
Reference
[1] Arnold, J. H. (1998). The Historian as Inquisitor: The Ethics of Interrogating Subaltern Voices. Rethinking History, 2(3), 379–386. | DOI 10.1080/13642529809408974
[2] Balagangadhara, S. N. (2010). Orientalism, Postcolonialism and the 'Construction' of Religion. In E. Bloch, M. Keppens & R. Hegde (Eds.), Rethinking Religion in India: The Colonial Construction of Hinduism (pp. 135–163), London – New York: Routledge.
[3] Fárek, M. (2006). Hinduismus – reálné náboženství, nebo konstrukt koloniální vědy? Religio: Revue pro religionistiku, 14(2), 227–242.
[4] Franek, J. (2017). Naturalismus a protekcionismus ve studiu náboženství. Brno: Masarykova Univerzita.
[5] Fujda, M. (2013). Proč nestudovat náboženství: K sociologickému uspořádávání skutečnosti. Sociální studia, 10(3), 13–43. | DOI 10.5817/SOC2013-3-13
[6] Grundmann, H. (1965). Ketzerverhöre des Spätmittelalters als quellenkritisches Problem. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 21, 519–575.
[7] Hornbeck, J. P. (2010). What is a Lollard? Dissent and Belief in Late Medieval England. Oxford: Oxford University Press.
[8] Joy, M. (2001). Postcolonial Reflections: Challenges to Religious Studies. Method & Theory in the Study of Religions, 13, 177–195. | DOI 10.1163/157006801X00183
[9] Keppens, M. & Bloch, E. (2010). Introduction. In E. Bloch, M. Keppens & R. Hegde (Eds.), Rethinking Religion in India: The Colonial Construction of Hinduism (pp. 1–21), London – New York: Routledge.
[10] Lutton, R. (2006). Lollardy and Orthodox Religion in Pre-Reformation England: Reconstructing Piety. Woodbridge: The Boydell Press.
[11] Mbembe, A. (2011). Co je postkoloniální myšlení? In V. Havránek (Ed.), Postkoloniální myšlení II (pp. 36–52). Praha: tranzit.cz.
[12] Smith, J. Z. (1996). A Matter of Class: Taxonomies of Religion. The Harvard Theological Review, 89(4), 387–403. | DOI 10.1017/S0017816000006118
[13] Spivak, G. Ch. (2013). Jak vyučovat o "kulturně odlišné" knize. In V. Havránek & O. Lánský (Eds.), Postkoloniální myšlení IV (pp. 151–183). Praha: tranzit.cz.
[14] Zbíral, D. (2012). Inkviziční záznamy jako pramen historického bádání: Možnosti, omezení, strategie čtení. Dějiny – teorie – kritika, 9(2), 193–229.
[2] Balagangadhara, S. N. (2010). Orientalism, Postcolonialism and the 'Construction' of Religion. In E. Bloch, M. Keppens & R. Hegde (Eds.), Rethinking Religion in India: The Colonial Construction of Hinduism (pp. 135–163), London – New York: Routledge.
[3] Fárek, M. (2006). Hinduismus – reálné náboženství, nebo konstrukt koloniální vědy? Religio: Revue pro religionistiku, 14(2), 227–242.
[4] Franek, J. (2017). Naturalismus a protekcionismus ve studiu náboženství. Brno: Masarykova Univerzita.
[5] Fujda, M. (2013). Proč nestudovat náboženství: K sociologickému uspořádávání skutečnosti. Sociální studia, 10(3), 13–43. | DOI 10.5817/SOC2013-3-13
[6] Grundmann, H. (1965). Ketzerverhöre des Spätmittelalters als quellenkritisches Problem. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 21, 519–575.
[7] Hornbeck, J. P. (2010). What is a Lollard? Dissent and Belief in Late Medieval England. Oxford: Oxford University Press.
[8] Joy, M. (2001). Postcolonial Reflections: Challenges to Religious Studies. Method & Theory in the Study of Religions, 13, 177–195. | DOI 10.1163/157006801X00183
[9] Keppens, M. & Bloch, E. (2010). Introduction. In E. Bloch, M. Keppens & R. Hegde (Eds.), Rethinking Religion in India: The Colonial Construction of Hinduism (pp. 1–21), London – New York: Routledge.
[10] Lutton, R. (2006). Lollardy and Orthodox Religion in Pre-Reformation England: Reconstructing Piety. Woodbridge: The Boydell Press.
[11] Mbembe, A. (2011). Co je postkoloniální myšlení? In V. Havránek (Ed.), Postkoloniální myšlení II (pp. 36–52). Praha: tranzit.cz.
[12] Smith, J. Z. (1996). A Matter of Class: Taxonomies of Religion. The Harvard Theological Review, 89(4), 387–403. | DOI 10.1017/S0017816000006118
[13] Spivak, G. Ch. (2013). Jak vyučovat o "kulturně odlišné" knize. In V. Havránek & O. Lánský (Eds.), Postkoloniální myšlení IV (pp. 151–183). Praha: tranzit.cz.
[14] Zbíral, D. (2012). Inkviziční záznamy jako pramen historického bádání: Možnosti, omezení, strategie čtení. Dějiny – teorie – kritika, 9(2), 193–229.