Název: Keramický signální "cášský" roh ze Židlochovic
Variantní název:
- A ceramic "Aachen" horn from Židlochovice
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2020, roč. 25, č. 1, s. 47-58
Rozsah
47-58
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2020-1-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142803
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Nálezy keramických signálních rohů jsou dobře známy z rozsáhlé oblasti západní Evropy a již tradičně jsou spojovány s poutěmi do Porýní. Z našeho území jsou prozatím evidovány pouze čtyři nálezy tohoto typu. Příspěvek je věnován nově objevenému exempláři, který byl získán při záchranném archeologickém výzkumu na zámku v Židlochovicích v roce 2018.
The finds of ceramic signal horns are well known from the vast territory of Western Europe and are traditionally connected with pilgrimages to the Rhineland. From our country we currently know only four artefacts of this type. The article pays attention to a new find, which was acquired during a 2018 archaeological rescue excavation in the Židlochovice Chateau.
Note
Článek byl podpořen projektem: Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví v programu Ministerstva kultury na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní kulturní identity (NAKI II), identifikační kód projektu DG18P02OVV020.
Reference
[1] Antal, R. – Dejmal, M. – Šimík, J. 2019: A002/2019 Židlochovice zámek – Lesy ČR. Rkp. nálezové zprávy z archeologického výzkumu. Uloženo: Archiv Archaia Brno z. ú.
[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1231–1238 (Friedrich, G., (ed.)), Pragae 1942.
[3] CDB III/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1238–1240 (Friedrich, G. – Kristen, Z., (eds.)), Pragae 1962.
[4] CDM II: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II. 1200–1240 (Boczek, A., ed.), Olomucii 1839.
[5] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. 1350–1355 (Brandl, V., ed.), Brünn 1874.
[6] Fojtík, P. 2015: Keramický cášský roh ze zaniklé středověké vsi na k. ú. Kralice na Hané, okr. Prostějov, střední Morava. Archeologické rozhledy LXVII, 287–298.
[7] Foster, L. – Koenigsmarková, H. 2009: Nález poutního odznaku na hradě v Bečově nad Teplou. Archaeologia historica 34, 575–585.
[8] Gringmuth-Dallmer, E. 1997: Archäologische Funde von Musikinstrumenten aus mittelalterlichen Burgen. In: Kubková, J. – Klápště, J. – Ježek, M. – Meduna, P. (eds.), Život v archeologii středověku, Praha, 192–200.
[9] Haasis-Berner, A. 1994: Hörner aus Keramik – Wallfahrtsdevotionalien oder Signalhörner? Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 22, 15–38.
[10] Hosák, L. 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.
[11] Hrdina, J. 2008: Smírčí poutě v českých a moravských městech pozdního středověku. Drobná sonda z pramenů měst Jihlava a Krupka. In: Nodl, M. – Wihoda, M. edd., Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku, Brno, 203–216.
[12] Kouřil, P. – Teryngerová, H. 2002: Středověký poutní odznak z historického jádra města Opavy. In: Civitas & Villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie Środkowej, Wrocław – Praha, 227–233.
[13] Kratochvíl, A. 1910: Židlochovský okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[14] Marethová, B. 2012: Poutní odznak. In: Vojkůvková, K. – Zezula, M. edd., Předměty vyprávějí… Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru, Opava – Ostrava, 58–59.
[15] Mrázek, A. 2014: Fenomén náboženské pouti v počátcích české reformace. Rkp. disertační práce na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Praha.
[16] Ondrůj, A. (ed.) 1948: Židlochovice v letech zápasů a budování. Sborník statí o historii a kulturním růstu jihomoravského města. Židlochovice.
[17] Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. Praha.
[18] Procházka, R. 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice. Ein Beitrag zur regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren, Dänkmalpflege und Forschung in Westfalen 32, 113–124.
[19] Procházka, R. 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století. Pravěk – Nová Řada 1994/4, 323–344.
[20] Schregg, R. 2017: Träumende Wächter – Lärmende Pilger. http://archaeologik.blogspot.com/2017/02/traumende-wachter-larmende-pilger.html; citováno 17. 9. 2018
[21] Štěpán, V. 2002: Moravský markrabě Jošt (1354–1411). Brno.
[22] Unger, J. 1980: Keramika přelomu 14. a 15. století ve venkovském prostředí jižní Moravy. Archaeologia historica 5, 383–388.
[23] Unger, J. 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav. Archeologické rozhledy XXXVI, 288–296.
[24] Velímský, T. 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích. Archaeologia historica 23, 435–455.
[25] Velímský, T. 2006: Reflection of Pilgrimages in Material Culture of the Czech Middle Ages. In: Doležal, D. – Kühne, H. Hrsg., Wallfahrten in der europäischen Kultur. Pilgrimage in European Culture. Europäische Wallfahrtstudien 1, Frankfurt am Main, 253–270.
[26] Zajíc, P. 2007: Zajícové z Valdeka na Moravě. Rkp. bakalářské diplomové práce na HU FFMU v Brně. Brno.
[27] ZDB – Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren – Brünner Cuda), I, (1348–1466), (Chlumecký, P. – Chytil, J. – Demuth, K. – Wolfskron, A., (eds.)), Brünn, 1856.
[28] Zatloukal, R. 2014: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Přehled výzkumů 55–2, 243–245.
[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1231–1238 (Friedrich, G., (ed.)), Pragae 1942.
[3] CDB III/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1238–1240 (Friedrich, G. – Kristen, Z., (eds.)), Pragae 1962.
[4] CDM II: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II. 1200–1240 (Boczek, A., ed.), Olomucii 1839.
[5] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. 1350–1355 (Brandl, V., ed.), Brünn 1874.
[6] Fojtík, P. 2015: Keramický cášský roh ze zaniklé středověké vsi na k. ú. Kralice na Hané, okr. Prostějov, střední Morava. Archeologické rozhledy LXVII, 287–298.
[7] Foster, L. – Koenigsmarková, H. 2009: Nález poutního odznaku na hradě v Bečově nad Teplou. Archaeologia historica 34, 575–585.
[8] Gringmuth-Dallmer, E. 1997: Archäologische Funde von Musikinstrumenten aus mittelalterlichen Burgen. In: Kubková, J. – Klápště, J. – Ježek, M. – Meduna, P. (eds.), Život v archeologii středověku, Praha, 192–200.
[9] Haasis-Berner, A. 1994: Hörner aus Keramik – Wallfahrtsdevotionalien oder Signalhörner? Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 22, 15–38.
[10] Hosák, L. 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.
[11] Hrdina, J. 2008: Smírčí poutě v českých a moravských městech pozdního středověku. Drobná sonda z pramenů měst Jihlava a Krupka. In: Nodl, M. – Wihoda, M. edd., Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku, Brno, 203–216.
[12] Kouřil, P. – Teryngerová, H. 2002: Středověký poutní odznak z historického jádra města Opavy. In: Civitas & Villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie Środkowej, Wrocław – Praha, 227–233.
[13] Kratochvíl, A. 1910: Židlochovský okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[14] Marethová, B. 2012: Poutní odznak. In: Vojkůvková, K. – Zezula, M. edd., Předměty vyprávějí… Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru, Opava – Ostrava, 58–59.
[15] Mrázek, A. 2014: Fenomén náboženské pouti v počátcích české reformace. Rkp. disertační práce na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Praha.
[16] Ondrůj, A. (ed.) 1948: Židlochovice v letech zápasů a budování. Sborník statí o historii a kulturním růstu jihomoravského města. Židlochovice.
[17] Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. Praha.
[18] Procházka, R. 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice. Ein Beitrag zur regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren, Dänkmalpflege und Forschung in Westfalen 32, 113–124.
[19] Procházka, R. 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století. Pravěk – Nová Řada 1994/4, 323–344.
[20] Schregg, R. 2017: Träumende Wächter – Lärmende Pilger. http://archaeologik.blogspot.com/2017/02/traumende-wachter-larmende-pilger.html; citováno 17. 9. 2018
[21] Štěpán, V. 2002: Moravský markrabě Jošt (1354–1411). Brno.
[22] Unger, J. 1980: Keramika přelomu 14. a 15. století ve venkovském prostředí jižní Moravy. Archaeologia historica 5, 383–388.
[23] Unger, J. 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav. Archeologické rozhledy XXXVI, 288–296.
[24] Velímský, T. 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích. Archaeologia historica 23, 435–455.
[25] Velímský, T. 2006: Reflection of Pilgrimages in Material Culture of the Czech Middle Ages. In: Doležal, D. – Kühne, H. Hrsg., Wallfahrten in der europäischen Kultur. Pilgrimage in European Culture. Europäische Wallfahrtstudien 1, Frankfurt am Main, 253–270.
[26] Zajíc, P. 2007: Zajícové z Valdeka na Moravě. Rkp. bakalářské diplomové práce na HU FFMU v Brně. Brno.
[27] ZDB – Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren – Brünner Cuda), I, (1348–1466), (Chlumecký, P. – Chytil, J. – Demuth, K. – Wolfskron, A., (eds.)), Brünn, 1856.
[28] Zatloukal, R. 2014: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Přehled výzkumů 55–2, 243–245.