Název: [Izdný, Jakub a kol. Ludmila: kněžna a světice]
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 2, s. 633-637
Rozsah
633-637
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144706
Type: Recenze
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Reviewed work
Izdný, Jakub a kol. Ludmila: kněžna a světice. Vydání první. Praha: NLN, 2020. 514 stran. ISBN 978-80-7422-764-6.
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BLÁHOVÁ, M., 2001: Historická chronologie. Praha.
[2] BRAVERMANOVÁ, M., 2006: Textil nejstarších Přemyslovců. In: České země v raném středověku (Sommer, P., ed.), 193–212. Praha.
[3] DYNDA, J., 2017: Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech. Praha.
[4] HLEDÍKOVÁ, Z., 2006: Úcta sv. Ludmily mezi 12. a 14. stoletím a její formování v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. In: Nomine Liudmilam. Sborník prací k poctě svaté Ludmily (Špačková, R.–Meduna, P., edd.), 41–53. Mělník.
[5] KALHOUS, D., 2016: Hroby, kostely, kultura a texty. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 166–189. Praha.
[6] MAŘÍK, J.–MUSÍLEK, M.–SOMMER, P., edd., 2021: Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků. Praha.
[7] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., 2018: Úloha kultu a církevních center ve formování Pražského hradu v raném středověku. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Štefan, I.–Wihoda, M., edd.), 100–130. Praha.
[8] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2015: Revize první stavební fáze kostela Panny Marie na Pražském Hradě/Hradčanech. Návrat po šedesáti pěti letech, Staletá Praha 31, č. 2, 65–75.
[9] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2017: Revize mladších fází kostela Panny Marie na Pražském Hradě / Hradčanech, Staletá Praha 33, č. 2, 74–93.
[10] MAŠTEROVÁ, K., 2015: Bazilika a kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade vo svetle archeologického výskumu. Disertační práce, ulož. v Ústavu pro archeologii FF UK, Praha.
[11] PROFANTOVÁ, N., 1996: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha.
[12] ŘOUTIL, M., 2017: "Raduj se, mučedníků družko!" Role svaté Ludmily v kultu a kultuře východní Evropy. In: Cílek, V.–Majer, M.–Schmelzová, R. et alii, Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita, 117–119. Praha.
[13] ŠTEFAN, I., 2018: Pohanství a počátky křesťanství v Čechách: dialog historie a archeologie. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Štefan, I.–Wihoda, M., edd.), 146–171. Praha.
[14] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[15] VAVŘÍNEK, V., 2013: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Praha.
[16] VELEMÍNSKÝ, P.–KUŽELKA, V., 2021: Co ukázal průzkum kosterních ostatků sv. Ludmily. In: Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků (Mařík, J.–Musílek, M.–Sommer, P., edd.), 35–43. Praha.
[17] VLČEK, E., 1995: Osudy českých patronů. Praha.
[18] WIHODA, M., 2016: Druhý život mojmírovských knížat. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 144–165. Praha.
[2] BRAVERMANOVÁ, M., 2006: Textil nejstarších Přemyslovců. In: České země v raném středověku (Sommer, P., ed.), 193–212. Praha.
[3] DYNDA, J., 2017: Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech. Praha.
[4] HLEDÍKOVÁ, Z., 2006: Úcta sv. Ludmily mezi 12. a 14. stoletím a její formování v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. In: Nomine Liudmilam. Sborník prací k poctě svaté Ludmily (Špačková, R.–Meduna, P., edd.), 41–53. Mělník.
[5] KALHOUS, D., 2016: Hroby, kostely, kultura a texty. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 166–189. Praha.
[6] MAŘÍK, J.–MUSÍLEK, M.–SOMMER, P., edd., 2021: Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků. Praha.
[7] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., 2018: Úloha kultu a církevních center ve formování Pražského hradu v raném středověku. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Štefan, I.–Wihoda, M., edd.), 100–130. Praha.
[8] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2015: Revize první stavební fáze kostela Panny Marie na Pražském Hradě/Hradčanech. Návrat po šedesáti pěti letech, Staletá Praha 31, č. 2, 65–75.
[9] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2017: Revize mladších fází kostela Panny Marie na Pražském Hradě / Hradčanech, Staletá Praha 33, č. 2, 74–93.
[10] MAŠTEROVÁ, K., 2015: Bazilika a kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade vo svetle archeologického výskumu. Disertační práce, ulož. v Ústavu pro archeologii FF UK, Praha.
[11] PROFANTOVÁ, N., 1996: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha.
[12] ŘOUTIL, M., 2017: "Raduj se, mučedníků družko!" Role svaté Ludmily v kultu a kultuře východní Evropy. In: Cílek, V.–Majer, M.–Schmelzová, R. et alii, Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita, 117–119. Praha.
[13] ŠTEFAN, I., 2018: Pohanství a počátky křesťanství v Čechách: dialog historie a archeologie. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Štefan, I.–Wihoda, M., edd.), 146–171. Praha.
[14] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[15] VAVŘÍNEK, V., 2013: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Praha.
[16] VELEMÍNSKÝ, P.–KUŽELKA, V., 2021: Co ukázal průzkum kosterních ostatků sv. Ludmily. In: Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků (Mařík, J.–Musílek, M.–Sommer, P., edd.), 35–43. Praha.
[17] VLČEK, E., 1995: Osudy českých patronů. Praha.
[18] WIHODA, M., 2016: Druhý život mojmírovských knížat. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 144–165. Praha.