Název: Zpráva o stavu české "kárnetologie"
Variantní název:
- On Czech "kárnetology"
Zdrojový dokument: Theatralia. 2013, roč. 16, č. 1, s. 127-138
Rozsah
127-138
-
ISSN1803-845X (print)2336-4548 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/126124
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The study focuses primarily on the personality of Jiří Kárnet and his works which seem to have been under-reflected so far. Being among the first exiles after 1948, Kárnet had to cope with difficult conditions and lack of chance to publish his texts; therefore, most of his works remained as manuscripts. This paper is based on works and pieces of information from Kárnet's inheritance, trying to draw attention to crucial topics linked to his (dramatic) works. The author also aims at contextualizing Kárnet's personality and opens a discussion on his importance.
Reference
[1] ANOUILH, Jean. 1948. Antigona: tragedie. Praha: Václav Petr, 1948.
[2] ČERNÝ, Jindřich. 2007. Osudy českého divadla po druhé světové válce: Divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007.
[3] DINTER, Zdeněk. 1947. Bloudění. Mladá fronta (19. 4. 1947).
[4] HLOCH. 1943. Nový soubor s Empedoklem. Venkov (7. 10. 1943).
[5] JANOUŠEK, Pavel a kol. 2007. Dějiny české literatury 1945–1989: I. 1945–1948. Praha: Academia, 2007.
[6] JUST, Vladimír. 2005. Případ Antigona 1946: O inscenaci a následné debatě, jaká tu ještě nebyla. Divadelní noviny (8. 2. 2005): 10.
[7] KÁRNET, Jiří. 1940a. Silná dramaturgie. Program D 41 (1. 11. 1940): 4: 110–114.
[8] KÁRNET, Jiří. 1940b. Válka mezi generacemi. Generace (listopad 1940): 1: 24–28.
[9] KÁRNET, Jiří. 1945. Plavci. Mladá fronta (8. 11. 1945).
[10] KÁRNET, Jiří. 1946a. Bloudění. Praha: Mladá fronta, 1946.
[11] KÁRNET, Jiří. 1946b. Divadelní krise? Generace (únor 1946): 3: 16–19.
[12] KÁRNET, Jiří. 1946c. Divadlo generační nebo kamenné? Generace (červenec 1946): 7–8: 29–32.
[13] KÁRNET, Jiří. 1947. Útěk. Mladá fronta (27. 2. 1947).
[14] KÁRNET, Jiří. 1953. Soudruh O. Beránek. Skutečnost (duben–červen 1953): 4–6: 78–82.
[15] KÁRNET, Jiří. 1959. Nymfa. Svědectví (1959): 4: 379–392.
[16] KÁRNET, Jiří. 2009. Posmrtný deník: přísně tajná odpověď Václavu Havlovi. Praha: Paseka, 2009.
[17] KÁRNET, Jiří. 2012. Smutný vítěz. Praha: Pulchra, 2012.
[18] KÁRNET, Jiří. nedat. Strojopisná verze hry Blázni (A Time of Madness). Literární a divadelní agentura syndikátu čes. spisovatelů. Divadelní ústav, Praha: sign. P11740.
[19] KOPECKÝ, Jan. 1943. Hölderlinův večer. Lidové noviny (6. 10. 1943).
[20] KREJČA, Otomar. 1945–1946. Co je režisérismus? Divadelní zápisník (1945–46): 1: 145–150.
[21] Program ke hře Bloudění. 1947. Premiéra v Divadle Disk, Praha, 17. 4. 1947. Divadelní ústav, Praha: sign. K5799.
[22] PTÁČKOVÁ, Věra. Josef Svoboda (nový "Pokus" o portrét). Divadelní revue (2003): 2: 33–61.
[23] RAMBOUSEK, Jiří. 2007. Doba, knihy, autoři: články, medailony a recenze z let 1988–2007. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
[24] RANSDORF, Emil. nedat. Strojopisná verze hry Jiřího Kárneta Bloudění. Premiéra v Divadle Disk, Praha, 17. 4. 1947. Divadelní ústav, Praha: sign. P 76 43.
[25] STEHLÍKOVÁ, Eva. 2010. Karel Brušák: Básnické a prozaické dílo, Jiří Kárnet: Posmrtný deník. Přísně tajná odpověď Václavu Havlovi. Theatralia 13 (2010): 172–174.
[2] ČERNÝ, Jindřich. 2007. Osudy českého divadla po druhé světové válce: Divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007.
[3] DINTER, Zdeněk. 1947. Bloudění. Mladá fronta (19. 4. 1947).
[4] HLOCH. 1943. Nový soubor s Empedoklem. Venkov (7. 10. 1943).
[5] JANOUŠEK, Pavel a kol. 2007. Dějiny české literatury 1945–1989: I. 1945–1948. Praha: Academia, 2007.
[6] JUST, Vladimír. 2005. Případ Antigona 1946: O inscenaci a následné debatě, jaká tu ještě nebyla. Divadelní noviny (8. 2. 2005): 10.
[7] KÁRNET, Jiří. 1940a. Silná dramaturgie. Program D 41 (1. 11. 1940): 4: 110–114.
[8] KÁRNET, Jiří. 1940b. Válka mezi generacemi. Generace (listopad 1940): 1: 24–28.
[9] KÁRNET, Jiří. 1945. Plavci. Mladá fronta (8. 11. 1945).
[10] KÁRNET, Jiří. 1946a. Bloudění. Praha: Mladá fronta, 1946.
[11] KÁRNET, Jiří. 1946b. Divadelní krise? Generace (únor 1946): 3: 16–19.
[12] KÁRNET, Jiří. 1946c. Divadlo generační nebo kamenné? Generace (červenec 1946): 7–8: 29–32.
[13] KÁRNET, Jiří. 1947. Útěk. Mladá fronta (27. 2. 1947).
[14] KÁRNET, Jiří. 1953. Soudruh O. Beránek. Skutečnost (duben–červen 1953): 4–6: 78–82.
[15] KÁRNET, Jiří. 1959. Nymfa. Svědectví (1959): 4: 379–392.
[16] KÁRNET, Jiří. 2009. Posmrtný deník: přísně tajná odpověď Václavu Havlovi. Praha: Paseka, 2009.
[17] KÁRNET, Jiří. 2012. Smutný vítěz. Praha: Pulchra, 2012.
[18] KÁRNET, Jiří. nedat. Strojopisná verze hry Blázni (A Time of Madness). Literární a divadelní agentura syndikátu čes. spisovatelů. Divadelní ústav, Praha: sign. P11740.
[19] KOPECKÝ, Jan. 1943. Hölderlinův večer. Lidové noviny (6. 10. 1943).
[20] KREJČA, Otomar. 1945–1946. Co je režisérismus? Divadelní zápisník (1945–46): 1: 145–150.
[21] Program ke hře Bloudění. 1947. Premiéra v Divadle Disk, Praha, 17. 4. 1947. Divadelní ústav, Praha: sign. K5799.
[22] PTÁČKOVÁ, Věra. Josef Svoboda (nový "Pokus" o portrét). Divadelní revue (2003): 2: 33–61.
[23] RAMBOUSEK, Jiří. 2007. Doba, knihy, autoři: články, medailony a recenze z let 1988–2007. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
[24] RANSDORF, Emil. nedat. Strojopisná verze hry Jiřího Kárneta Bloudění. Premiéra v Divadle Disk, Praha, 17. 4. 1947. Divadelní ústav, Praha: sign. P 76 43.
[25] STEHLÍKOVÁ, Eva. 2010. Karel Brušák: Básnické a prozaické dílo, Jiří Kárnet: Posmrtný deník. Přísně tajná odpověď Václavu Havlovi. Theatralia 13 (2010): 172–174.