Název: Od homo sapiens k homo humanus - Seznámení s Leem Eitingerem
Variantní název:
- From homo sapiens to homo humanus - Introducing Leo Eitinger
Zdrojový dokument: Annales psychologici. 2014, roč. 1 (15), č. 1, s. 7-15
Rozsah
7-15
-
ISSN2336-4939 (print)2336-8071 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/132187
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek shrnuje život a dílo významného psychiatra českého původu, doktora Lea Eitingera, absolventa Masarykovy univerzity, předního odborníka a spoluzakladatele oboru viktimologie. Jako jeden z mála, kdo přežil pětileté věznění v koncentračních táborech během druhé světové války, již na konci padesátých let minulého století ve své vědecké práci rozvíjí zejména výzkumnou činnost týkající se posttraumatické stresové poruchy. Významně pak přispěl k začlenění kategorie Trvalá změna osobnosti následkem nadměrného stresu (F63) do Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů. Stejně tak rozpracovává koncepty psychologie katastrofických událostí, zvládání zátěžových situací, násilí, sebevražd a agrese, a to zejména u lidí, kteří přežili holocaust.
This article summarizes life and work of an eminent psychiatrist of Czech origin, Doctor Leo Eitinger, graduate of Masaryk University in Brno and co-founder of the victimology. He was one of the surviving victims kept for five years in concentration camps during the Second World War. At the end of fifties, he had already focused his research activities on topic of post-traumatic stress disorder. Thus, he contributed to Enduring personality change after catastrophic experience be incorporated into International Classification of Diseases and Related Health Problems. Furthermore, he developed concepts of catastrophic incidents, coping with stress situations, violence, suicides and aggression, especially by Holocaust survivors.
Reference
[1] Eitinger, L. (1959). The incidence of mental disease among refugees in Norway. The British Journal of Psychiatry, 105, 326–338. | DOI 10.1192/bjp.105.439.326
[2] Eitinger, L. (1969). Psychosomatic problems in concentration camp survivors. Journal of Psychosomatic Research, 13, 183–189. | DOI 10.1016/0022-3999(69)90061-0
[3] Eitinger, L. (1971). Organic and psychosomatic after-effects of concentration camp imprisonment. International Psychiatry Clinics, 8, 205–215.
[4] Eitinger, L. (1973). Mental Disease Among Refugees in Norway after World War II, Part III. In C. Zwingmann and M. Pfister-Ammende (Eds.), Uprooting and After (pp. 193–203). Berlin/Heidelberg: Springer-Verlag.
[5] Eitinger, L., & Strøm, A. (1973). Mortality and morbidity after excessive stress: A follow-up investigation of Norwegian concentration camp survivors. Oslo: Universitetsforlaget.
[6] Eitinger, L., & Major, E. F. (1993). Stress of the Holocaust. New York, NY: Free Press.
[7] Eitinger, L.,& Schwarz, D. (1981). Strangers in the word. Bern: H. Huber.
[8] Eitinger, L. (1984). The antisemitism in our time: A threat against us all. Oslo: The Nansen Committee.
[9] Eitinger, L., Krell, R., & Rieck, M. (1985). Psychological and medical effects of concentration camps and related persecutions on survivors of the holocaust: A research bibliography. Vancouver, Canada: University of British Columbia Press.
[10] Cargas, H. J. (1993). Voices from the Holocaust. Lexington: University Press of Kentucky.
[11] Cohen, M.M. (2000). A stand against tyranny: Norway's physicians and the Nazis. Detroit: Wayne State UniversityPress.
[12] Døcker, H. (1993). A true humanitarian: Czech-Norwegian doctor Leo Eitinger is 80 years old. Torture: quarterly journal on rehabilitation of torture victims and prevention of torture, 3, 24.
[13] Eitinger, L. (1959). The incidence of mental disease among refugees in Norway. The British Journal of Psychiatry, 105, 326–338. | DOI 10.1192/bjp.105.439.326
[14] Eitinger, L., & Strøm, A. (1973). Mortality and morbidity after excessive stress: A follow-up investigation of Norwegian concentration camp survivors. Oslo: Universitetsforlaget Humanities Press.
[15] Eitinger, L., & Schwarz, D. (1981). Strangers in the Word. Bern: H. Huber.
[16] Eitinger, L. (1984). Datamenneske eller medmennesk: Fra homo sapiens til homo humanus. Oslo: Cappelen.
[17] Eitinger, L., Krell, R., & Rieck, M. (Eds.). (1985). Psychological and medical effects of concentration camps and related persecutions on survivors of the holocaust: A research bibliography.Vancouver: University of British Columbia Press.
[18] Eitinger, L. (Ed.). (1993). The aging holocaust survivor. Bulletin of the Jerusalem Center for Research into the Late Effects of the Holocaust, 2, 5–12.
[19] Frankl, V. E. (1994). Lékařská péče o duši. Brno: Cesta.
[20] Frankl, V. E. (1997). Co v mých knihách není. Brno: Cesta.
[21] Genefke, I. (1997). Obituary: Leo Eitinger ("Sjoa") 1912–1996. Journal of Traumatic Stress, 10, 157–159. | DOI 10.1023/A:1024876901592
[22] Juříčková, M. (2012). Leo Eitinger jako autor populárně vědeckých textů, Konference ke 100. výročí narození významného psychiatra a humanisty, videozáznam, dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3HEJxl5HE4A, citováno 16. 11. 2013.
[23] Klímová, H., & Roubalová Kostlánová, V. (2011). Transgenerační přenos traumatu a možnost uzdravování – zkušenost se skupinovou terapií pro potomky obětí holocaustu. Psychosom, 9,8–34.
[24] Konečný, M. (2013). Brno nacistické. Brno: Host.
[25] Konečný, M. (2013). Zpráva o zapomenutých sousedstvích. Blansko: Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí.
[26] Matyášová, J. (2012, září). Leo Eitinger. Dostupné z http://www.holocaust.cz/cz/history/people/eitinger.
[27] Mikešová, H. (2012). Almanach Spolkového židovského reformního reálného gymnázia v Brně 1920 – 1941. Židovská obec Brno, dostupné z: http://www.zob.cz/?q=node/1894.
[28] Opat, J. (2003). Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Česká otázka včera a dnes. Praha: Ústav T. G. Masaryka.
[29] Pelčák, P., Škrabal, J., & Wahla, I.(Eds.). (1998). Otto Eisler 1893–1968. Brno: Obecní dům Brno.
[30] Skjæraasen, M. (2012). Lékař pro život – Příběh Lea Eitingera. Brno: Doplněk.
[31] Spejchal, P. (2011). Umělecké zachycení traumatu a sebevražda: Studie autorů přeživších holocaust. (Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno, Česká republika). Staženo z: http://is.muni.cz/th/78989/fss_m/.
[32] Vizinová, D., & Preiss, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie (PTSD): psychologická pomoc obětem válek a katastrof. Praha: Portál.
[33] Wiesel, E. (2007). Noc (2. vydání). Praha: Sefer s.r.o.
[34] Wiesel, E. (1997). Paměti, všechny řeky spějí do moře. Praha: Pragma.
[35] Weisæth, L., & Eitinger, L. (1993). Posttraumatic stress phenomena. In J. P. Wilson, and R. Beverley (Eds.), International Handbook of Traumatic Stress Syndromes, (pp. 69–77). New York: Plenum press.
[2] Eitinger, L. (1969). Psychosomatic problems in concentration camp survivors. Journal of Psychosomatic Research, 13, 183–189. | DOI 10.1016/0022-3999(69)90061-0
[3] Eitinger, L. (1971). Organic and psychosomatic after-effects of concentration camp imprisonment. International Psychiatry Clinics, 8, 205–215.
[4] Eitinger, L. (1973). Mental Disease Among Refugees in Norway after World War II, Part III. In C. Zwingmann and M. Pfister-Ammende (Eds.), Uprooting and After (pp. 193–203). Berlin/Heidelberg: Springer-Verlag.
[5] Eitinger, L., & Strøm, A. (1973). Mortality and morbidity after excessive stress: A follow-up investigation of Norwegian concentration camp survivors. Oslo: Universitetsforlaget.
[6] Eitinger, L., & Major, E. F. (1993). Stress of the Holocaust. New York, NY: Free Press.
[7] Eitinger, L.,& Schwarz, D. (1981). Strangers in the word. Bern: H. Huber.
[8] Eitinger, L. (1984). The antisemitism in our time: A threat against us all. Oslo: The Nansen Committee.
[9] Eitinger, L., Krell, R., & Rieck, M. (1985). Psychological and medical effects of concentration camps and related persecutions on survivors of the holocaust: A research bibliography. Vancouver, Canada: University of British Columbia Press.
[10] Cargas, H. J. (1993). Voices from the Holocaust. Lexington: University Press of Kentucky.
[11] Cohen, M.M. (2000). A stand against tyranny: Norway's physicians and the Nazis. Detroit: Wayne State UniversityPress.
[12] Døcker, H. (1993). A true humanitarian: Czech-Norwegian doctor Leo Eitinger is 80 years old. Torture: quarterly journal on rehabilitation of torture victims and prevention of torture, 3, 24.
[13] Eitinger, L. (1959). The incidence of mental disease among refugees in Norway. The British Journal of Psychiatry, 105, 326–338. | DOI 10.1192/bjp.105.439.326
[14] Eitinger, L., & Strøm, A. (1973). Mortality and morbidity after excessive stress: A follow-up investigation of Norwegian concentration camp survivors. Oslo: Universitetsforlaget Humanities Press.
[15] Eitinger, L., & Schwarz, D. (1981). Strangers in the Word. Bern: H. Huber.
[16] Eitinger, L. (1984). Datamenneske eller medmennesk: Fra homo sapiens til homo humanus. Oslo: Cappelen.
[17] Eitinger, L., Krell, R., & Rieck, M. (Eds.). (1985). Psychological and medical effects of concentration camps and related persecutions on survivors of the holocaust: A research bibliography.Vancouver: University of British Columbia Press.
[18] Eitinger, L. (Ed.). (1993). The aging holocaust survivor. Bulletin of the Jerusalem Center for Research into the Late Effects of the Holocaust, 2, 5–12.
[19] Frankl, V. E. (1994). Lékařská péče o duši. Brno: Cesta.
[20] Frankl, V. E. (1997). Co v mých knihách není. Brno: Cesta.
[21] Genefke, I. (1997). Obituary: Leo Eitinger ("Sjoa") 1912–1996. Journal of Traumatic Stress, 10, 157–159. | DOI 10.1023/A:1024876901592
[22] Juříčková, M. (2012). Leo Eitinger jako autor populárně vědeckých textů, Konference ke 100. výročí narození významného psychiatra a humanisty, videozáznam, dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3HEJxl5HE4A, citováno 16. 11. 2013.
[23] Klímová, H., & Roubalová Kostlánová, V. (2011). Transgenerační přenos traumatu a možnost uzdravování – zkušenost se skupinovou terapií pro potomky obětí holocaustu. Psychosom, 9,8–34.
[24] Konečný, M. (2013). Brno nacistické. Brno: Host.
[25] Konečný, M. (2013). Zpráva o zapomenutých sousedstvích. Blansko: Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí.
[26] Matyášová, J. (2012, září). Leo Eitinger. Dostupné z http://www.holocaust.cz/cz/history/people/eitinger.
[27] Mikešová, H. (2012). Almanach Spolkového židovského reformního reálného gymnázia v Brně 1920 – 1941. Židovská obec Brno, dostupné z: http://www.zob.cz/?q=node/1894.
[28] Opat, J. (2003). Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Česká otázka včera a dnes. Praha: Ústav T. G. Masaryka.
[29] Pelčák, P., Škrabal, J., & Wahla, I.(Eds.). (1998). Otto Eisler 1893–1968. Brno: Obecní dům Brno.
[30] Skjæraasen, M. (2012). Lékař pro život – Příběh Lea Eitingera. Brno: Doplněk.
[31] Spejchal, P. (2011). Umělecké zachycení traumatu a sebevražda: Studie autorů přeživších holocaust. (Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno, Česká republika). Staženo z: http://is.muni.cz/th/78989/fss_m/.
[32] Vizinová, D., & Preiss, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie (PTSD): psychologická pomoc obětem válek a katastrof. Praha: Portál.
[33] Wiesel, E. (2007). Noc (2. vydání). Praha: Sefer s.r.o.
[34] Wiesel, E. (1997). Paměti, všechny řeky spějí do moře. Praha: Pragma.
[35] Weisæth, L., & Eitinger, L. (1993). Posttraumatic stress phenomena. In J. P. Wilson, and R. Beverley (Eds.), International Handbook of Traumatic Stress Syndromes, (pp. 69–77). New York: Plenum press.