Název: Škapulíře z kostela sv. Jakuba v Brně
Variantní název:
- Scapulars from the Church of St. James, Brno
- Die Skapuliere aus der St. Jakobskirche in Brno
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2017, roč. 42, č. 1, s. 221-231
Rozsah
221-231
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2017-1-11
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136541
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Škapulíře se staly nedílnou součástí bohatého duchovního světa barokního člověka. Jejich unikátní dochování v kryptě kostela sv. Jakuba v Brně poskytuje jedinečnou příležitost k nahlédnutí do široké problematiky střetu katolické zbožnosti, adorace svatých a víry v jejich zázračné působení u prostých věřících. Detailní ikonografický rozbor několika zachovaných kusů je zasazen do dobového kontextu z hlediska času i provenience. Vzácný soubor z poloviny 17. až poloviny 18. století tak může posloužit jako analogie k podobným kolekcím dochovaným na našem území.
Scapulars were typical features of the rich spiritual world of people living in the baroque period. Their preservation in the crypt of the Church of St. James, Brno provides a unique insight into the broad issue of the clash between the Catholic religion, veneration of saints and faith in their miraculous powers on the part of ordinary people. A detailed iconographic analysis of several preserved items is placed in the historical context in terms of time and provenance. The precious series from the mid-17th century – mid- 18th century can thus serve as an analogy for similar collections from the territory of the Czech Republic.
Reference
[1] AURENHAMMER, H., 1956: Die Mariengnadenbilder Wiens und Niederösterreichs in der Barockzeit. Wien.
[2] BALBÍN, B., 2010: Diva Turzazensis. Brno [překlad knihy z r. 1658].
[3] BĚHALOVÁ, Š., 1995: Kramářské tisky ze sbírek Okresního muzea v Jindřichově Hradci věnované mariánským poutním místům v jižních Čechách, Jindřichohradecký vlastivědný sborník 7, 13–36.
[4] BIEDERMANN, H., 2008: Lexikon symbolů. Praha.
[5] HOŠKOVÁ, M., 1996: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku ve světle lidové zbožnosti, Střední Morava, 13–21.
[6] JAKUBEK, O.–PERŮTKA, M., 2010: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Část 2. Katalog. Olomouc.
[7] KAFKA, L., 2009: Dárek z pouti, poutní a pouťové umění. Praha.
[8] KELLER, P., 2010: Glaube und Aberglabe. Amulette, Medaillen und Andachtsbildchen. Salzburg.
[9] KRSEK, I.–KUDĚLKA, Z.–STEHLÍK, M.–VÁLKA, J., 1996: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[10] LECHNER, G. M.–GRÜNWALD, M., 2005: "Unter deinen Schutz…". Das Marienbild in Göttweig. Göttweig.
[11] MATHON, J. P., 1884: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a jejího panického chotě sv. Josefa, patrona církve svaté, dědice země české, ochránce císař. rodu Habsburků. Brno.
[12] MICHALČÁKOVÁ, J., 2014: Relikvie svatého Anastáze Perského. Kult svaté hlavy a jeho pojetí v křesťanské tradici. In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století (Kalous, A.–Stejskal, J.–Šrámek, J., edd.), 12–24. Olomouc.
[13] MIKULEC, J., 2013: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. Praha.
[14] PŘÍBĚH PRAŽSKÉHO HRADU 2003: Příběh Pražského hradu. Praha.
[15] ROYT, J., 1993: České nebe. Katalog výstavy. Praha.
[16] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[17] ŠTAJNOCHR, V., 2000: Panna Maria Divotvůrkyně. Uherské Hradiště.
[18] ŠULCOVÁ, V., 2012: Textilní nálezy z dětských pohřbů z krypty kostela sv. Jakuba v Brně. In: Textil v muzeu. Dětský textil a textilní hračka, 22–27. Brno.
[19] ŠULCOVÁ, V.–ZŮBEK, A., 2012: Hrobové textilie z krypty kostela sv. Jakuba v Brně, Fórum pro konzervátory-restaurátory, 37–42.
[20] ZVONAŘOVÁ, A., 2012: Amulety ve sbírce Muzea Jindřichohradecka, Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 24, 162–170.
[2] BALBÍN, B., 2010: Diva Turzazensis. Brno [překlad knihy z r. 1658].
[3] BĚHALOVÁ, Š., 1995: Kramářské tisky ze sbírek Okresního muzea v Jindřichově Hradci věnované mariánským poutním místům v jižních Čechách, Jindřichohradecký vlastivědný sborník 7, 13–36.
[4] BIEDERMANN, H., 2008: Lexikon symbolů. Praha.
[5] HOŠKOVÁ, M., 1996: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku ve světle lidové zbožnosti, Střední Morava, 13–21.
[6] JAKUBEK, O.–PERŮTKA, M., 2010: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Část 2. Katalog. Olomouc.
[7] KAFKA, L., 2009: Dárek z pouti, poutní a pouťové umění. Praha.
[8] KELLER, P., 2010: Glaube und Aberglabe. Amulette, Medaillen und Andachtsbildchen. Salzburg.
[9] KRSEK, I.–KUDĚLKA, Z.–STEHLÍK, M.–VÁLKA, J., 1996: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[10] LECHNER, G. M.–GRÜNWALD, M., 2005: "Unter deinen Schutz…". Das Marienbild in Göttweig. Göttweig.
[11] MATHON, J. P., 1884: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a jejího panického chotě sv. Josefa, patrona církve svaté, dědice země české, ochránce císař. rodu Habsburků. Brno.
[12] MICHALČÁKOVÁ, J., 2014: Relikvie svatého Anastáze Perského. Kult svaté hlavy a jeho pojetí v křesťanské tradici. In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století (Kalous, A.–Stejskal, J.–Šrámek, J., edd.), 12–24. Olomouc.
[13] MIKULEC, J., 2013: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. Praha.
[14] PŘÍBĚH PRAŽSKÉHO HRADU 2003: Příběh Pražského hradu. Praha.
[15] ROYT, J., 1993: České nebe. Katalog výstavy. Praha.
[16] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[17] ŠTAJNOCHR, V., 2000: Panna Maria Divotvůrkyně. Uherské Hradiště.
[18] ŠULCOVÁ, V., 2012: Textilní nálezy z dětských pohřbů z krypty kostela sv. Jakuba v Brně. In: Textil v muzeu. Dětský textil a textilní hračka, 22–27. Brno.
[19] ŠULCOVÁ, V.–ZŮBEK, A., 2012: Hrobové textilie z krypty kostela sv. Jakuba v Brně, Fórum pro konzervátory-restaurátory, 37–42.
[20] ZVONAŘOVÁ, A., 2012: Amulety ve sbírce Muzea Jindřichohradecka, Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 24, 162–170.