Název: Pohřbívání na Moravě v 16.–18. století
Variantní název:
- Burials in Moravia in the 16th–18th centuries
- Bestattungen in Mähren im 16.–18. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2017, roč. 42, č. 1, s. 135-151
Rozsah
135-151
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2017-1-7
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136537
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Výsledky studia pohřebního ritu v novověku představují zdroj informací o sociální struktuře tehdejší společnosti, o jejích postojích ke smrti a víře a v neposlední řadě o zvyklostech, které můžeme srovnávat s jevy jiných historických období. Na prozkoumaných novověkých hřbitovech na Moravě můžeme sledovat především prvky katolického pohřebního ritu, neboť toto náboženství bylo po téměř celé sledované období přednostně církví a státem diktováno. Pohřby jinověrců byly sice v určitých letech oficiálně tolerovány, avšak po mnoho let tito lidé pohřbívali tajně, především po Obnoveném zřízení zemském. Žil-li katolík příkladně a stejně tak zemřel, spočinul po smrti v posvěcené půdě hřbitova, v hrobě řádně označeném, většinou opatřeném životopisnými daty. Osoby sociálně výše postavené, církevní hodnostáři či majetní občané byli pohřbíváni s poctami a výpravností charakteristickou pro barokní dobu. Tito zemřelí nalezli místo svého odpočinku v rodinných hrobkách v kostele nebo hřbitovní kapli. Na Moravě se nachází celá řada dokladů novověkých pohřbů s výbavou, které mohou vypovídat mnohé o těchto lidech a jejich životech.
Results of the study of burial rites in the modern age present a source of information about the structure of the society and its attitudes to death and religion, as well as about customs that can be compared to the phenomena of other historical periods. Investigated modern-age graveyards in Moravia enable to study, in particular, the elements of Catholic funeral rites, as this religion was officially dictated by the church and the state throughout the observed period. Although funerals of those of different faith were tolerated in certain years, these individuals were usually buried in secret. If a person of the Catholic persuasion lived a virtuous life, they were buried in the consecrated ground of a cemetery, in a marked grave provided with biographical data. People of high social status, the clergy and the wealthy classes were buried with honours and pomp characteristic of the baroque period. Their resting places were in family tombs in churches or cemetery chapels. In Moravia there is multiple evidence of modern-age burials with grave goods bearing witness of the status of the deceased and their way of life.
Reference
[1] ARIÈS, P., 2000: Dějiny smrti I, II. Praha.
[2] BERKOVEC, T., 2002: Dlouhá Lhota (okr. Blansko), PV 43, 254–255.
[3] BURIAN, V., 1972: Orientační průzkum Dietrichštejnské krypty pod Dómem sv. Václava v Olomouci, PV 1971, 126.
[4] BURIAN, V., 1992: Osudy tělesných pozůstatků olomouckého biskupa Františka kardinála z Dietrichštejna, VVM XLIV, 330–343.
[5] CIMBŮRKOVÁ, P., 2007: Přehled devocionálií nalezených při antropologickém výzkumu v kryptě kostela sv. Mikuláše ve Znojmě, JM 43, 183–211.
[6] ČERNÁ, L. et al., 2012: Brno (okr. Brno-město), PV 53, č. 2, 100–131.
[7] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Znojmo (okr. Znojmo), PV 45, 249–250.
[8] ČIŽMÁŘ, Z.–ŠMÍD, M., 1999: Prostějov (okr. Prostějov), PV 40 (1997–1998), 363–369.
[9] DAVID, P.–SOUKUP, V., 2002: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. Praha.
[10] DĄBROWSKA, A., 1997: Liturgia śmierci a archeologia: Uwagi o wyborze miejsca pochowania, orientacji, ułożenia ciała i jego ubiorze w średniowiecznej Europie łacińskiej, Kwartalnik Historyczny 104, 3–14.
[11] DESCOEUDRES, G.–CUENI, A.–HESSE, Ch.–KECK, G., 1995: Sterben in Schwyz. Basel.
[12] DROZDOVÁ, E., 2006: Dietrichsteinové z Mikulova. Brno.
[13] FALTÝNEK, K., 2000: Litovel (okr. Olomouc) – Kostel sv. Filipa a Jakuba. NZ č. j. 212/00, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[14] FALTÝNEK, K., 2000a: Záchranný archeologický výzkum v kapli sv. Jiří a v kostele sv. Marka v Litovli. Výroční zpráva Památkového ústavu v Olomouci 1999, 76–82. Olomouc.
[15] FINGERLIN, I., 1992: Die Grafen von Sulz und ihr Begräbnis inTiengen am Hochrhein. Stuttgart.
[16] HADRAVA, V. et al., 2014: Hadrava, V.–Kováčik, P.–Moskalíková, T.–Šlézar, P., Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 55, č. 2, 243.
[17] HEJKAL, P.–HRUBÝ, P.–MRÁZ, V., 2004: Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Jihlavě v roce 2003, PV 45, 101–102.
[18] KAUEROVÁ, V.–KOUDELA, M., 1998: Památky staré Litovle. Olomouc.
[19] KLANICOVÁ, E.–PEŠKA, J., 1993: Sondážní práce v tzv. Dietrichštejnské hrobce v Mikulově (okr. Břeclav), PV 1991, 80.
[20] KOHOUTEK, J., 1999: Průzkum barokních krypt v kostele sv. Františka Xaverského a Zvěstování Panny Marie v Uherském Hradišti v roce 1998, Slovácko 41, 147–163.
[21] KOS, P., 2004: Želešice (okr. Brno-venkov), PV 45, 251.
[22] KOSTROUCH, F., 2011: Čejkovice (okr. Hodonín), PV 52, č. 2, 139–142.
[23] KOVÁČIK, P.–HADRAVA, V., 2015: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 56, č. 2, 295–297.
[24] KRÁL, A. B., 1969: Liechtensteinská hrobka na Vranově u Brna, VVM XXI, 121–131.
[25] KRÁL, A. B., 1969a: Nálezy ze Žerotínské hrobky v Židlochovicích, JM 5, 61–64.
[26] KRÁL, A. B., 1981: Žerotínská hrobka v Židlochovicích, JM 17, 329–332.
[27] KRÁL, A. B., 1984: Objev původního vstupu do Liechtensteinské hrobky na Vranově u Brna, VVM XXXVI, 69–72.
[28] KRÁL, P., 2007: Knihy o dobrém umírání v českém prostředí ve druhé polovině 16. a první půli 17. století. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 7–22. Praha.
[29] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Brno.
[30] KRÁLÍKOVÁ, M., 2012: Pohřbívání v brněnském kostele sv. Petra a Pavla v období 16. až 18. století, Pravěk NŘ 20, 271–324.
[31] KROUPA, J., 1986: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810. Brno.
[32] KRSEK, I. et al., 1996: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[33] KUNC, F. J., 1937: Od počátku až do skonání světa. Praha.
[34] LEHNER, M., 1996: Die Archäologie des Leechhügels, Fundberichte aus Österreich 35, 19–156.
[35] MELZER, G., 1984: Archäologische Untersuchungen in der Pfarrkirche St. Martin zu Thalgau, Salzburg, Fundberichte aus Österreich 23, 37–59.
[36] MIGLBAUER, R., 1991: Ausgrabungen im ehemaligen Minoritenkloster von Wels, Oberösterreich, Beiträge zur Mittelalter archäologie in Österreich 7, 93–113.
[37] MIKULEC, J., 2007: Náboženská bratrstva – institucionalizovaná zbožnost i smrt. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 163–186. Praha.
[38] MLČÁK, L., 1984: Krypta pod kaplí sv. Antonína Paduánského u olomouckého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, VVM XXXVI, 344–346.
[39] MORAVEC, Z. a kol., 2014: Moravec, Z.–Moravcová, I.–Živný, M.–Zedníková Malá, P., Příběh zapomenutého hřbitova. Ostrava.
[40] NOVOTNÝ, B., 1967: Vyzvednutí pozůstatků maršála Raduita de Souches, obránce Brna proti Švédům, PV 1966, 56–57.
[41] OBŠUSTA, P., 1999: Krhov (okr. Třebíč), PV 39 (1995–1996), 426.
[42] ORLITA, Z., 2007: Pohřební průvod mezi pietou a sebereprezentací. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 187–208. Praha.
[43] PAVELČÍK, J., 1996: Uherské Hradiště – ul. Pod Rochusem. NZ, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Brno, v. v. i.
[44] PRAHL, R. et al., 2004: Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830. Praha.
[45] PRCHAL, J., 2002: Kostnice v Nížkově (okres Žďár nad Sázavou), Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí 2, 34–35.
[46] PROCHÁZKA, R.–ZATLOUKAL, R., 1991: Brno (okr. Brno-město) – Kostel sv. Tomáše. NZ, ulož. v Ústavu archeologické památkové péče, Brno.
[47] SCHRAM, W., 1896: Brünner Kirchengrüfte, Notizenblatte des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens, 23–46.
[48] SNÁŠIL, R., 1973: Zjišťovací průzkum v Boršicích u Buchlovic, PV 1972, 62.
[49] STERNECK, T., 2007: "Chtějí krchov, by pak třebas na několiko zámkuov zamčen byl, mocně odevříti a to mrtvé tělo sami pochovati". Pohřby v konfesijně rozděleném prostředí na příkladu předbělohorského Brna. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 79–113. Praha.
[50] ŠENKYŘÍK, M., 1992: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Brno.
[51] ŠIKULOVÁ, V., 1970: Krypta v moravské kapli kostela sv. Václava v Opavě, PV 1968, 67–69.
[52] TIHELKA, K., 1950: Fundátoři Žarošské kaple v Bučovicích, VVM V, 64–68.
[53] UNGER, J., 1997: Hroby z 15. a 16. století s nádobami dnem vzhůru na jižní Moravě. In: Život v archeologii středověku, 639–648. Praha.
[54] UNGER, J., 2000: Pohřební ritus městského obyvatelstva 13. až 18. století v archeologických pramenech Moravy a Slezska – Der Grabritus der städtischen Bevölkerung im 13. bis 18. Jh. in archäologischen Quellen Mährens und Schlesiens, AH 25, 335–356.
[55] UNGER, J., 2002: Pohřbívání v šestnáctém století, SPFFBU C 49, 41–48.
[56] UNGER, J.–KOS, P., 2002: Znojmo (okr. Znojmo), PV 43, 306–308.
[57] VÍTEJTE NA VYSOČINĚ. Kostnice, Nížkov, http://www.region-vysocina.cz/kostnice-cx1114, cit. 20. 11. 2016.
[58] VÍTEJTE NA VYSOČINĚ. Kostnice, Velká Losenice, http://www.region-vysocina.cz/kostnice-velka-losenice-cx29, cit. 20. 11. 2016.
[59] ZATLOUKAL, R., 1999: Jihlava (okr. Jihlava), PV 39 (1995–1996), 417–418.
[60] ZEMAN, T., 2015: Mohelnice (okr. Šumperk), PV 56, č. 2, 283–287.
[61] ZEMANOVÁ-PETRŮ, R., 1973: Průzkum hrobky bývalého kapucínského kostela ve Vyškově, Vyškovský měsíčník 9, 10.
[62] ZEZULA, M., 1999: Ostrava (okr. Ostrava), PV 40 (1997–1998), 354–358.
[63] ZIMOLA, D., 2004: Jihlava (okr. Jihlava), PV 45, 200–202.
[64] ZUBER, R., 1987: Osudy moravské církve v 18. století (1699–1777). Praha.
[65] ZŮBEK, A., 2013: Hřbitov při kostele sv. Jakuba v Brně. Vyhodnocení archeologických poznatků. Disertační práce, Ústav archeologie a muzeologie, FF MU, Brno.
[2] BERKOVEC, T., 2002: Dlouhá Lhota (okr. Blansko), PV 43, 254–255.
[3] BURIAN, V., 1972: Orientační průzkum Dietrichštejnské krypty pod Dómem sv. Václava v Olomouci, PV 1971, 126.
[4] BURIAN, V., 1992: Osudy tělesných pozůstatků olomouckého biskupa Františka kardinála z Dietrichštejna, VVM XLIV, 330–343.
[5] CIMBŮRKOVÁ, P., 2007: Přehled devocionálií nalezených při antropologickém výzkumu v kryptě kostela sv. Mikuláše ve Znojmě, JM 43, 183–211.
[6] ČERNÁ, L. et al., 2012: Brno (okr. Brno-město), PV 53, č. 2, 100–131.
[7] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Znojmo (okr. Znojmo), PV 45, 249–250.
[8] ČIŽMÁŘ, Z.–ŠMÍD, M., 1999: Prostějov (okr. Prostějov), PV 40 (1997–1998), 363–369.
[9] DAVID, P.–SOUKUP, V., 2002: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. Praha.
[10] DĄBROWSKA, A., 1997: Liturgia śmierci a archeologia: Uwagi o wyborze miejsca pochowania, orientacji, ułożenia ciała i jego ubiorze w średniowiecznej Europie łacińskiej, Kwartalnik Historyczny 104, 3–14.
[11] DESCOEUDRES, G.–CUENI, A.–HESSE, Ch.–KECK, G., 1995: Sterben in Schwyz. Basel.
[12] DROZDOVÁ, E., 2006: Dietrichsteinové z Mikulova. Brno.
[13] FALTÝNEK, K., 2000: Litovel (okr. Olomouc) – Kostel sv. Filipa a Jakuba. NZ č. j. 212/00, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[14] FALTÝNEK, K., 2000a: Záchranný archeologický výzkum v kapli sv. Jiří a v kostele sv. Marka v Litovli. Výroční zpráva Památkového ústavu v Olomouci 1999, 76–82. Olomouc.
[15] FINGERLIN, I., 1992: Die Grafen von Sulz und ihr Begräbnis inTiengen am Hochrhein. Stuttgart.
[16] HADRAVA, V. et al., 2014: Hadrava, V.–Kováčik, P.–Moskalíková, T.–Šlézar, P., Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 55, č. 2, 243.
[17] HEJKAL, P.–HRUBÝ, P.–MRÁZ, V., 2004: Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Jihlavě v roce 2003, PV 45, 101–102.
[18] KAUEROVÁ, V.–KOUDELA, M., 1998: Památky staré Litovle. Olomouc.
[19] KLANICOVÁ, E.–PEŠKA, J., 1993: Sondážní práce v tzv. Dietrichštejnské hrobce v Mikulově (okr. Břeclav), PV 1991, 80.
[20] KOHOUTEK, J., 1999: Průzkum barokních krypt v kostele sv. Františka Xaverského a Zvěstování Panny Marie v Uherském Hradišti v roce 1998, Slovácko 41, 147–163.
[21] KOS, P., 2004: Želešice (okr. Brno-venkov), PV 45, 251.
[22] KOSTROUCH, F., 2011: Čejkovice (okr. Hodonín), PV 52, č. 2, 139–142.
[23] KOVÁČIK, P.–HADRAVA, V., 2015: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 56, č. 2, 295–297.
[24] KRÁL, A. B., 1969: Liechtensteinská hrobka na Vranově u Brna, VVM XXI, 121–131.
[25] KRÁL, A. B., 1969a: Nálezy ze Žerotínské hrobky v Židlochovicích, JM 5, 61–64.
[26] KRÁL, A. B., 1981: Žerotínská hrobka v Židlochovicích, JM 17, 329–332.
[27] KRÁL, A. B., 1984: Objev původního vstupu do Liechtensteinské hrobky na Vranově u Brna, VVM XXXVI, 69–72.
[28] KRÁL, P., 2007: Knihy o dobrém umírání v českém prostředí ve druhé polovině 16. a první půli 17. století. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 7–22. Praha.
[29] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Brno.
[30] KRÁLÍKOVÁ, M., 2012: Pohřbívání v brněnském kostele sv. Petra a Pavla v období 16. až 18. století, Pravěk NŘ 20, 271–324.
[31] KROUPA, J., 1986: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810. Brno.
[32] KRSEK, I. et al., 1996: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[33] KUNC, F. J., 1937: Od počátku až do skonání světa. Praha.
[34] LEHNER, M., 1996: Die Archäologie des Leechhügels, Fundberichte aus Österreich 35, 19–156.
[35] MELZER, G., 1984: Archäologische Untersuchungen in der Pfarrkirche St. Martin zu Thalgau, Salzburg, Fundberichte aus Österreich 23, 37–59.
[36] MIGLBAUER, R., 1991: Ausgrabungen im ehemaligen Minoritenkloster von Wels, Oberösterreich, Beiträge zur Mittelalter archäologie in Österreich 7, 93–113.
[37] MIKULEC, J., 2007: Náboženská bratrstva – institucionalizovaná zbožnost i smrt. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 163–186. Praha.
[38] MLČÁK, L., 1984: Krypta pod kaplí sv. Antonína Paduánského u olomouckého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, VVM XXXVI, 344–346.
[39] MORAVEC, Z. a kol., 2014: Moravec, Z.–Moravcová, I.–Živný, M.–Zedníková Malá, P., Příběh zapomenutého hřbitova. Ostrava.
[40] NOVOTNÝ, B., 1967: Vyzvednutí pozůstatků maršála Raduita de Souches, obránce Brna proti Švédům, PV 1966, 56–57.
[41] OBŠUSTA, P., 1999: Krhov (okr. Třebíč), PV 39 (1995–1996), 426.
[42] ORLITA, Z., 2007: Pohřební průvod mezi pietou a sebereprezentací. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 187–208. Praha.
[43] PAVELČÍK, J., 1996: Uherské Hradiště – ul. Pod Rochusem. NZ, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Brno, v. v. i.
[44] PRAHL, R. et al., 2004: Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830. Praha.
[45] PRCHAL, J., 2002: Kostnice v Nížkově (okres Žďár nad Sázavou), Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí 2, 34–35.
[46] PROCHÁZKA, R.–ZATLOUKAL, R., 1991: Brno (okr. Brno-město) – Kostel sv. Tomáše. NZ, ulož. v Ústavu archeologické památkové péče, Brno.
[47] SCHRAM, W., 1896: Brünner Kirchengrüfte, Notizenblatte des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens, 23–46.
[48] SNÁŠIL, R., 1973: Zjišťovací průzkum v Boršicích u Buchlovic, PV 1972, 62.
[49] STERNECK, T., 2007: "Chtějí krchov, by pak třebas na několiko zámkuov zamčen byl, mocně odevříti a to mrtvé tělo sami pochovati". Pohřby v konfesijně rozděleném prostředí na příkladu předbělohorského Brna. In: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Holý, M.–Mikulec, J., edd.), 79–113. Praha.
[50] ŠENKYŘÍK, M., 1992: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Brno.
[51] ŠIKULOVÁ, V., 1970: Krypta v moravské kapli kostela sv. Václava v Opavě, PV 1968, 67–69.
[52] TIHELKA, K., 1950: Fundátoři Žarošské kaple v Bučovicích, VVM V, 64–68.
[53] UNGER, J., 1997: Hroby z 15. a 16. století s nádobami dnem vzhůru na jižní Moravě. In: Život v archeologii středověku, 639–648. Praha.
[54] UNGER, J., 2000: Pohřební ritus městského obyvatelstva 13. až 18. století v archeologických pramenech Moravy a Slezska – Der Grabritus der städtischen Bevölkerung im 13. bis 18. Jh. in archäologischen Quellen Mährens und Schlesiens, AH 25, 335–356.
[55] UNGER, J., 2002: Pohřbívání v šestnáctém století, SPFFBU C 49, 41–48.
[56] UNGER, J.–KOS, P., 2002: Znojmo (okr. Znojmo), PV 43, 306–308.
[57] VÍTEJTE NA VYSOČINĚ. Kostnice, Nížkov, http://www.region-vysocina.cz/kostnice-cx1114, cit. 20. 11. 2016.
[58] VÍTEJTE NA VYSOČINĚ. Kostnice, Velká Losenice, http://www.region-vysocina.cz/kostnice-velka-losenice-cx29, cit. 20. 11. 2016.
[59] ZATLOUKAL, R., 1999: Jihlava (okr. Jihlava), PV 39 (1995–1996), 417–418.
[60] ZEMAN, T., 2015: Mohelnice (okr. Šumperk), PV 56, č. 2, 283–287.
[61] ZEMANOVÁ-PETRŮ, R., 1973: Průzkum hrobky bývalého kapucínského kostela ve Vyškově, Vyškovský měsíčník 9, 10.
[62] ZEZULA, M., 1999: Ostrava (okr. Ostrava), PV 40 (1997–1998), 354–358.
[63] ZIMOLA, D., 2004: Jihlava (okr. Jihlava), PV 45, 200–202.
[64] ZUBER, R., 1987: Osudy moravské církve v 18. století (1699–1777). Praha.
[65] ZŮBEK, A., 2013: Hřbitov při kostele sv. Jakuba v Brně. Vyhodnocení archeologických poznatků. Disertační práce, Ústav archeologie a muzeologie, FF MU, Brno.