Název: Obolus mrtvých a jeho význam pro datování archeologických pramenů
Variantní název:
- Charon's obol of the dead and its importance in the dating of archaeological sources
- Ein Totenobolus und seine Bedeutung für die Datierung archäologischer Quellen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 129-138
Rozsah
129-138
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128311
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek je příspěvkem do diskuse o datovacích schopnostech mincí vložených ve funkci obolu mrtvých do hrobů zemřelých osob. Je předložena argumentace vedoucí k závěru, že raně středověké mincovní nálezy obolu z Čech a Moravy jsou nositeli absolutních dat. Zároveň je předvedena ukázka příkladného využití obolu jako chronologické opory pro archeologické datování. Konkrétně jde o datování zániku raně středověkého hradiště Budeč (k. ú. Kováry, okr. Kladno) a zkorigování chronologie mladohradištní keramiky.
This article is a contribution to the discussion about the dating potential of coins placed in graves and functioning as Charon's obol. As concluded from the presented arguments, early-medieval coins from Bohemia and Moravia employed as grave goods convey absolute dating. At the same time, the article demonstrates the use of Charon's obol as a chronological aid in archaeological dating. The concrete example concerns the dating of the decline of the early-medieval Budeč hillfort (Kováry cadastral zone, Kladno district) and the amending of chronology of the Late Hillfort period pottery.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole. Ke chronologii raně středověké keramiky – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč. Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik, AR LI, 726–739.
[2] BARTOŠKOVÁ, A.–SLÁMA, J., 1997: Nové mincovní nálezy na Budči – Neue Münzfunde auf Budeč, Numismatické listy 52, 150–152.
[3] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Der zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Keramika přelomu raného a vrcholného středověku z prostoru čp. 39 a 40 ve Vikářské ulici na Pražském hradě – Keramik von der Wende des Früh- und Hochmittelalters im Raum der Vikariusgasse Nr. 39 und 40 auf der Prager Burg, AR XLIX, 86–102.
[5] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P.–ŽEGKLITZ, J., 1986: Bývalý biskupův dům na Pražském hradě – Das ehemalige Bischofshaus auf der Prager Burg, AH 11, 117–126.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–1987 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století. In: Ječný, H. a kol., Praha v raném středověku. Jeden ze současných pohledů na vývoj přemyslovského města – Prag im Frühmittelalter. Eine der gegenwärti gen Betrachtungsweisen der Entwicklung der Přemyslidenstadt, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[8] DRAGOUN, Z., 1996: Nález románské stavby v areálu sv. Jiljí na Starém Městě pražském – Der Fund eines romanischen Baues im Areal St. Ägidus in der Prager Altstadt, AH 21, 31–41.
[9] DOHNAL, V.–ONDRUŠ, V., 1964: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku, AR XVI, 191–208.
[10] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1998: K archeologickému studiu Pražského hradu, AR L, 295–307.
[11] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník I, 686–818. Praha.
[12] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[13] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9.–12. století v Mušově. Katalog. Brno.
[15] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[16] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[17] KOLNÍKOVÁ, E., 1967: Obolus mrtvých vo včasnostredovekých hrobech na Slovensku – Totenobolus in frühmittelalterlichen Gräbern der Slowakei, Slovenská archeológia 15, 189–254.
[18] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medievalcemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.
[19] MÜLLER, M.–TRYML, M., 2009: Revizní výzkum hrobů v břevnovském klášteře – The checking examination of graves at Břevnov monastery, Archeologie ve středních Čechách 13, 865–899.
[20] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, 3–81.
[21] SEJBAL, J., 1986: Nálezy denárů z pohřebiště na sadské výšině velkomoravského Starého města. In: Denárová měna na Moravě, 98–183. Brno.
[22] ŠIKULOVÁ, V., 1960: Uherské denáry ze slovanského hrobu z Hodonína, Numismatický sborník 6, 375–376.
[23] ŠOLLE, M.–VÁŇA, Z., 1983: Budeč, památník českého dávnověku. Kladno.
[24] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239, 814–817. Praha.
[25] VÁŇA, Z., 1983a: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1977, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3757/83.
[26] VÁŇA, Z., 1983b: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1978, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3758/83.
[27] VÁŇA, Z., 1983c: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1979, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 975/83.
[28] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986. Praha.
[29] ŽIVNÝ, M., 2012: Nálezy mincí z mladohradištních hrobů v Divákách a jejich začlenění do problematiky hrobových mincí z 11. století na Moravě – Die Münzfunde aus jungburgwallzeitlichen Gräbern in Diwak (Diváky) und ihre Eingliederung in die Problematik der Grabmünzen des 11. Jahrhunderts in Mähren, JM 48, 261–266.
[2] BARTOŠKOVÁ, A.–SLÁMA, J., 1997: Nové mincovní nálezy na Budči – Neue Münzfunde auf Budeč, Numismatické listy 52, 150–152.
[3] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Der zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Keramika přelomu raného a vrcholného středověku z prostoru čp. 39 a 40 ve Vikářské ulici na Pražském hradě – Keramik von der Wende des Früh- und Hochmittelalters im Raum der Vikariusgasse Nr. 39 und 40 auf der Prager Burg, AR XLIX, 86–102.
[5] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P.–ŽEGKLITZ, J., 1986: Bývalý biskupův dům na Pražském hradě – Das ehemalige Bischofshaus auf der Prager Burg, AH 11, 117–126.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–1987 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století. In: Ječný, H. a kol., Praha v raném středověku. Jeden ze současných pohledů na vývoj přemyslovského města – Prag im Frühmittelalter. Eine der gegenwärti gen Betrachtungsweisen der Entwicklung der Přemyslidenstadt, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[8] DRAGOUN, Z., 1996: Nález románské stavby v areálu sv. Jiljí na Starém Městě pražském – Der Fund eines romanischen Baues im Areal St. Ägidus in der Prager Altstadt, AH 21, 31–41.
[9] DOHNAL, V.–ONDRUŠ, V., 1964: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku, AR XVI, 191–208.
[10] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1998: K archeologickému studiu Pražského hradu, AR L, 295–307.
[11] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník I, 686–818. Praha.
[12] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[13] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9.–12. století v Mušově. Katalog. Brno.
[15] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[16] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[17] KOLNÍKOVÁ, E., 1967: Obolus mrtvých vo včasnostredovekých hrobech na Slovensku – Totenobolus in frühmittelalterlichen Gräbern der Slowakei, Slovenská archeológia 15, 189–254.
[18] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medievalcemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.
[19] MÜLLER, M.–TRYML, M., 2009: Revizní výzkum hrobů v břevnovském klášteře – The checking examination of graves at Břevnov monastery, Archeologie ve středních Čechách 13, 865–899.
[20] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, 3–81.
[21] SEJBAL, J., 1986: Nálezy denárů z pohřebiště na sadské výšině velkomoravského Starého města. In: Denárová měna na Moravě, 98–183. Brno.
[22] ŠIKULOVÁ, V., 1960: Uherské denáry ze slovanského hrobu z Hodonína, Numismatický sborník 6, 375–376.
[23] ŠOLLE, M.–VÁŇA, Z., 1983: Budeč, památník českého dávnověku. Kladno.
[24] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239, 814–817. Praha.
[25] VÁŇA, Z., 1983a: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1977, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3757/83.
[26] VÁŇA, Z., 1983b: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1978, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3758/83.
[27] VÁŇA, Z., 1983c: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1979, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 975/83.
[28] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986. Praha.
[29] ŽIVNÝ, M., 2012: Nálezy mincí z mladohradištních hrobů v Divákách a jejich začlenění do problematiky hrobových mincí z 11. století na Moravě – Die Münzfunde aus jungburgwallzeitlichen Gräbern in Diwak (Diváky) und ihre Eingliederung in die Problematik der Grabmünzen des 11. Jahrhunderts in Mähren, JM 48, 261–266.