Název: Rádové domy v štrukture osídlenia Slovenska a v jeho politických a sociálno-ekonomických vzťahoch (so zameraním na krížovnícke rády)
Variantní název:
- Ordenshäuser in der Siedlungsstruktur der Slowakei und ihre politischen und sozial-ökonomischen Beziehungen (mit dem Blick auf die Kreuzherrenorden)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1987, roč. 12, č. [1], s. 383-402
Rozsah
383-402
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139710
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Arnold, U. 1983: Elisabeth und Georg als Pfarrpatrone im Deutschordensland Preussen. In: Elisabeth, der Deutsche Orden und ihre Kirche. Marburg, s. 163—185.
[2] AUO = Arpádkori új okmánytár. Pest. Použitý zv. II/1861.
[3] AUO = Arpádkori új okmánytár. Pest. Použitý zv. VIII/1870.
[4] Antosiewicz, K. 1966: Zakon Ducha świetego de Saxia w Polsce średniowiecznej. In: Nasza Przeszłość 23 (Krakow), s. 167—198.
[5] Bálics, L. 1888: A római katholikus egyház története Magyarországban. II. Budapest.
[6] Bělohlavek, P. V.—Hradec, P. J. 1930: Dějiny českých křížovníků s červenou hvězdou. Praha.
[7] Bergmann, W. 1909: Reste Deutscher Ordensburgen in Sibenburgen, nebst einer Geschichte des Deutschen Ritterordens in diesen Lande 1211—1225. Freudenthale.
[8] Bertouch, E. von. 1975: Genossenschaften und der daraus hervorgegangenen Ritterorden. Leipzig.
[9] Bogyay, T. 1941: Isten báránya. In: Regnum Egyháztörténeti évkönyv (Budapest), s. 94—122.
[10] Bokesová-Uherová, M. 1973: Zdravotníctvo na Slovensku v období feudalizmu. Bratislava.
[11] Botťánková, M. 1980: Ku topografii mesta Trnavy v 16. storočí. In: Trnava okres a mesto. Bratislava, s. 61—145.
[12] Brune, P. 1892: Historie de l'Ordre Hospitalier du Saint-Esprit. Paris.
[13] Bulst-Thiele, M. L. 1980: Der Prozess gegen den Templerorden. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 375—402.
[14] CDSl. = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae. 1. (ed. R. Marsina). Bratislava. 1971
[15] Cramer, U. 1963: Das Hospital als Bautyp des Mittelalters. Köln.
[16] Csoma, J. 1915: Lovagrendkeresztek a magyar heraldikában. In: Turul, s. 17—21.
[17] Čarek, J. 1985: Městské znaky v českých zemích. Praha.
[18] Čarek, J. a kol. 1958: Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha.
[19] Dohnányi, Ľ. b. r.: Dejiny Trenčianskeho hradu a vývoj bývalého slobodného kráľovského mesta Trenčína. 1. kniha. Rukopis v Trenčianskom muzeu, inv. č. 21506
[20] Domańska, H. 1971: Proces modernizacji średniowiecznych zamków z terenu dawnego Państva krzyzackiego w XV—XVIII w. In: Studia i Materialy do Historii Wojskowości 17, č. 2, s. 3—36.
[21] Dragóner, B. 1904: Adalékok a kassai Sz. Lélekröl nevezett ösrégi kórház történetehez. In: Magyar Sion 18, s. 524—531.
[22] Duggan, A. 1973: Křižácké výpravy. Praha.
[23] Éber, L. 1909: Pösténi dombor-mü a Nemzeti múzeumban. In: Archeologiai értesítö 29, s. 289—293.
[24] Elm, K. 1980: Kanoniker und Ritter von Heiligen Grab. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 140—169.
[25] Feyfar, M. M. 1882: Aus dem Pantheon der Geschichte des hohen souränen Johanniter-Ritter-Ordens. Mikulov.
[26] Fiala, A. 1977: Obytná veža. Trenčianskeho hradu. In: Pamiatky príroda č. 2, s. 13—15.
[27] Fojtík, J. 1985: Pečate mesta Trenčína a pripojených obcí. In: Trenčín (remeslá, tlačiarne, architektúra). Bratislava, s. 79—87.
[28] Freed, J. B. 1977: The Friars and German Society in The Thirteenth Century. New York.
[29] Fuxhoffer, D.—Czinár, M. 1860: Monasteriologiae regni Hungariae. II. Pestini. ság 20, č. 11, s. 692—698.
[30] Fügedi, E. 1970: La formation des villes et les ordres mendiants en Hongrie. In: Annales Économiens-Sociétes-Civilisations 25, No 4, s. 966—987.
[31] Glassl, H. 1971: Der deutsche Orden im Burzenland und in Kumanien (1211—1225). In: Ungarn-Jahrbuch Bd. 3, s. 23—49.
[32] Gombos, A. F. 1937: Catalogus fontium historiae Hungaricae. I. Budapestini.
[33] Halaga, O. R. 1976: Košice — Balt. Košice.
[34] Hársing, L.—Kozák, K. 1979: A johanniták a középkori Magyrországon. In: Világosság 20. č. 11, s. 692—698.
[35] Hiestand, R. 1980: Die Anfänge der Johanniter. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 31—80.
[36] Hledíková, Z. 1971: Prokurátoři českých příjemců u kurie do r. 1419. In: Acta Universitatis Carolinae — Philosophica et historica 3—4, s. 65—109.
[37] Hník, F. M. 1935: Pohnutky dobročinnosti v křesťanství. Praha.
[38] Höke, L. 1866: Adatok Hontvármegye egyházi archaeologijához. In: Magyar Sion 4, s. 822—845.
[39] Holl, I. 1979: Sopron (Ödenburg) im mittelalter. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 31, s. 105—145.
[40] Hrochová, V. 1982: Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha.
[41] Hrochovi, V. M. 1975: Křižáci v Levantě. Praha.
[42] Hurt, R. b. r.: K nejstarším dějinám Orlovic. Rukopis (26 s.) uložený v múzeu Vyškova — Vyškov č. H 15. 227.
[43] Hýroš, Š. N., b. r.: Templariorum Monasteria in Regno Hungariae. Rukopis (110 s.) v Liptovskom múzeu Ružomberok, inv. č. 27852.
[44] Jirásko, L. 1979: Kláštery ve městech v Čechách a na Moravě ve 13. století. In: Hospodářské dějiny 4 (Praha), s. 133—159.
[45] Kavuljak, A. 1965: Historický miestopis Oravy. Bratislava.
[46] Karácsonyi, J. 1922: Szt. Ferencz rendjének története Magyarországom 1711—ig. I. Budapest.
[47] Kirschbaum, E. a kol. 1971: Lexikon der christlichen Ikonographie. 3. zv. Rom—Freiburg— Basel—Wien.
[48] Klein, B. 1978: Zásady určovania stredovekých ciest v geografickom prostredí. In: Vlast, zborník Považia 13, s. 19—39.
[49] Knauz, N. 1865: A Jánoslovagok Esztergomban. In: Magyar Sion, s. 641—665, 721—744.
[50] Kolinovics, G. 1789: Chronicon militaris ordinis equitum Templariorum. Pestini (posmrtné vydal M. G. Kovachich).
[51] Kollányi, F. 1900: Esztergomi kanonok (1100—1900). Esztergom.
[52] Kovačovičová-Puškárová, B.—Jankovič, V. 1965: Kostol sv. Alžběty v Kaplnej pri Bratislave. In: Zo starších výtvarných dejín Slovenska (Bratislava), s. 53—66.
[53] Kozák, K. 1982: Constructions dans la Hongrie de XII—XVe siécles des ordres de Chevalerie et d'Hospitaliers et leur influence. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 34, s. 71—130.
[54] Köszeghy, E. 1930: Die Denkmäler der Antoniter in Drautz (Zips). Kesmark.
[55] Kristó, Gy. 1978: A rozgonyi csata. Budapest.
[56] Kubinyi, A. 1984: Isten bárányát ábrázoló törvénybeidézö pescét (billog). In: Folia archaeologica 35, s. 139—159.
[57] Kubinyi, M. 1890: Árva vára. Budapest.
[58] Lexikon für Theologie 1958. Lexikon für Theologie und Kirche. 2.zv. Freiburg im Breisgau.
[59] Ludikar, A. Č. 1882: O řádu maltánském, se zvláštním zřetelem na Čechy. Klatovy.
[60] Lorenz, W. 1964: Die Kreuzherren mit dem roten Stern. Königstein.
[61] Lukáček, A. 1963. Dejiny starého templárskeho kláštora v Piešťanoch. Litoměřice. Rukopis (38 s.) v archíve r. k. fary Piešťany.
[62] Lutterer, I. a kol. 1982: Zeměpisná jména Československa. Praha.
[63] Majláth, B. 1885: Néhány városi pecsét. In: Turul, s. 134—137.
[64] Majtán, M. 1972: Slovo slatina v slovenských zemepisných názvoch. In. Kultúra slova 6, s. 120—122.
[65] Marosi, E. 1976: Vorläufige Kunsthistorische Bemerkungen zum Skulpturenfund von 1974 in der Burg von Buda. In: Acta historiae artium 22, s. 333—373.
[66] Martini, F. 1979: Der Deutsche Ritterorden und seine Kolonisten in Burzenland. In: Ungarn-Jahrbuch Bd. 10, s. 41—57.
[67] Matunák, M. 1904: Végles vára. Brezno (slov. preklad G. Balašu vyšiel vo Zvolene v r. 1960).
[68] MES = Monumenta ecclesiae Strigoniensis (ed. N. Knauz) I. Strigonii 1874.
[69] MES = Monumenta ecclesiae Strigoniensis (ed. N. Knauz) II. Strigonii 1882.
[70] Mezey, L. 1968: Ungarn und Europa im 12. Jahrhundert. Kirche und Kultur zwischen Ost und West. In: Probleme des 12. Jahrhunderts. Konstanz—Stuttgart, s. 255—272.
[71] Mezey, L. 1972: Székesfehérvár egyházi intézményei a középkorban. In: Székesfehérvár évszázadai. Bd. 2 (Székesfehérvár), s. 21—36.
[72] Millauer, X. M. 1832: Der deutsche Ritterorden in Böhmen. Prag.
[73] Mischlewski, A. 1976: Grundzüge der Geschichte des Antoniterordens bis zum Ausgang des 15. Jahrhunderts. Köln—Wien.
[74] Molnár, B. 1944: Kassa orvosi története. Košice.
[75] Münter, D. F. 1794: Statutenbuch des Ordens der Tempelherren. Berlin.
[76] Nowak, Z. H. (zost.) 1983: Die Rolle der Ritterorden in der Christianisierung und Kolonisierung des Ostseegebietes. Toruń.
[77] Novotný, V. 1900: Inquisitio domorum hospitalis S. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim, facta anno 1373. Praha.
[78] Patek, F. 1912: A magyarországi templarius rendtartomány felbomlása. Budapest.
[79] Pesty, F. 1861: Templáriusok Magyarországon. Pest.
[80] Piekarczyk, S. 1968: Barbarzyńcy i chrześcijaństwo. Warszawa.
[81] Polla, B. 1971: Kežmarok. (Výsledky historickoarcheologického výskumu). Bratislava.
[82] Procházka, R.—Plaček, M. 1984: Povrchový průzkum hradu Orlova, k. ú. Orlovice (okr. Vyškov). In: Přehled výzkumů 1982, Brno, s. 54—55.
[83] Prutz, H. 1908: Die geistlichen Ritterorden, ihre Stellung zur kirchlichen, politischen, gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Entwicklung des Mittelalters. Berlin.
[84] Ratkoš, P. 1964: Vznik a osídlenie makovického hradného panstva do začiatku 17. storočia. In: Príspevky k dejinám východného Slovenska (Bratislava), s. 39—54.
[85] Regesta hist dipl. Ord. S. Mariae 1948: Regesta historico-diplomatica Ordinis S. Mariae Theutonicorum 1198—1525 (ed. E. Joachim a W. Hubatsch). II. Regesta Privilegiorum Ordinis S. M. Theutonicorum (mit einem Anhang Papst und Konzilurkunden). Göttingen.
[86] Reiszig, E. 1901: Róbert Károly és a Jánoš lovag-rend. In: Századok 37, s. 515—580.
[87] Reiszig, E. 1903: IV. Béla király és a Jánoš lovag-rend Magyarországon. In: Századok 35, s. 520—541.
[88] Reiszig, E. 1911: A János-lovagok birtokviszonyai Magyarországon. In: Történelmi tár 12, s. 368—400.
[89] Reiszig, E. 1919—1920: A magyarországi János-lovagok a XVI. században. In: Századok 53—54, s. 433—486.
[90] Reiszig, E. 1928: A Jerussálemi Szent János-lovag-rend Magyaror szágon. II. Budapest.
[91] Reychman, J. 1964: Klasztor w Lendaku i jego dawna przynależność do opactwa miechowskiego. In: Nasza Przeszłość 19, s. 33—60.
[92] Ruciński, H. 1983: Provincja saska na Spiszu do 1412 roku. Białymstok.
[93] Reychman, J. 1964: Klasztor w Lendaku i jego dawna przynależność do opactwa miechowskiego. In: Nasza Przeszłość 19, s. 33—60.
[94] Ruciński, H. 1983: Provincja saska na Spiszu do 1412 roku. Białymstok.
[95] Ruttkay, A. 1983: Výskum na Detvianskej ulici v Piešťanoch. In: AVANS v roku 1982, Nitra, s. 220—224.
[96] Ruttkay, A.—Slivka, M. 1985: Cirkevné inštitúcie a ich úloha v sídliskovom a hospodárskom vývoji Slovenska v stredoveku. In: AH 10 (Brno), s. 333—356.
[97] Sedlák, V. 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. 1. Bratislava.
[98] Schütze, J. 1971: Bemerkungen zur Berufung und Vertreibung des Deutschen Ordens durch Andreas II. von Ungarn. In: Siebenbürgisches Archiv 8, s. 277—283.
[99] Schwarzenberg, K. 1941: Heraldika čili přehled její teorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě. Praha.
[100] Slivka, M. 1986: Johaniti v Trnave. Rukopis.
[101] Slivka, M. 1987: K stredovekým dejinám Bernolákova (Čeklísa) a jeho okolia. In: ZSNM — Historia 27, s. 151—179.
[102] Slivka, M.—Vallašek, A. 1986: Archeologický výskum stredovekého hrádku v Medziankach. In: Nové obzory 28, s. 137—162.
[103] Slabý, J. 1914: Jméno Jerusalem. In: Časopis kat. duchovenstva 55, č. 1, s. 66—74, č. 2, s. 164—174.
[104] Somogyi, Z. 1941: A középkori Magyarország szegényügye. Budapest.
[105] Steynitz, J. von. 1970: Mittelalterliche Hospitäler der Orden und Städte als Einrichtungen der Sozialen Sicherung. Berlin.
[106] Stüdeli, B. E. J. 1969: Minoritenniederlassungen und mittelalterliche Stadt. Franziskanische Forschungen 21. Werl-Westphala.
[107] Svátek, J. 1970: Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. In: Sborník archivních prací 20, č. 2, s. 505—624.
[108] Svátek, J. 1986: Johanité v Kroměříži. In: Studie muzea Kroměřížska, s. 25—40.
[109] Szántó, K. 1983: A katolikus egyház története. Budapest.
[110] Szendrei, J. 1891: Zólyom város pecsétje. In: Turul, s. 92—94.
[111] Šmilauer, V. 1937: Spišský Štvrtok a bůh Donnar. In: Bratislava r. 11, s. 448.
[112] Theiner, A. 1859: Vetera monumenta historica Hungariam sacram Illustrantia. I. Romae.
[113] Uhlár, V. 1969: Z problematiky miestnych názvov. In: Slovenská reč 34, s. 164—170.
[114] Unger, M. 1959: Bernhard von Clairvaux und der Slawenkreuzzug 1147. In: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 7, heft 1, s. 80—90.
[115] Vašek, B. 1941: Dějiny křesťanské charity. Olomouc.
[116] Vojtas, J. 1967: Z minulosti krížovníckeho prepoštstva v Lendaku. In: Vlastivedný zborník Spiš 1 (Košice), s. 57—87.
[117] Wagner, C. 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[118] Wick, V. 1923: Rím. kat. kostoly a ústavy v Košiciach. Košice.
[119] Wick, V. 1936: Dóm Svätej Alžběty v Košiciach. Košice.
[120] Wienand, A. 1970: Der Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln. (2. vydanie 1977).
[121] Wiśniewski, J. 1968: Przenoszenie nazw miejscowych. In: Studia linguistica slavica baltica Canuto-Olavo Falk sexagenario a collegis, amicis, discipulis oblata. Lundae, s. 337—350.
[122] Zaborov, M. A. 1960: Papstvo i krestovije pochody. Moskva.
[123] Zaborov, M. A. 1966: Uvedenie v istoriografiu krestovych pochodov (latinskaja chronolografia XI—XIII vekov). Moskva.
[124] Zimmermann, H. 1980: Der Deutsche Ritterorden in Siebenbürgen. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 267—298.
[2] AUO = Arpádkori új okmánytár. Pest. Použitý zv. II/1861.
[3] AUO = Arpádkori új okmánytár. Pest. Použitý zv. VIII/1870.
[4] Antosiewicz, K. 1966: Zakon Ducha świetego de Saxia w Polsce średniowiecznej. In: Nasza Przeszłość 23 (Krakow), s. 167—198.
[5] Bálics, L. 1888: A római katholikus egyház története Magyarországban. II. Budapest.
[6] Bělohlavek, P. V.—Hradec, P. J. 1930: Dějiny českých křížovníků s červenou hvězdou. Praha.
[7] Bergmann, W. 1909: Reste Deutscher Ordensburgen in Sibenburgen, nebst einer Geschichte des Deutschen Ritterordens in diesen Lande 1211—1225. Freudenthale.
[8] Bertouch, E. von. 1975: Genossenschaften und der daraus hervorgegangenen Ritterorden. Leipzig.
[9] Bogyay, T. 1941: Isten báránya. In: Regnum Egyháztörténeti évkönyv (Budapest), s. 94—122.
[10] Bokesová-Uherová, M. 1973: Zdravotníctvo na Slovensku v období feudalizmu. Bratislava.
[11] Botťánková, M. 1980: Ku topografii mesta Trnavy v 16. storočí. In: Trnava okres a mesto. Bratislava, s. 61—145.
[12] Brune, P. 1892: Historie de l'Ordre Hospitalier du Saint-Esprit. Paris.
[13] Bulst-Thiele, M. L. 1980: Der Prozess gegen den Templerorden. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 375—402.
[14] CDSl. = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae. 1. (ed. R. Marsina). Bratislava. 1971
[15] Cramer, U. 1963: Das Hospital als Bautyp des Mittelalters. Köln.
[16] Csoma, J. 1915: Lovagrendkeresztek a magyar heraldikában. In: Turul, s. 17—21.
[17] Čarek, J. 1985: Městské znaky v českých zemích. Praha.
[18] Čarek, J. a kol. 1958: Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha.
[19] Dohnányi, Ľ. b. r.: Dejiny Trenčianskeho hradu a vývoj bývalého slobodného kráľovského mesta Trenčína. 1. kniha. Rukopis v Trenčianskom muzeu, inv. č. 21506
[20] Domańska, H. 1971: Proces modernizacji średniowiecznych zamków z terenu dawnego Państva krzyzackiego w XV—XVIII w. In: Studia i Materialy do Historii Wojskowości 17, č. 2, s. 3—36.
[21] Dragóner, B. 1904: Adalékok a kassai Sz. Lélekröl nevezett ösrégi kórház történetehez. In: Magyar Sion 18, s. 524—531.
[22] Duggan, A. 1973: Křižácké výpravy. Praha.
[23] Éber, L. 1909: Pösténi dombor-mü a Nemzeti múzeumban. In: Archeologiai értesítö 29, s. 289—293.
[24] Elm, K. 1980: Kanoniker und Ritter von Heiligen Grab. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 140—169.
[25] Feyfar, M. M. 1882: Aus dem Pantheon der Geschichte des hohen souränen Johanniter-Ritter-Ordens. Mikulov.
[26] Fiala, A. 1977: Obytná veža. Trenčianskeho hradu. In: Pamiatky príroda č. 2, s. 13—15.
[27] Fojtík, J. 1985: Pečate mesta Trenčína a pripojených obcí. In: Trenčín (remeslá, tlačiarne, architektúra). Bratislava, s. 79—87.
[28] Freed, J. B. 1977: The Friars and German Society in The Thirteenth Century. New York.
[29] Fuxhoffer, D.—Czinár, M. 1860: Monasteriologiae regni Hungariae. II. Pestini. ság 20, č. 11, s. 692—698.
[30] Fügedi, E. 1970: La formation des villes et les ordres mendiants en Hongrie. In: Annales Économiens-Sociétes-Civilisations 25, No 4, s. 966—987.
[31] Glassl, H. 1971: Der deutsche Orden im Burzenland und in Kumanien (1211—1225). In: Ungarn-Jahrbuch Bd. 3, s. 23—49.
[32] Gombos, A. F. 1937: Catalogus fontium historiae Hungaricae. I. Budapestini.
[33] Halaga, O. R. 1976: Košice — Balt. Košice.
[34] Hársing, L.—Kozák, K. 1979: A johanniták a középkori Magyrországon. In: Világosság 20. č. 11, s. 692—698.
[35] Hiestand, R. 1980: Die Anfänge der Johanniter. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 31—80.
[36] Hledíková, Z. 1971: Prokurátoři českých příjemců u kurie do r. 1419. In: Acta Universitatis Carolinae — Philosophica et historica 3—4, s. 65—109.
[37] Hník, F. M. 1935: Pohnutky dobročinnosti v křesťanství. Praha.
[38] Höke, L. 1866: Adatok Hontvármegye egyházi archaeologijához. In: Magyar Sion 4, s. 822—845.
[39] Holl, I. 1979: Sopron (Ödenburg) im mittelalter. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 31, s. 105—145.
[40] Hrochová, V. 1982: Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha.
[41] Hrochovi, V. M. 1975: Křižáci v Levantě. Praha.
[42] Hurt, R. b. r.: K nejstarším dějinám Orlovic. Rukopis (26 s.) uložený v múzeu Vyškova — Vyškov č. H 15. 227.
[43] Hýroš, Š. N., b. r.: Templariorum Monasteria in Regno Hungariae. Rukopis (110 s.) v Liptovskom múzeu Ružomberok, inv. č. 27852.
[44] Jirásko, L. 1979: Kláštery ve městech v Čechách a na Moravě ve 13. století. In: Hospodářské dějiny 4 (Praha), s. 133—159.
[45] Kavuljak, A. 1965: Historický miestopis Oravy. Bratislava.
[46] Karácsonyi, J. 1922: Szt. Ferencz rendjének története Magyarországom 1711—ig. I. Budapest.
[47] Kirschbaum, E. a kol. 1971: Lexikon der christlichen Ikonographie. 3. zv. Rom—Freiburg— Basel—Wien.
[48] Klein, B. 1978: Zásady určovania stredovekých ciest v geografickom prostredí. In: Vlast, zborník Považia 13, s. 19—39.
[49] Knauz, N. 1865: A Jánoslovagok Esztergomban. In: Magyar Sion, s. 641—665, 721—744.
[50] Kolinovics, G. 1789: Chronicon militaris ordinis equitum Templariorum. Pestini (posmrtné vydal M. G. Kovachich).
[51] Kollányi, F. 1900: Esztergomi kanonok (1100—1900). Esztergom.
[52] Kovačovičová-Puškárová, B.—Jankovič, V. 1965: Kostol sv. Alžběty v Kaplnej pri Bratislave. In: Zo starších výtvarných dejín Slovenska (Bratislava), s. 53—66.
[53] Kozák, K. 1982: Constructions dans la Hongrie de XII—XVe siécles des ordres de Chevalerie et d'Hospitaliers et leur influence. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 34, s. 71—130.
[54] Köszeghy, E. 1930: Die Denkmäler der Antoniter in Drautz (Zips). Kesmark.
[55] Kristó, Gy. 1978: A rozgonyi csata. Budapest.
[56] Kubinyi, A. 1984: Isten bárányát ábrázoló törvénybeidézö pescét (billog). In: Folia archaeologica 35, s. 139—159.
[57] Kubinyi, M. 1890: Árva vára. Budapest.
[58] Lexikon für Theologie 1958. Lexikon für Theologie und Kirche. 2.zv. Freiburg im Breisgau.
[59] Ludikar, A. Č. 1882: O řádu maltánském, se zvláštním zřetelem na Čechy. Klatovy.
[60] Lorenz, W. 1964: Die Kreuzherren mit dem roten Stern. Königstein.
[61] Lukáček, A. 1963. Dejiny starého templárskeho kláštora v Piešťanoch. Litoměřice. Rukopis (38 s.) v archíve r. k. fary Piešťany.
[62] Lutterer, I. a kol. 1982: Zeměpisná jména Československa. Praha.
[63] Majláth, B. 1885: Néhány városi pecsét. In: Turul, s. 134—137.
[64] Majtán, M. 1972: Slovo slatina v slovenských zemepisných názvoch. In. Kultúra slova 6, s. 120—122.
[65] Marosi, E. 1976: Vorläufige Kunsthistorische Bemerkungen zum Skulpturenfund von 1974 in der Burg von Buda. In: Acta historiae artium 22, s. 333—373.
[66] Martini, F. 1979: Der Deutsche Ritterorden und seine Kolonisten in Burzenland. In: Ungarn-Jahrbuch Bd. 10, s. 41—57.
[67] Matunák, M. 1904: Végles vára. Brezno (slov. preklad G. Balašu vyšiel vo Zvolene v r. 1960).
[68] MES = Monumenta ecclesiae Strigoniensis (ed. N. Knauz) I. Strigonii 1874.
[69] MES = Monumenta ecclesiae Strigoniensis (ed. N. Knauz) II. Strigonii 1882.
[70] Mezey, L. 1968: Ungarn und Europa im 12. Jahrhundert. Kirche und Kultur zwischen Ost und West. In: Probleme des 12. Jahrhunderts. Konstanz—Stuttgart, s. 255—272.
[71] Mezey, L. 1972: Székesfehérvár egyházi intézményei a középkorban. In: Székesfehérvár évszázadai. Bd. 2 (Székesfehérvár), s. 21—36.
[72] Millauer, X. M. 1832: Der deutsche Ritterorden in Böhmen. Prag.
[73] Mischlewski, A. 1976: Grundzüge der Geschichte des Antoniterordens bis zum Ausgang des 15. Jahrhunderts. Köln—Wien.
[74] Molnár, B. 1944: Kassa orvosi története. Košice.
[75] Münter, D. F. 1794: Statutenbuch des Ordens der Tempelherren. Berlin.
[76] Nowak, Z. H. (zost.) 1983: Die Rolle der Ritterorden in der Christianisierung und Kolonisierung des Ostseegebietes. Toruń.
[77] Novotný, V. 1900: Inquisitio domorum hospitalis S. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim, facta anno 1373. Praha.
[78] Patek, F. 1912: A magyarországi templarius rendtartomány felbomlása. Budapest.
[79] Pesty, F. 1861: Templáriusok Magyarországon. Pest.
[80] Piekarczyk, S. 1968: Barbarzyńcy i chrześcijaństwo. Warszawa.
[81] Polla, B. 1971: Kežmarok. (Výsledky historickoarcheologického výskumu). Bratislava.
[82] Procházka, R.—Plaček, M. 1984: Povrchový průzkum hradu Orlova, k. ú. Orlovice (okr. Vyškov). In: Přehled výzkumů 1982, Brno, s. 54—55.
[83] Prutz, H. 1908: Die geistlichen Ritterorden, ihre Stellung zur kirchlichen, politischen, gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Entwicklung des Mittelalters. Berlin.
[84] Ratkoš, P. 1964: Vznik a osídlenie makovického hradného panstva do začiatku 17. storočia. In: Príspevky k dejinám východného Slovenska (Bratislava), s. 39—54.
[85] Regesta hist dipl. Ord. S. Mariae 1948: Regesta historico-diplomatica Ordinis S. Mariae Theutonicorum 1198—1525 (ed. E. Joachim a W. Hubatsch). II. Regesta Privilegiorum Ordinis S. M. Theutonicorum (mit einem Anhang Papst und Konzilurkunden). Göttingen.
[86] Reiszig, E. 1901: Róbert Károly és a Jánoš lovag-rend. In: Századok 37, s. 515—580.
[87] Reiszig, E. 1903: IV. Béla király és a Jánoš lovag-rend Magyarországon. In: Századok 35, s. 520—541.
[88] Reiszig, E. 1911: A János-lovagok birtokviszonyai Magyarországon. In: Történelmi tár 12, s. 368—400.
[89] Reiszig, E. 1919—1920: A magyarországi János-lovagok a XVI. században. In: Századok 53—54, s. 433—486.
[90] Reiszig, E. 1928: A Jerussálemi Szent János-lovag-rend Magyaror szágon. II. Budapest.
[91] Reychman, J. 1964: Klasztor w Lendaku i jego dawna przynależność do opactwa miechowskiego. In: Nasza Przeszłość 19, s. 33—60.
[92] Ruciński, H. 1983: Provincja saska na Spiszu do 1412 roku. Białymstok.
[93] Reychman, J. 1964: Klasztor w Lendaku i jego dawna przynależność do opactwa miechowskiego. In: Nasza Przeszłość 19, s. 33—60.
[94] Ruciński, H. 1983: Provincja saska na Spiszu do 1412 roku. Białymstok.
[95] Ruttkay, A. 1983: Výskum na Detvianskej ulici v Piešťanoch. In: AVANS v roku 1982, Nitra, s. 220—224.
[96] Ruttkay, A.—Slivka, M. 1985: Cirkevné inštitúcie a ich úloha v sídliskovom a hospodárskom vývoji Slovenska v stredoveku. In: AH 10 (Brno), s. 333—356.
[97] Sedlák, V. 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. 1. Bratislava.
[98] Schütze, J. 1971: Bemerkungen zur Berufung und Vertreibung des Deutschen Ordens durch Andreas II. von Ungarn. In: Siebenbürgisches Archiv 8, s. 277—283.
[99] Schwarzenberg, K. 1941: Heraldika čili přehled její teorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě. Praha.
[100] Slivka, M. 1986: Johaniti v Trnave. Rukopis.
[101] Slivka, M. 1987: K stredovekým dejinám Bernolákova (Čeklísa) a jeho okolia. In: ZSNM — Historia 27, s. 151—179.
[102] Slivka, M.—Vallašek, A. 1986: Archeologický výskum stredovekého hrádku v Medziankach. In: Nové obzory 28, s. 137—162.
[103] Slabý, J. 1914: Jméno Jerusalem. In: Časopis kat. duchovenstva 55, č. 1, s. 66—74, č. 2, s. 164—174.
[104] Somogyi, Z. 1941: A középkori Magyarország szegényügye. Budapest.
[105] Steynitz, J. von. 1970: Mittelalterliche Hospitäler der Orden und Städte als Einrichtungen der Sozialen Sicherung. Berlin.
[106] Stüdeli, B. E. J. 1969: Minoritenniederlassungen und mittelalterliche Stadt. Franziskanische Forschungen 21. Werl-Westphala.
[107] Svátek, J. 1970: Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. In: Sborník archivních prací 20, č. 2, s. 505—624.
[108] Svátek, J. 1986: Johanité v Kroměříži. In: Studie muzea Kroměřížska, s. 25—40.
[109] Szántó, K. 1983: A katolikus egyház története. Budapest.
[110] Szendrei, J. 1891: Zólyom város pecsétje. In: Turul, s. 92—94.
[111] Šmilauer, V. 1937: Spišský Štvrtok a bůh Donnar. In: Bratislava r. 11, s. 448.
[112] Theiner, A. 1859: Vetera monumenta historica Hungariam sacram Illustrantia. I. Romae.
[113] Uhlár, V. 1969: Z problematiky miestnych názvov. In: Slovenská reč 34, s. 164—170.
[114] Unger, M. 1959: Bernhard von Clairvaux und der Slawenkreuzzug 1147. In: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 7, heft 1, s. 80—90.
[115] Vašek, B. 1941: Dějiny křesťanské charity. Olomouc.
[116] Vojtas, J. 1967: Z minulosti krížovníckeho prepoštstva v Lendaku. In: Vlastivedný zborník Spiš 1 (Košice), s. 57—87.
[117] Wagner, C. 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[118] Wick, V. 1923: Rím. kat. kostoly a ústavy v Košiciach. Košice.
[119] Wick, V. 1936: Dóm Svätej Alžběty v Košiciach. Košice.
[120] Wienand, A. 1970: Der Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln. (2. vydanie 1977).
[121] Wiśniewski, J. 1968: Przenoszenie nazw miejscowych. In: Studia linguistica slavica baltica Canuto-Olavo Falk sexagenario a collegis, amicis, discipulis oblata. Lundae, s. 337—350.
[122] Zaborov, M. A. 1960: Papstvo i krestovije pochody. Moskva.
[123] Zaborov, M. A. 1966: Uvedenie v istoriografiu krestovych pochodov (latinskaja chronolografia XI—XIII vekov). Moskva.
[124] Zimmermann, H. 1980: Der Deutsche Ritterorden in Siebenbürgen. In: Die Geistlichen Ritterorden Europas. Sigmaringen, s. 267—298.