Název: Ostruhy jako doklady přítomnosti elity v 8. a 9. století v Čechách
Variantní název:
- Spurs as the evidence of the presence of elites in Bohemia in the 8th and 9th centuries
- Sporen als Belege für die Präsenz von Eliten im 8. und 9. Jahrhundert in Böhmen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 7-40
Rozsah
7-40
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135593
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek zveřejňuje poznatky o nových bronzových a železných ostruhách s háčky z Čech. Tím se zvýšil počet lokalit s nálezy bronzových ostruh na šest, celkový počet lokalit s ostruhami s háčky na 23, resp. 24, zdokumentovali jsme nové typy či varianty. Ostruhy patří mezi důležité nálezy s relativní chronologickou citlivostí, zaměřujeme se na nejstarší skupiny s háčky a očky, vydělujeme několik importů včetně ostruh s ploténkami. Nově byly provedeny RFA analýzy několika bronzových kusů a jejich složení bylo porovnáno se složením moravských kusů; v některých případech lze uvažovat i o cínování, postříbření či pozlacení (Mikulčice). Zároveň se podařilo zachytit technologické detaily jako vybrušování háčků (Sadská) či pokus pomocí pájky připevnit znovu odlomený háček (Mukov). Některé nálezy mimo hradiště ukazují nejspíše na průběh dálkových komunikací.
This article presents new information about bronze and iron spurs with hooks from Bohemia. The number of sites that have yielded bronze spurs thus rose to six, the total of sites with spurs with hooks being 23 or 24. New types and variants were documented. Spurs belong with important finds with relative chronological sensitivity; the research focused on the oldest groups with hooks and loops among which several imports were determined, including spurs with discs. RFA analyses of several bronze items were conducted and their composition was compared to that of spurs from Moravia. Some of the spurs were probably pewtered, silvered or gilded (Mikulčice, Skorkov). At the same time, technological details such as the sharpening of hooks (Sadská) and an attempt to reattach a broken hook using a soldering iron (Mukov) were noted. Some finds that do not come from hillforts probably indicate the course of long-distance routes.
Reference
[1] BENKOVÁ, I. – ČTVERÁK, V., 1998: Areál ve sv. Janu pod Skalou? (okr. Beroun), ASČ 2, 115–144.
[2] BERNARD, H. a kol., 1991: Bernard, H. – Böhner, K. – Holliger, Chr. – Koch, U. – Knaut, M. – Oeftinger, C. – Pauli, J. – Roth-Rubi, K. – Schiek, S. – Spors-Gröger, S. – Wagner, E., Der Runde Berg Urach. Führer zu archäologischen Denkmälern in Baden-Würtenberg B. 14. Stuttgart.
[3] BIALEKOVÁ, D., 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen, SlArch XXV, 103–160.
[4] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci – Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht, AH 13, 155–170.
[5] BOHÁČOVÁ, I. – PROFANTOVÁ, N., 2014: Čechy a Velká Morava – Svědectví archeologie. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 134–144. Brno.
[6] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. I. Praha.
[7] COSMA, C. a kol., 2013: Cosma, C.–Dobos, A.–Rustoiu, G. T.–Rustoiu, A.–Oargă, O., Războinici ȋn Transilvania din epoca Avară. Cluj-Napoca.
[8] ČTVERÁK, V. – LUTOVSKÝ, M. – SLABINA, M. – SMEJTEK, L., 2004: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[9] DULINICZ, M., 2001: Ksztaltovanie şie Slowianszczyzny Pólnocno-zachodniej. Studium archologiczne. Warszawa.
[10] EICHERT, S., 2012: Frühmittelalterliche Strukturen im Ostalpenraum. Studien zu Geschichte undArchäologie Karantaniens. Klagenfurt am Wörtherse.
[11] ETTEL, P., 2001: Karlburg-Rosstal-Oberammerthal. Studien zum frühmittelalterlichen Burgenbau in Nordbayern. Frühgeschichtliche und provinzalrömische Archäol. Materialien und Forschungen 5. Rahden/Westfahlen.
[12] ETTEL, P., 2011: Der Frühmittelalterliche Zentralort Karlburg am Main mit Königshof, Marienkloster und zwei Burgen in karolingish-ottonischer Zeit. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 459–478. Bonn.
[13] FASSBINDER, S., 1999: IV:136. Sporn. In: 799. Kunst und Kultur der Karolingerzeit. Karolingerzeit Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn (Stiegemann, Ch.–Wemhoff, M., edd.), 260. Paderborn – Mainz.
[14] FRÁNA, J. – MAŠTALKA, A., 1992: Röntgenfluoreszenzanalyse von frühmittelalterlichen Bronzen aus Böhmen und Mähren. In: Daim, F., Awarenforschungen II, 779–801. Wien.
[15] FROLÍK, J. – SMETÁNKA, Z., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě I. Katalog. Castrum Pragense 12. Praha.
[16] GABRIEL, I., 1981: Karolingische Reitersporen und andere Funde aus dem Gräberfeld von Bendorf, kr. Rendburg-Eckernförrde, OFFA 38, 245–258.
[17] GABRIEL, I., 1988: Hof- und Sakralkultur sowie Gebrauchs- und Handelsgut im Spiegel der Kleinfunde von Starigard/Oldenburg, Bericht RGK, 103–291.
[18] GEISLER, H., 1998: Das frühbaierische Gräberfeld Straubing-Bajuwarenstrasse I. Internat Archäol. 30. Rahden.
[19] GERDS, M., 2015: Das Gräberfeld des frühmittelalterlichen Seehandelsplatzes von Gross Strömkendorf, Lkr. Nordwestmecklenburg. Forschungen zu Gross Strömkendorf. B. 2. Wiesbaden.
[20] HOŠEK, J. – OTTENWELTER, E., 2012: Metalograficko-restaurátorský průzkum železných předmětů z žalovských pohřebišť. In: Tomková, K. a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I., 282–289. Praha.
[21] CHMIELOWIEC, S. – KAŠPAR, V., 2011: Kilka uwag o żelaznym grocie włóczni z okolic Zlenic. In: Non sensistis gladios. Studia ofiarowane Marianowi Głoskowi w 70. rocznicę urodzin (Ławrynowicz, O. – Maik, J. – Nowakowski, P. A., edd.), 87–99. Łódź.
[22] JAWORSKI, K., 2005: Grody w Sudetach (VIII–X w.). Wrocław.
[23] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré Zámky u Líšně, PV 56, 127–200.
[24] KARO, Š., 2012: Zgodnjekarolinške najdbe s slovenskih najdišč. In: Emona med Akvilejo in Panonijo / Emona between Aquileia and Pannonia (Lazar, I.–Županek, B., edd.), 447–458. Koper.
[25] KARO, Š., 2012a: Oprema jahača i konja s Gradišča nad Bašljem (Slovenija) / Military and horse equipment from Gradišče above Bašelj (Slovenia). In: Dani Stjepana Gunjače 2. Zbornik radova (Šeparović, T., ed.), 297–315. Split.
[26] KAVÁNOVÁ, B., 1976: Slovanské ostruhy na území Československa – Slawische Sporen auf dem Gebiet der Tschechoslowakei. Studie AÚ ČSAV v Brně IV/3. Praha.
[27] KAVÁNOVÁ, B., 1998: Bronzová zoomorfní faléra z Mikulčic a její zařazení ve stratigrafii sídliště na předhradí, Pravěk NŘ 7/1997, 373–388.
[28] KAVÁNOVÁ, B., 2012: Poznámka k relativní chronologii ostruh s páskovými rameny. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. P. Kouřilovi k 60. narozeninám (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 169–183. Brno.
[29] KIND, T., 2002: Archäologische Funde von Teilen der Reitausrüstung aus Europa und ihr Beitrag zur Kultur- und Sozialgeschichte der Ottonenzeit. In: Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit (Henning, J., Hrsg.), 283–299. Mainz.
[30] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí– Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder. Praha.
[31] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgrossmährischer Funde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Miklučice. Spisy Archeologického Ústavu AV ČR Brno 2, Bd. I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 379–469. Brno.
[32] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Brno.
[33] KOCH, U., 1984: Der Runde Berg bei Urach. Band V. Teil 1. Die Metallfunde der frügeschichtlichen Perioden aus den Plangrabungen 1967–1981. Heidelberg.
[34] KOŠTA, J. – LUTOVSKÝ, M., 2014: Raně středověký knížecí hrob z Kolína – Early medieval princely burial from Kolín. Fontés Archeologici Pragenses V.41. Praha.
[35] KOTOWICZ, P. N., 2013: Problematyka badań bronioznawczych nad wczesnośredniowiecznym uzbrojeniem Lubelszczyzny, Materiały i Sprawodzania Rzeszowskiego Ośrodka Archeologicznego XXXIV, 51–72.
[36] KOUŘIL, P., 2005: Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen. In: Die frühmittelalterliche Elite den Völkern des östlichen Mitteleuropas mit einem speziellen Blick auf die grossmährische Problematik, Materialien der internationalen Fachkonferenz (Kouřil, P., ed.), 67–100. Brno.
[37] KOUŘIL, P., 2006: Lité bronzové kování z Roštína na Kroměřížsku. In: Aevum Medium. Zborník na počesť J. Hošša (Zábojník, J., ed.), 57–60. Bratislava.
[38] KOUŘIL, P., 2007: Jezdecká elita na hradisku v Chotěbuzi, Těšínsko 50, 5–8.
[39] KOUŘIL, P., ed., 2014: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno.
[40] KOUŘIL, P. – GRYC, J., 2011: Der Burgwall in Chotěbuz-Podobora und seine Stellung in der Siedlungstruktur des oberen Odergebietes vom 8. bis zum 9./10. Jahrhundert. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14 (Macháček, J. – Ungerman, Š., edd.), 217–243. Bonn.
[41] LUTOVSKÝ, M., 1996: Kolínský knížecí hrob: ad fontes – Fürstengrab von Kolín: ad fontes, SbNM XLVIII, 37–76.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2014: Staré zámky v Brně-Líšni. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 188–195. Brno.
[43] MEDUNA, P., 2009: K počátkům Litoměřic – The onset of the Litoměřice. In: Litoměřická kapitula. 950 let od založení (Hrubá, M., ed.), 23–32. Ústí nad Labem.
[44] MILITKÝ, J. – PROFANTOVÁ, N.–VIDEMAN, J., 2013: Pozdně římské mince a denár Karla Velikého (768–814) z areálu hradiště Tismice, Numismatický sborník 27, 35–46.
[45] MILOŠEVIĆ, A., 2013: Tragovi starih vhjerovanija u kršćanstvu ranog srednjeg vijeka. Studia mediterranea archaeologica 6. Dubrovnik
[46] NAWROTH, M., 2001: Das Gräberfeld von Pfahlheim und Reitzubehör der Merowingerzeit. Nürnberg.
[47] PARCZEWSKI, M., 1989: Żukowice pod Głogowem w zaraniu średniowiecza – Żukowice pod Głogowem am Anfangdes Mittelalters. Głogów.
[48] PETRINEC, M.–JURČEVIĆ, A., 2015: Insights into Chronology of the Site from late 8th to 15th century. In: Sword, Crowns, Censers and Books. Francia Media – Cradles of European culture (Vicelja-Makijašic, M., ed.), 327–372. Rijeka.
[49] POLESKI, J., 1992: Podstawy i metody datowania okresu wczesnośredniowiecznego w Małopolsce. Prace Archeologiczne UJ 52. Kraków.
[50] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Velká Morava a počátky československé státnosti (Poulík, J.–Chropovský, B., edd.), 9–80. Praha – Bratislava.
[51] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť – Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle, SlArch XXXVI, 189–216.
[52] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen II (Daim, F., ed.), 605–778. Wien.
[53] PROFANTOVÁ, N., 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. stol. v Čechách – Spurs from the 7th–9th century in Bohemia. In: PA 85 – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 60–85. Praha.
[54] PROFANTOVÁ, N., 1999: Bronzové raně středověké nákončí z Češova, okr. Jičín – Frühmittelalterliche Bronzeriemenzuge aus Češov, Bez. Jičín, AR LI, 614–630.
[55] PROFANTOVÁ, N., 2000: Slovanské výšinné sídliště z Třebovle, okr. Kolín. K problému napodobování cizích předloh v keramice – Die slawische Höhensiedlung in Třebovle, Bez. Kolín. Zur Nachahmung fremder Vorlagen in der Keramik, AR LII, 647–664.
[56] PROFANTOVÁ, N., 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení. In: Profantová, N.–Kavánová, B., Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Studie ARÚ v Brně č. 22 (Kouřil, P., ed.), 7–209. Brno.
[57] PROFANTOVÁ, N., 2011: Karolinské importy a jejich napodobování v Čechách, případně na Moravě (konec 8.–10. stol.). In: Karolínská doba a Slovensko. Sborník SNM – Archeológia supplementum 4 (Turčian, V., ed.), 71–104. Bratislava.
[58] PROFANTOVÁ, N., 2012: Nové kovové předměty z hradiště Češov a jeho okolí – New recovered metal objects from the Hillfort of Češov and its surroundings, ASČ 16, 315–320.
[59] PROFANTOVÁ, N., 2013: Gräber mit Sporen aus Böhmen. In: Soziale Gruppen und Gesellschaftsstrukturen im westslawischen Raum. BUFM 70 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 57–76. Langenweißbach.
[60] PROFANTOVÁ, N., 2014: Mocenské elity v Čechách 9.–10. století. Katalog. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 56–63. Brno.
[61] PROFANTOVÁ, N., 2015: The horse harness, spurs and stirrups in Bohemia in 8th and 9th century. In: Warriors, weapons, and harness from the 5th–10th centuries in the Carpathian Basin. Ethnic and cultural interferences in the 1st Millenium B.C. to the 1st Millenium A.D. Vol. XXII (Cosma, C., ed.), 281–297. Cluj-Napoca.
[62] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Neue Waffen- und Reitausrüstungfunde aus Mittel- und Ostböhmen. In: Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Kouřil, P.– Poláček, L., edd.). Brno.
[63] PROFANTOVÁ, N., v tisku a: Die Zerstörung der ersten frühmittelalterlichen Höhensiedlungen im Zusammenhang mit der Transformation an der Wende des 8. und 9. Jahrhunderts. In: BUFM 71 (Biermann, F.–Klammt, A., edd.).
[64] PROFANTOVÁ, N. – STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště – Metal finds from the enclosure at Tismice, and attempt at interpreting the importance of the hillfort in the Early Middle Ages, ASČ 10, 793–838.
[65] PROFANTOVÁ, N. – ŠPAČEK, J., 2003: Příspěvek k poznání raně středověkého osídlení v Toušeni (Lázně Toušeň), okr. Praha-východ – Der Beitrag zur Erkenntnis der frühmittelterlichen Besiedlung in Toušeň, Bez. Prag-Ost, ASČ 7, 509–529.
[66] PROFANTOVÁ, N. – WALDHAUSER, J., 2007: Nález kování z doby avarské na hradišti Poráň (k.ú. Vesec, okr. Jičín) – An Avar Period Fitting from the Poráň enclosure (Vesec cadastre, Jičín distr.), ASČ 11, 527–530.
[67] ROBAK, Z., 2014: Studia nad okuciami rzemieni w typie karolińskim. VIII–X wiek. Nitra.
[68] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2009: Zeugnisse der Selbstdarstellung von weltlichen und geistlichen Eliten der Karolingerzeit (751–911). Bewertungsgrundlagen für isolierte Sachgütter aus dem Reichsgebiet Kaiser Karls des Grossen. In: Aufstieg und Untergang Zwischenbilanz des Forschungsschwerpunktes "Studien zu Genese und Struktur von Eliten in vor- und frühgeschichtlichen Gesellschaften" (Egg, M.–Quast, D., edd.), 153–216. Mainz.
[69] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalterlicher Landesausbau im östlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[70] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praehistorica V. Praha.
[71] STEIN, F., 1967: Adelsgräber des achten Jahrhunderts in Deutschland I. Berlin.
[72] ŠTOLBA, M.–RYPKA, L., 2014: Soubor ostruh z Českého středohoří, ASČ 18, 363–377.
[73] THEUNE, C., 1999: Frühmittelalterliche Grabfunde im Hegau. Bonn.
[74] TUREK, J., 2001: Tišice, okr. Mělník, Výzkumy v Čechách 1999, 312–313.
[75] ULRYCHOVÁ, E., 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní, ASČ 12, 671–692.
[76] VIDEMAN, J.–PROFANTOVÁ, N., 2014: An der Ostgrenze des Frankenreiches. Ein Hortfund von Denaren von Ludwig dem Heiligen bei Jedomělice (Bez. Kladno), Quaestiones Medii Aevi Novae 19, 367–389.
[77] VÍCH, D., 2011: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, ASČ 15, 999–1015.
[78] WACHOWSKI, K., 1986/1987: Merowingische und karolingische Sporen auf dem Kontinent, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 14/15, 49–79.
[79] WACHOWSKI, K., 1991: Oddziaływania zachodnie na wytwórczość ostróg haczykowatych u Słowian, Przegląd archeologiczny 38, 85–107.
[80] WALTER, S., 2008: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Mengen (Kr. Breisgau-Hochschwarzwald). Materialhefte zur Archäologie in Baden-Württemberg 82. Stuttgart.
[81] WAND, N., 1999: V:14. Hakensporn. In: 799. Kunst und Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn, B.1 (Stiegemann, Ch.–Wemhoff, M., edd.), 279. Mainz.
[82] ŻAK, J. – MAĆKOWIAK-KOTKOWSKA, L., 1988: Studia nad uzbrojeniem środkowoeuropejskim VI–X wieku. Zachodniobałtyjskije i słowiańskije ostrogi o zaczepach haczykowato zagiętych do wnętrza. Poznań.
[2] BERNARD, H. a kol., 1991: Bernard, H. – Böhner, K. – Holliger, Chr. – Koch, U. – Knaut, M. – Oeftinger, C. – Pauli, J. – Roth-Rubi, K. – Schiek, S. – Spors-Gröger, S. – Wagner, E., Der Runde Berg Urach. Führer zu archäologischen Denkmälern in Baden-Würtenberg B. 14. Stuttgart.
[3] BIALEKOVÁ, D., 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen, SlArch XXV, 103–160.
[4] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevení předvelkomoravského ústředí v Olomouci – Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc, Vorbericht, AH 13, 155–170.
[5] BOHÁČOVÁ, I. – PROFANTOVÁ, N., 2014: Čechy a Velká Morava – Svědectví archeologie. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 134–144. Brno.
[6] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. I. Praha.
[7] COSMA, C. a kol., 2013: Cosma, C.–Dobos, A.–Rustoiu, G. T.–Rustoiu, A.–Oargă, O., Războinici ȋn Transilvania din epoca Avară. Cluj-Napoca.
[8] ČTVERÁK, V. – LUTOVSKÝ, M. – SLABINA, M. – SMEJTEK, L., 2004: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[9] DULINICZ, M., 2001: Ksztaltovanie şie Slowianszczyzny Pólnocno-zachodniej. Studium archologiczne. Warszawa.
[10] EICHERT, S., 2012: Frühmittelalterliche Strukturen im Ostalpenraum. Studien zu Geschichte undArchäologie Karantaniens. Klagenfurt am Wörtherse.
[11] ETTEL, P., 2001: Karlburg-Rosstal-Oberammerthal. Studien zum frühmittelalterlichen Burgenbau in Nordbayern. Frühgeschichtliche und provinzalrömische Archäol. Materialien und Forschungen 5. Rahden/Westfahlen.
[12] ETTEL, P., 2011: Der Frühmittelalterliche Zentralort Karlburg am Main mit Königshof, Marienkloster und zwei Burgen in karolingish-ottonischer Zeit. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 459–478. Bonn.
[13] FASSBINDER, S., 1999: IV:136. Sporn. In: 799. Kunst und Kultur der Karolingerzeit. Karolingerzeit Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn (Stiegemann, Ch.–Wemhoff, M., edd.), 260. Paderborn – Mainz.
[14] FRÁNA, J. – MAŠTALKA, A., 1992: Röntgenfluoreszenzanalyse von frühmittelalterlichen Bronzen aus Böhmen und Mähren. In: Daim, F., Awarenforschungen II, 779–801. Wien.
[15] FROLÍK, J. – SMETÁNKA, Z., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě I. Katalog. Castrum Pragense 12. Praha.
[16] GABRIEL, I., 1981: Karolingische Reitersporen und andere Funde aus dem Gräberfeld von Bendorf, kr. Rendburg-Eckernförrde, OFFA 38, 245–258.
[17] GABRIEL, I., 1988: Hof- und Sakralkultur sowie Gebrauchs- und Handelsgut im Spiegel der Kleinfunde von Starigard/Oldenburg, Bericht RGK, 103–291.
[18] GEISLER, H., 1998: Das frühbaierische Gräberfeld Straubing-Bajuwarenstrasse I. Internat Archäol. 30. Rahden.
[19] GERDS, M., 2015: Das Gräberfeld des frühmittelalterlichen Seehandelsplatzes von Gross Strömkendorf, Lkr. Nordwestmecklenburg. Forschungen zu Gross Strömkendorf. B. 2. Wiesbaden.
[20] HOŠEK, J. – OTTENWELTER, E., 2012: Metalograficko-restaurátorský průzkum železných předmětů z žalovských pohřebišť. In: Tomková, K. a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I., 282–289. Praha.
[21] CHMIELOWIEC, S. – KAŠPAR, V., 2011: Kilka uwag o żelaznym grocie włóczni z okolic Zlenic. In: Non sensistis gladios. Studia ofiarowane Marianowi Głoskowi w 70. rocznicę urodzin (Ławrynowicz, O. – Maik, J. – Nowakowski, P. A., edd.), 87–99. Łódź.
[22] JAWORSKI, K., 2005: Grody w Sudetach (VIII–X w.). Wrocław.
[23] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré Zámky u Líšně, PV 56, 127–200.
[24] KARO, Š., 2012: Zgodnjekarolinške najdbe s slovenskih najdišč. In: Emona med Akvilejo in Panonijo / Emona between Aquileia and Pannonia (Lazar, I.–Županek, B., edd.), 447–458. Koper.
[25] KARO, Š., 2012a: Oprema jahača i konja s Gradišča nad Bašljem (Slovenija) / Military and horse equipment from Gradišče above Bašelj (Slovenia). In: Dani Stjepana Gunjače 2. Zbornik radova (Šeparović, T., ed.), 297–315. Split.
[26] KAVÁNOVÁ, B., 1976: Slovanské ostruhy na území Československa – Slawische Sporen auf dem Gebiet der Tschechoslowakei. Studie AÚ ČSAV v Brně IV/3. Praha.
[27] KAVÁNOVÁ, B., 1998: Bronzová zoomorfní faléra z Mikulčic a její zařazení ve stratigrafii sídliště na předhradí, Pravěk NŘ 7/1997, 373–388.
[28] KAVÁNOVÁ, B., 2012: Poznámka k relativní chronologii ostruh s páskovými rameny. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. P. Kouřilovi k 60. narozeninám (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 169–183. Brno.
[29] KIND, T., 2002: Archäologische Funde von Teilen der Reitausrüstung aus Europa und ihr Beitrag zur Kultur- und Sozialgeschichte der Ottonenzeit. In: Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit (Henning, J., Hrsg.), 283–299. Mainz.
[30] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí– Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder. Praha.
[31] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgrossmährischer Funde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Miklučice. Spisy Archeologického Ústavu AV ČR Brno 2, Bd. I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 379–469. Brno.
[32] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Brno.
[33] KOCH, U., 1984: Der Runde Berg bei Urach. Band V. Teil 1. Die Metallfunde der frügeschichtlichen Perioden aus den Plangrabungen 1967–1981. Heidelberg.
[34] KOŠTA, J. – LUTOVSKÝ, M., 2014: Raně středověký knížecí hrob z Kolína – Early medieval princely burial from Kolín. Fontés Archeologici Pragenses V.41. Praha.
[35] KOTOWICZ, P. N., 2013: Problematyka badań bronioznawczych nad wczesnośredniowiecznym uzbrojeniem Lubelszczyzny, Materiały i Sprawodzania Rzeszowskiego Ośrodka Archeologicznego XXXIV, 51–72.
[36] KOUŘIL, P., 2005: Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen. In: Die frühmittelalterliche Elite den Völkern des östlichen Mitteleuropas mit einem speziellen Blick auf die grossmährische Problematik, Materialien der internationalen Fachkonferenz (Kouřil, P., ed.), 67–100. Brno.
[37] KOUŘIL, P., 2006: Lité bronzové kování z Roštína na Kroměřížsku. In: Aevum Medium. Zborník na počesť J. Hošša (Zábojník, J., ed.), 57–60. Bratislava.
[38] KOUŘIL, P., 2007: Jezdecká elita na hradisku v Chotěbuzi, Těšínsko 50, 5–8.
[39] KOUŘIL, P., ed., 2014: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno.
[40] KOUŘIL, P. – GRYC, J., 2011: Der Burgwall in Chotěbuz-Podobora und seine Stellung in der Siedlungstruktur des oberen Odergebietes vom 8. bis zum 9./10. Jahrhundert. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14 (Macháček, J. – Ungerman, Š., edd.), 217–243. Bonn.
[41] LUTOVSKÝ, M., 1996: Kolínský knížecí hrob: ad fontes – Fürstengrab von Kolín: ad fontes, SbNM XLVIII, 37–76.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2014: Staré zámky v Brně-Líšni. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 188–195. Brno.
[43] MEDUNA, P., 2009: K počátkům Litoměřic – The onset of the Litoměřice. In: Litoměřická kapitula. 950 let od založení (Hrubá, M., ed.), 23–32. Ústí nad Labem.
[44] MILITKÝ, J. – PROFANTOVÁ, N.–VIDEMAN, J., 2013: Pozdně římské mince a denár Karla Velikého (768–814) z areálu hradiště Tismice, Numismatický sborník 27, 35–46.
[45] MILOŠEVIĆ, A., 2013: Tragovi starih vhjerovanija u kršćanstvu ranog srednjeg vijeka. Studia mediterranea archaeologica 6. Dubrovnik
[46] NAWROTH, M., 2001: Das Gräberfeld von Pfahlheim und Reitzubehör der Merowingerzeit. Nürnberg.
[47] PARCZEWSKI, M., 1989: Żukowice pod Głogowem w zaraniu średniowiecza – Żukowice pod Głogowem am Anfangdes Mittelalters. Głogów.
[48] PETRINEC, M.–JURČEVIĆ, A., 2015: Insights into Chronology of the Site from late 8th to 15th century. In: Sword, Crowns, Censers and Books. Francia Media – Cradles of European culture (Vicelja-Makijašic, M., ed.), 327–372. Rijeka.
[49] POLESKI, J., 1992: Podstawy i metody datowania okresu wczesnośredniowiecznego w Małopolsce. Prace Archeologiczne UJ 52. Kraków.
[50] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Velká Morava a počátky československé státnosti (Poulík, J.–Chropovský, B., edd.), 9–80. Praha – Bratislava.
[51] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť – Zur Frage der Entstehung vorgroßmährischer Burgwälle, SlArch XXXVI, 189–216.
[52] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen II (Daim, F., ed.), 605–778. Wien.
[53] PROFANTOVÁ, N., 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. stol. v Čechách – Spurs from the 7th–9th century in Bohemia. In: PA 85 – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 60–85. Praha.
[54] PROFANTOVÁ, N., 1999: Bronzové raně středověké nákončí z Češova, okr. Jičín – Frühmittelalterliche Bronzeriemenzuge aus Češov, Bez. Jičín, AR LI, 614–630.
[55] PROFANTOVÁ, N., 2000: Slovanské výšinné sídliště z Třebovle, okr. Kolín. K problému napodobování cizích předloh v keramice – Die slawische Höhensiedlung in Třebovle, Bez. Kolín. Zur Nachahmung fremder Vorlagen in der Keramik, AR LII, 647–664.
[56] PROFANTOVÁ, N., 2003: Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení. In: Profantová, N.–Kavánová, B., Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Studie ARÚ v Brně č. 22 (Kouřil, P., ed.), 7–209. Brno.
[57] PROFANTOVÁ, N., 2011: Karolinské importy a jejich napodobování v Čechách, případně na Moravě (konec 8.–10. stol.). In: Karolínská doba a Slovensko. Sborník SNM – Archeológia supplementum 4 (Turčian, V., ed.), 71–104. Bratislava.
[58] PROFANTOVÁ, N., 2012: Nové kovové předměty z hradiště Češov a jeho okolí – New recovered metal objects from the Hillfort of Češov and its surroundings, ASČ 16, 315–320.
[59] PROFANTOVÁ, N., 2013: Gräber mit Sporen aus Böhmen. In: Soziale Gruppen und Gesellschaftsstrukturen im westslawischen Raum. BUFM 70 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 57–76. Langenweißbach.
[60] PROFANTOVÁ, N., 2014: Mocenské elity v Čechách 9.–10. století. Katalog. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 56–63. Brno.
[61] PROFANTOVÁ, N., 2015: The horse harness, spurs and stirrups in Bohemia in 8th and 9th century. In: Warriors, weapons, and harness from the 5th–10th centuries in the Carpathian Basin. Ethnic and cultural interferences in the 1st Millenium B.C. to the 1st Millenium A.D. Vol. XXII (Cosma, C., ed.), 281–297. Cluj-Napoca.
[62] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Neue Waffen- und Reitausrüstungfunde aus Mittel- und Ostböhmen. In: Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Kouřil, P.– Poláček, L., edd.). Brno.
[63] PROFANTOVÁ, N., v tisku a: Die Zerstörung der ersten frühmittelalterlichen Höhensiedlungen im Zusammenhang mit der Transformation an der Wende des 8. und 9. Jahrhunderts. In: BUFM 71 (Biermann, F.–Klammt, A., edd.).
[64] PROFANTOVÁ, N. – STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště – Metal finds from the enclosure at Tismice, and attempt at interpreting the importance of the hillfort in the Early Middle Ages, ASČ 10, 793–838.
[65] PROFANTOVÁ, N. – ŠPAČEK, J., 2003: Příspěvek k poznání raně středověkého osídlení v Toušeni (Lázně Toušeň), okr. Praha-východ – Der Beitrag zur Erkenntnis der frühmittelterlichen Besiedlung in Toušeň, Bez. Prag-Ost, ASČ 7, 509–529.
[66] PROFANTOVÁ, N. – WALDHAUSER, J., 2007: Nález kování z doby avarské na hradišti Poráň (k.ú. Vesec, okr. Jičín) – An Avar Period Fitting from the Poráň enclosure (Vesec cadastre, Jičín distr.), ASČ 11, 527–530.
[67] ROBAK, Z., 2014: Studia nad okuciami rzemieni w typie karolińskim. VIII–X wiek. Nitra.
[68] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2009: Zeugnisse der Selbstdarstellung von weltlichen und geistlichen Eliten der Karolingerzeit (751–911). Bewertungsgrundlagen für isolierte Sachgütter aus dem Reichsgebiet Kaiser Karls des Grossen. In: Aufstieg und Untergang Zwischenbilanz des Forschungsschwerpunktes "Studien zu Genese und Struktur von Eliten in vor- und frühgeschichtlichen Gesellschaften" (Egg, M.–Quast, D., edd.), 153–216. Mainz.
[69] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalterlicher Landesausbau im östlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[70] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praehistorica V. Praha.
[71] STEIN, F., 1967: Adelsgräber des achten Jahrhunderts in Deutschland I. Berlin.
[72] ŠTOLBA, M.–RYPKA, L., 2014: Soubor ostruh z Českého středohoří, ASČ 18, 363–377.
[73] THEUNE, C., 1999: Frühmittelalterliche Grabfunde im Hegau. Bonn.
[74] TUREK, J., 2001: Tišice, okr. Mělník, Výzkumy v Čechách 1999, 312–313.
[75] ULRYCHOVÁ, E., 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní, ASČ 12, 671–692.
[76] VIDEMAN, J.–PROFANTOVÁ, N., 2014: An der Ostgrenze des Frankenreiches. Ein Hortfund von Denaren von Ludwig dem Heiligen bei Jedomělice (Bez. Kladno), Quaestiones Medii Aevi Novae 19, 367–389.
[77] VÍCH, D., 2011: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, ASČ 15, 999–1015.
[78] WACHOWSKI, K., 1986/1987: Merowingische und karolingische Sporen auf dem Kontinent, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 14/15, 49–79.
[79] WACHOWSKI, K., 1991: Oddziaływania zachodnie na wytwórczość ostróg haczykowatych u Słowian, Przegląd archeologiczny 38, 85–107.
[80] WALTER, S., 2008: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Mengen (Kr. Breisgau-Hochschwarzwald). Materialhefte zur Archäologie in Baden-Württemberg 82. Stuttgart.
[81] WAND, N., 1999: V:14. Hakensporn. In: 799. Kunst und Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn, B.1 (Stiegemann, Ch.–Wemhoff, M., edd.), 279. Mainz.
[82] ŻAK, J. – MAĆKOWIAK-KOTKOWSKA, L., 1988: Studia nad uzbrojeniem środkowoeuropejskim VI–X wieku. Zachodniobałtyjskije i słowiańskije ostrogi o zaczepach haczykowato zagiętych do wnętrza. Poznań.