Název: Možnosti přiřazení předmětů z odpadních jímek v Plzni konkrétním obyvatelům města
Variantní název:
- Possible attribution of items from refuse pits in Plzeň to particular inhabitants of the town
- Möglichkeiten, Gegenstände aus Pilsner Abwassergruben bestimmten Bürgern der Stadt zuzuordnen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 363-374
Rozsah
363-374
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-18
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135610
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek nastiňuje možnosti přiřazení předmětů nalezených v zásypu odpadních jímek v Plzni konkrétním obyvatelům města v období pozdního středověku a časného novověku. Především s pomocí písemných pramenů se podařilo v devíti případech najít artefakty nebo skupiny artefaktů, které měly přímou vazbu na konkrétního majitele domu, popřípadě alespoň určit řemeslo či živnost, která byla v objektu s příslušnou jímkou provozována. Na základě pozitivních zjištění byly následně definovány kategorie, které umožnily identifikaci konkrétní osoby, a také výčet komplikací, které naopak tuto činnost ztěžují.
This article outlines the possibilities of the attribution of items found in the fills of refuse pits in Plzeň to particular inhabitants of this town in the late Middle Ages and the early modern age. With the help of written sources it was possible, in nine cases, to find artefacts and groups of artefacts that were directly linked to concrete house owners, or at least to determine the crafts practised in houses with particular refuse pits. On the basis of positive findings, categories that enabled the identification of concrete persons were subsequently defined, as well as complications hampering this activity.
Reference
[1] BĚLOHLÁVEK, M., 1950: Sociální rozvrstvení plzeňského obyvatelstva v roce 1470. In: Život Plzeňska I, 134–138, 157–161. Plzeň.
[2] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1965: Dějiny Plzně I. Plzeň.
[3] BĚLOHLÁVKOVÁ, J., 1989: Nejstarší dochovaná plzeňská městská kniha soudní z let 1407–1411. In: Sborník archivních prací 39/I, 121–195. Praha.
[4] BŘEZINOVÁ, M., 2007: Textilní výroba v českých zemích ve 13.–15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 2. Praha – Brno.
[5] ČERNÁ, E. a kol., 1994: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy. Most.
[6] ČULÍKOVÁ, V., 2002: Proměny životního prostředí v Mostě podle analýz rostlinných makrozbytků z archeologických situací. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 136–157. Praha – Most.
[7] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2007: Gotické a renesanční kachle z výzkumu horní části náměstí Republiky v Horšovském Týně v roce 2006, SZM XVIII, 217–221.
[8] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2009: A description of medical equipment in the Early Modern period on the basis of finds from the cesspit at house no. 289 in Plzeň – Obraz vybavení lékaře v novověku na základě nálezů z odpadní jímky v domě č. p. 289 v Plzni – Die Ausstattung eines neuzeitlichen Arztes aufgrund der Funde aus Abfallgrube in Konskr.-Nr. 289 in Pilsen. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 501–508. Praha.
[9] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2012: Written sources and archaeological excavations in Pilsen, Náměstí Republiky no. 97. Písemné prameny a archeologický výzkum v Plzni, Náměstí Republiky čp. 97 – Schriftquellen und die archäologische Grabung in Pilsen, Náměstí Republiky Konskr.-Nr. 97. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 419–426. Praha.
[10] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2013: Osobní hygiena v plzeňských domácnostech na sklonku středověku – Die persönliche Hygiene in Pilsener Haushalten zur Neige des Mittelalters, AH 38, 557–568. Brno.
[11] FELIX, E., 1930: Literární Plzeň v obryse. Od nejstarších dob až do konce XVIII. století. Plzeň.
[12] FRÝDA, F., 1979: Středověké sklo v západních Čechách, SZM – Historie II, 7–78.
[13] FRÝDA, F., 1981: Hmotná kultura středověkého města na základě výzkumu zasypaných středověkých studní v Plzni. FF UK Praha. Nepublikováno.
[14] FRÝDA, F., 1983: Nálezy středověkého dřeva z Plzně – Funde mittelalterlichen Holzes aus Plzeň, AH 8, 287–297.
[15] FRÝDA, F., 1983a: Plzeň čp. 289, Dominikánská 2 studna 1. Nálezová zpráva, ulož. v archivu odd. starších dějin ZČM v Plzni, čj. 189.
[16] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století, SZM – Historie V, 59–84.
[17] FRÝDA, F., 2007: Nálezy renesančního skla z Plzně – Pilsner Glasfunde aus der Renaissancezeit, Historické sklo. Sborník pro dějiny skla 4, 33–65.
[18] FRÝDA, F., 2011: Keramická plastika s erbem Kašpara Kropáče z Kozince – Keramischer Aufsatz einer Löwens-Plastik mit Wappen des Kašpar Kropáč aus Kozinec, ČSPS 119, č. 2, 88–91.
[19] FRÝDA, F.–STEHLÍKOVÁ, D., 1995: Umělecká řemesla. In: Gotika v západních Čechách. 1230–1530 (Fajt, J., ed.), 487–570. Praha.
[20] HRUŠKA, M., 1883: Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň.
[21] HUML, V., 1995: Rudolfínská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologa. Praha.
[22] HUS, M., 1990: Plzeňská akvamanilia – Aquamanilia aus Plzeň, AH 15, 397–403.
[23] IGGERS, G. G., 2002: Dějepisectví ve 20. století. Praha.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Dějepis a archeologie: Příbuzenství jak se patří. In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 97–109. Praha.
[25] KLÁPŠTĚ, J., ed., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[26] KOLÁŘ, M.–SEDLÁČEK, A., 1902: Českomoravská heraldika I. Část všeobecná. Praha.
[27] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Tábor.
[28] MACHÁČEK, F., 1931: Dvě studie k dějinám Plzně a Plzeňska. Plzeň.
[29] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[30] NECHVÁTAL, B., 1984: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách – Funde mittelalterlicher Fliesen in Westböhmen, AH 9, 247–261.
[31] NEUGEBAUER, W. 1965: Der Burgwall Alt-Lübeck. Geschichte, Stand und Aufgaben der Forschung. Lübeck.
[32] NEUSTUPNÝ, E., 2002: Archeologie a historie. In: Archeologie nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla, 141–152. Dobrá voda u Pelhřimova.
[33] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187), SZM – Historie XV, 5–66.
[34] NOVÁČEK, K.–STOČES, J.–ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M., 2014: Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 124–186. Plzeň.
[35] NOVÁČEK, K.,–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie, Minulostí Západočeského kraje XXXIX, 7–51.
[36] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny I. Praha.
[37] ORNA, J., 2000: Nálezy středověkých dřevěných předmětů z Plzně. Katalog. CD-ROM. Plzeň.
[38] ORNA, J., 2002: Středověký keramický zvonek z Plzně, ZSM – Historie XVI, 182–184.
[39] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[40] ORNA, J., 2006: Drobná středověká figurální keramická plastika z Plzně, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností, č. 3–4, 206–208.
[41] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[42] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2012: Archeologické doklady obléhání Plzně husity – Archäologische Belege über die Belagerung Pilsens durch die Hussiten, AH 37, 165–174.
[43] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2003: Archeologie a historie aneb "jak vykopávat dějiny?". In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 239–250. Praha.
[44] RUSEK, V.–SMEČKA, V., 2000: České lékárny. Praha.
[45] RYBIČKA, A., 1874: Erbovní rodiny Plzenské, PA XX, 261–274.
[46] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. a kol., 2008: Raně novověká studna z Plzně, Perlové ulice – výpověď archeologických a environmentálních pramenů – A Renaissance cesspit from Plzeň, Perlová Street – results of archaelogical and environmental analyses. In: Ve službách archeologie VIII/2, 175–196. Brno.
[47] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. 2009: The relationship between vessel forms and the main pramic classes from well no. 03 in Perlová Street in Plzeň – Vazba tvarů nádob na hlavní keramickou produkci ze studny 03 v Perlové ulici v Plzni – Verhältnis der Gefäßformen zur Hauptkeramikproduktion aus Brunnen 03 in der Perlová-Gasse in Pilsen. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 199–206. Praha.
[48] STRNAD, J., 1898: Kašpar Kropáč z Kozince, Časopis Musea království Českého LXXII, 263–282.
[49] STRNAD, J., 1909: Nejstarší místopis Plzně do válek husitských, Sborník městského historického musea v Plzni I, 54–87.
[50] SVOBODNÝ, P.–HLAVÁČKOVÁ, L. 2004: Dějiny lékařství v českých zemích. Praha.
[51] TIDOW, K., 1989: Herstellung und Verbreitung von Gewebebindungen bei norddeutschen Wollgeweben des Mittelalters aufgrund von Neufunden. In: Lübecker Schriften zur Archäologie und Kulturgeschichte 16. Baugeschichte und Handwerk auf dem Lübecker Stadthügel, 335–357. Bonn.
[52] TŘEŠTÍK, D., 2001: K poměru archeologie a historie, AR LIII, 357–361.
[53] WINTER, Z., 1890: Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku I. Praha.
[2] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1965: Dějiny Plzně I. Plzeň.
[3] BĚLOHLÁVKOVÁ, J., 1989: Nejstarší dochovaná plzeňská městská kniha soudní z let 1407–1411. In: Sborník archivních prací 39/I, 121–195. Praha.
[4] BŘEZINOVÁ, M., 2007: Textilní výroba v českých zemích ve 13.–15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 2. Praha – Brno.
[5] ČERNÁ, E. a kol., 1994: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy. Most.
[6] ČULÍKOVÁ, V., 2002: Proměny životního prostředí v Mostě podle analýz rostlinných makrozbytků z archeologických situací. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 136–157. Praha – Most.
[7] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2007: Gotické a renesanční kachle z výzkumu horní části náměstí Republiky v Horšovském Týně v roce 2006, SZM XVIII, 217–221.
[8] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2009: A description of medical equipment in the Early Modern period on the basis of finds from the cesspit at house no. 289 in Plzeň – Obraz vybavení lékaře v novověku na základě nálezů z odpadní jímky v domě č. p. 289 v Plzni – Die Ausstattung eines neuzeitlichen Arztes aufgrund der Funde aus Abfallgrube in Konskr.-Nr. 289 in Pilsen. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 501–508. Praha.
[9] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2012: Written sources and archaeological excavations in Pilsen, Náměstí Republiky no. 97. Písemné prameny a archeologický výzkum v Plzni, Náměstí Republiky čp. 97 – Schriftquellen und die archäologische Grabung in Pilsen, Náměstí Republiky Konskr.-Nr. 97. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 419–426. Praha.
[10] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2013: Osobní hygiena v plzeňských domácnostech na sklonku středověku – Die persönliche Hygiene in Pilsener Haushalten zur Neige des Mittelalters, AH 38, 557–568. Brno.
[11] FELIX, E., 1930: Literární Plzeň v obryse. Od nejstarších dob až do konce XVIII. století. Plzeň.
[12] FRÝDA, F., 1979: Středověké sklo v západních Čechách, SZM – Historie II, 7–78.
[13] FRÝDA, F., 1981: Hmotná kultura středověkého města na základě výzkumu zasypaných středověkých studní v Plzni. FF UK Praha. Nepublikováno.
[14] FRÝDA, F., 1983: Nálezy středověkého dřeva z Plzně – Funde mittelalterlichen Holzes aus Plzeň, AH 8, 287–297.
[15] FRÝDA, F., 1983a: Plzeň čp. 289, Dominikánská 2 studna 1. Nálezová zpráva, ulož. v archivu odd. starších dějin ZČM v Plzni, čj. 189.
[16] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století, SZM – Historie V, 59–84.
[17] FRÝDA, F., 2007: Nálezy renesančního skla z Plzně – Pilsner Glasfunde aus der Renaissancezeit, Historické sklo. Sborník pro dějiny skla 4, 33–65.
[18] FRÝDA, F., 2011: Keramická plastika s erbem Kašpara Kropáče z Kozince – Keramischer Aufsatz einer Löwens-Plastik mit Wappen des Kašpar Kropáč aus Kozinec, ČSPS 119, č. 2, 88–91.
[19] FRÝDA, F.–STEHLÍKOVÁ, D., 1995: Umělecká řemesla. In: Gotika v západních Čechách. 1230–1530 (Fajt, J., ed.), 487–570. Praha.
[20] HRUŠKA, M., 1883: Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň.
[21] HUML, V., 1995: Rudolfínská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologa. Praha.
[22] HUS, M., 1990: Plzeňská akvamanilia – Aquamanilia aus Plzeň, AH 15, 397–403.
[23] IGGERS, G. G., 2002: Dějepisectví ve 20. století. Praha.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Dějepis a archeologie: Příbuzenství jak se patří. In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 97–109. Praha.
[25] KLÁPŠTĚ, J., ed., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[26] KOLÁŘ, M.–SEDLÁČEK, A., 1902: Českomoravská heraldika I. Část všeobecná. Praha.
[27] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Tábor.
[28] MACHÁČEK, F., 1931: Dvě studie k dějinám Plzně a Plzeňska. Plzeň.
[29] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[30] NECHVÁTAL, B., 1984: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách – Funde mittelalterlicher Fliesen in Westböhmen, AH 9, 247–261.
[31] NEUGEBAUER, W. 1965: Der Burgwall Alt-Lübeck. Geschichte, Stand und Aufgaben der Forschung. Lübeck.
[32] NEUSTUPNÝ, E., 2002: Archeologie a historie. In: Archeologie nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla, 141–152. Dobrá voda u Pelhřimova.
[33] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187), SZM – Historie XV, 5–66.
[34] NOVÁČEK, K.–STOČES, J.–ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M., 2014: Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 124–186. Plzeň.
[35] NOVÁČEK, K.,–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie, Minulostí Západočeského kraje XXXIX, 7–51.
[36] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny I. Praha.
[37] ORNA, J., 2000: Nálezy středověkých dřevěných předmětů z Plzně. Katalog. CD-ROM. Plzeň.
[38] ORNA, J., 2002: Středověký keramický zvonek z Plzně, ZSM – Historie XVI, 182–184.
[39] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[40] ORNA, J., 2006: Drobná středověká figurální keramická plastika z Plzně, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností, č. 3–4, 206–208.
[41] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[42] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2012: Archeologické doklady obléhání Plzně husity – Archäologische Belege über die Belagerung Pilsens durch die Hussiten, AH 37, 165–174.
[43] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2003: Archeologie a historie aneb "jak vykopávat dějiny?". In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 239–250. Praha.
[44] RUSEK, V.–SMEČKA, V., 2000: České lékárny. Praha.
[45] RYBIČKA, A., 1874: Erbovní rodiny Plzenské, PA XX, 261–274.
[46] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. a kol., 2008: Raně novověká studna z Plzně, Perlové ulice – výpověď archeologických a environmentálních pramenů – A Renaissance cesspit from Plzeň, Perlová Street – results of archaelogical and environmental analyses. In: Ve službách archeologie VIII/2, 175–196. Brno.
[47] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. 2009: The relationship between vessel forms and the main pramic classes from well no. 03 in Perlová Street in Plzeň – Vazba tvarů nádob na hlavní keramickou produkci ze studny 03 v Perlové ulici v Plzni – Verhältnis der Gefäßformen zur Hauptkeramikproduktion aus Brunnen 03 in der Perlová-Gasse in Pilsen. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 199–206. Praha.
[48] STRNAD, J., 1898: Kašpar Kropáč z Kozince, Časopis Musea království Českého LXXII, 263–282.
[49] STRNAD, J., 1909: Nejstarší místopis Plzně do válek husitských, Sborník městského historického musea v Plzni I, 54–87.
[50] SVOBODNÝ, P.–HLAVÁČKOVÁ, L. 2004: Dějiny lékařství v českých zemích. Praha.
[51] TIDOW, K., 1989: Herstellung und Verbreitung von Gewebebindungen bei norddeutschen Wollgeweben des Mittelalters aufgrund von Neufunden. In: Lübecker Schriften zur Archäologie und Kulturgeschichte 16. Baugeschichte und Handwerk auf dem Lübecker Stadthügel, 335–357. Bonn.
[52] TŘEŠTÍK, D., 2001: K poměru archeologie a historie, AR LIII, 357–361.
[53] WINTER, Z., 1890: Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku I. Praha.