Název: Nález fragmentu kachle z kolekce tzv. rytířských kamen v Litovli
Variantní název:
- The find of a tile fragment from the collection of "knight" stoves in Litovel
- Der Fund eines Kachelfragments aus der Kollektion der sog. Ritteröfen in Litovel
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 437-447
Rozsah
437-447
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-22
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135614
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Během archeologického v ýzkumu na Boskovicově ulici v Litovli se podařilo nalézt zlomek hnědě glazovaného kachle, který můžeme přiřadit ke skupině kamnářské keramiky z kolekce tzv. rytířských kamen. Ty mají svůj původ v budínské dílně a byly jimi vybaveny rezidence uherského krále Ladislava Pohrobka a jeho předních dvořanů. Některé z těchto kachlů registrujeme také v několika případech i na našem území. Fragment z Litovle dokládá výskyt těchto exkluzivních kamnářských výrobků na střední Moravě v průběhu druhé poloviny 15. až počátku 16. století. Zároveň lze předpokládat vyšší sociální status objednatele těchto kachlů.
Archaeological research in Boskovicova Street, Litovel yielded a fragment of a tile with a brown glaze. The fragment can be placed with a group of stove tile ceramics from the collection of "knight" stoves. These tiles were made in a workshop in Buda and were employed in the residences of Hungarian King Ladislaus the Posthumous and his courtiers. Some of these tiles also occur in Czech territory. The fragment from Litovel confirms the occurrence of these exclusive products in central Moravia in the second half of the 15th century and the early 16th century. At the same time, it indicates a high social status of the person that commissioned their manufacture.
Reference
[1] BEZDĚČKA, J., 1993: Dějiny města Litovle od počátku do února 1948. 1. díl, rkp. ulož. ve Vědecké knihovně v Olomouci.
[2] BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.
[3] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku – Knight's Stove at Špilberk. In: Forum Brunense 1994, 181–189. Brno.
[5] DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P.–ZATLOUKAL, R., 2007: Doklady středověké řemeslné zručnosti a lidové kultury našich předků z archeologických výzkumů na Olomoucku – Evidence of the Medieval Artisanal Skill and Folk Culture of Our Predecessors from Archaeological Research in the Olomouc Region. In: Památky, řemesla a lidová kultura (Kubešová, I. M., ed.), 35–46. Olomouc.
[6] ELBEL, P., 2012: Páni z Vlašimi na Úsově a v Litovli. In: Gotické klenoty v kapli sv. Jiří v Litovli (Maňas, V., ed.), 24–39. Litovel.
[7] FALTÝNEK, K., 2002: Litovel (okr. Olomouc), PV 43, 267–270.
[8] FALTÝNEK, K., 2012: Předběžná zpráva o výsledcích archeologických dohledů prováděných v Litovli v letech 2010 a 2011 a tak trochu o smyslu archeologie vůbec. Zajímavosti z Litovelska, Ročenka Muzejní společnosti Litovelska 2011, 77–110.
[9] FALTÝNEK, K., 2012a: Litovelské masné krámy ve světle historických pramenů a archeologických výzkumů – Die Fleischbänke in Litovel /Littau/ im Licht der historischen Quellen und archäologischen Forschungen. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2012, 32–47. Olomouc.
[10] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli – Archäologische Forschungen der Sakralbauten in Litovel, AH 31, 303–322.
[11] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Archeologické doklady pozůstatků komunikací a dopravních staveb v Litovli. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II. (Martínek, J., ed.), 25–29. Brno.
[12] HLOBIL, I., 1999: Portálový znak pánů z Vlašimi. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 387. Olomouc.
[13] HLUBEK, L., 2012: Středověké kachle z Litovle se znakem pánů z Vlašimi ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, Střední Morava 34, 85–89.
[14] HLUBEK, L., 2013: Soubor gotických kachlů ze sbírky bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli – A set of gothic stove tiles in the collection of the former District Regional Museum at Litovel, Pravěk NŘ 21, 333–356.
[15] HLUBEK, L., 2013a: Kachle z Litovle s portréty saských vévodů ve sbírce bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli, Śląskie Spotkania Archeologiczne LV, 65–73.
[16] HLUBEK, L., v tisku: Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích, Pravěk NŘ 23.
[17] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhacsempék magyarországon I., Budapest régiségei XVIII, 211–300.
[18] HOLL, I., 1998: Spätgotische Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 50, 139–214.
[19] HOLL, I., 2004: Ungarisch-polnische Beziehungen Aufgrund der Ofenkacheln (zweite Hälfte 15.–erste Hälfte 16. Jahrhundert, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 55, 333–375.
[20] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.
[22] KAUEROVÁ, V.–KOUDELA, M., 1998: Památky staré Litovle. Olomouc.
[23] KOUBA, J., 1964: Další doklady česko-uherských styků v oblasti středověké keramiky – Weitere Bewise fůr die Böhmisch-Ungarischen Beziehungen auf den Gebiet der Mittelaltenrichen Keramik, ČNM oddíl věd společenských CXXXIII, 185–199.
[24] KUBEŠOVÁ, I.–RICHTEROVÁ, H., 1999: Měšťanský dům. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 172. Olomouc.
[25] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Pflenzenmotive auf Brünner mitzelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.
[26] LOSKOTOVÁ, I., 2008a: Architektonické motivy – Architektur. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 117–137. Uherské Hradiště.
[27] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky. Rukopis disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU.
[28] LOSKOTOVÁ, I., 2012: Nový příspěvek do kolekce tzv. rytířských kamen – A New Contribution in the Collection of "Knight Stoves", Acta historica neosoliensia 15, 192–199.
[29] LOSKOTOVÁ, I.–DRAGOUN, B.–KOCMAN, F., 2013: Kachlové nálezy na Orlíku. In:, Humpolec v zrcadle času V. Archeologie na Humpolecku (Boublík, J.–Brzoň, R.–Dragoun, B.–Hejhal, P.–Chvátal, M.–Kašpar, V.–Kocman, F.–Loskotová, I.–Polanský, L.–Rous, P.–Smíšek, K.–Stan, V., edd.), 151–196. Humpolec.
[30] LOSKOTOVÁ, I.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachle s lvím motivem. Příspěvek ke způsobům zobrazování lva na neheraldických reliéfech kachlů na příkladech z Brna a Uherského Hradiště – Kacheln mit einem Löwenmotiv. Ein Beitrag zu der Art der Darstellung des Löwen auf den nichtheraldischen Reliefs von Kacheln an Beispielen aus Brünn und Uherské Hradiště (Ungarisch Hradisch). In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 384–394. Praha.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2009: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährishen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.
[32] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2010: Barbora Celská v Brně – Barbara von Cilli in Brünn. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 395–405. Praha.
[33] MICHNA, P., 1971: Funde der ungarisch-böhmisch-polnischen Gruppe spätgotischer Kacheln in Mähren, Acta archaeologica carpathica 12, 249–259.
[34] MICHNA, P., 1972: Příspěvek historické archeologie k dějinám tzv. "královského domu" v Brně – Ein Beitrag der historischen Archäologie zur Geschichte des sogennaten "Königshauses" in Brünn, VVM XXIV, 264–271.
[35] MICHNA, P., 1975: Odraz uhersko-moravských styků v brněnském kachlovém materiálu 15. století, Zprávy ČsSA při ČSAV XVII, sešit 1–2, 27–31.
[36] MICHNA, P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů. – Zur Entwickklungsmässigen und Typologischen Charakteristik der Mährischen Mittelalterlichen Kacheln. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 3, 7–44. Ostrava.
[37] MICHNA, P., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.– Sedláčková, H.–Michna, P., edd.), 7–13. Hranice.
[38] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[39] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[40] PROCHÁZKA, A., 1934: Starobylé kachle. In: Vlastivědný sborník okresu vyškovského. II. díl: Soupis památek pravěkých a historických, 3–20. Vyškov.
[41] SMETÁNKA, Z., 1961: Základy uhersko-česko-polské skupiny pozdně gotických kachlů – Die Grundlagen der Ungarisch-Böhmish–Polnischen Gruppe der Spätgotischen Offenkacheln, PA LII, 592–598.
[42] SMYČKA, J., 1914: Založení města Litovle (dokončení), ČMMZ XIV, 66–77, 357–365.
[43] ŠIK, L., 1994: Litovelské paměti. Litovel.
[44] ŠLÉZAR, P., 2005: Předběžná zpráva o objevu "Antiqua civitas" na Starém městě v Litovli a několik poznámek k aspektům geneze města Litovle – Vorläufiger Bericht über Entdeckung der "antiqua civitas" in der Litoveler Altstadt und einige Bemerkungen zu den Entwicklungsaspekte der Stadt Litovel, PV 46, 103–110.
[45] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[46] ŠLÉZAR, P., 2008a: Kostely a sakrální stavby v Litovli – Churches and Sacred Buildings in Litovel. Archeologické památky střední Moravy 17. Olomouc.
[47] ŠLÉZAR, P.–ŘEŘICHOVÁ, Z.–HENDRYCHOVÁ, L.–SŮVOVÁ, Z., 2008: Environmentální nálezy z vrcholně středověké a raně novověké Litovle – Environmental finds from the High Medieval and Early Post-Medieval town Litovel, Ve službách archeologie 2008/2, 197–206.
[2] BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.
[3] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku – Knight's Stove at Špilberk. In: Forum Brunense 1994, 181–189. Brno.
[5] DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P.–ZATLOUKAL, R., 2007: Doklady středověké řemeslné zručnosti a lidové kultury našich předků z archeologických výzkumů na Olomoucku – Evidence of the Medieval Artisanal Skill and Folk Culture of Our Predecessors from Archaeological Research in the Olomouc Region. In: Památky, řemesla a lidová kultura (Kubešová, I. M., ed.), 35–46. Olomouc.
[6] ELBEL, P., 2012: Páni z Vlašimi na Úsově a v Litovli. In: Gotické klenoty v kapli sv. Jiří v Litovli (Maňas, V., ed.), 24–39. Litovel.
[7] FALTÝNEK, K., 2002: Litovel (okr. Olomouc), PV 43, 267–270.
[8] FALTÝNEK, K., 2012: Předběžná zpráva o výsledcích archeologických dohledů prováděných v Litovli v letech 2010 a 2011 a tak trochu o smyslu archeologie vůbec. Zajímavosti z Litovelska, Ročenka Muzejní společnosti Litovelska 2011, 77–110.
[9] FALTÝNEK, K., 2012a: Litovelské masné krámy ve světle historických pramenů a archeologických výzkumů – Die Fleischbänke in Litovel /Littau/ im Licht der historischen Quellen und archäologischen Forschungen. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2012, 32–47. Olomouc.
[10] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli – Archäologische Forschungen der Sakralbauten in Litovel, AH 31, 303–322.
[11] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Archeologické doklady pozůstatků komunikací a dopravních staveb v Litovli. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II. (Martínek, J., ed.), 25–29. Brno.
[12] HLOBIL, I., 1999: Portálový znak pánů z Vlašimi. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 387. Olomouc.
[13] HLUBEK, L., 2012: Středověké kachle z Litovle se znakem pánů z Vlašimi ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, Střední Morava 34, 85–89.
[14] HLUBEK, L., 2013: Soubor gotických kachlů ze sbírky bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli – A set of gothic stove tiles in the collection of the former District Regional Museum at Litovel, Pravěk NŘ 21, 333–356.
[15] HLUBEK, L., 2013a: Kachle z Litovle s portréty saských vévodů ve sbírce bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli, Śląskie Spotkania Archeologiczne LV, 65–73.
[16] HLUBEK, L., v tisku: Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích, Pravěk NŘ 23.
[17] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhacsempék magyarországon I., Budapest régiségei XVIII, 211–300.
[18] HOLL, I., 1998: Spätgotische Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 50, 139–214.
[19] HOLL, I., 2004: Ungarisch-polnische Beziehungen Aufgrund der Ofenkacheln (zweite Hälfte 15.–erste Hälfte 16. Jahrhundert, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 55, 333–375.
[20] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.
[22] KAUEROVÁ, V.–KOUDELA, M., 1998: Památky staré Litovle. Olomouc.
[23] KOUBA, J., 1964: Další doklady česko-uherských styků v oblasti středověké keramiky – Weitere Bewise fůr die Böhmisch-Ungarischen Beziehungen auf den Gebiet der Mittelaltenrichen Keramik, ČNM oddíl věd společenských CXXXIII, 185–199.
[24] KUBEŠOVÁ, I.–RICHTEROVÁ, H., 1999: Měšťanský dům. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 172. Olomouc.
[25] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Pflenzenmotive auf Brünner mitzelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.
[26] LOSKOTOVÁ, I., 2008a: Architektonické motivy – Architektur. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 117–137. Uherské Hradiště.
[27] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky. Rukopis disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU.
[28] LOSKOTOVÁ, I., 2012: Nový příspěvek do kolekce tzv. rytířských kamen – A New Contribution in the Collection of "Knight Stoves", Acta historica neosoliensia 15, 192–199.
[29] LOSKOTOVÁ, I.–DRAGOUN, B.–KOCMAN, F., 2013: Kachlové nálezy na Orlíku. In:, Humpolec v zrcadle času V. Archeologie na Humpolecku (Boublík, J.–Brzoň, R.–Dragoun, B.–Hejhal, P.–Chvátal, M.–Kašpar, V.–Kocman, F.–Loskotová, I.–Polanský, L.–Rous, P.–Smíšek, K.–Stan, V., edd.), 151–196. Humpolec.
[30] LOSKOTOVÁ, I.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachle s lvím motivem. Příspěvek ke způsobům zobrazování lva na neheraldických reliéfech kachlů na příkladech z Brna a Uherského Hradiště – Kacheln mit einem Löwenmotiv. Ein Beitrag zu der Art der Darstellung des Löwen auf den nichtheraldischen Reliefs von Kacheln an Beispielen aus Brünn und Uherské Hradiště (Ungarisch Hradisch). In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 384–394. Praha.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2009: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährishen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.
[32] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2010: Barbora Celská v Brně – Barbara von Cilli in Brünn. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 395–405. Praha.
[33] MICHNA, P., 1971: Funde der ungarisch-böhmisch-polnischen Gruppe spätgotischer Kacheln in Mähren, Acta archaeologica carpathica 12, 249–259.
[34] MICHNA, P., 1972: Příspěvek historické archeologie k dějinám tzv. "královského domu" v Brně – Ein Beitrag der historischen Archäologie zur Geschichte des sogennaten "Königshauses" in Brünn, VVM XXIV, 264–271.
[35] MICHNA, P., 1975: Odraz uhersko-moravských styků v brněnském kachlovém materiálu 15. století, Zprávy ČsSA při ČSAV XVII, sešit 1–2, 27–31.
[36] MICHNA, P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů. – Zur Entwickklungsmässigen und Typologischen Charakteristik der Mährischen Mittelalterlichen Kacheln. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 3, 7–44. Ostrava.
[37] MICHNA, P., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.– Sedláčková, H.–Michna, P., edd.), 7–13. Hranice.
[38] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[39] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[40] PROCHÁZKA, A., 1934: Starobylé kachle. In: Vlastivědný sborník okresu vyškovského. II. díl: Soupis památek pravěkých a historických, 3–20. Vyškov.
[41] SMETÁNKA, Z., 1961: Základy uhersko-česko-polské skupiny pozdně gotických kachlů – Die Grundlagen der Ungarisch-Böhmish–Polnischen Gruppe der Spätgotischen Offenkacheln, PA LII, 592–598.
[42] SMYČKA, J., 1914: Založení města Litovle (dokončení), ČMMZ XIV, 66–77, 357–365.
[43] ŠIK, L., 1994: Litovelské paměti. Litovel.
[44] ŠLÉZAR, P., 2005: Předběžná zpráva o objevu "Antiqua civitas" na Starém městě v Litovli a několik poznámek k aspektům geneze města Litovle – Vorläufiger Bericht über Entdeckung der "antiqua civitas" in der Litoveler Altstadt und einige Bemerkungen zu den Entwicklungsaspekte der Stadt Litovel, PV 46, 103–110.
[45] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[46] ŠLÉZAR, P., 2008a: Kostely a sakrální stavby v Litovli – Churches and Sacred Buildings in Litovel. Archeologické památky střední Moravy 17. Olomouc.
[47] ŠLÉZAR, P.–ŘEŘICHOVÁ, Z.–HENDRYCHOVÁ, L.–SŮVOVÁ, Z., 2008: Environmentální nálezy z vrcholně středověké a raně novověké Litovle – Environmental finds from the High Medieval and Early Post-Medieval town Litovel, Ve službách archeologie 2008/2, 197–206.