Název: Hrob dieťaťa v nádobe z plochy zaniknutého kostola a cintorína v Pincinej (okr. Lučenec)
Variantní název:
- An infant's grave in a vessel from the area of a defunct church and graveyard in Pinciná (Lučenec district)
- Ein Kindergrab in einem Gefäß aus der Fläche einer untergegangenen Kirche und eines nicht mehr genutzten Friedhofs in Pinciná (Bezirk Lučenec)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 285-307
Rozsah
285-307
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-14
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135606
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Počas výskumu zaniknutého stredovekého kostola v polohe Temetődomb v katastri obce Pinciná sa zistila rekonštruovateľná keramická nádoba. Vyzdvihnutá bola zo sondy III-A-2, ktorá križovala exteriér juhozápadného nárožia lode stavby a sčasti prechádzala aj cez jeho murivo. Pri revízii nálezového fondu sa ukázalo, že v nádobe boli pôvodne uložené kosti dieťaťa. Tento pozoruhodný nález sa radí k detským hrobom v nádobách, ktorých výskyt na území Slovenska eviduje historická archeológia od 14. do 17. storočia. Etnografické pramene posúvajú praktizovanie tohto zvyku až do začiatku 20. storočia. Najbližší obdobný nález pochádza z lokality Gortva-Bizovo, kde bola nádoba s kosťami novorodenca uložená v lodi zaniknutého kostola. Nález z Pincinej je ďalším príkladom využitia locus sacer et consecratus zaniknutého kostola a jeho cintorína na pohreb pravdepodobne nepokrsteného dieťaťa.
Research into a defunct medieval church in Temetődomb, in the cadastral zone of the Pinciná village, yielded a ceramic vessel which was possible to reconstruct. It was located in test pit III-A-2 that crossed the exterior of the south-western corner of the church nave and partially intersected its masonry. The revision of the finds showed that the vessel had originally contained the bones of an infant. This remarkable find ranks with infants' graves in vessels, the occurrence of which in Slovak territory is confirmed by historical archaeology from the 14th century until the 17th century. However, ethnographic sources shift the practising of this custom as late as the early 20th century. The closest similar find comes from Gortva-Bizovo where a vessel with the bones of an infant was interred in the nave of a defunct church. The find from Pinciná is another example of the use of the locus sacer et consecratus of a defunct church and its graveyard for the burial of possibly an unbaptized infant.
Note
Príspevok vznikol v AÚ SAV ako súčasť riešenia projektu VEGA 2/0156/14 "Stredoveké pochovávanie na Nitriansku" a VEGA 2/0091/16 "Slovensko v dobe bronzovej – križovatka súvekých európskych civilizácií".
Der vorliegende Beitrag entstand im Archäologischen Institut der Slowakischen Akademie der Wissenschaften als Teil des Projektes VEGA 2/0156/14 "Mittelalterliche Bestattungen in der Region Neutra" und VEGA 2/0091/16 "Die Slowakei in der Bronzezeit – Kreuzungen zeitgenössischer europäischer Zivilisationen".
Reference
[1] AO: Anjoukori okmánytár, 1301–1359. Második kötet, 1322–1332 (Nagy, I., ed.). Budapest 1881.
[2] ARIÉS, P., 2000: Dějiny smrti. Praha.
[3] BEDNÁRIK, R., 1972: Cintoríny na Slovensku. Bratislava.
[4] BÉRES, M., 1995: Az óföldeáki erődtemplom. A makói múzeum füzetei 81. Makó.
[5] BÉRES, M., 2005: Az Óföldeáki temető üzenete. In: "…a halál árnyékának völgyében járok". A középkori templom körüli temetők kutatása. Opuscula Hungarica VI. (Ritoók, A.–Simonyi, E., edd.), 297–303. Budapest.
[6] BLÁHA, J., 1996: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury – Klerikale und laikale Gesellschaft in Olmütz in einigen Äußerungen der mittelalterlichen materiellen Kultur, AH 21, 169–181.
[7] BOROVSZKY, S., 1911: Magyarország vármegyéi és városai. Nógrád vármegye (faksimilné vydanie). Budapest 1988.
[8] BOTOŠ, A., 2012: Novoveká studňa z Rimavskej Soboty – Neuzeitliche Brunnen aus Rimavská Sobota, ZbSNM Archeológia 22, 235–250.
[9] BOTOŠ, A., 2013: Archeologický výskum na ul. B. Bartóka, na mieste bývalej mestskej tržnice v Rimavskej Sobote. In: Gemer-Malohont 8–9. Zborník Gemersko-malohontského múzea v Rimavskej Sobote (Bodorová, O., ed.), 13–28. Rimavská Sobota.
[10] BUDINSKÝ-KRIČKA, V., 1934: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 2239/34.
[11] ČAJÁNKOVÁ, E., 1956: Pohrebné zvykoslovie Horehronia, Slovenský Národopis 4, 290–305.
[12] ČECHURA, M., 2011: Christian, Non-christian or Pagan: The Burials of newborns as the source to understanding of medieval and postmedieval mentality. In: Kim jesteś człowieku? Funeralia Lednickie. Spotkanie 13 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 289–297. Poznań.
[13] DINZELBACHER, P., 2004: Poslední věci člověka. Nebe, peklo, očistec ve středověku. Vyšehrad.
[14] DRĄŻKOWSKA, A., 2007: Powijaki jako podstawowy element garderoby niemowlęcej, Archeologia Gdańska III, 135–141.
[15] DRENKO, Z., 1994: Zaniknutá stredoveká dedina Bizovo, ZbSNM Archeológia 88/4, 129–151.
[16] DUMA, P., 2010: Grób Alienata. Pochówki dzieci nieochrzczonych, samobójców i skazańców w późnym średniowieczu i dobie wczesnonowożytnej. Kraków.
[17] DUMA, P., 2015: Śmierć nieczysta a Śląsku. Studia nad obrządkiem pogrzebowym społeczeństwa przedindustrialnego – Profane death in Silesia. A study on funeral practices of the preindustrial society. Wrocław.
[18] DZIK, M., 2006: Wczesnośredniowieczne cmentarzysko szkieletowe w Żukowie, pow. Płońsk – Early Medieaval burialground in Żukowo, pow. Płońsk. Warszawa.
[19] FODOR, L.–KOZÁK, K., 1972: Leletegyüttesek a Románkori székesegyház környékéről (Adatok az egri vár XVII-XVIII. századi kerámiájának történetéhez. I.), Az Egri Múzeum Évkönyve VIII–IX/1970–1971, 147–199.
[20] FREIST, W., 1975: Beisetzung einer Frühgeburt in einem mittelalterlichen Tongefäß aus Schöningen, Kr. Helmstedt, Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 44, 379–382.
[21] FURMÁNEK, V., 1990: Archeologické pamätníky v Kyjaticiach a Pincinej, ŠZ 26, 369–373.
[22] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1982: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 10009/82.
[23] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1982a: Záchranný výskum v Pincinej. In: AVANS 1981, 83–86. Nitra.
[24] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1983: Druhá sezóna záchranného výskumu v Pincinej. In: AVANS 1982, 87–88. Nitra.
[25] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1984: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 10661/84.
[26] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1984a: Záverečná sezóna výskumu v Pincinej. In: AVANS 1983, 80–81. Nitra.
[27] GOGOVÁ, S., 2013: Kostolný cintorín v Krásne. Tribečské spoločenstvo vo vrcholnom stredoveku. Hradec Králové.
[28] GYÖRFFY, Gy., 1998: Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza IV. Budapest.
[29] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinnej dediny v XI.–XIII. storočí – Ein Beitrag zur Erkenntnis unseres Tieflanddorfes im XI.–XIII. Jahrhundert, SlArch IX, 451–482.
[30] HABOVŠTIAK, A., 1963: Zaniknutá stredoveká dedina Bratka pri Leviciach, SlArch XI, 407–451.
[31] HANULIAK, V., 2001: Zaniknutý kláštor v Slovenskej Ľupči, Pamiatky a múzeá, č. 2, 2–8.
[32] HANULIAK, V.–RAGAČ, R., 2000: Príspevok k problematike existencie kláštorného hospica a Kostola sv. Ducha v Slovenskej Lupči, AH 25, 233–244.
[33] HEINTEL, H., 1961: Zwei mittelalterliche Säuglingsbestattungen aus Wernswig, Kr. Fritzlar-Homberg, Fundberichte aus Hessen 1, 127–129.
[34] HOŠŠO, J., 1985: Stredoveké hrnčiarstvo na území Gemera, Novohradu a Hontu, Vlastivedné štúdie Gemera 3, 230–262.
[35] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[36] ILLI, M., 1992: Wohin die Toten gingen. Begräbnis und Kirchhof in der vorindustriellen Stadt. Zürich.
[37] JÁGEROVÁ, M., 2008: Posledné zbohom… Súčasné pohrebné obyčaje. Nitra.
[38] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké nálezy z Lančára, okres Piešťany (kachlice s motívom sv. Martina), Balneologický spravodajca 38/2001–2002, 176–184.
[39] KOVAČEVIČOVÁ, S., 1987: Človek tvorca. Pracovné motívy Slovenska vo vyobrazeniach z 9.–18. storočia. Bratislava.
[40] KOVAČEVIČOVÁ, S., 2006: Človek a jeho svet na obrazoch od stredoveku až na prah súčasnosti. Ikonografia Slovenska. Bratislava.
[41] KOWALCZYK, E., 2004: Chrześcijańskie milosierdzie. Rzecz o pochówkach dzieci nie ochrzczonych (na przykladzie pólnocnego Mazowsza). In: Dusza maluczka, a strata ogromna. Funeralia Lednickie. Spotkanie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 103–114. Poznań.
[42] KOZÁK, É., 1975: A hollókői vár kutatása, Nógrád megyei múzeumok évkönyve 21, 23–52.
[43] KRÁLIKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy (antropologicko-archeologická studie). Brno.
[44] KRUPICA, O., 1954: Výskum v Krásne na Slovensku v roku 1953, AR VI, 357–359, 361–368.
[45] KRUPICA, O., 1978: Stredoveké Krásno I, Západné Slovensko 5, 169–333.
[46] KYLL, N., 1972: Tod, Grab, Begräbnisplatz, Totenfeier. Bonn.
[47] LE GOFF, J., 2008: Onen svět. In: Encyklopedie středověku (Le Goff, J.–Schmitt, J.-C., edd.), 454–463. Praha.
[48] MALONYAY, D., 1922: A magyar nép művészete. V. kötet. Budapest. Dostupné z: http://mek.oszk.hu/01600/01671/html/index.html?00000.htm&00000.htm, cit. 2. 9. 2013, nepaginované.
[49] MIECHOWICZ, L., 2007: Póznośredniowieczne i nowożytne pochówki dzieci w naczyniach glinianych na przykładzie znaleziska z Wyszatyc, gm. Żurawica, pow. Przemyśl – Late Mediaeval and Modern Period Ceramic Vessel Burials of Children: A Case Study of the Find at Wyszatyce (Gmina District of Żurawica,Powiat District of Przemyśl). In: Późne średniowiecze w Karpatach polskich (Garncarski, J., ed.), 517–534. Krosno.
[2] ARIÉS, P., 2000: Dějiny smrti. Praha.
[3] BEDNÁRIK, R., 1972: Cintoríny na Slovensku. Bratislava.
[4] BÉRES, M., 1995: Az óföldeáki erődtemplom. A makói múzeum füzetei 81. Makó.
[5] BÉRES, M., 2005: Az Óföldeáki temető üzenete. In: "…a halál árnyékának völgyében járok". A középkori templom körüli temetők kutatása. Opuscula Hungarica VI. (Ritoók, A.–Simonyi, E., edd.), 297–303. Budapest.
[6] BLÁHA, J., 1996: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury – Klerikale und laikale Gesellschaft in Olmütz in einigen Äußerungen der mittelalterlichen materiellen Kultur, AH 21, 169–181.
[7] BOROVSZKY, S., 1911: Magyarország vármegyéi és városai. Nógrád vármegye (faksimilné vydanie). Budapest 1988.
[8] BOTOŠ, A., 2012: Novoveká studňa z Rimavskej Soboty – Neuzeitliche Brunnen aus Rimavská Sobota, ZbSNM Archeológia 22, 235–250.
[9] BOTOŠ, A., 2013: Archeologický výskum na ul. B. Bartóka, na mieste bývalej mestskej tržnice v Rimavskej Sobote. In: Gemer-Malohont 8–9. Zborník Gemersko-malohontského múzea v Rimavskej Sobote (Bodorová, O., ed.), 13–28. Rimavská Sobota.
[10] BUDINSKÝ-KRIČKA, V., 1934: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 2239/34.
[11] ČAJÁNKOVÁ, E., 1956: Pohrebné zvykoslovie Horehronia, Slovenský Národopis 4, 290–305.
[12] ČECHURA, M., 2011: Christian, Non-christian or Pagan: The Burials of newborns as the source to understanding of medieval and postmedieval mentality. In: Kim jesteś człowieku? Funeralia Lednickie. Spotkanie 13 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 289–297. Poznań.
[13] DINZELBACHER, P., 2004: Poslední věci člověka. Nebe, peklo, očistec ve středověku. Vyšehrad.
[14] DRĄŻKOWSKA, A., 2007: Powijaki jako podstawowy element garderoby niemowlęcej, Archeologia Gdańska III, 135–141.
[15] DRENKO, Z., 1994: Zaniknutá stredoveká dedina Bizovo, ZbSNM Archeológia 88/4, 129–151.
[16] DUMA, P., 2010: Grób Alienata. Pochówki dzieci nieochrzczonych, samobójców i skazańców w późnym średniowieczu i dobie wczesnonowożytnej. Kraków.
[17] DUMA, P., 2015: Śmierć nieczysta a Śląsku. Studia nad obrządkiem pogrzebowym społeczeństwa przedindustrialnego – Profane death in Silesia. A study on funeral practices of the preindustrial society. Wrocław.
[18] DZIK, M., 2006: Wczesnośredniowieczne cmentarzysko szkieletowe w Żukowie, pow. Płońsk – Early Medieaval burialground in Żukowo, pow. Płońsk. Warszawa.
[19] FODOR, L.–KOZÁK, K., 1972: Leletegyüttesek a Románkori székesegyház környékéről (Adatok az egri vár XVII-XVIII. századi kerámiájának történetéhez. I.), Az Egri Múzeum Évkönyve VIII–IX/1970–1971, 147–199.
[20] FREIST, W., 1975: Beisetzung einer Frühgeburt in einem mittelalterlichen Tongefäß aus Schöningen, Kr. Helmstedt, Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 44, 379–382.
[21] FURMÁNEK, V., 1990: Archeologické pamätníky v Kyjaticiach a Pincinej, ŠZ 26, 369–373.
[22] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1982: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 10009/82.
[23] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1982a: Záchranný výskum v Pincinej. In: AVANS 1981, 83–86. Nitra.
[24] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1983: Druhá sezóna záchranného výskumu v Pincinej. In: AVANS 1982, 87–88. Nitra.
[25] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1984: Pinciná, okr. Lučenec. Výskumná správa z archeologického výskumu, rkp. ulož. v AÚ SAV v Nitre, č. 10661/84.
[26] FURMÁNEK, V.–TÓTHOVÁ, I., 1984a: Záverečná sezóna výskumu v Pincinej. In: AVANS 1983, 80–81. Nitra.
[27] GOGOVÁ, S., 2013: Kostolný cintorín v Krásne. Tribečské spoločenstvo vo vrcholnom stredoveku. Hradec Králové.
[28] GYÖRFFY, Gy., 1998: Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza IV. Budapest.
[29] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinnej dediny v XI.–XIII. storočí – Ein Beitrag zur Erkenntnis unseres Tieflanddorfes im XI.–XIII. Jahrhundert, SlArch IX, 451–482.
[30] HABOVŠTIAK, A., 1963: Zaniknutá stredoveká dedina Bratka pri Leviciach, SlArch XI, 407–451.
[31] HANULIAK, V., 2001: Zaniknutý kláštor v Slovenskej Ľupči, Pamiatky a múzeá, č. 2, 2–8.
[32] HANULIAK, V.–RAGAČ, R., 2000: Príspevok k problematike existencie kláštorného hospica a Kostola sv. Ducha v Slovenskej Lupči, AH 25, 233–244.
[33] HEINTEL, H., 1961: Zwei mittelalterliche Säuglingsbestattungen aus Wernswig, Kr. Fritzlar-Homberg, Fundberichte aus Hessen 1, 127–129.
[34] HOŠŠO, J., 1985: Stredoveké hrnčiarstvo na území Gemera, Novohradu a Hontu, Vlastivedné štúdie Gemera 3, 230–262.
[35] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[36] ILLI, M., 1992: Wohin die Toten gingen. Begräbnis und Kirchhof in der vorindustriellen Stadt. Zürich.
[37] JÁGEROVÁ, M., 2008: Posledné zbohom… Súčasné pohrebné obyčaje. Nitra.
[38] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké nálezy z Lančára, okres Piešťany (kachlice s motívom sv. Martina), Balneologický spravodajca 38/2001–2002, 176–184.
[39] KOVAČEVIČOVÁ, S., 1987: Človek tvorca. Pracovné motívy Slovenska vo vyobrazeniach z 9.–18. storočia. Bratislava.
[40] KOVAČEVIČOVÁ, S., 2006: Človek a jeho svet na obrazoch od stredoveku až na prah súčasnosti. Ikonografia Slovenska. Bratislava.
[41] KOWALCZYK, E., 2004: Chrześcijańskie milosierdzie. Rzecz o pochówkach dzieci nie ochrzczonych (na przykladzie pólnocnego Mazowsza). In: Dusza maluczka, a strata ogromna. Funeralia Lednickie. Spotkanie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 103–114. Poznań.
[42] KOZÁK, É., 1975: A hollókői vár kutatása, Nógrád megyei múzeumok évkönyve 21, 23–52.
[43] KRÁLIKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy (antropologicko-archeologická studie). Brno.
[44] KRUPICA, O., 1954: Výskum v Krásne na Slovensku v roku 1953, AR VI, 357–359, 361–368.
[45] KRUPICA, O., 1978: Stredoveké Krásno I, Západné Slovensko 5, 169–333.
[46] KYLL, N., 1972: Tod, Grab, Begräbnisplatz, Totenfeier. Bonn.
[47] LE GOFF, J., 2008: Onen svět. In: Encyklopedie středověku (Le Goff, J.–Schmitt, J.-C., edd.), 454–463. Praha.
[48] MALONYAY, D., 1922: A magyar nép művészete. V. kötet. Budapest. Dostupné z: http://mek.oszk.hu/01600/01671/html/index.html?00000.htm&00000.htm, cit. 2. 9. 2013, nepaginované.
[49] MIECHOWICZ, L., 2007: Póznośredniowieczne i nowożytne pochówki dzieci w naczyniach glinianych na przykładzie znaleziska z Wyszatyc, gm. Żurawica, pow. Przemyśl – Late Mediaeval and Modern Period Ceramic Vessel Burials of Children: A Case Study of the Find at Wyszatyce (Gmina District of Żurawica,Powiat District of Przemyśl). In: Późne średniowiecze w Karpatach polskich (Garncarski, J., ed.), 517–534. Krosno.