Název: Mineralogicko-technologická charakteristika gotických a renesančných neglazovaných kachlíc z hradu Devín
Variantní název:
- Mineralogisch-technologische Charakteristika gotischer und renaissancezeitlicher unglasierter Kacheln von der Burg Devín
- Mineralogical and technological characteristics of Gothic and Renaissance unglazed tiles from Devín Castle
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 301-317
Rozsah
301-317
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140813
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Analyzované kachlice pochádzajú z hradu Devín, z priestoru stredného a horného hradu. Vzhľadom na podobnú technológiu výroby boli na porovnanie vybrané komorové gotické a renesančné kachlice s reliéfne zdobenou čelnou vyhrievacou stenou. Sledovali sme najmä spôsob spojenia čelnej vyhrievacej steny a komory, typy okrajov komôr a prípadné otvory na bočnej stene komory. Na niektorých kachliciach sa na vnútornej strane čelnej vyhrievacej steny zachovali odtlačky textílie a tiež sa vyskytli odtlačky prstov a stopy po zahládzaní prstami a použitých nástrojoch. Mineralogicko-petrografické zloženie neglazovaných gotických a renesančných kachlíc je rovnaké. Pre kryštáloklasty sú typické minerály ako mikroklín, amfibol, zirkón a granát. V litoklastoch dominujú rôzne typy pieskovcov a rádiolarity. Suroviny použité na výrobu kachlíc boli získavané z riečnych sedimentov riek Moravy a Dunaja. Kvalita reliéfov na čelnej vyhrievacej stene závisí od granulometrického zloženia kachlíc. Štruktúrne znaky matrix zodpovedajú výrobe kachlíc natláčaním plastickej suroviny do foriem. Teplota výpalu kachlíc bola odvodená na základe optického charakteru matrix a mineralogických zmien v ostrive a dosahuje teploty 700–800 °C a 800–900 °C.
The tiles analysed in this contribution come from the central and upper sections of Devín Castle. Gothic and renaissance tiles with reliefs on the front were selected for the analysis, largely on the grounds of similarities in their production. The specialists involved concentrated on the manner of connection between the front heating wall and the chamber, the types of chamber edge and possible apertures in the side of the chamber. Some tiles feature imprints of textiles on the reverse, as well as fingerprints and traces of surface smoothening with fingers or tools. The mineralogical and petrographical composition of unglazed Gothic and renaissance tiles is identical. Minerals such as microcline, amphibole, zircon and garnet are typical mineral components, while various sandstones and radiolarites predominate among rock fragments. Materials used for the manufacture of tiles were acquired from fluvial sediments of the rivers Morava and Danube. The quality of reliefs on the front (heated) side depends on the granular composition of tiles. Structural marks within the matrixes correspond to production of tiles by pressing a malleable material into moulds. The firing temperature was derived based on the optical character of the matrixes and mineralogical changes, was estimated in two intervals from 700–800 °C and 800–900°C.
Reference
[1] BARÁTH, I.–NAGY, A.–KOVÁČ, M., 1994: Sandbergské vrstvy – vrchnobádenské marginálne sedimenty východného okraja Viedenskej panvy, Geologické práce, Správy 99, 59–66.
[2] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kaflowe w Polsce do końca XVIII Wieku. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[3] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesancowe kafle śląskie. Wrocław.
[4] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v uměleckém řemesle. Praha.
[5] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí, ČNM-A CLV, 146–166.
[6] IONESCU, C.–GHERGARI, L., 2002: Modelling and forint technology – reflected in textural features and the mineralogy of the ceramics from neolithic sites in Transylvania (Romania), Geologica Carpathica, special CD issue.
[7] IONESCU, C.–GHERGARI, L.–HORGA, M.–RADULESCU, M., 2007: Early Medieval ceramics from Viile Tecii archaeological site (Romania): an optical and XRD study. Studia Universitatis Babeş-Bolyai, Geologia 52, 29–35. | DOI 10.5038/1937-8602.52.2.4
[8] KRAJÍC, R.–VOLF, P., 1997: Poznámky k technologii středověkých kachlů a stavbě historických kachlových kamen. In: Krajíc, R., Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křižkově ulici čp. 28), 177–189. Tábor.
[9] MARITAN, L.–MAZZOLI, C.–NODARI, L.–RUSSO, U., 2005: Second Iron Age pottery from Este (northeastern Italy): study of provenance and technology, Applied Clay Science 29, 31–44. | DOI 10.1016/j.clay.2004.09.003
[10] MIKŠÍK, M.–HANYKÝŘ, V.–HAZLBAUER, Z., 1986: Studie podmínek výroby reliéfne zdobených ploch pozdně středověkých kachlů – Studie der Herstellungsbedingungen von Reliefflächen spätmittelalterlicher Kacheln, AH 11, 505–513.
[11] NODARI, L.–MARIAN, L.–MAZZOLI, C.–RUSSO, U., 2004: Sandwiche structures in the Etruscan-Padan type pottery, Applied Clay Science 27, 118–129.
[12] PAŘÍK, V.–HAZLBAUER, Z., 1991: Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou – Erzeugungstechnologieder gotischen kacheln mit der durchbrochenen Vorderwand, AH 16, 293–304.
[13] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfu na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[14] POLLA, B., 1979: Bratislava – západné suburbium (Výsledky archeologického výskumu). Bratislava.
[15] REEDY, L. C., 2008: Thin-section petrography of Stones and Ceramic Cultural Materials. London.
[16] RICHTEROVÁ, J., 1982: Technologie pražských středověkých kachlů, Archaeologica Pragensia 3, 153–168.
[17] SLIVKA, M., 1979: Renesančné kachliarstvo na východnom Slovensku, Výtvarný život 24, 14–16.
[18] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století – Die Technologie der Herstellung bömischer Kacheln vom Beginn des 14. bis zum Beginn des 16. Jahrhunderts, PA LIX, 543–578.
[19] VELDE, B.–DRUC, C. I., 1999: Archaeological Ceramic Materials. Origin and Utilization. Washington D.C.
[2] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kaflowe w Polsce do końca XVIII Wieku. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[3] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesancowe kafle śląskie. Wrocław.
[4] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v uměleckém řemesle. Praha.
[5] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí, ČNM-A CLV, 146–166.
[6] IONESCU, C.–GHERGARI, L., 2002: Modelling and forint technology – reflected in textural features and the mineralogy of the ceramics from neolithic sites in Transylvania (Romania), Geologica Carpathica, special CD issue.
[7] IONESCU, C.–GHERGARI, L.–HORGA, M.–RADULESCU, M., 2007: Early Medieval ceramics from Viile Tecii archaeological site (Romania): an optical and XRD study. Studia Universitatis Babeş-Bolyai, Geologia 52, 29–35. | DOI 10.5038/1937-8602.52.2.4
[8] KRAJÍC, R.–VOLF, P., 1997: Poznámky k technologii středověkých kachlů a stavbě historických kachlových kamen. In: Krajíc, R., Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křižkově ulici čp. 28), 177–189. Tábor.
[9] MARITAN, L.–MAZZOLI, C.–NODARI, L.–RUSSO, U., 2005: Second Iron Age pottery from Este (northeastern Italy): study of provenance and technology, Applied Clay Science 29, 31–44. | DOI 10.1016/j.clay.2004.09.003
[10] MIKŠÍK, M.–HANYKÝŘ, V.–HAZLBAUER, Z., 1986: Studie podmínek výroby reliéfne zdobených ploch pozdně středověkých kachlů – Studie der Herstellungsbedingungen von Reliefflächen spätmittelalterlicher Kacheln, AH 11, 505–513.
[11] NODARI, L.–MARIAN, L.–MAZZOLI, C.–RUSSO, U., 2004: Sandwiche structures in the Etruscan-Padan type pottery, Applied Clay Science 27, 118–129.
[12] PAŘÍK, V.–HAZLBAUER, Z., 1991: Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou – Erzeugungstechnologieder gotischen kacheln mit der durchbrochenen Vorderwand, AH 16, 293–304.
[13] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfu na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[14] POLLA, B., 1979: Bratislava – západné suburbium (Výsledky archeologického výskumu). Bratislava.
[15] REEDY, L. C., 2008: Thin-section petrography of Stones and Ceramic Cultural Materials. London.
[16] RICHTEROVÁ, J., 1982: Technologie pražských středověkých kachlů, Archaeologica Pragensia 3, 153–168.
[17] SLIVKA, M., 1979: Renesančné kachliarstvo na východnom Slovensku, Výtvarný život 24, 14–16.
[18] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století – Die Technologie der Herstellung bömischer Kacheln vom Beginn des 14. bis zum Beginn des 16. Jahrhunderts, PA LIX, 543–578.
[19] VELDE, B.–DRUC, C. I., 1999: Archaeological Ceramic Materials. Origin and Utilization. Washington D.C.