Název: Sociálna pozícia obyvateľov opevneného sídliska z 9.–10. storočia v Mužle-Čenkove
Variantní název:
- Social status of the inhabitants of a hillfort from the 9th–10th centuries in Mužla-Čenkov
- Die soziale Stellung der Bevölkerung einer befestigten Siedlung aus dem 9.–10. Jahrhundert in Mužla-Čenkov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 1, s. 123-141
Rozsah
123-141
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-1-7
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135209
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Lokalita leží na ľavom brehu rieky Dunaj, tvoriaceho hraničnú líniu veľkomoravského územia. Počas 12 výskumných sezón sa v jej areáli preskúmalo 389 sídliskových objektov a 92 hrobov z druhej polovice 9. až prvej polovice 10. storočia. Nálezisko patrí k novému typu sídliskových jednotiek, pretože bolo opevnené až počas mladšej etapy jeho využívania. Zložky sídliskového fondu informujú o vyššom sociálnom postavení skupiny miestnych obyvateľov, ktorí pochovávali na stredne veľkej nekropole. Menej konkrétne sú poznatky o sociálnom statuse a rodinných vzťahoch jedincov pochovaných v hroboch vyhĺbených v sídliskovom areáli, uložených v sídliskových objektoch a na dvoch malých pohrebiskách. Tie sa sformovali v predpolí opevneného sídliska. Ich hroby patria zvyšku obyvateľov, ktorí zostali žiť na lokalite po prepadnutí a vyplienení areálu vojenskými oddielmi maďarského etnika na začiatku 10. storočia.
The site is located on the left bank of the River Danube that made a natural border of the territory of Great Moravia. In the course of twelve research seasons, 380 features were investigated within the area, as well as 92 graves from the period between the second half of the 9th century and the first half of the 10th century. The site belongs with a new type of settlement units as it was only fortified during the later phase of its use. Its components provide information about the high social status of a group of local inhabitants buried in a medium-sized necropolis. In contrast, information about the social status and relations of individuals buried in graves inside the hillfort, in some of its features and on two small burial grounds is less concrete. The two burial grounds were situated in the outer ward of the hillfort, and the people buried there were those who went on living in the hillfort after it was attacked and plundered by Hungarian troops in the early 10th century.
Note
Štúdia bola vypracovaná v rámci projektu 2/0044/14 Agentúry VEGA.
Die vorliegende Studie wurde im Rahmen des Projektes der Förderagentur VEGA 2/0044/14 ausgearbeitet.
Reference
[1] ARIÉS, P., 2000: Dějiny smrti I/1. Praha.
[2] BYLINA, S., 1995: Problemy słowiańskiego świata zmarłych. Kategorie przestrzeni i czasu, Światowit 40, 9–25.
[3] DÜLMEN van, R., 1999: Kultura a každodenní život v raném novověku (16.–18. století). Praha.
[4] FOTTOVÁ, E.–HENNING, J.–RUTTKAY, M., 2007: Archeologický výskum včasnostredovekého hradiska v Majcichove – Archäologische Grabung eines frühmittelalterlichen Gurgwalls in Majcichov. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 217–236. Nitra.
[5] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské – Uherské Hradiště-Sady. Das christliche Zentrum des Großmährischen Reiches. Brno.
[6] HANULIAK, M., 2002: Pohrebiská a spôsoby pochovávania vo veľkomoravskom období. In: Slovensko vo včasnom stredoveku (Ruttkay, A.–Ruttkay, M.–Šalkovský, P., edd.), 81–88. Nitra.
[7] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Grossmährische Gräberfelder und Bestattung in 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[8] HANULIAK, M., 2004a: Charakter a význam hraníc v časopriestorovej dimenzii pohrebného rítu z mladšieho úseku včasného stredoveku – Charakter und Bedeutung der Gränzen in zeiträumlichen Dimension des Begräbnisritus im jüngeren Abschnitt Frühmittelalters, AH 29, 37–51.
[9] HANULIAK, M., 2004b: Hroby vo veľkomoravských sídliskových areáloch z územia Slovenska – Die Gräber in großmährischen Siedlungsarealen aus dem Gebiet der Slowakei, SlArch LII, 2004, 301–346.
[10] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der großmährischen Gesellschaft auf Grund des Gräberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei – Náčrt štruktúry veľkomoravskej spoločnosti na základe pohrebiskového materiálu z územia Slovenska. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[11] HANULIAK, M., 2006: Detskí jedinci vo veľkomoravskom prostredí na základe pohrebiskových prameňov z územia Slovenska – Kinderindividuen im großmährischen Milieu aufgrund der Bestattungsquellen aus dem Gebiet der Slowakei, SlArch LIV, 2006, 259–284.
[12] HANULIAK, M., 2010: Hroby ľudských jedincov v sídliskovom prostredí z 9.–10. storočia na území Slovenska – Graves of human individuals in settlement area from 9th–10th century on the territory of Slovakia. In: Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie – Supplementum 3 (Tichý, R., ed.), 200–210. Hradec Králové.
[13] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2015: Mužla-Čenkov II. Osídlenie z 9.–13. storočia. Nitra.
[14] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[15] HLADÍK, M.–MAZUCH, M., 2010: Problém interpretace vzájemného vztahu sídlištních a pohřebních komponent v prostoru mikulčické raně středověké aglomerace, PV 51/2009, 197–207.
[16] HATTENHAUER, H., 1998: Evropské dějiny práva. Praha.
[17] HORÁČKOVÁ, L.–STROUHAL, E.–VARGOVÁ, L., 2004: Základy paleopatologie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 15 (Malina, J., ed.). Brno.
[18] HAŠEK, J.–KOŠTA, J.–MAŘÍK, J., 2012: Nálezy raně středověkých mečů v aglomeraci středověkého hradiska v Libici nad Cidlinou – Finds of Early Mediaeval swords in the agglomeration of Early Mediaeval stronghold at Libice nad Cidlinou, SbNM 66, 71–96.
[19] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách" – Die grossmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.
[20] HULÍNEK, D.–ČAJKA, M., 2004: Včasnostredoveké hradiská na Orave v kontexte hradísk na strednom a západnom Slovensku – Frühmittelalterliche Burgwälle in der Orava-region im Kontext der Burgwälle in der Mittel- und Westslowakei, SlArch LII, 77–120.
[21] JÁGEROVÁ, M., 2001: Slovenský pohreb. In: Obyčajové tradície pri úmrtí a pochovávaní na Slovensku s osobitným zreteľom na etnickú a konfesionálnu mnohotvárnosť (Botík, J., ed.), 13–31. Bratislava.
[22] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela, Břeclav-Pohansko I. Gossmährisches Gräberfeld bei der Kirche. Brno.
[23] KOLENA, B., 2013: Mužla-Čenkov. Antroplogická analýza skeletov ľudských jedincov, rkp. ulož. na FF UKF Nitra.
[24] KONEČNÝ, L. J., 2011: Die kirchliche Topografie und das sog. Palastgebäude auf der Akropolis des Burgwalls von Mikulčice. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav, 5.–9. 10. 2009, Břeclav, Tschechische Republik (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 289–307. Bonn.
[25] LE GOFF, J.–SMITT, J-C., 1999: Encyklopedie středověku. Praha.
[26] MAZUCH, M., 2012: Výzkumy severního předhradí hradiště Valy u Mikulčic. K otázce zániku velkomoravských mocenských center na počátku 10. věku – Excavation of the northern suburbium of the Mikulčice-Valy fort and violent downfall of the Great Moravian centres at the beginning of the 10th century. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 137–159. Brno.
[27] PAWLIK, J. J., 2004: Śmierć dziecka w Africe. In: Dusza maluczka a strata ogromna. Funeralia Lednickie 6 (Dzeduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 35–42. Poznań.
[28] PLETERSKI, A., 2011: Wie auf der Erde, so im Himmel – himmlischer Hof bei der Slawen. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav, 5.–9. 10. 2009, Břeclav, Tschechische Republik (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 125–132. Bonn.
[29] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechischen-Slesien im Früh- und Hochmittelater. Brno.
[30] PROFANTOVÁ, N., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. kostela: Pokus o chronologické a sociální zhodnocení – Mikulčice – Gräberfeld bei der 6. Kirche: Versuch einen chronologischen und sozialen Auswertung. In: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 22 (Kouřil, P., ed.), 7–209. Brno.
[31] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha.
[32] VONDRÁKOVÁ, M., 1993: Antropologický rozbor včasnostredovekých kostier. In: Hanuliak, M.–Kuzma, I.–Šalkovský, P., Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia, 159–164. Nitra.
[33] WOŹNY, J., 2002: Symbolika śmerczi i rytualow pogrzebowych w kulturach wcześnotradicijnych na ziemiach polskich. In: Popiol i kosć. Funeralia lednickie 4 (Wrzesiński, J., ed.), 45–58. Sobótka – Wrocław.
[2] BYLINA, S., 1995: Problemy słowiańskiego świata zmarłych. Kategorie przestrzeni i czasu, Światowit 40, 9–25.
[3] DÜLMEN van, R., 1999: Kultura a každodenní život v raném novověku (16.–18. století). Praha.
[4] FOTTOVÁ, E.–HENNING, J.–RUTTKAY, M., 2007: Archeologický výskum včasnostredovekého hradiska v Majcichove – Archäologische Grabung eines frühmittelalterlichen Gurgwalls in Majcichov. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 217–236. Nitra.
[5] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské – Uherské Hradiště-Sady. Das christliche Zentrum des Großmährischen Reiches. Brno.
[6] HANULIAK, M., 2002: Pohrebiská a spôsoby pochovávania vo veľkomoravskom období. In: Slovensko vo včasnom stredoveku (Ruttkay, A.–Ruttkay, M.–Šalkovský, P., edd.), 81–88. Nitra.
[7] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Grossmährische Gräberfelder und Bestattung in 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[8] HANULIAK, M., 2004a: Charakter a význam hraníc v časopriestorovej dimenzii pohrebného rítu z mladšieho úseku včasného stredoveku – Charakter und Bedeutung der Gränzen in zeiträumlichen Dimension des Begräbnisritus im jüngeren Abschnitt Frühmittelalters, AH 29, 37–51.
[9] HANULIAK, M., 2004b: Hroby vo veľkomoravských sídliskových areáloch z územia Slovenska – Die Gräber in großmährischen Siedlungsarealen aus dem Gebiet der Slowakei, SlArch LII, 2004, 301–346.
[10] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der großmährischen Gesellschaft auf Grund des Gräberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei – Náčrt štruktúry veľkomoravskej spoločnosti na základe pohrebiskového materiálu z územia Slovenska. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[11] HANULIAK, M., 2006: Detskí jedinci vo veľkomoravskom prostredí na základe pohrebiskových prameňov z územia Slovenska – Kinderindividuen im großmährischen Milieu aufgrund der Bestattungsquellen aus dem Gebiet der Slowakei, SlArch LIV, 2006, 259–284.
[12] HANULIAK, M., 2010: Hroby ľudských jedincov v sídliskovom prostredí z 9.–10. storočia na území Slovenska – Graves of human individuals in settlement area from 9th–10th century on the territory of Slovakia. In: Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie – Supplementum 3 (Tichý, R., ed.), 200–210. Hradec Králové.
[13] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2015: Mužla-Čenkov II. Osídlenie z 9.–13. storočia. Nitra.
[14] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[15] HLADÍK, M.–MAZUCH, M., 2010: Problém interpretace vzájemného vztahu sídlištních a pohřebních komponent v prostoru mikulčické raně středověké aglomerace, PV 51/2009, 197–207.
[16] HATTENHAUER, H., 1998: Evropské dějiny práva. Praha.
[17] HORÁČKOVÁ, L.–STROUHAL, E.–VARGOVÁ, L., 2004: Základy paleopatologie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 15 (Malina, J., ed.). Brno.
[18] HAŠEK, J.–KOŠTA, J.–MAŘÍK, J., 2012: Nálezy raně středověkých mečů v aglomeraci středověkého hradiska v Libici nad Cidlinou – Finds of Early Mediaeval swords in the agglomeration of Early Mediaeval stronghold at Libice nad Cidlinou, SbNM 66, 71–96.
[19] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách" – Die grossmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.
[20] HULÍNEK, D.–ČAJKA, M., 2004: Včasnostredoveké hradiská na Orave v kontexte hradísk na strednom a západnom Slovensku – Frühmittelalterliche Burgwälle in der Orava-region im Kontext der Burgwälle in der Mittel- und Westslowakei, SlArch LII, 77–120.
[21] JÁGEROVÁ, M., 2001: Slovenský pohreb. In: Obyčajové tradície pri úmrtí a pochovávaní na Slovensku s osobitným zreteľom na etnickú a konfesionálnu mnohotvárnosť (Botík, J., ed.), 13–31. Bratislava.
[22] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela, Břeclav-Pohansko I. Gossmährisches Gräberfeld bei der Kirche. Brno.
[23] KOLENA, B., 2013: Mužla-Čenkov. Antroplogická analýza skeletov ľudských jedincov, rkp. ulož. na FF UKF Nitra.
[24] KONEČNÝ, L. J., 2011: Die kirchliche Topografie und das sog. Palastgebäude auf der Akropolis des Burgwalls von Mikulčice. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav, 5.–9. 10. 2009, Břeclav, Tschechische Republik (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 289–307. Bonn.
[25] LE GOFF, J.–SMITT, J-C., 1999: Encyklopedie středověku. Praha.
[26] MAZUCH, M., 2012: Výzkumy severního předhradí hradiště Valy u Mikulčic. K otázce zániku velkomoravských mocenských center na počátku 10. věku – Excavation of the northern suburbium of the Mikulčice-Valy fort and violent downfall of the Great Moravian centres at the beginning of the 10th century. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 137–159. Brno.
[27] PAWLIK, J. J., 2004: Śmierć dziecka w Africe. In: Dusza maluczka a strata ogromna. Funeralia Lednickie 6 (Dzeduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 35–42. Poznań.
[28] PLETERSKI, A., 2011: Wie auf der Erde, so im Himmel – himmlischer Hof bei der Slawen. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav, 5.–9. 10. 2009, Břeclav, Tschechische Republik (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 125–132. Bonn.
[29] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechischen-Slesien im Früh- und Hochmittelater. Brno.
[30] PROFANTOVÁ, N., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. kostela: Pokus o chronologické a sociální zhodnocení – Mikulčice – Gräberfeld bei der 6. Kirche: Versuch einen chronologischen und sozialen Auswertung. In: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 22 (Kouřil, P., ed.), 7–209. Brno.
[31] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha.
[32] VONDRÁKOVÁ, M., 1993: Antropologický rozbor včasnostredovekých kostier. In: Hanuliak, M.–Kuzma, I.–Šalkovský, P., Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia, 159–164. Nitra.
[33] WOŹNY, J., 2002: Symbolika śmerczi i rytualow pogrzebowych w kulturach wcześnotradicijnych na ziemiach polskich. In: Popiol i kosć. Funeralia lednickie 4 (Wrzesiński, J., ed.), 45–58. Sobótka – Wrocław.