Název: Torzální architektura v historickém jádru Plzně na příkladu špitálního kostela sv. Máří Magdaleny
Variantní název:
- Ruins of architecture in the historical centre of Plzeň on the example of the Hospital Church of St. Mary Magdalene
- Torsale Architektur im historischen Stadtkern Pilsens am Beispiel der Spitalkirche Hl. Maria Magdalena
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2015, roč. 40, č. 2, s. 779-797
Rozsah
779-797
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-2-21
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134207
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek se zabývá problematikou omezených možností výzkumů a prezentace torzální architektury v historických jádrech měst z pohledu památkáře a archeologa na konkrétním příkladu z Plzně. V letech 2010–2014 byl v rámci předstihového archeologického výzkumu odkryt půdorys špitálního kostela sv. Máří Magdaleny. Výzkum byl prováděn v souvislosti s plánovanou stavbou nové budovy Západočeské galerie, jejíž návrh vzešel z architektonické soutěže. Hned prvá etapa výzkumu prokázala až nečekaně dobrý stav dochování zdiva kostelíka (nejen základů, ale i původně nadzemní části – po soklovou římsu). Vzhledem k tomu, že torzo sakrální stavby se nacházelo mimo městskou památkovou rezervaci, byla cesta k jeho zachování velmi složitá. Součástí příspěvku je také shrnutí současného stavu poznání této sakrální stavby.
This paper demonstrates the limited possibilities of research and presentation of ruins of architecture in historical centres of cities from the perspective of heritage experts and archaeologists, on a concrete example from Plzeň. Preliminary archaeological research conducted in 2010–2014 uncovered the ground plan of the Hospital Church of St. Mary Magdalene. The research took place in connection with the planned construction of the new building of the West Bohemia Gallery, the design for which was the product of a tender. The first stage of the research showed unusually good repair of the church masonry (not only the foundations but also the original above-ground structure of the base ledge). As the ruin of the religious construction is located outside the urban conservation area, the journey to its preservation was rather complicated. Among other things, the article sums up the current state of knowledge about the building.
Reference
[1] ANDERLE, J., 2015: Stavebně historický průzkum reliktů špitálu a kostela sv. Máří Magdaleny v Plzni. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[2] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.
[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1965: Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788. Plzeň.
[4] BYSTRICKÝ, V., 2014: Doba husitských válek (1419–1436). In: Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788, 187–200. Plzeň.
[5] ČECH, P., 2010: Stálé prezentace výsledků archeologických výzkumů v Žatci, ZPP 70, 198–200.
[6] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–NETOLICKÝ, P., 2014: Špitální areál sv. Máří Magdalény v Plzni – Das Spitalareal St. Maria Magdalena in Pilsen, AH 39, 221–239.
[7] HAJŠMAN, J. –SOKOL, P., 2010: Toulky zaniklou Plzní. Plzeň.
[8] HEJNIC, J.–POLÍVKA, M., 1987: Plzeň v husitské revoluci. Hilaria Litoměřického "Historie města Plzně", její edice a historický rozbor. Praha.
[9] HISTORICKÝ ATLAS MĚST, 2009: Historický atlas měst České republiky, svazek č. 21 – Plzeň (Šimůnek, R., ed.). Plzeň – Praha.
[10] KARLOVÁ, Š., 2008: Plzeňský špitál sv. Máří Magdaleny ve středověku (1320–1526). In: Scamma super Misam 1, 147–158. Plzeň.
[11] KŘIVÁNEK, R., 2010: Plzeň (U Zvonu), okr. Plzeň-město. Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[12] LÁBEK, L., 1947: Plzeňské Pompei, rkp. přednášky v Českém rozhlase z 3. 1. 1947, ulož. v Archivu města Plzně, Místopisná sbírka L. Lábka, složka Sv. Máří Magdaleny špitál.
[13] MARTINOVSKÝ, I. a kol., 2004: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. Praha.
[14] MENCL, V., 1946: Plzeň, výkop v kostelíku špitálu sv. Maří Magdaleny "U zvonu". Zpráva o místní poradě 17. a 18. V., ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 2551/46.
[15] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.
[16] MERGL, J., 1995: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500–1900. Plzeň.
[17] MERTA, D.–PEŠKA, M.–TEJKAL, M., 2010: Městská památková rezervace Brno. Archeologie torzální architektury, její prezentace a 3D skenování, ZPP 70, 186–192.
[18] Návrh akad. arch. Ladislava Kuby a Ing. M. A Tomáše Pilaře [on-line]. Dostupné z: http://www.zpc-galerie.cz/cs/vitezny-navrh-na-reseni-nove-budovy-zapadoceske-galerie-v-plzni-175.
[19] NPÚ, ÚOP v Plzni, oddělení dokumentačních fondů a knihovny, Sbírka příloh k Ústřednímu seznamu nemovitých kulturních památek, složka U Zvonu 4, 6, čp. 1.
[20] NPÚ, ÚOP v Plzni, oddělení archeologie, složka Pozůstatky špitálního kostela sv. Máří Magdaleny, okr. Plzeň-město.
[21] PODANÝ, Z., 2011: Návrh zajištění fragmentů kostela sv. Máří Magdaleny v lokalitě "U Zvonu" v Plzni, vypracováno dne 7. 1. 2011 jako součást projektové dokumentace pro územní řízení "Nová budova Západočeské galerie v Plzni" z listopadu 2010 (architekti: KUBA & PILAŘ architekti s.r.o., Kopečná 58, 602 00 Brno, autoři Ing. M. A. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Vít Košťál, inženýři: AED project, a. s., Pod Radnicí 1235/2A, 150 00 Praha 5, autoři Ing. Aleš Marek, Ing. Zdeněk Podaný, Petr Homola). Kopie uložena ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v Plzni.
[22] PODANÝ, Z.–KOŠŤÁL, V., 2012: Návrh zajištění fragmentů kostela sv. Máří Magdaleny v lokalitě "U Zvonu" v Plzni, vypracováno dne 23. 10. 2012 jako součást projektové dokumentace pro územní řízení "Nová budova Západočeské galerie v Plzni" z listopadu 2010 (architekti: KUBA & PILAŘ architekti s.r.o., Kopečná 58, 602 00 Brno, autoři Ing. M. A. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Vít Košťál, inženýři: AED project, a. s., Pod Radnicí 1235/2A, 150 00 Praha 5, autoři Ing. Aleš Marek, Ing. Zdeněk Podaný, Petr Homola). Kopie uložena ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v Plzni.
[23] SOKOL, P., 2013: Husité před branami. K topografii obležení Plzně v letech 1433 až 1434. In: Tenkrát na západě (Čech). Kapitoly z dějin kultury a každodennosti Plzně a Plzeňského kraje, 25–48. Plzeň.
[24] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.
[25] STRNAD, J., 1896: Klášter dominikánský v Plzni od svého založení až do zrušení (1300–1785). Plzeň.
[26] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.
[27] ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M.–POSTRÁNECKÁ, K., 2007: Plzeň, lokalita U Zvonu. Stavebně historické a archeologické vyhodnocení území. Rkp. ulož. v archivu ZIP, o. p. s., čj. 433/07.
[28] ŠPAČEK, R., 2010: Plzeň, Křižíkovy sady – U Zvonu. Průzkum podpovrchové situace. Geofyzikální měření – závěrečná zpráva. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[29] VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, 1979: Husitská kronika: píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, M., ed.). Praha.
[30] WALDMANNOVÁ, M., 2010: Úpravna zlatých rud v Kašperských Horách aneb dvacet let života jedné památky, ZPP 70, 206–208.
[31] WASKOVÁ, M.–ŠIROKÝ, R., 2007: Nástin topografie historického Skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova – Ein Abriss der Topographie der historischen Skurnianer Vorstadt (Skvrňanské předměstí) in Pilsen (Plzeň) und die Frage der Lage des ältesten jüdischen Friedhofs. In: Nardi aristae. Sborník k 70. narozeninám Ivana Martinovského, 91–119. Ústí nad Labem.
[2] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.
[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1965: Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788. Plzeň.
[4] BYSTRICKÝ, V., 2014: Doba husitských válek (1419–1436). In: Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788, 187–200. Plzeň.
[5] ČECH, P., 2010: Stálé prezentace výsledků archeologických výzkumů v Žatci, ZPP 70, 198–200.
[6] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–NETOLICKÝ, P., 2014: Špitální areál sv. Máří Magdalény v Plzni – Das Spitalareal St. Maria Magdalena in Pilsen, AH 39, 221–239.
[7] HAJŠMAN, J. –SOKOL, P., 2010: Toulky zaniklou Plzní. Plzeň.
[8] HEJNIC, J.–POLÍVKA, M., 1987: Plzeň v husitské revoluci. Hilaria Litoměřického "Historie města Plzně", její edice a historický rozbor. Praha.
[9] HISTORICKÝ ATLAS MĚST, 2009: Historický atlas měst České republiky, svazek č. 21 – Plzeň (Šimůnek, R., ed.). Plzeň – Praha.
[10] KARLOVÁ, Š., 2008: Plzeňský špitál sv. Máří Magdaleny ve středověku (1320–1526). In: Scamma super Misam 1, 147–158. Plzeň.
[11] KŘIVÁNEK, R., 2010: Plzeň (U Zvonu), okr. Plzeň-město. Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[12] LÁBEK, L., 1947: Plzeňské Pompei, rkp. přednášky v Českém rozhlase z 3. 1. 1947, ulož. v Archivu města Plzně, Místopisná sbírka L. Lábka, složka Sv. Máří Magdaleny špitál.
[13] MARTINOVSKÝ, I. a kol., 2004: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. Praha.
[14] MENCL, V., 1946: Plzeň, výkop v kostelíku špitálu sv. Maří Magdaleny "U zvonu". Zpráva o místní poradě 17. a 18. V., ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 2551/46.
[15] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.
[16] MERGL, J., 1995: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500–1900. Plzeň.
[17] MERTA, D.–PEŠKA, M.–TEJKAL, M., 2010: Městská památková rezervace Brno. Archeologie torzální architektury, její prezentace a 3D skenování, ZPP 70, 186–192.
[18] Návrh akad. arch. Ladislava Kuby a Ing. M. A Tomáše Pilaře [on-line]. Dostupné z: http://www.zpc-galerie.cz/cs/vitezny-navrh-na-reseni-nove-budovy-zapadoceske-galerie-v-plzni-175.
[19] NPÚ, ÚOP v Plzni, oddělení dokumentačních fondů a knihovny, Sbírka příloh k Ústřednímu seznamu nemovitých kulturních památek, složka U Zvonu 4, 6, čp. 1.
[20] NPÚ, ÚOP v Plzni, oddělení archeologie, složka Pozůstatky špitálního kostela sv. Máří Magdaleny, okr. Plzeň-město.
[21] PODANÝ, Z., 2011: Návrh zajištění fragmentů kostela sv. Máří Magdaleny v lokalitě "U Zvonu" v Plzni, vypracováno dne 7. 1. 2011 jako součást projektové dokumentace pro územní řízení "Nová budova Západočeské galerie v Plzni" z listopadu 2010 (architekti: KUBA & PILAŘ architekti s.r.o., Kopečná 58, 602 00 Brno, autoři Ing. M. A. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Vít Košťál, inženýři: AED project, a. s., Pod Radnicí 1235/2A, 150 00 Praha 5, autoři Ing. Aleš Marek, Ing. Zdeněk Podaný, Petr Homola). Kopie uložena ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v Plzni.
[22] PODANÝ, Z.–KOŠŤÁL, V., 2012: Návrh zajištění fragmentů kostela sv. Máří Magdaleny v lokalitě "U Zvonu" v Plzni, vypracováno dne 23. 10. 2012 jako součást projektové dokumentace pro územní řízení "Nová budova Západočeské galerie v Plzni" z listopadu 2010 (architekti: KUBA & PILAŘ architekti s.r.o., Kopečná 58, 602 00 Brno, autoři Ing. M. A. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Vít Košťál, inženýři: AED project, a. s., Pod Radnicí 1235/2A, 150 00 Praha 5, autoři Ing. Aleš Marek, Ing. Zdeněk Podaný, Petr Homola). Kopie uložena ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v Plzni.
[23] SOKOL, P., 2013: Husité před branami. K topografii obležení Plzně v letech 1433 až 1434. In: Tenkrát na západě (Čech). Kapitoly z dějin kultury a každodennosti Plzně a Plzeňského kraje, 25–48. Plzeň.
[24] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.
[25] STRNAD, J., 1896: Klášter dominikánský v Plzni od svého založení až do zrušení (1300–1785). Plzeň.
[26] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.
[27] ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M.–POSTRÁNECKÁ, K., 2007: Plzeň, lokalita U Zvonu. Stavebně historické a archeologické vyhodnocení území. Rkp. ulož. v archivu ZIP, o. p. s., čj. 433/07.
[28] ŠPAČEK, R., 2010: Plzeň, Křižíkovy sady – U Zvonu. Průzkum podpovrchové situace. Geofyzikální měření – závěrečná zpráva. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[29] VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, 1979: Husitská kronika: píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, M., ed.). Praha.
[30] WALDMANNOVÁ, M., 2010: Úpravna zlatých rud v Kašperských Horách aneb dvacet let života jedné památky, ZPP 70, 206–208.
[31] WASKOVÁ, M.–ŠIROKÝ, R., 2007: Nástin topografie historického Skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova – Ein Abriss der Topographie der historischen Skurnianer Vorstadt (Skvrňanské předměstí) in Pilsen (Plzeň) und die Frage der Lage des ältesten jüdischen Friedhofs. In: Nardi aristae. Sborník k 70. narozeninám Ivana Martinovského, 91–119. Ústí nad Labem.