Název: Medieval white fine-grained kaolinitic ceramics in the Czech lands in finds from Pilsen and České Budějovice
Variantní název:
- Středověká bílá, jemně zrnitá kaoliniticá keramika v českých zemích se zřetelem k nálezům z Plzně a Českých Budějovic
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 1, s. 189-242
Rozsah
189-242
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-1-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144244
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
In Czech and Central European archaeological literature, miniature vessels made of whitish, finegrained clay and sometimes decorated with red paint and lead glaze have long been of interest. They are considered imports, the provenance of which is assumed to be west of our borders. They are found abundantly in medieval towns, rural households, aristocratic residences, and monasteries during the 13th and 14th centuries, mostly as solitary finds. Discussions are also taking place concerning their functions. They are thought to have served as vessels for spices, ointments, fragrant essences, or mostly as children's toys, as they often appear in ceramic assemblages together with small ceramic figures. The specific group of this ceramic ware is referred to as weiße feine Irdenware in German literature, and is characterized by the high content of kaolin or kaolinitic clays in the ceramic mass, traces of wheel throwing and high firing temperatures in the oxidizing atmosphere. The aim of the paper is to analyse the vessels' technology and morphology and solve the issues of their provenance, dating, and function. The aim is also to explain the possible ways in which these vessels made their way into a range of urban, aristocratic, and rural households. Special attention in two case studies is focused on white ceramics from Pilsen and České Budějovice, which has not yet been evaluated in the literature; this includes a petrographic analysis, which indicates a different origin of these products.
V české, ale i středoevropské archeologické literatuře již delší dobu budí pozornost miniaturní nádobky vyrobené z bělavé, jemně plavené hlíny, místy zdobené červeným malováním nebo olovnatými polevami, které jsou obecně považovány za importy, jejichž provenience je předpokládána na západ od našich hranic. Nacházíme je v řadě městských, hradních a překvapivě hojně i ve vesnických souborech středověké keramiky 13. až 14. století, a to většinou jako solitérní nálezy. Diskuse se vedly a stále vedou nad jejich funkcí. Jsou považovány za schránky na koření, masti, vonné esence a nejčastěji za dětské hračky, neboť často vystupují v keramických souborech společně s drobnými figurálními plastikami. Tato specifická skupina keramiky je v německé literatuře označovaná jako bílá, jemně plavená keramika – weiße feine Irdenware, pro niž je charakteristický vysoký obsah kaolinu či kaolinitických hlín v keramické hmotě, stopy vytáčení a tvrdý výpal v oxidační atmosféře. Cílem příspěvku je rozbor technologie a tvarové charakteristiky nádobek na základě známých příkladů shromážděných na území Čech, Moravy a Slezska nastínit dosavadní diskuse týkající se otázek původu, datování a funkce jak v domácí, tak zahraniční literatuře. Snahou je také vysvětlit možné cesty, jakými se tyto nádobky dostaly do sortimentu městských, hradních a vesnických domácností. Zvláštní pozornost je věnována miniaturním nádobkám z bílé keramiky z Plzně a Českých Budějovic, které dosud nebyly v literatuře náležitě zhodnoceny. Proveden byl také menší petrografický rozbor bílé keramiky, jehož výsledky ukazují na odlišný původ výrobků.
Note
The study is supported by the project NAKI II – Late Mediaeval Ceramics as a Part of Movable Cultural Heritage DG18P02OVV020.
Tato studie byla podpořena projektem NAKI II – Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví DG18P02OVV020.
Reference
[1] AUCH, M.–TRZECIECZKI, M., 2007: Średniowieczne importy ceramicne z badań na dziedzińcu głóvnym pałacu pod Blachą. In: Kronika Zamkowa: biuletyn informacyjny Zamku Królewskiego w Warszawie, 127–154. Warszawa.
[2] BAČOVÁ, V., 2009: Vesnické osídlení v Týnci u Janovic nad Úhlavou na základě rozboru keramiky 13.–15. století (před dočasným zánikem). Nepublikovaná diplomová práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[3] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[4] BEUTMANN, J., 1997: Zur Keramikchronologie des 13. bis 17. Jahrhunderts in Zwickau. Ein stratifizierter Fundkomplex vom Kornmarkt. Unveröffentlichte Magisterarbeit, Universität Freiburg.
[5] BEUTMANN, J., 2007: Untersuchungen zu Topographie und Sachkultur des mittelalterlichen Zwickau. Die Ausgrabungen im Nordwesten des Stadtkerns. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 49. Dresden.
[6] BEUTMANN, J.–KENZLER, H., 2006: Weiße Miniaturgefäße des 12. bis 14. Jahrhunderts aus Sachsen in ihrem überregionalen Kontext, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpfleg 46 (2004), 485–494.
[7] BIERMANN, F., 1999: Die mittelalterliche Keramik der Ausgrabung Altstädtische Fischerstraße 5–6 zu Brandenburg an der Havel. Veröffentlichungen des Brandenburgischen Landesmuseumsfür Ur- und Frühgeschichte, Band 33, 179–268. Brandenburg.
[8] BIS, M., 2014: Późnośredniowieczne i wczesnonowożytne naczynia białe z Solca nad Wisłą. Warszawa.
[9] BLAŽKOVÁ, T., 2006: Počátky středověké keramiky v Plzni: Plzeň, Bezručova 29. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[10] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographic und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[11] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[12] BLEKTA, J., 1934: Smilovo hradisko a Starý Plumlov. In: Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané XI. Prostějov.
[13] BORKOWSKI, T., 2004: Produkcja figurek ceramicznych w późnośredniowiecznym Wrocławiu. In: Wrocław na przełomie średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego, Wratislavia Antiqua. Vol. 6 (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 207–244. Wrocław.
[14] BORREMANS, R.–WARGINAIRE, R., 1966: La céramique d'Andenne: recherches de 1956–1965. Rotterdam.
[15] BRUIJN, A., 1960: Die mittelalterliche Töpferindustrie in Brunssum, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 9, 139–188.
[16] BŘICHÁČEK, P., 1992: Příspěvek k dějinám města Týna nad Vltavou. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 3. Miroslavu Richtrovi k životnímu jubileu, 31–40. Praha.
[17] BUREŠ, M.–KAŠPAR, V.–ŠPAČEK, L.–VAŘEKA, P., 1997: The 13th century pre-urban settlement complex near the St. Peter's church in Prague. In: Urbanism in Medieval Europe – Papers of the "Medieval Europe Brugge 1997" Conference. Volume I (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 7–17. Zellik.
[18] BURAČINSKÁ, M., 2008: Zaniklá ves Kokot. In: Vařeka, P. a kol.: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II, 53–116. Plzeň.
[19] CÍLEK, V., 1990: Kaolinové ložisko Hosín u Českých Budějovic, Sborník jihočeského muzea v Českých Budějovicích, 91–96.
[20] CYMBALAK, T.–HLADÍKOVÁ TRACHTOVÁ, N., 2016: Soubor drobné figurální plastiky s náboženskou tematikou z novoměstské lokality palác Národní v Praze, Stoletá Praha XXXII, č. 2, 28–52.
[21] ČAPEK, L., 2010: Depoziční a postdepoziční procesy středověké keramiky na parcelách Českých Budějovic. Případová studie z domu čp. 16. Plzeň.
[22] ČAPEK, L., 2013: Archeologické transformace v městském prostředí. Rukopis dizertač¬ní práce uložený na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni. Plzeň.
[23] ČAPEK, L.–MENŠÍK, P.–NETOLICKÝ, P.–VLADAŘ, J., 2017: Archeologický výzkum na parcele čp. 159 v Jungmannově ulici v Přešticích, okr. Plzeň-jih a vyhodnocení souboru pravěkých a středověkých artefaktů, AZČ 12, 68–92.
[24] ČIŽMÁŘ, Z.–ŠMÍD, M., 2000: Vývoj Prostějova v archeologických a historických pramenech v období 10.–16. století – Entwicklung der Stadt Prostějov in den archäologischen und schriftlichen Quellen aus der Zeit des 10.–16. Jahrhunderts, AH 25, 77–102.
[25] DANHEIMER, H., 1973: Keramik des Mittelalters aus Bayern. Kataloge der Prähistorischen Staatssammlung 15. Kallmünz.
[26] DERNER, K., 2018: Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der region Preßnitz im mittleren Erzgebirge. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. Dresden.
[27] DIRKS, U., 1994: Bleiglasierte Miniaturgefäße des ausgehenden hohen Mittelalters. In: Das Rathaus in Höxter. Schriften des Weserrenaissance-Museums Schloß Brake 7 (Großmann, G. U., ed.), 229–237. München – Berlin.
[28] DRAGANOVÁ, J., 1978: Kolonizační prvky v keramice 12. a 13. století ve střední Evropě. Nepublikovaná diplomová práce, FF UK, Praha.
[29] DURDÍK, T., 1973: Středověká konvička z hradu Budětic, okr. Klatovy, AR XXV, 339–340.
[30] DURDÍK, T., 1977: Středověké keramické zvonky z českých hradů, AR XXIX, 94–95.
[31] DURDÍK, T., 2004: Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Castellologica Bohemica Fontes 1. Praha.
[32] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[33] DURDÍK, T.–MATOUŠEK, V.–PROCHÁZKA, Z., 1982: K typologii a chronologii českých středověkých keramických zvonků, AR XXXIV, 308–312.
[34] DZIEDUSZYCKI, W., 1980: Zum studium weitreichender Kontakte frühstadtischen Zentren am Beispiel derDiffusion keramischer Importe nach Polen im X.–XIII. Jh., Archaeologia Polona XIX, 71–96.
[35] ELIŠKA, J., 2012: Archeologický výzkum Pražského předměstí v Českých Budějovicích. Nepublikovaná diplomová práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK, Praha.
[36] ES VAN, W. A.–VERWERS, W. J. H., 2009: Excavations at Dorestadt 3 Hoogstraat 0, II–IV. Nederlandse Oudheden 16. Amersfoort.
[37] ESSLING-WINTZER, W.–BERGMANN, R.–CICHY, E., 2015: Der Töpferofen von Brilon-Alme. In: Archäologie in Westfalen-Lippe 2014, 98–103. Langenweißbach.
[38] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Katalog der mittelalterlichen Keramik. In: Keramische Bodenfude aus Wien, Mittelalter – Neuzeit (Harl, O., ed.), 31–126. Wien.
[39] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1993: Die Sachkultur des Mittelalters. Europäische Hochschulschriften 42. Frankfurt am Main.
[40] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1991: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[41] GASTON PHÉBUS, Le Livre de la Chasse que fit le comte, kolem 1400, uloženo v Bibliothèque nationale de France.
[42] GOMUŁKA, I., 2018: Gry i zabawy. In: Rytm rozwoju miasta na kultorowym pograniczu – Studium strefy placu Nowy Targ we Wrocławiu. Wratislawia Antiqua. Tom 23 (Piekalski, J.–Wachowski, K., red.), 993–1048. Wrocław.
[43] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[44] GOŠ, V.–KAREL, J., 1992: Tvrz v Rýmařově (okr. Bruntál) – Die Feste in Rýmařov (Bez. Bruntál), AH 17, 225–232.
[45] GOŠ, V.–KAREL, J., 2005: Hry a zábava ve středověkém Rýmařově – Spiele und Unterhaltung im mittelalterlichen Rýmařov, Pravěk NŘ 15, 451–459.
[46] GOŠ, V.–NOVÁK, J.–KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184–227.
[47] GROSS, U., 1991: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckarmündung und Schwäbischer Alb: Bemerkungen zur räumlichen Entwicklung und zeitlichen Gliedeung. Stuttgart.
[48] GROTE, K., 1976: Bengerode, ein spätmittelalterlicher Töpfereiort bei Fredesloh im südlichen Niedersachsen, Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 45, 245–304.
[49] GRÖNKE, E.–WEINLICH, E., 2003: Nürnberg. Ein Produktionszentrum spätmittelalterlicher Tonfiguren. In: Archäologie und Kulturgeschichte (Friedel, B.–Frieser, C., edd.), 217–219. Nürnberg.
[50] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–BRŮČEK, P., 2002: Hodnocení mikrostruktury a fázového složení keramiky z Mostu. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (Klápště, J., ed.), 35–76. Praha – Most.
[51] HAUSER, G., 1984: Beiträge zur Erforschung hoch- und spätmittelalterlicher Irdenware aus Franken, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters. Beiheft 3. Köln – Bonn.
[52] HAVLICE, J., 2001: Archeologický výzkum v Hroznové ulici v Českých Budějovicích. In: Výroční zpráva Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích 2001, 172–175. České Budějovice.
[53] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Potters in Medieval Prague: results of research into production equipment from Malá Strana in the context of existing information, AH 39, 23–51.
[54] HEEGE, A., 1993: Die Topferei am Negenborner Weg, Kleine Schriften des Stadtischen Museums Binbeck 1, Oldenburg.
[55] HEEGE, A., 1997: A Local Potter's Workshop at Einbeck, Lower Saxony, Germany, Producing from 1140/1145–1230 AD Kilns, Ceramic Products and Production Technology, Environment and Subsistence: an Interdisciplinary Approach. In: Material Culture in Medieval Europe. Papers of the 'Medieval Europe Brugge 1997' Conference. Volume 7 (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 95–106. Zellik.
[56] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách, PA LXXIV, 366–436.
[57] HENKER, J.–SCHIFER, T., 2013: Was kommt woher? Neutronenaktivierungsanalyse an mittelalterlicher Keramik aus Horno. In: Mitteilungen der DGAMN: Archäologischer Kontext und soziale Interpretation. Bd. 25, 143–176. Padeborn.
[58] HOFFMANN, Y., 1997: Rotbemalte Irdenware des Mittelalters und der frühen Neuzeit in Sachsen. In: W. Schwabenicky (Hrsgb.), Forschungen zu Baugeschichte und Archäologie II, 31–65. Mittweida.
[59] HOLL, I., 1966: Mittelalterliche Funde aus einem Brunnen von Buda. Budapest.
[60] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku, AH 8, 215–232.
[61] CHYBOVÁ, H., 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb historie ukrytá pod dlažbou. Kroměříž.
[62] JANSA, P., 2006: Hrad Bolkov. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[63] JUŘINOVÁ, Š., 2015: Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky). Nepublikovaná diplomová práce, Ústav dějin křesťanského umění, Katolická teologická fakulta UK, Praha.
[64] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik. Des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band I: Grundlagen. Linz.
[65] KAREL. J., 1996: Vzácná skupina gotické keramiky v rýmařovských nálezech, Střední Morava – kulturně historická revue 3, 80–83.
[66] KAREL, T.–KNOLL,V.–KLSÁK, J.. 2007: Nové poznatky k vývoji hradu Hartenberg v Hřebenech. In: Dějiny staveb 2007, 275–292. Plzeň.
[67] KARST, D., 2009: Ceramika z klasztoru dominikanów w Świdnicy, Śląskie Sprawozdania Archeologiczne 51, 269–279.
[68] KARTOUSOVÁ, H., 2016: Středověké a raně novověké hračky a součást her v archeologické podsbírce Slezského zemského muzea, ČSZM B 65, 1–12.
[69] KAŠPAR, V., 2000: Mariánská věž na hradě Karlštejně – archeologický výzkum, CB 7, 315–328.
[70] KAŠPAR, V.–ŽEGKLTIZ, J., 2007: Hrnčíři z Truhlářské ulice. In: Juřina, P. a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 79–83. Praha.
[71] KELLER, H., 1975: Reliquien, in Architekturteilen beigezetzt. In: Beiträge zur Kunst des Mittelalters. Festschrift für Hans Wentzel (Rüdiger Becksmann, I.–Korn, U.-D.–Zahlten, J., edd.), 105–114. Berlin.
[72] KENZLER, H., 2001: Archäologische Untersuchungen zum Kornmark in Zwickau. Keramikchronologie – Platzgeschichte – Stadtgeschichte. Dresden.
[73] KENZLER, H., 2008: Struktur und Entwicklung der Bergstadt auf dem Treppenhauer Ergebnisse der archäologischen Untersuchungen von 2005 bis 2007, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Band 50, 263–306.
[74] KIECOŃ, M.–ZEZULA, M., 2005: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu) – Die hölzerne Bebauung in Opava (Troppau) im Mittelalter (der gleichzeitige Forschungsstand). In: Forum Urbes Medii Aevi II – sborník z konference FUMA konané 16.–18. 4. 2003, 26–43. Brno.
[75] KIRSCH, E., 1994: Die Keramik vom 13. bis zum Anfang des 16. Jahrhunderts in Berlin/Brandenburg. Aus der Sammlung des Märkischen Museums. Berlin.
[76] KIRSCH, E., 2000: Archäologische Spielzeugfunde des 13. bis 18. Jahrhunderts im Stadtmuseum. Jahrbuch Stiftung Stadtmuseum Berlin IV, 123–176.
[77] KLÁPŠTĚ, J., 1983: Studie o středověké studně z Mostu – Studie über einen mittelalterlichen Brunnen aus Most, PA LXXIV, 443–492.
[78] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Praha – Most.
[79] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém městě Mostě, Archaeologia Historica Polona 5, 163–174.
[80] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–58.
[81] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J., 1988: Studie o středověkém domě z Mostu (čp. 226) – Eine Studie über das mittelalterliche Haus aus Most (Nr. 226), PA LXXIX, 199–240.
[82] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J.–BUBENÍK, J., 2010: Klášter minoritů v Mostě – Das Minoritenkloster in Most (Brüx), AR LXII, 429–468.
[83] KLÁPŠTĚ, J. a kol., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Praha – Most.
[84] KLSÁK, J., 2006: Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem prezentace archeologického výzkumu zaniklého středověkého kostela sv. Mikuláše pod Krudumem. Karlovy Vary.
[85] KLUTTIG-ALTMANN, R., 2006: Von der Drehscheibe zum Scherbenhaufen. Leipziger Keramik des 14. bis 18. Jahrhunderts im Spannungsfeld von Herstellung, Gebrauch und Entsorgung. Dresden.
[86] KOČÁR, P. a kol., 2005: Plzeň, čp. 66/67, Perlová 3–5. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu při odstranění havárie ve sklepích. Nálezová zpráva uložena u společnosti ZIP, o. p. s. Plzeň.
[87] KOCH, R., 1979: Mittelalterliche Trinkbecher aus Keramik von der Burg Weibertreu bei Weinberg, Kr. Heilbronn. In: Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden-Württenberg 6 (Lutz, D., red.), 47–75. Stuttgart.
[88] KOLEJÁKOVÁ, K., 2018: Soubor středověké keramiky z hrádku Kostelní Horky v Doupovských horách. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[89] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku – Ethnische Dreischeide? Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlesischen Grenzgebiets im Hochmittelalter, AH 28, 69–111.
[90] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[91] KOVÁŘ, D., 2015: Fundatio civitatis – zrození královského města Českých Budějovic. České Budějovice.
[92] KRABATH, S., 2012: Die Entwicklung der Keramik im Freistaat Sachsen vom späten Mittelalter bis in das 19. Jahrhundert. Ein Überblick. In: Keramik in Mitteldeutschland Stand der Forschung und Perspektiven. 41. Internationales Hafnerei-Symposium des Abeitskreises für Keramikforschung in Dresden, Deutschland, vom 21. September bis 27. September 2008 (Smolnik, R., ed.), 35–72. Dresden.
[93] KRAFT, I., 1996: Taucha und die Parthenaue, Leipzig und sein Umland-Führer zu archäologischen Denkmälem in Deutschland 32, 161–170.
[94] KRÁL, J., 1975: Keramické zvonky ze středověkých nálezů, AR XXVII, 387–389.
[95] LOBBEDEY, U., 1968: Untersuchung mittelalterlichen Keramik vornemlich aus Südwestdeutschland. Berlin.
[96] LOSERT, H., 1993: Die früh- bis hochmittelalterliche Keramik in Oberfranken. ZAM–Beiheft 8. Bonn.
[97] LÜDTKE, H., 1985: Die mittelalterliche Keramik in Schleswig. Ausgrabung Schild 1971–1975. Ausgrabungen in Schleswig – Berichte und Studien 4. Neumünster.
[98] MADSEN, P., 1991: Mittelalterliche bleiglasierte Miniaturgefässe aus Ribe. In: Töpfereiforschung archäologisch, ethnologisch, volkskundlich. Beiträge des internationalen Kolloquiums 1987 in Schleswig (Lüdtke, H.–Rüdiger, V., edd.), 427–440. Bonn.
[99] MADSEN, P. K.–STILKE, H., 2001: Bleiglasierte Irdenware. In: Handbuch zur mittelalterlichen Keramik in Nordeuropa. 3 Bde (Lüdtke, H.–Schietzel, K., edd.), 539–612. Neumünster.
[100] MARETHOVÁ, B.–SKALICKÁ, P.–VESELÁ, P.–ZEZULA, M., 2012: Hmotná kultura středověkého a raně novověkého města a její odraz v nálezech z archeologických výzkumů při Horním náměstí a v areálu pivovaru v Opavě. In: Předměty vyprávějí… Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru (Vojkůvková, K.–Zezula, M., edd.), 32–35. Ostrava.
[101] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého Místa u Jičína – A pottery assemblage from the early and high Middle Ages from Staré Místo, Jičín District, ASČ 18, 319–349.
[102] MEDUNA, P., 2002: Výzkum zaniklého klášterního dvora Hrnčíře, k. ú. Jenišův Újezd. In: Sborník Drahomíru Kouteckému (Čech, P.–Smrž, Z., edd.), 153–162. Most.
[103] MEDUNA, P. ed., 2012: Raně středověké sídliště v Hrdlovce. Archeologické studijní materiály 20. Praha.
[104] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověk ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně XVII/1. Brno.
[105] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Dohled a záchranný výzkum při pozemních úpravách v místech zaniklé středověké osady Studýň u Zbýšova (okr. Brno-venkov), PV 1975, 67–68.
[106] MILITKÝ, J., 1996: Zpráva o záchranných archeologických výzkumech provedených na lokalitě České Budějovice, Mariánské náměstí (novostavba České pojišťovny). Nepublikovaný rukopis, ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[107] MITTELSTRAß, T., 2012: Die Münzschatzgefäße des Mittelalters und der Neuzeit aus Bayern. Studia archaeologiae medii aevi 2. Kempten.
[108] NECHVÁTAL, B.–RADOMĚRSKÝ, P., 1963: Archeologický výzkum na tvrzi v Tleskách u Jesenice (okr. Rakovník) – Eine archäologische Grabung auf der Feste in Tlesky bei Jesenice (Bezirk Rakovník), ČNM A CXXXII, 4–13.
[109] NEKUDA, V.–NEKUDA, R., 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[110] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[111] NEU-KOCK, R., 1993: Ein Bilderbäcker-Werkstatt des Spätmittelalters an der Goldgasse in Köln, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 21, 3–70.
[112] NIEGODA, J., 1999: Naczynia ceramiczne. In: Ze studiów na życiem codziennym w średniowiecznym mieście. Parcele przy ulicy Więziennej 10–11 we Wrocławiu. Wratislawia Antiqua. Vol. 1 (Buśko, C.–Piekalski, J., edd.), 158–182. Wrocław.
[113] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2013: Tvrze na Berounsku – Medieval manor houses in the Beroun region, AH 38, 491–506.
[114] NOVÁK, V., 2002: Topografická mineralogie jižních Čech 1966–1998. Borovany: Jelmo.
[115] NOVÁČEK, K., 1996: Městská archeologie v Tachově: výsledky a perspektivy. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 92–110. Plzeň.
[116] NOVÁČEK, K., 1996a: Nové výsledky archeologického výzkumu na hradě ve Velharticích (1993–1994) – Neue Ergebnisse archäologischer Forschungen auf der Burg Velhartice (1993–1994), CB 5, 285–288.
[117] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) – Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 5–66. Plzeň.
[118] NOVÁČEK, K.–RAZÍM, V.–EBEL, M., 2004: Opevnění města Tachova – Die Befestigung der Stadt Tachov, PRP XI, č. 2, 51–94.
[119] NOVÁČEK, K. a kol., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – Architektura – Artefakty. Plzeň.
[120] NOVÁČEK, K.–STOČES, J.–ŠIROKÝ, R.–MALIVÁNKOVÁ-WASKOVÁ, M., 2014: Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně do roku 1788, 123–186. Plzeň.
[121] OEXLE, J., 1993: Minne en miniature – Kinderspiel im mittelalterlichen Konstanz. In: Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmonch, Die Stadt um 1300, cat. Zürich. 1992/1993 (Flüeler, N., ed.), 392–395. Stuttgart.
[122] ORNA, J., 2002: Středověký keramický zvonek z Plzně – Mittelalterliche Keramikglocke aus Pilsen. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – řada Historie XVI, 182–184. Plzeň.
[123] ORNA, J., 2010: Obličejový pohár z hradu Lopata u Plzně – Gesichtsbecher von Lopata, AZČ 1, 99–104.
[124] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[125] PEKSA, V., 2019: Středověká keramika středního Poohří, Archeologie severozápadních Čech 1. Sborník k poctě Milanu Zápotockému, 139–198. Ústí nad Labem – Teplice – Roudnice nad Labem.
[126] PETŘÍK, J.–SLAVÍČEK, K.–SEDLÁČKOVÁ, P., 2015: Petroarcheologie keramiky. In: Plaček, M.–Dejmal, M. a kol., Veselí nad Moravou//. Středověký hrad v říční nivě, 102–111. Brno.
[127] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih). Středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, AVJČ 18, 179–210.
[128] POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov im Gebiet um Tachov, AH 33, 73–83.
[129] PREUSZ, M., 2017: Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách. Inovace a kontinuita hrnčířské produkce. Nepublikovaná dizertační práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[130] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR XXVI, 430–442.
[131] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten hälfte des 14. Jahrhunderts und die Frage ihrer ausgewärtigen Beziehungen. In: Kulturně historické styky jižní Moravy. 20. mikulovské sympozium, 233–246. Břeclav.
[132] PROCHÁZKA, R., 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. – počátku 15. století, Pravěk NŘ 4, 323–344.
[133] PROCHÁZKA, R., 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice, Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren. In: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit, Beiträge des 26. Internationalen Hafnerei-Symposiums, Soest 5.–9. 10. 1993, Denkmalpflege und Forshung in Westfalen 32 (Endres, W., ed.), 113–124. Bonn.
[134] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, PV 48, 143–232.
[135] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké keramiky, ČSM B 62, 231–244.
[136] QUINN, P., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[137] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1985: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.
[138] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách, PA LII, 573–579.
[139] RICHTER, M., 1979: Středověká keramika ze Sezimova Ústí. Katalog výstavy v Alšově jihočeské galerii. Hluboká nad Vltavou.
[140] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[141] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[142] RZEŹNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[143] SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Středověká keramika. In: Plaček, M.–Dejmal, M. a kol., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 102–111. Brno.
[144] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku. Nepublikovaná disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[145] SCHEIDEMANTELL, D.–SCHIFER, T., 2005: Waldenburger Steinzeug. Archäologie und Naturwissenschaften. Dresden.
[146] SCHIRMER, E., 1939: Die deutsche Irdenware des 11.–15. Jahrhunderts im engeren Mitteldeutschland. Vorgeschichtliches Jahrbuch des Germanischen Museums der Friedrich-Schiller-Universität. Band I. Jena.
[147] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2014: Kuchyňská, stolní a užitková keramika. In: Hůrková, J. a kol., Archeologický výzkum panského sídla v Chanovicích, 149–242. Klatovy – Chanovice.
[148] SCHÜTTE, S., 1982: Spielen und Spielzeug in der Stadt des späten Mittelalters. In: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt, Brenner Landesmuseum Für Kunst- und Kulturgeschichte, 201–210. Bremen.
[149] SCHWABENICKY, W., 1990: Der mittelallterliche Silber-, Blei- und Kupferbergbau im mittleren und westlichen Ertzgebirge sowie im Erzgebirgsvorland unter besonderer Berücksichtigung der Grabungsergebnisse vom Treppenhauer bei Sachsenburg. Nepublikovaná dizertační práce na Humboltově univerzitě v Berlíně.
[150] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg. Chemnitz.
[151] SOUKUP, J., 1925: Husitská ostražitost při obléhání Plzně 1433: zvonečky na plotě prozradily chodce, ČL 15, 321–328.
[152] STANDKE, G., 2003: Tonpfeifen – Pfeifenton: Zur geologischen Geschichte des Rohstoffes – Clay pipes – pipe clay: Toward the geological history of the raw material), Knasterkopf 16, 99–104.
[153] STEPHAN, H.-G., 1981: Coppengrave: Studien zur Töpferei des 13.–19. Jahrhunderts inNordwestdeutschland, Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens XVII. Hildesheim.
[154] STEPHAN, H.-G., 1982: Die mittelalterliche Keramik in Norddeutschland (1200–1500). In: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt. Ausstellungskat. Bremen. H. Focke-Mus. 62, 65–122. Bremen.
[155] STEPHAN, H.-G., 1986: Großalmerode. Ein Zentrum der Herstellung von technischer Keramik, Steinzeug und Irdenware in Hessen. Teil I. Die Geschichte der keramischen Gewerbe in Großalmerode und die Entwicklung ihrer Produktion vom 12. bis zum 19. Jahrhundert. Melsungen.
[156] STEPHAN, H.-G., 1986a: Beiträge zur archäologischen Erforschung der materiellen Kultur des hohen und späten Mittelalters im Weserbergland. Funde aus zwei Kloaken in der Altstadt von Höxter, Neue Ausgrabungen und Forschungen in Niedersachsen 17, 219–308.
[157] STEPHAN, H.-G., 2012: Mittelalterliche Töpferei im südniedersächsischen "Pottland". In: Töpferei des Mittelalters und der Neuzeit in Südniedersachsen: Begleitbuch zur Ausstellung (Leiber, C., ed.), xxx. XXX.
[158] STEPHAN, H.-G.–HOFFMANN, Y., 2016: Brandis, ein wichtiges hochmittelalterliches Töpfereizentrum in Nordwestsachsen. Graue, gelbe und bleiglasierte Irdenware, Gebrauchskeramik, Kleingefäße und Miniaturfiguren im Kontext der nordwest- und mitteleuropäischen Entwicklung. In: Beiträge des 47. Internationalen Symposiums für Keramikforschung vom 8. bis 12. September 2014 in der Lutherstadt Wittenberg, 199–222. Langenweissbach.
[159] STOLL, H.-J., 1977: Widerspiegelung von Handelsbeziehungen in den spätmittelalterlichen Bodenfunden von Magdeburg. In: Archaologie als Geschichtswissenschaft (Herrmann, J., ed.), 403–418. Berlin.
[160] SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY – Nerostné suroviny 2018, statistické údaje do roku 2017. Výroční zpráva České geologické služby. Praha.
[161] ŠEBESTA, P., 2002: Archeologický nález v chebské Dominikánské ulici, Sborník Chebského muzea 2001, 37–46.
[162] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy – Mittelalterliche glasierte Keramik aus Opava (Troppau), AH 10, 230–233.
[163] ŠIROKÝ, R., 2000: K počátkům využívání městských parcel v Plzni. Archeologický výzkum domů čp. 156 a 194. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 67–78. Plzeň.
[164] ŠIROKÝ, R., 2001: Plzeň. "Bílé nároží" (čp. 196 a 318/319, Prešovská 18 a 20). Nálezová zpráva o archeologickém výzkumu, Archaia Příchovice, č. j. P85/01.
[165] ŠIROKÝ, R.–KOČÁR, P.–MALINA, O., 2002: Plzeň, čp. 184, Bezručova 29. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Plzeň.
[166] ŠIROKÝ, R.–KAISER, L.–KOČÁR, P.–NOVÁKOVÁ, K., 2007: Sedláčkova ulice v Plzni ve světle archeologického výzkumu. K podobě veřejných prostranství středověkých měst. In: Forum urbes medii aevi 4: parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 20.–22. 4. 2005 v Brně, 94–117. Brno.
[167] ŠLÉZAR, P., 1999: Archeologické nálezy ze Smilova hradiska. Nepublikovaná bakalářská diplomová práce, Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, Opava.
[168] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku, Mediaevalia archaeologica 1, 169–192.
[169] TAKÁCS, M., 1996: Formschatz und Chronologie der Tongefässe des 10.–14. Jahrnuderts der Kleinenen Tiefebene, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 48, 135–195.
[170] TIMPEL, W., 1990: Mittelalterliche Keramik im westlichen Thüringen. 8.–12. Jahrhundert. II: Katalog und Tafeln. Weimar.
[171] TYMONOVÁ, M., 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku – Archäologische Belege des Alltagslebens der Bewohner von Burg Cvilín in der Zeit des Mittelalters und der frühen Neuzeit, AH 35, 63–79.
[172] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55–87, 120.
[173] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288–296.
[174] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[175] UNGER, J.–MICHNA, P., 1980: Pece na pálení vápna ze zaniklé osady Teplany u Vranovic (okr. Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 1, 18–29. Brno.
[176] VAŘEKA, P., 2009: Pohled do kuchyně a na jídelní stůl – výpověď keramických nálezů. In: P. Juřina a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 153–162. Praha.
[177] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce. Archeologický výzkum na Mariánské louce v Děčíně 1984–1989. Děčín.
[178] VELÍMSKÝ, T., 1992: Zur Problematik der Stadtgründung des 13. Jahrhunderts in Kynšperk nad Ohrí (Königsberg), PA LXXXI, 105–148.
[179] VERHAEGHE, F., 1968: La céramique médiévale: problèmes concernant la glaçure, Berichten van der Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 18, 193–208.
[180] VYDRA, M., 2002: Středověká keramika z odpadní jímky domu čp. 235 v Plzni. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[181] VYŠOHLÍD, M., 2009: Keramické dýmky v archeologických nálezech a jejich vypovídací možnosti – Clay tobacco pipes in the archaeological finds and their ability to testify, ASČ 13, 965–1000.
[182] VYŠOHLÍD, M., 2014: Péče o zdraví v pozdním novověku v obraze archeologických pramenů – Nálezy kameninových lahví na minerální vodu – Health care in the late modern period as reflected in archaeological sources. Finds of stoneware mineral water bottles, ASČ 18, 425–454.
[183] WESTPHALEN, T., 1995: Stadtarchäologie in Leipzig – Die Grabung im Nordwesten des mittelalterlichen Stadtkerns, Arbeits- u. Forschungsber. z. sächs. Bodendenkmalpflege 37, 163–176.
[184] WILLEMSEN, A., 1997: Medieval Children's Toys in the Netherlands Production, Sale, and Trade. In: G. De Boe–F. Verhaeghe (edd.), Urbanism in Medieval Europe – Papers of the "Medieval Europe Brugge 1997 – Material Culture in Medieval Europe", 405–412. Zellik.
[185] WOLF, O., 2004: Kolonizace, weichbild a počátky manských tvrzí na Trutnovsku – Colonisation, weichbild and the beginnings of vassal manors in the Trutnov region, AR LVI, 561–590.
[186] WOLF, O., 2005: Počátky středověkého osídlení na česko – slezském pomezí východně Krkonoš (se zvláštním zřetelem k JV Podkrkonoší). Nepublikovaná dizertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[187] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika ze severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, PA LXIX, 171–238.
[188] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí, Výzkumy v Čechách – Supplementum. Praha.
[189] ZELENKA, A., 2013: Záchranný archeologický výzkum na hradě Skála, okr. Plzeň-jih, Jižní Plzeňsko: historickovlastivědný sborník muzea jižního Plzeňska v Blovicích 11, 117–132.
[190] ZEZULA, M.–KIECOŇ, M.–KOLÁŘ, F., 2007: Archeologické doklady k vývoji půdorysu, uliční sítě a parcelace středověké Opavy – Archäologische Belege zur Entwicklung des Grundrisses, des Strassennetzes und der Parzellierung im mittelalterlichen Troppau (Opava). In: Forum Urbes Medii Aevi 4 – Parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 20.–22. 4. 2005 v Brně, 118–143. Brno.
[191] ZEZULA, M.–MORAVEC, Z.–KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z., 2009: Archeologické výzkumy na Masarykově náměstí v Ostravě a jejich výpověď k vývoji, hmotné kultuře a životnímu prostředí města ve středověku a raném novověku. In: Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a k výstavbě města 24. 538–579. Ostrava.
[2] BAČOVÁ, V., 2009: Vesnické osídlení v Týnci u Janovic nad Úhlavou na základě rozboru keramiky 13.–15. století (před dočasným zánikem). Nepublikovaná diplomová práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[3] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[4] BEUTMANN, J., 1997: Zur Keramikchronologie des 13. bis 17. Jahrhunderts in Zwickau. Ein stratifizierter Fundkomplex vom Kornmarkt. Unveröffentlichte Magisterarbeit, Universität Freiburg.
[5] BEUTMANN, J., 2007: Untersuchungen zu Topographie und Sachkultur des mittelalterlichen Zwickau. Die Ausgrabungen im Nordwesten des Stadtkerns. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 49. Dresden.
[6] BEUTMANN, J.–KENZLER, H., 2006: Weiße Miniaturgefäße des 12. bis 14. Jahrhunderts aus Sachsen in ihrem überregionalen Kontext, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpfleg 46 (2004), 485–494.
[7] BIERMANN, F., 1999: Die mittelalterliche Keramik der Ausgrabung Altstädtische Fischerstraße 5–6 zu Brandenburg an der Havel. Veröffentlichungen des Brandenburgischen Landesmuseumsfür Ur- und Frühgeschichte, Band 33, 179–268. Brandenburg.
[8] BIS, M., 2014: Późnośredniowieczne i wczesnonowożytne naczynia białe z Solca nad Wisłą. Warszawa.
[9] BLAŽKOVÁ, T., 2006: Počátky středověké keramiky v Plzni: Plzeň, Bezručova 29. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[10] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographic und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[11] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[12] BLEKTA, J., 1934: Smilovo hradisko a Starý Plumlov. In: Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané XI. Prostějov.
[13] BORKOWSKI, T., 2004: Produkcja figurek ceramicznych w późnośredniowiecznym Wrocławiu. In: Wrocław na przełomie średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego, Wratislavia Antiqua. Vol. 6 (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 207–244. Wrocław.
[14] BORREMANS, R.–WARGINAIRE, R., 1966: La céramique d'Andenne: recherches de 1956–1965. Rotterdam.
[15] BRUIJN, A., 1960: Die mittelalterliche Töpferindustrie in Brunssum, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 9, 139–188.
[16] BŘICHÁČEK, P., 1992: Příspěvek k dějinám města Týna nad Vltavou. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 3. Miroslavu Richtrovi k životnímu jubileu, 31–40. Praha.
[17] BUREŠ, M.–KAŠPAR, V.–ŠPAČEK, L.–VAŘEKA, P., 1997: The 13th century pre-urban settlement complex near the St. Peter's church in Prague. In: Urbanism in Medieval Europe – Papers of the "Medieval Europe Brugge 1997" Conference. Volume I (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 7–17. Zellik.
[18] BURAČINSKÁ, M., 2008: Zaniklá ves Kokot. In: Vařeka, P. a kol.: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II, 53–116. Plzeň.
[19] CÍLEK, V., 1990: Kaolinové ložisko Hosín u Českých Budějovic, Sborník jihočeského muzea v Českých Budějovicích, 91–96.
[20] CYMBALAK, T.–HLADÍKOVÁ TRACHTOVÁ, N., 2016: Soubor drobné figurální plastiky s náboženskou tematikou z novoměstské lokality palác Národní v Praze, Stoletá Praha XXXII, č. 2, 28–52.
[21] ČAPEK, L., 2010: Depoziční a postdepoziční procesy středověké keramiky na parcelách Českých Budějovic. Případová studie z domu čp. 16. Plzeň.
[22] ČAPEK, L., 2013: Archeologické transformace v městském prostředí. Rukopis dizertač¬ní práce uložený na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni. Plzeň.
[23] ČAPEK, L.–MENŠÍK, P.–NETOLICKÝ, P.–VLADAŘ, J., 2017: Archeologický výzkum na parcele čp. 159 v Jungmannově ulici v Přešticích, okr. Plzeň-jih a vyhodnocení souboru pravěkých a středověkých artefaktů, AZČ 12, 68–92.
[24] ČIŽMÁŘ, Z.–ŠMÍD, M., 2000: Vývoj Prostějova v archeologických a historických pramenech v období 10.–16. století – Entwicklung der Stadt Prostějov in den archäologischen und schriftlichen Quellen aus der Zeit des 10.–16. Jahrhunderts, AH 25, 77–102.
[25] DANHEIMER, H., 1973: Keramik des Mittelalters aus Bayern. Kataloge der Prähistorischen Staatssammlung 15. Kallmünz.
[26] DERNER, K., 2018: Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der region Preßnitz im mittleren Erzgebirge. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. Dresden.
[27] DIRKS, U., 1994: Bleiglasierte Miniaturgefäße des ausgehenden hohen Mittelalters. In: Das Rathaus in Höxter. Schriften des Weserrenaissance-Museums Schloß Brake 7 (Großmann, G. U., ed.), 229–237. München – Berlin.
[28] DRAGANOVÁ, J., 1978: Kolonizační prvky v keramice 12. a 13. století ve střední Evropě. Nepublikovaná diplomová práce, FF UK, Praha.
[29] DURDÍK, T., 1973: Středověká konvička z hradu Budětic, okr. Klatovy, AR XXV, 339–340.
[30] DURDÍK, T., 1977: Středověké keramické zvonky z českých hradů, AR XXIX, 94–95.
[31] DURDÍK, T., 2004: Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Castellologica Bohemica Fontes 1. Praha.
[32] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[33] DURDÍK, T.–MATOUŠEK, V.–PROCHÁZKA, Z., 1982: K typologii a chronologii českých středověkých keramických zvonků, AR XXXIV, 308–312.
[34] DZIEDUSZYCKI, W., 1980: Zum studium weitreichender Kontakte frühstadtischen Zentren am Beispiel derDiffusion keramischer Importe nach Polen im X.–XIII. Jh., Archaeologia Polona XIX, 71–96.
[35] ELIŠKA, J., 2012: Archeologický výzkum Pražského předměstí v Českých Budějovicích. Nepublikovaná diplomová práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK, Praha.
[36] ES VAN, W. A.–VERWERS, W. J. H., 2009: Excavations at Dorestadt 3 Hoogstraat 0, II–IV. Nederlandse Oudheden 16. Amersfoort.
[37] ESSLING-WINTZER, W.–BERGMANN, R.–CICHY, E., 2015: Der Töpferofen von Brilon-Alme. In: Archäologie in Westfalen-Lippe 2014, 98–103. Langenweißbach.
[38] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Katalog der mittelalterlichen Keramik. In: Keramische Bodenfude aus Wien, Mittelalter – Neuzeit (Harl, O., ed.), 31–126. Wien.
[39] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1993: Die Sachkultur des Mittelalters. Europäische Hochschulschriften 42. Frankfurt am Main.
[40] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1991: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[41] GASTON PHÉBUS, Le Livre de la Chasse que fit le comte, kolem 1400, uloženo v Bibliothèque nationale de France.
[42] GOMUŁKA, I., 2018: Gry i zabawy. In: Rytm rozwoju miasta na kultorowym pograniczu – Studium strefy placu Nowy Targ we Wrocławiu. Wratislawia Antiqua. Tom 23 (Piekalski, J.–Wachowski, K., red.), 993–1048. Wrocław.
[43] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[44] GOŠ, V.–KAREL, J., 1992: Tvrz v Rýmařově (okr. Bruntál) – Die Feste in Rýmařov (Bez. Bruntál), AH 17, 225–232.
[45] GOŠ, V.–KAREL, J., 2005: Hry a zábava ve středověkém Rýmařově – Spiele und Unterhaltung im mittelalterlichen Rýmařov, Pravěk NŘ 15, 451–459.
[46] GOŠ, V.–NOVÁK, J.–KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184–227.
[47] GROSS, U., 1991: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckarmündung und Schwäbischer Alb: Bemerkungen zur räumlichen Entwicklung und zeitlichen Gliedeung. Stuttgart.
[48] GROTE, K., 1976: Bengerode, ein spätmittelalterlicher Töpfereiort bei Fredesloh im südlichen Niedersachsen, Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 45, 245–304.
[49] GRÖNKE, E.–WEINLICH, E., 2003: Nürnberg. Ein Produktionszentrum spätmittelalterlicher Tonfiguren. In: Archäologie und Kulturgeschichte (Friedel, B.–Frieser, C., edd.), 217–219. Nürnberg.
[50] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–BRŮČEK, P., 2002: Hodnocení mikrostruktury a fázového složení keramiky z Mostu. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (Klápště, J., ed.), 35–76. Praha – Most.
[51] HAUSER, G., 1984: Beiträge zur Erforschung hoch- und spätmittelalterlicher Irdenware aus Franken, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters. Beiheft 3. Köln – Bonn.
[52] HAVLICE, J., 2001: Archeologický výzkum v Hroznové ulici v Českých Budějovicích. In: Výroční zpráva Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích 2001, 172–175. České Budějovice.
[53] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Potters in Medieval Prague: results of research into production equipment from Malá Strana in the context of existing information, AH 39, 23–51.
[54] HEEGE, A., 1993: Die Topferei am Negenborner Weg, Kleine Schriften des Stadtischen Museums Binbeck 1, Oldenburg.
[55] HEEGE, A., 1997: A Local Potter's Workshop at Einbeck, Lower Saxony, Germany, Producing from 1140/1145–1230 AD Kilns, Ceramic Products and Production Technology, Environment and Subsistence: an Interdisciplinary Approach. In: Material Culture in Medieval Europe. Papers of the 'Medieval Europe Brugge 1997' Conference. Volume 7 (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 95–106. Zellik.
[56] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách, PA LXXIV, 366–436.
[57] HENKER, J.–SCHIFER, T., 2013: Was kommt woher? Neutronenaktivierungsanalyse an mittelalterlicher Keramik aus Horno. In: Mitteilungen der DGAMN: Archäologischer Kontext und soziale Interpretation. Bd. 25, 143–176. Padeborn.
[58] HOFFMANN, Y., 1997: Rotbemalte Irdenware des Mittelalters und der frühen Neuzeit in Sachsen. In: W. Schwabenicky (Hrsgb.), Forschungen zu Baugeschichte und Archäologie II, 31–65. Mittweida.
[59] HOLL, I., 1966: Mittelalterliche Funde aus einem Brunnen von Buda. Budapest.
[60] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku, AH 8, 215–232.
[61] CHYBOVÁ, H., 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb historie ukrytá pod dlažbou. Kroměříž.
[62] JANSA, P., 2006: Hrad Bolkov. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[63] JUŘINOVÁ, Š., 2015: Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky). Nepublikovaná diplomová práce, Ústav dějin křesťanského umění, Katolická teologická fakulta UK, Praha.
[64] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik. Des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band I: Grundlagen. Linz.
[65] KAREL. J., 1996: Vzácná skupina gotické keramiky v rýmařovských nálezech, Střední Morava – kulturně historická revue 3, 80–83.
[66] KAREL, T.–KNOLL,V.–KLSÁK, J.. 2007: Nové poznatky k vývoji hradu Hartenberg v Hřebenech. In: Dějiny staveb 2007, 275–292. Plzeň.
[67] KARST, D., 2009: Ceramika z klasztoru dominikanów w Świdnicy, Śląskie Sprawozdania Archeologiczne 51, 269–279.
[68] KARTOUSOVÁ, H., 2016: Středověké a raně novověké hračky a součást her v archeologické podsbírce Slezského zemského muzea, ČSZM B 65, 1–12.
[69] KAŠPAR, V., 2000: Mariánská věž na hradě Karlštejně – archeologický výzkum, CB 7, 315–328.
[70] KAŠPAR, V.–ŽEGKLTIZ, J., 2007: Hrnčíři z Truhlářské ulice. In: Juřina, P. a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 79–83. Praha.
[71] KELLER, H., 1975: Reliquien, in Architekturteilen beigezetzt. In: Beiträge zur Kunst des Mittelalters. Festschrift für Hans Wentzel (Rüdiger Becksmann, I.–Korn, U.-D.–Zahlten, J., edd.), 105–114. Berlin.
[72] KENZLER, H., 2001: Archäologische Untersuchungen zum Kornmark in Zwickau. Keramikchronologie – Platzgeschichte – Stadtgeschichte. Dresden.
[73] KENZLER, H., 2008: Struktur und Entwicklung der Bergstadt auf dem Treppenhauer Ergebnisse der archäologischen Untersuchungen von 2005 bis 2007, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Band 50, 263–306.
[74] KIECOŃ, M.–ZEZULA, M., 2005: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu) – Die hölzerne Bebauung in Opava (Troppau) im Mittelalter (der gleichzeitige Forschungsstand). In: Forum Urbes Medii Aevi II – sborník z konference FUMA konané 16.–18. 4. 2003, 26–43. Brno.
[75] KIRSCH, E., 1994: Die Keramik vom 13. bis zum Anfang des 16. Jahrhunderts in Berlin/Brandenburg. Aus der Sammlung des Märkischen Museums. Berlin.
[76] KIRSCH, E., 2000: Archäologische Spielzeugfunde des 13. bis 18. Jahrhunderts im Stadtmuseum. Jahrbuch Stiftung Stadtmuseum Berlin IV, 123–176.
[77] KLÁPŠTĚ, J., 1983: Studie o středověké studně z Mostu – Studie über einen mittelalterlichen Brunnen aus Most, PA LXXIV, 443–492.
[78] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Praha – Most.
[79] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém městě Mostě, Archaeologia Historica Polona 5, 163–174.
[80] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–58.
[81] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J., 1988: Studie o středověkém domě z Mostu (čp. 226) – Eine Studie über das mittelalterliche Haus aus Most (Nr. 226), PA LXXIX, 199–240.
[82] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J.–BUBENÍK, J., 2010: Klášter minoritů v Mostě – Das Minoritenkloster in Most (Brüx), AR LXII, 429–468.
[83] KLÁPŠTĚ, J. a kol., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Praha – Most.
[84] KLSÁK, J., 2006: Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem prezentace archeologického výzkumu zaniklého středověkého kostela sv. Mikuláše pod Krudumem. Karlovy Vary.
[85] KLUTTIG-ALTMANN, R., 2006: Von der Drehscheibe zum Scherbenhaufen. Leipziger Keramik des 14. bis 18. Jahrhunderts im Spannungsfeld von Herstellung, Gebrauch und Entsorgung. Dresden.
[86] KOČÁR, P. a kol., 2005: Plzeň, čp. 66/67, Perlová 3–5. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu při odstranění havárie ve sklepích. Nálezová zpráva uložena u společnosti ZIP, o. p. s. Plzeň.
[87] KOCH, R., 1979: Mittelalterliche Trinkbecher aus Keramik von der Burg Weibertreu bei Weinberg, Kr. Heilbronn. In: Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden-Württenberg 6 (Lutz, D., red.), 47–75. Stuttgart.
[88] KOLEJÁKOVÁ, K., 2018: Soubor středověké keramiky z hrádku Kostelní Horky v Doupovských horách. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[89] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku – Ethnische Dreischeide? Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlesischen Grenzgebiets im Hochmittelalter, AH 28, 69–111.
[90] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[91] KOVÁŘ, D., 2015: Fundatio civitatis – zrození královského města Českých Budějovic. České Budějovice.
[92] KRABATH, S., 2012: Die Entwicklung der Keramik im Freistaat Sachsen vom späten Mittelalter bis in das 19. Jahrhundert. Ein Überblick. In: Keramik in Mitteldeutschland Stand der Forschung und Perspektiven. 41. Internationales Hafnerei-Symposium des Abeitskreises für Keramikforschung in Dresden, Deutschland, vom 21. September bis 27. September 2008 (Smolnik, R., ed.), 35–72. Dresden.
[93] KRAFT, I., 1996: Taucha und die Parthenaue, Leipzig und sein Umland-Führer zu archäologischen Denkmälem in Deutschland 32, 161–170.
[94] KRÁL, J., 1975: Keramické zvonky ze středověkých nálezů, AR XXVII, 387–389.
[95] LOBBEDEY, U., 1968: Untersuchung mittelalterlichen Keramik vornemlich aus Südwestdeutschland. Berlin.
[96] LOSERT, H., 1993: Die früh- bis hochmittelalterliche Keramik in Oberfranken. ZAM–Beiheft 8. Bonn.
[97] LÜDTKE, H., 1985: Die mittelalterliche Keramik in Schleswig. Ausgrabung Schild 1971–1975. Ausgrabungen in Schleswig – Berichte und Studien 4. Neumünster.
[98] MADSEN, P., 1991: Mittelalterliche bleiglasierte Miniaturgefässe aus Ribe. In: Töpfereiforschung archäologisch, ethnologisch, volkskundlich. Beiträge des internationalen Kolloquiums 1987 in Schleswig (Lüdtke, H.–Rüdiger, V., edd.), 427–440. Bonn.
[99] MADSEN, P. K.–STILKE, H., 2001: Bleiglasierte Irdenware. In: Handbuch zur mittelalterlichen Keramik in Nordeuropa. 3 Bde (Lüdtke, H.–Schietzel, K., edd.), 539–612. Neumünster.
[100] MARETHOVÁ, B.–SKALICKÁ, P.–VESELÁ, P.–ZEZULA, M., 2012: Hmotná kultura středověkého a raně novověkého města a její odraz v nálezech z archeologických výzkumů při Horním náměstí a v areálu pivovaru v Opavě. In: Předměty vyprávějí… Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru (Vojkůvková, K.–Zezula, M., edd.), 32–35. Ostrava.
[101] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého Místa u Jičína – A pottery assemblage from the early and high Middle Ages from Staré Místo, Jičín District, ASČ 18, 319–349.
[102] MEDUNA, P., 2002: Výzkum zaniklého klášterního dvora Hrnčíře, k. ú. Jenišův Újezd. In: Sborník Drahomíru Kouteckému (Čech, P.–Smrž, Z., edd.), 153–162. Most.
[103] MEDUNA, P. ed., 2012: Raně středověké sídliště v Hrdlovce. Archeologické studijní materiály 20. Praha.
[104] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověk ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně XVII/1. Brno.
[105] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Dohled a záchranný výzkum při pozemních úpravách v místech zaniklé středověké osady Studýň u Zbýšova (okr. Brno-venkov), PV 1975, 67–68.
[106] MILITKÝ, J., 1996: Zpráva o záchranných archeologických výzkumech provedených na lokalitě České Budějovice, Mariánské náměstí (novostavba České pojišťovny). Nepublikovaný rukopis, ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[107] MITTELSTRAß, T., 2012: Die Münzschatzgefäße des Mittelalters und der Neuzeit aus Bayern. Studia archaeologiae medii aevi 2. Kempten.
[108] NECHVÁTAL, B.–RADOMĚRSKÝ, P., 1963: Archeologický výzkum na tvrzi v Tleskách u Jesenice (okr. Rakovník) – Eine archäologische Grabung auf der Feste in Tlesky bei Jesenice (Bezirk Rakovník), ČNM A CXXXII, 4–13.
[109] NEKUDA, V.–NEKUDA, R., 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[110] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[111] NEU-KOCK, R., 1993: Ein Bilderbäcker-Werkstatt des Spätmittelalters an der Goldgasse in Köln, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 21, 3–70.
[112] NIEGODA, J., 1999: Naczynia ceramiczne. In: Ze studiów na życiem codziennym w średniowiecznym mieście. Parcele przy ulicy Więziennej 10–11 we Wrocławiu. Wratislawia Antiqua. Vol. 1 (Buśko, C.–Piekalski, J., edd.), 158–182. Wrocław.
[113] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2013: Tvrze na Berounsku – Medieval manor houses in the Beroun region, AH 38, 491–506.
[114] NOVÁK, V., 2002: Topografická mineralogie jižních Čech 1966–1998. Borovany: Jelmo.
[115] NOVÁČEK, K., 1996: Městská archeologie v Tachově: výsledky a perspektivy. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 92–110. Plzeň.
[116] NOVÁČEK, K., 1996a: Nové výsledky archeologického výzkumu na hradě ve Velharticích (1993–1994) – Neue Ergebnisse archäologischer Forschungen auf der Burg Velhartice (1993–1994), CB 5, 285–288.
[117] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) – Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 5–66. Plzeň.
[118] NOVÁČEK, K.–RAZÍM, V.–EBEL, M., 2004: Opevnění města Tachova – Die Befestigung der Stadt Tachov, PRP XI, č. 2, 51–94.
[119] NOVÁČEK, K. a kol., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – Architektura – Artefakty. Plzeň.
[120] NOVÁČEK, K.–STOČES, J.–ŠIROKÝ, R.–MALIVÁNKOVÁ-WASKOVÁ, M., 2014: Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně do roku 1788, 123–186. Plzeň.
[121] OEXLE, J., 1993: Minne en miniature – Kinderspiel im mittelalterlichen Konstanz. In: Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmonch, Die Stadt um 1300, cat. Zürich. 1992/1993 (Flüeler, N., ed.), 392–395. Stuttgart.
[122] ORNA, J., 2002: Středověký keramický zvonek z Plzně – Mittelalterliche Keramikglocke aus Pilsen. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – řada Historie XVI, 182–184. Plzeň.
[123] ORNA, J., 2010: Obličejový pohár z hradu Lopata u Plzně – Gesichtsbecher von Lopata, AZČ 1, 99–104.
[124] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[125] PEKSA, V., 2019: Středověká keramika středního Poohří, Archeologie severozápadních Čech 1. Sborník k poctě Milanu Zápotockému, 139–198. Ústí nad Labem – Teplice – Roudnice nad Labem.
[126] PETŘÍK, J.–SLAVÍČEK, K.–SEDLÁČKOVÁ, P., 2015: Petroarcheologie keramiky. In: Plaček, M.–Dejmal, M. a kol., Veselí nad Moravou//. Středověký hrad v říční nivě, 102–111. Brno.
[127] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih). Středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, AVJČ 18, 179–210.
[128] POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov im Gebiet um Tachov, AH 33, 73–83.
[129] PREUSZ, M., 2017: Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách. Inovace a kontinuita hrnčířské produkce. Nepublikovaná dizertační práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[130] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR XXVI, 430–442.
[131] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten hälfte des 14. Jahrhunderts und die Frage ihrer ausgewärtigen Beziehungen. In: Kulturně historické styky jižní Moravy. 20. mikulovské sympozium, 233–246. Břeclav.
[132] PROCHÁZKA, R., 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. – počátku 15. století, Pravěk NŘ 4, 323–344.
[133] PROCHÁZKA, R., 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice, Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren. In: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit, Beiträge des 26. Internationalen Hafnerei-Symposiums, Soest 5.–9. 10. 1993, Denkmalpflege und Forshung in Westfalen 32 (Endres, W., ed.), 113–124. Bonn.
[134] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, PV 48, 143–232.
[135] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké keramiky, ČSM B 62, 231–244.
[136] QUINN, P., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[137] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1985: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.
[138] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách, PA LII, 573–579.
[139] RICHTER, M., 1979: Středověká keramika ze Sezimova Ústí. Katalog výstavy v Alšově jihočeské galerii. Hluboká nad Vltavou.
[140] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[141] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[142] RZEŹNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[143] SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Středověká keramika. In: Plaček, M.–Dejmal, M. a kol., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 102–111. Brno.
[144] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku. Nepublikovaná disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[145] SCHEIDEMANTELL, D.–SCHIFER, T., 2005: Waldenburger Steinzeug. Archäologie und Naturwissenschaften. Dresden.
[146] SCHIRMER, E., 1939: Die deutsche Irdenware des 11.–15. Jahrhunderts im engeren Mitteldeutschland. Vorgeschichtliches Jahrbuch des Germanischen Museums der Friedrich-Schiller-Universität. Band I. Jena.
[147] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2014: Kuchyňská, stolní a užitková keramika. In: Hůrková, J. a kol., Archeologický výzkum panského sídla v Chanovicích, 149–242. Klatovy – Chanovice.
[148] SCHÜTTE, S., 1982: Spielen und Spielzeug in der Stadt des späten Mittelalters. In: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt, Brenner Landesmuseum Für Kunst- und Kulturgeschichte, 201–210. Bremen.
[149] SCHWABENICKY, W., 1990: Der mittelallterliche Silber-, Blei- und Kupferbergbau im mittleren und westlichen Ertzgebirge sowie im Erzgebirgsvorland unter besonderer Berücksichtigung der Grabungsergebnisse vom Treppenhauer bei Sachsenburg. Nepublikovaná dizertační práce na Humboltově univerzitě v Berlíně.
[150] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg. Chemnitz.
[151] SOUKUP, J., 1925: Husitská ostražitost při obléhání Plzně 1433: zvonečky na plotě prozradily chodce, ČL 15, 321–328.
[152] STANDKE, G., 2003: Tonpfeifen – Pfeifenton: Zur geologischen Geschichte des Rohstoffes – Clay pipes – pipe clay: Toward the geological history of the raw material), Knasterkopf 16, 99–104.
[153] STEPHAN, H.-G., 1981: Coppengrave: Studien zur Töpferei des 13.–19. Jahrhunderts inNordwestdeutschland, Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens XVII. Hildesheim.
[154] STEPHAN, H.-G., 1982: Die mittelalterliche Keramik in Norddeutschland (1200–1500). In: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt. Ausstellungskat. Bremen. H. Focke-Mus. 62, 65–122. Bremen.
[155] STEPHAN, H.-G., 1986: Großalmerode. Ein Zentrum der Herstellung von technischer Keramik, Steinzeug und Irdenware in Hessen. Teil I. Die Geschichte der keramischen Gewerbe in Großalmerode und die Entwicklung ihrer Produktion vom 12. bis zum 19. Jahrhundert. Melsungen.
[156] STEPHAN, H.-G., 1986a: Beiträge zur archäologischen Erforschung der materiellen Kultur des hohen und späten Mittelalters im Weserbergland. Funde aus zwei Kloaken in der Altstadt von Höxter, Neue Ausgrabungen und Forschungen in Niedersachsen 17, 219–308.
[157] STEPHAN, H.-G., 2012: Mittelalterliche Töpferei im südniedersächsischen "Pottland". In: Töpferei des Mittelalters und der Neuzeit in Südniedersachsen: Begleitbuch zur Ausstellung (Leiber, C., ed.), xxx. XXX.
[158] STEPHAN, H.-G.–HOFFMANN, Y., 2016: Brandis, ein wichtiges hochmittelalterliches Töpfereizentrum in Nordwestsachsen. Graue, gelbe und bleiglasierte Irdenware, Gebrauchskeramik, Kleingefäße und Miniaturfiguren im Kontext der nordwest- und mitteleuropäischen Entwicklung. In: Beiträge des 47. Internationalen Symposiums für Keramikforschung vom 8. bis 12. September 2014 in der Lutherstadt Wittenberg, 199–222. Langenweissbach.
[159] STOLL, H.-J., 1977: Widerspiegelung von Handelsbeziehungen in den spätmittelalterlichen Bodenfunden von Magdeburg. In: Archaologie als Geschichtswissenschaft (Herrmann, J., ed.), 403–418. Berlin.
[160] SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY – Nerostné suroviny 2018, statistické údaje do roku 2017. Výroční zpráva České geologické služby. Praha.
[161] ŠEBESTA, P., 2002: Archeologický nález v chebské Dominikánské ulici, Sborník Chebského muzea 2001, 37–46.
[162] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy – Mittelalterliche glasierte Keramik aus Opava (Troppau), AH 10, 230–233.
[163] ŠIROKÝ, R., 2000: K počátkům využívání městských parcel v Plzni. Archeologický výzkum domů čp. 156 a 194. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 67–78. Plzeň.
[164] ŠIROKÝ, R., 2001: Plzeň. "Bílé nároží" (čp. 196 a 318/319, Prešovská 18 a 20). Nálezová zpráva o archeologickém výzkumu, Archaia Příchovice, č. j. P85/01.
[165] ŠIROKÝ, R.–KOČÁR, P.–MALINA, O., 2002: Plzeň, čp. 184, Bezručova 29. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Plzeň.
[166] ŠIROKÝ, R.–KAISER, L.–KOČÁR, P.–NOVÁKOVÁ, K., 2007: Sedláčkova ulice v Plzni ve světle archeologického výzkumu. K podobě veřejných prostranství středověkých měst. In: Forum urbes medii aevi 4: parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 20.–22. 4. 2005 v Brně, 94–117. Brno.
[167] ŠLÉZAR, P., 1999: Archeologické nálezy ze Smilova hradiska. Nepublikovaná bakalářská diplomová práce, Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, Opava.
[168] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku, Mediaevalia archaeologica 1, 169–192.
[169] TAKÁCS, M., 1996: Formschatz und Chronologie der Tongefässe des 10.–14. Jahrnuderts der Kleinenen Tiefebene, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 48, 135–195.
[170] TIMPEL, W., 1990: Mittelalterliche Keramik im westlichen Thüringen. 8.–12. Jahrhundert. II: Katalog und Tafeln. Weimar.
[171] TYMONOVÁ, M., 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku – Archäologische Belege des Alltagslebens der Bewohner von Burg Cvilín in der Zeit des Mittelalters und der frühen Neuzeit, AH 35, 63–79.
[172] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55–87, 120.
[173] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288–296.
[174] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[175] UNGER, J.–MICHNA, P., 1980: Pece na pálení vápna ze zaniklé osady Teplany u Vranovic (okr. Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 1, 18–29. Brno.
[176] VAŘEKA, P., 2009: Pohled do kuchyně a na jídelní stůl – výpověď keramických nálezů. In: P. Juřina a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 153–162. Praha.
[177] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce. Archeologický výzkum na Mariánské louce v Děčíně 1984–1989. Děčín.
[178] VELÍMSKÝ, T., 1992: Zur Problematik der Stadtgründung des 13. Jahrhunderts in Kynšperk nad Ohrí (Königsberg), PA LXXXI, 105–148.
[179] VERHAEGHE, F., 1968: La céramique médiévale: problèmes concernant la glaçure, Berichten van der Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 18, 193–208.
[180] VYDRA, M., 2002: Středověká keramika z odpadní jímky domu čp. 235 v Plzni. Nepublikovaná bakalářská práce, KAR FF ZČU, Plzeň.
[181] VYŠOHLÍD, M., 2009: Keramické dýmky v archeologických nálezech a jejich vypovídací možnosti – Clay tobacco pipes in the archaeological finds and their ability to testify, ASČ 13, 965–1000.
[182] VYŠOHLÍD, M., 2014: Péče o zdraví v pozdním novověku v obraze archeologických pramenů – Nálezy kameninových lahví na minerální vodu – Health care in the late modern period as reflected in archaeological sources. Finds of stoneware mineral water bottles, ASČ 18, 425–454.
[183] WESTPHALEN, T., 1995: Stadtarchäologie in Leipzig – Die Grabung im Nordwesten des mittelalterlichen Stadtkerns, Arbeits- u. Forschungsber. z. sächs. Bodendenkmalpflege 37, 163–176.
[184] WILLEMSEN, A., 1997: Medieval Children's Toys in the Netherlands Production, Sale, and Trade. In: G. De Boe–F. Verhaeghe (edd.), Urbanism in Medieval Europe – Papers of the "Medieval Europe Brugge 1997 – Material Culture in Medieval Europe", 405–412. Zellik.
[185] WOLF, O., 2004: Kolonizace, weichbild a počátky manských tvrzí na Trutnovsku – Colonisation, weichbild and the beginnings of vassal manors in the Trutnov region, AR LVI, 561–590.
[186] WOLF, O., 2005: Počátky středověkého osídlení na česko – slezském pomezí východně Krkonoš (se zvláštním zřetelem k JV Podkrkonoší). Nepublikovaná dizertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[187] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika ze severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, PA LXIX, 171–238.
[188] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí, Výzkumy v Čechách – Supplementum. Praha.
[189] ZELENKA, A., 2013: Záchranný archeologický výzkum na hradě Skála, okr. Plzeň-jih, Jižní Plzeňsko: historickovlastivědný sborník muzea jižního Plzeňska v Blovicích 11, 117–132.
[190] ZEZULA, M.–KIECOŇ, M.–KOLÁŘ, F., 2007: Archeologické doklady k vývoji půdorysu, uliční sítě a parcelace středověké Opavy – Archäologische Belege zur Entwicklung des Grundrisses, des Strassennetzes und der Parzellierung im mittelalterlichen Troppau (Opava). In: Forum Urbes Medii Aevi 4 – Parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 20.–22. 4. 2005 v Brně, 118–143. Brno.
[191] ZEZULA, M.–MORAVEC, Z.–KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z., 2009: Archeologické výzkumy na Masarykově náměstí v Ostravě a jejich výpověď k vývoji, hmotné kultuře a životnímu prostředí města ve středověku a raném novověku. In: Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a k výstavbě města 24. 538–579. Ostrava.