Název: Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývaní
Variantní název:
- Militaria from the vicinity of Rychmberk Castle, eastern Bohemia as the evidence of its besieging
- Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 2, s. 413-443
Rozsah
413-443
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-2-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144697
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se věnuje vyhodnocení nálezového souboru militarií z hradu Rychmberka u Rychnova nad Kněžnou. Nálezy pochází z detektorového průzkumu a disponujeme jejich prostorovými daty. Kolekce je tvořena zejména hroty šípů a projektily palných zbraní. Na základě prostorové distribuce artefaktů je možno odlišit munici obránců a obléhatelů, stejně tak lze interpretovat směry útoků na hrad. Vzhledem k charakteru souboru a nižší chronologické citlivosti militarií však nelze nálezy roztřídit a přiřadit ke konkrétní historické události. Z písemných pramenů je doloženo obléhání hradu v letech 1425, 1441 a 1457.
This study is dedicated to the assessment of a series of finds from Rychmberk Castle, near Rychnov nad Kněžnou. The finds come from metal detector prospecting and include spatial data. The series largely consists of arrow tips and shots from firearms. Based on the spatial distribution of the objects it is possible to distinguish between the ammunition of the defenders and that of the besiegers; the directions of the attacks can be interpreted as well. However, owing to the character of the series and the relatively low chronological sensitivity of militaria, the finds cannot be sorted out and linked to particular historical events. Written sources document sieges of the castle in 1425, 1441 and 1457.
Note
Příspěvek vznikl za podpory Specifického výzkumu FF UHK 2021 Nedestruktivní formy výzkumu středověkých a novověkých fortifikací.
Der vorliegende Beitrag entstand unter Förderung der Spezialforschung der Phil. Fak. Universität Hradec Králové 2021 Zerstörungsfreie Formen der Erforschung mittelalterlicher und neuzeitlicher Befestigungsanlagen.
Reference
[1] AČ 1: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 1 (Palacký, F., ed.). Praha 1840.
[2] AČ 2: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 2 (Palacký, F., ed.). Praha 1842.
[3] AČ 5: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 5 (Palacký, F., ed.). Praha 1862.
[4] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/1 1354–1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.
[5] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/21363–1369 (Emler,J., ed.). Pragae 1874.
[6] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II 1253–1310, (Emler, J., ed.). Praha 1882.
[7] RT: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[8] BEKOVÁ, M.–SLAVÍK, J., 2021: Předsunutá opevnění hradů pod Orlickými horami, AVČ 20, 260–271.
[9] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[10] DRNOVSKÝ, P., 2021: Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) – Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147–171.
[11] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4 | DOI 10.5817/AH2019-2-4
[12] DURDÍK, J., 1954: Husitské vojenství. Praha.
[13] DURDÍK, J., 1983: Středověké zbraně. Sbírky okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[14] FROLÍK, J., 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, CB 8, 399–408.
[15] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2013: Několik poznámek k obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, Chrudimský vlastivědný sborník 17, 125–214.
[16] FRÝDA, F., 1988: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.
[17] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z Hrádku u Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.
[18] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách – Die Feste auf Bradlo bei Hostinné n. L. (Arnau an der Elbe) – ein Beitrag zur Burgenforschungen in Nordostböhmen, PA LXV, 365–418.
[19] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons à molette du territoire de la Petit Pologne au Moyen Âge. In: Memoires archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[20] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochnmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[21] KOSCELNÍK, P.–KYPTA, J.–SAVKOVÁ, J., 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, AR LXV, 574–598.
[22] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[23] KREJSOVÁ, J., 2005–2006: Nastřihnuté hroty šípů z hradu Rokštejna, SPFFBU M 10–11, 161–169.
[24] KURKA, J., 1915: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecése litomyšlská (místopis církevní do r. 1421). Praha.
[25] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militaria z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[26] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Militaria. In: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu (Košťál, J., ed.), 164–170. Havlovice.
[27] MUSIL, F., 2009: Vrcholná kolonizace a východní Čechy. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 301–382. Praha.
[28] MUSIL, F.–SVOBODA, L., 1998: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí.
[29] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[30] PLAČEK, M., 1991: Příspěvek k poznání hradů v podhůří Orlických hor, Sborník Společnosti přátel starožitností 2, 145–159.
[31] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta 8, 43–67.
[32] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1. A–H. Praha.
[33] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245–395.
[34] SEDLÁČEK, A., 1883: Hrady, zámky a tvrze království českého II, Hradecko. Praha.
[35] SERDON, V., 2005: Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[36] STRZYŻ, P., 2011: Średniowieczna broń palna w Polsce. Studium archeologiczne. Łódź.
[37] ŠANDERA, M., 2005: Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. Opočenská strana v husitské revoluci. České Budějovice.
[38] ŠANDERA, M., 2009: Východní Čechy jako hlavní kališnická základna v zemi. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 581–622. Praha.
[39] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[40] ŠIMŮNEK, R., 2002: Hradní inventář jako typ písemnosti a možnosti jeho badatelského využití. (Na příkladu inventářů rožmberských hradů ca. 1450–1470), Husitský Tábor 13, 229–253.
[41] VÍCH, D., 2014: Kovové nálezy z hradu v Brandýse nad Orlicí, CB 14, 142–155.
[42] VÍCH, D., 2017: Projectile head finds from Zítkov Castle near Choceň, Acta Militaria Mediaevalia XIII, 83–109.
[43] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militarií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách, PA CVII, 279–351.
[44] WOLF, V., 2002: Jan Kolda ze Žampachu. Život táborského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra a psance. Hradec Králové.
[45] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.
[46] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku ar raného novověku. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[2] AČ 2: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 2 (Palacký, F., ed.). Praha 1842.
[3] AČ 5: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 5 (Palacký, F., ed.). Praha 1862.
[4] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/1 1354–1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.
[5] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/21363–1369 (Emler,J., ed.). Pragae 1874.
[6] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II 1253–1310, (Emler, J., ed.). Praha 1882.
[7] RT: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[8] BEKOVÁ, M.–SLAVÍK, J., 2021: Předsunutá opevnění hradů pod Orlickými horami, AVČ 20, 260–271.
[9] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[10] DRNOVSKÝ, P., 2021: Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) – Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147–171.
[11] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4 | DOI 10.5817/AH2019-2-4
[12] DURDÍK, J., 1954: Husitské vojenství. Praha.
[13] DURDÍK, J., 1983: Středověké zbraně. Sbírky okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[14] FROLÍK, J., 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, CB 8, 399–408.
[15] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2013: Několik poznámek k obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, Chrudimský vlastivědný sborník 17, 125–214.
[16] FRÝDA, F., 1988: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.
[17] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z Hrádku u Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.
[18] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách – Die Feste auf Bradlo bei Hostinné n. L. (Arnau an der Elbe) – ein Beitrag zur Burgenforschungen in Nordostböhmen, PA LXV, 365–418.
[19] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons à molette du territoire de la Petit Pologne au Moyen Âge. In: Memoires archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[20] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochnmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[21] KOSCELNÍK, P.–KYPTA, J.–SAVKOVÁ, J., 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, AR LXV, 574–598.
[22] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[23] KREJSOVÁ, J., 2005–2006: Nastřihnuté hroty šípů z hradu Rokštejna, SPFFBU M 10–11, 161–169.
[24] KURKA, J., 1915: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecése litomyšlská (místopis církevní do r. 1421). Praha.
[25] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militaria z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[26] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Militaria. In: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu (Košťál, J., ed.), 164–170. Havlovice.
[27] MUSIL, F., 2009: Vrcholná kolonizace a východní Čechy. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 301–382. Praha.
[28] MUSIL, F.–SVOBODA, L., 1998: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí.
[29] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[30] PLAČEK, M., 1991: Příspěvek k poznání hradů v podhůří Orlických hor, Sborník Společnosti přátel starožitností 2, 145–159.
[31] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta 8, 43–67.
[32] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1. A–H. Praha.
[33] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245–395.
[34] SEDLÁČEK, A., 1883: Hrady, zámky a tvrze království českého II, Hradecko. Praha.
[35] SERDON, V., 2005: Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[36] STRZYŻ, P., 2011: Średniowieczna broń palna w Polsce. Studium archeologiczne. Łódź.
[37] ŠANDERA, M., 2005: Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. Opočenská strana v husitské revoluci. České Budějovice.
[38] ŠANDERA, M., 2009: Východní Čechy jako hlavní kališnická základna v zemi. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 581–622. Praha.
[39] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[40] ŠIMŮNEK, R., 2002: Hradní inventář jako typ písemnosti a možnosti jeho badatelského využití. (Na příkladu inventářů rožmberských hradů ca. 1450–1470), Husitský Tábor 13, 229–253.
[41] VÍCH, D., 2014: Kovové nálezy z hradu v Brandýse nad Orlicí, CB 14, 142–155.
[42] VÍCH, D., 2017: Projectile head finds from Zítkov Castle near Choceň, Acta Militaria Mediaevalia XIII, 83–109.
[43] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militarií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách, PA CVII, 279–351.
[44] WOLF, V., 2002: Jan Kolda ze Žampachu. Život táborského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra a psance. Hradec Králové.
[45] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.
[46] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku ar raného novověku. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.