Radiouhlíkové datování raně středověkého pohřebiště v Radomyšli u Strakonic

Název: Radiouhlíkové datování raně středověkého pohřebiště v Radomyšli u Strakonic
Variantní název:
  • Radiocarbon dating of an early medieval burial ground in Radomyšl, near Strakonice
  • Radiokohlenstoffdatierung des frühmittelalterlichen Gräberfeldes in Radomyšl bei Strakonice
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 497-505
Rozsah
497-505
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Raně středověké pohřebiště v Radomyšli u Strakonic bylo zkoumáno v letech 1963–1968 Archeologickým ústavem ČSAV nejdříve záchranným a později systematickým výzkumem. Později výzkum doplnily dvě záchranné akce. V závěru byl v roce 1999 a 2002 proveden záchranný výzkum západní a severozápadní části pohřebiště při demolici tzv. Tomanovny. Raně středověké mladohradištní pohřebiště je na základě rozboru esovitých záušnic a celkových historických souvislostí datováno do 12. století. K datování také přispěly nálezy stříbrných denárů Soběslava I. (1125–1140) a jeho nástupce Vladislava II. (1140–1172) na dvou vzdálených a protilehlých stranách pohřebiště (na okraji severním a jižním). Pohřebiště mělo původně 1 000–1 200 hrobů. Na antropologické zpracování provedené M. Blajerovou (1975; 1999) a na demografické závěry (Blajerová–Nechvátal 1991; 2008) navazovalo antropologické zpracování z polohy Tomanovna (Stránská 2010). Byla zde zjištěna výrazná převaha brachykranních lebek, která mohla vést k domněnce, že soubor z Tomanovny náleží k mladším populacím, které jsou datovány od počátku 13. století. V této době totiž dochází k nápadné brachycefalizaci. Naopak by se neměly podle antropologů vyskytovat lebky hyperdolichokranní. V případě souboru z Tomanovny to neplatí. Zjištěné výsledky mohou vést k určité verifikaci správnosti stávajícího datování. Byla provedena doplňující radiouhlíková analýza odebráním kosterního materiálu ze dvou hrobů č. 5 a č. 18. Radiouhlíkové datování zařadilo oba hroby do středového intervalu 983–1187 n. l., čímž se potvrdila správnost původního archeologického zařazení souboru do 12. století.
Research into an early medieval burial ground in Radomyšl, near Strakonice was carried out in 1963–1968 by the Archaeological Institute of the Czech Academy of Sciences. Follow-up research culminated in 1999 and 2002 with rescue research into the western and north-western sections of the burial ground prior to demolition work on the Tomanovna site. This early medieval burial ground from the late hillfort period has been, on the basis of the analysis of S-shaped rings and the general historical context, dated to the 12th century. The dating was assisted by finds of silver coinage, dinars from King Soběslav I (1125–1140) and his successor Vladislav II (1140–1172) at two opposite sides of the site (north and south edge). The burial ground originally contained 1000–1200 graves. Anthropological analysis carried out by M. Blajerová (1975, 1999) and demographic studies (Blajerová – Nechvátal 1991; 2008) were followed by anthropological analysis of the Tomanovna location (Stránská 2010). A strong dominance of brachycranial skulls emerged, supporting the theory that the series from Tomanovna should be grouped with earlier populations dating from the beginning of the 13th century. Distinct brachycephalization occurred in this period. Although some anthropologists maintain that hyperdolichocranial skulls did not feature at this time, this does not hold true in the case of the Tomanovna series. Results of the research have verified the existing dating. A supplementary radiocarbon analysis was carried out, sampling skeletal material from graves nos. 5 and 18. Radiocarbon dating places the two graves between AD 983 and 1187, thus supporting the original archaeological classification of the series to the 12th century.
Reference
[1] BLAJEROVÁ, M., 1978: Raně středověké pozůstatky z Hradska-Kaniny (o. Mělník) – Frühmittelalterliche Skelettüberreste aus Hradsko-Kanina (Bez. Mělník), PA LXIX, 396–422.

[2] BLAJEROVÁ, M., 1982: Kostrové pozůstatky ze hřbitova u sv. Vojtěcha na Kouřimi, antropologický posudek ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR Praha, č. j. 3596/82.

[3] BLAJEROVÁ, M., 1999: Kostrové pohřebiště z Radomyšle (o. Strakonice) z období od středověku po novověk. In: Nechvátal, B., Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 252–350. Praha.

[4] CURIE, L. A., 1995: Nomenclature in Evaluation of Analytical Methods Including Detection and Quantification Capabilities. (IUPAC Recommendation 1995), Pure & Appl. Chem. 67, 1699–1723.

[5] GUPTA, S. K.–POLACH, H. A., 1985: Radiocarbon dating practises at ANU. Canberra.

[6] NECHVÁTAL, B., 1997: K nálezové problematice mladohradištního pohřebiště v Radomyšli u Strakonic – Zu Problematik der Fundsituation des Gräberfeldes in Radomyšl bei Strakonice, AH 22, 61–96.

[7] NECHVÁTAL, B., 1999: Das frühmittealterliche Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhmen, Treffen 8. 17. bis 20. Juni in Běšiny bei Klatovy, 201–219. Rahden, Westf.

[8] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště. S antropologickou analýzou M. Blajerové a s příspěvky Z. Hazlbauera, J. Macharta. Praha.

[9] NECHVÁTAL, B., 2001: Die Archäologische Erforschung der St. Martin Kirche in Radomyšl bei Strakonice – Ergebnisse und Probleme. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhm en, Treffen 10. 7. bis 10. Juni 2000 in Český Krumlov, 188–209. Rahden, Westf.

[10] NECHVÁTAL, B., 2010: Záchranný výzkum v poloze tzv. "Tomanovny" na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic – Die Rettungsgrabung in der sog. Lage "Tomanovna" auf dem frühmittelalterlichen Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice, AH 35, 121–134.

[11] REIMER, P. J.–BAILLIE, M. G. L.–BARD, E.–BAYLISS, A.–BECK, J. W.–BLACKWELL, P. G.–RAMSEY, C. B.–BUCK, C. E.–BURR G. S.–EDWARDS, R. L.–FRIEDRICH, M.–GROOTES, P. M.–GUILDERSON, T. P.–HAJDAS, I.–HEATON, T. J.–HOGG, A. G.–HUGHEN, K. A.–KAISER, K. F.–KROMER, B.–MCCORMAC, F. G.–MANNING, S. W.–REIMER, R. W.–RICHARDS, D. A.–SOUTHON, J. R.–TALAMO, S.–TURNEY, C. S. M.–VAN DER PLICHT, J.–WEYHENMEYER, C. E., 2009: IntCal09 and Marine09 Radiocarbon Age Calibration Curves, 0–50,000 Years cal BP, Radiocarbon 51, 1111–1150. | DOI 10.1017/S0033822200034202

[12] SCHNEIDER, R. J.–MCNIHOL, A. P.–NADEAU, M. J.–REDEN, K. F., 1995: Measurements of the Oxalic Acid II/Oxalic Acid I Ratio as a Quality Control Parameter at NOSAMS, Radiocarbon 37, 693–696. | DOI 10.1017/S0033822200031210

[13] STRÁNSKÁ, P., 2009: Vrbno, antropologický posudek ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR Praha, č. j. 13776/09.

[14] STRÁNSKÁ, P., 2010: Antropologická charakteristika kostrových pozůstatků z raně středověkého pohřebiště v Radomyšli, okr. Strakonice (poloha "Tomanovana") – Eine anthropologische Charakteristik der Skelettüberreste vom frühmittelalterlichen Gräberfeld in Radomyšl, Bez. Strakonice (Lage "Tomanovna"), AH 35, 135–140.

[15] STUIVER, M.–POLACH, H., 1977: Reporting of 14C data, Radiocarbon 19, 355–363.

[16] STUIVER, M.–REIMER, P. J., 1993: Extended 14C Data Base and Revised Calib 3.0 14C Age Calibration Program, Radiocarbon 35, 215–230.

[17] WOOD, R. E.–RAMSEY, C. B.–HIGHAM, T. F. G., 2010: Regining Background Corrections for Radiocarbon Dating of Bone Collagen at ORAU, Radiocarbon 52, 600–611.