Název: Nové poznatky k ohrazeným středověkým vesnicím na jižní Moravě z pohledu dálkového průzkumu Země
Variantní název:
- New information about enclosed medieval villages in South Moravia from the perspective of remote sensing
- Neue Erkenntnisse zu umfriedeten mittelalterlichen Dörfern in Südmähren aus Sicht der Fernuntersuchung des Landes
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 1, s. 93-121
Rozsah
93-121
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-1-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142959
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V rámci letecké prospekce uskutečněné na území jižní Moravy počátkem 90. let 20. století se podařilo v místech několika zaniklých středověkých vesnic identifikovat lineární porostové příznaky, které byly interpretovány jako vnější ohrazení v podobě příkopů, širokých i několik metrů. Studiem historických mapových archiválií a nejnovějších družicových a leteckých ortofotosnímků se podařilo nově identifikovat stejný typ ohrazení u dalších zaniklých středověkých vesnic a významně tak rozšířit počet těchto lokalit ve sledovaném regionu.
Within the aerial prospection carried out in the territory of South Moravia in the early 1990s, linear crop marks had been identified in the place of several deserted medieval villages, and were interpreted as an outer enclosure in the form of a several metres wide moat. In the course of the study of historical maps and the latest satellite and vertical aerial photography images, the same type of enclosures was identified with other deserted medieval villages, which significantly increased the number of these sites in the observed region.
Note
Práce byla podpořena projektem MUNI/A/0839/2019 "Archeologické terénní prospekce, exkavace, dokumentace a muzejní prezentace IX".
Die vorliegende Arbeit wurde von dem Projekt MUNI/A/0839/2019 "Archäologische Geländeprospektionen, Ausgrabungen, Dokumentationen und Museumspräsentationen IX" gefördert.
Reference
[1] AČ: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XVI (Dvorský, F., ed.). Praha 1897.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I–VI, 805–1283 (Friedrich G.–Kristen, Z.–Šebánek, J.–Dušková, S.–Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová J., edd.). Praha 1904–2006.
[3] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI–XII, 1307–1399 (Chytil, J.–Brandl, V., edd.). Brno 1854–1890.
[4] LCS: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové IV–VII, 1459–1503 (Brandl, V.–Bretholz, B.). Brno 1881–1911.
[5] MSL: Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archívu ve Vaduzu I, 1173–1380 (Bistřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., edd.). Brno 1991.
[6] MV: Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia III, 1362–1370 (Jenšovský, B., ed.). Praha 1944.
[7] PB: Knihy půhonné práva brněnského, Zemský archiv v Brně.
[8] PH 1691: Moravský zemský archiv, fond G 10 Sbírka rukopisů archivu, inv. č. 592, Panství hodonínské 1691.
[9] ZDB: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[10] ZDB II: Moravské zemské desky. Kraj brněnský II. 1480–1566 (Kalina, T., ed.). Praha 1950.
[11] ZDO: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[12] BÁLEK, M., 1997: Výsledky leteckého snímkování na Moravě, PV 38, 307–311.
[13] BÁLEK, M.–KNECHTOVÁ, A., 1999: Aplikace leteckého snímkování při tvorbě SAS ČR na Moravě v roce 1997, PV 40, 391–393.
[14] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1996: Ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě – Umfriedigte mittelalterliche Dörfer in Südmähren, AH 21, 429–442.
[15] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1996a: Umgrenzte mittelalterliche Dörfer in Südmähren. In: Ruralia I. Památky archeologické – Supplementum 5, 296–300. Praha.
[16] BIERMANN, F., 2003: Handwerk und Handel im Dorf der Ostsiedlungszeit, Beispiele aus brandenburgischen Wüstungen, Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift 44, 539–573.
[17] BIERMANN, F., 2010: Archäologische Studien zum Dorf der Ostsiedlungszeit. Die Wüstungen Miltendorf und Damsdorf in Brandenburg und das ländliche Siedlungswesen des 12. bis 15. Jahrhunderts in Ostmitteleuropa. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 12. Wünsdorf.
[18] BIERMANN, F.–MANGELSDORF, G., edd., 2005: Die bäuerliche Ostsiedlung des Mittelalters in Nordostdeutschland: Untersuchungen zum Landesausbau des 12. bis 14. Jahrhunderts im ländlichen Raum. Beiträge einer interdisziplinären Tagung des Lehrstuhls für Ur- und Frühgeschichte der Universität Greifswald, 16. und 17. April 2004. Vol. 7. Frankfurt.
[19] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny, ČČH 96, 292–306.
[20] BISTŘICKÝ, J. et al., 1991: Bistřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu 1173–1380. Brno.
[21] BRETHOLZ, B., ed., 1930: Das Urbar der liechtensteinischen herrschaften Nikolsburg, Dürnholz, Lundenburg, Falkenstein, Feldsberg, Rabensburg, Mistelbacg, Hagenberg und Gnadendorf aus dem Jahre 1414. Reichenberg und Komotau.
[22] ČERMÁK, M., 2009: Hypotetická rekonstrukce dvou fází kostela v Divicích, JM 45, 165–169.
[23] ČERVINKA, I. L., (1942): Zapomenuté hrady, hrádky a tvrze moravské. Nepublikovaný rkp.
[24] ČIŽMÁŘ, I.–ČIŽMÁŘ, M.–MAREČKOVÁ, J., 2007: Výsledky leteckého snímkování ÚAPP Brno na Moravě za rok 2006, PV 48, 544–549.
[25] DRESLER, P.–TENCER, T., 2016: Neznámé opevněné sídlo v Dolních Bojanovicích – Ein unbekannter befestigter Sitz in Dolní Bojanovice, AH 41, 241–249.
[26] DRESLER, P.–TENCER, T.–VÁGNER, M., 2015: Objev kostela na zaniklé středověké vsi Opatovice (k. ú. Hrušky) a její struktura, JM 51, 399–407.
[27] DRESLER, P.–TENCER, T.–VÁGNER, M., 2015a: Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky, Studia archaeologica Brunensia E 20, 113–132.
[28] DRESLER, P.–VÁGNER, M., 2018: Zaniklé obce Břeclavska a Hodonínska: Jarohněvice a Mokronosy, Malovaný kraj. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka 2018, 14.
[29] FELGENHAUER, F.–FELGENHAUER-SCHMIDT, S., 1969: Die Wüstung Gang, Gemeinde Eckartsau, p. B. Gänserndorf, Niederösterreich, Probegrabung und Versuch einer Wüstungsanalyse, Archaeologia Austriaca 10, 25–67.
[30] GOJDA, M., 2017: Archeologie a dálkový průzkum: Historie, metody, prameny. Praha.
[31] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.
[32] HLAVINKA, K.–NOHÁČ, J.–KRATOCHVÍL, A., 1926: Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Díl I místopisu, Brněnský kraj. [Čís. 45a], Hodonský okres. Brno.
[33] HOSÁK, L., 1967: K dějinám obcí břeclavského okresu z let 1504–1541, JM 3, 32–36.
[34] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[35] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I. 1205–1650. Olomouc.
[36] HURT, R., 1970: Kyjovsko. Brno.
[37] ILČÍK, V., 1999: Dubňany v době historické. In: Dubňany, minulost a současnost moravskoslováckého města. 650 let od první písemné zmínky a 35 let od jmenování městem (Maďeryč, P., ed.). Dubňany.
[38] JAN, L., 2010: Středověká ves, In: Starý Poddvorov. Dějiny obce (Štěpánek, V.–Jan, L., edd.), 82–97. Starý Poddvorov.
[39] JAN, L.–ŠTĚPÁNEK, V., edd., 2002: Mutěnice: dějiny vinařské obce. Mutěnice.
[40] KLANICA, Z., 1963: Středověká stavba u Dubňan (okr. Hodonín), PV 7, 66.
[41] KLANICA, Z., 1973: Mladohradištní pohřebiště v Novém Poddvorově (okr. Hodonín), PV 17, 64–65.
[42] KLANICOVÁ, E.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Archeologické výzkumy na katastru obce Strachotín v roce 1981 (okr. Břeclav), PV 26, 47–48.
[43] KÜHTREIBER, K., 2015: Zu den mittelalterlichen Wüstungen im Leitharaum (The Medieval Deserted Settlements of the Leitha Region). In: Die Leitha: Facetten einer Landschaft. Vol. Spezial 3 (Doneus, M.–Griebl, M., edd.), 233–247. Wien.
[44] LEČBYCH, M., 2017: Lanžhot (okr. Břeclav) "Horní Štěpnice", "Padělky", PV 58, 219.
[45] LECHNER, K., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz. Brno.
[46] MATĚJÍČKOVÁ, A., 2006: Archeologické lokality na katastru obce Vranovice, okr. Břeclav, JM 42, 241–252.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny v letech 1962–1970, AR XXVIII, 405–417, 479.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Průzkum v místech zaniklé středověké osady Potvorovice, obec Nový Poddvorov (okr. Hodonín), PV 20, 70–71.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 7, 113–162.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), JM 21, 205–220.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, JM 19, 119–135.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[53] MICHNA, P.–UNGER, J., 1972: Záchranný archeologický výzkum zaniklé středověké obce Teplany, okres Břeclav (informativní zpráva). In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl 1, 165–168. Uherské Hradiště.
[54] MLATEČEK, K., 2012: Zemané z Želic na cestách po Moravě, JM 48, 46–58.
[55] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[56] NEKUDA, V., 1969: Osídlení v době historické. In: Břeclavsko (Nekuda, V., ed.), 82–90. Brno.
[57] OHAREK, V., 1892: Některé zaniklé osady na Hodonínsku, ČMM XVI, 322–324.
[58] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[59] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[60] SCHARRER-LISKA, G., 2007: Überblick zu modernen und naturwissenschaftlichen Prospektionsmethoden in der Wüstungs- und Ortswüstungsforschung. In: Methodische Erfahrungen in der Ortswüstungsforschung. Die Suche nach den verschwundenen mittelalterlichen Dörfern (Bors, K., ed.), 63–78. Wien.
[61] SMETÁNKA, Z., 1985: K ikonografii středověké vesnice, AR XXXVII, 319–333.
[62] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[63] SMETÁNKA, Z., 2004: Legenda o Ostojovi. Praha.
[64] UNGER, J., 1972: Povrchový sběr na zaniklé osadě Koválov u Žabčic (okr. Brno-venkov), PV 16, 106.
[65] UNGER, J., 1974: K lokalizaci některých zaniklých středověkých osad v okolí Pohořelic (okres Břeclav), JM 10, 22–33.
[66] UNGER, J., 1975: Výsledky archeologického výzkumu zaniklých středověkých osad na soutoku Svratky a Jihlavy roku 1970 a 1971, Zprávy Československé společnosti archeologické XVII, 58–60.
[67] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav) – Die Ortswüstung Topolany bei Vranovice, Kr. Břeclav, AH 9, 65–100.
[68] UNGER, J., 1987: Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici – Unterirdische Gänge im südmährischen mittelalterlichen und neuzeitlichen Dorf, AH 12, 97–110.
[69] UNGER, J., 1987a: Výzkum opevněného sídla typu "motte" na zaniklé vsi Divice u Brumovic (okr. Břeclav), PV 30, 49–51.
[70] UNGER, J., 1988: "Motte" a kostel v zaniklé vsi Divice u Brumovic, okr. Břeclav – "Motte" und Kirche in der Ortswüstung Divice bei Brumovice (Bz. Břeclav), AH 13, 369–374.
[71] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[72] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě. Okres Břeclav, JM 28, 7–36.
[73] UNGER, J., 1994: Koválov – Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[74] UNGER, J., 2009: Kostel na zaniklé vsi Divice v povodí Harasky (okr. Břeclav), JM 45, 149–164.
[75] UNGER, J.–ŠEDO, O.–KNÁPEK, R., 2017: Zaniklá ves Bohumilice u Dolních Dunajovic (k. ú. Horní Věstonice), JM 53, 225–231.
[76] VÁGNER, M. et al., 2018: Vágner, M.–Tencer, T.–Dresler, P.–Prišťáková, M.–Šimík, J., Zaniklá středověká ves "Vsisko" z pohledu metod nedestruktivní prospekce, Studia archaeologica Brunensia 23, 105–122. https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-6 | DOI 10.5817/SAB2018-1-6
[77] VAŘEKA, M., 2012: Urbář hodonínského panství z roku 1600. Hodonín.
[78] WARNKE, D., 1993: Die Wüstung "Miltendorf" bei Reetz im Hohen Fläming, Lkr. Potsdam-Mittelmark, Archäologie in Berlin und Brandenburg, 1990–1992, 123–128.
[79] ZEMEK, M., 1979: Listiny jižní Moravy v lichtenštejnském archivu ve Vaduzu II 1528–1629, JM 15, 207–230.
[80] ZEMEK, M.–TUREK, A., 1983: Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173–1526, Sborník archivních prací Archivu ministerstva vnitra 33, 149–296.
[81] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[82] Internetová platforma obce Enzersdorf im Thale – Kleinkadolz, sekce Versunkene Orte. Dostupné z: https://www.enzersdorf-im-thale.at/versunkene -orte/.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I–VI, 805–1283 (Friedrich G.–Kristen, Z.–Šebánek, J.–Dušková, S.–Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová J., edd.). Praha 1904–2006.
[3] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI–XII, 1307–1399 (Chytil, J.–Brandl, V., edd.). Brno 1854–1890.
[4] LCS: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové IV–VII, 1459–1503 (Brandl, V.–Bretholz, B.). Brno 1881–1911.
[5] MSL: Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archívu ve Vaduzu I, 1173–1380 (Bistřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., edd.). Brno 1991.
[6] MV: Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia III, 1362–1370 (Jenšovský, B., ed.). Praha 1944.
[7] PB: Knihy půhonné práva brněnského, Zemský archiv v Brně.
[8] PH 1691: Moravský zemský archiv, fond G 10 Sbírka rukopisů archivu, inv. č. 592, Panství hodonínské 1691.
[9] ZDB: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[10] ZDB II: Moravské zemské desky. Kraj brněnský II. 1480–1566 (Kalina, T., ed.). Praha 1950.
[11] ZDO: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[12] BÁLEK, M., 1997: Výsledky leteckého snímkování na Moravě, PV 38, 307–311.
[13] BÁLEK, M.–KNECHTOVÁ, A., 1999: Aplikace leteckého snímkování při tvorbě SAS ČR na Moravě v roce 1997, PV 40, 391–393.
[14] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1996: Ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě – Umfriedigte mittelalterliche Dörfer in Südmähren, AH 21, 429–442.
[15] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1996a: Umgrenzte mittelalterliche Dörfer in Südmähren. In: Ruralia I. Památky archeologické – Supplementum 5, 296–300. Praha.
[16] BIERMANN, F., 2003: Handwerk und Handel im Dorf der Ostsiedlungszeit, Beispiele aus brandenburgischen Wüstungen, Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift 44, 539–573.
[17] BIERMANN, F., 2010: Archäologische Studien zum Dorf der Ostsiedlungszeit. Die Wüstungen Miltendorf und Damsdorf in Brandenburg und das ländliche Siedlungswesen des 12. bis 15. Jahrhunderts in Ostmitteleuropa. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 12. Wünsdorf.
[18] BIERMANN, F.–MANGELSDORF, G., edd., 2005: Die bäuerliche Ostsiedlung des Mittelalters in Nordostdeutschland: Untersuchungen zum Landesausbau des 12. bis 14. Jahrhunderts im ländlichen Raum. Beiträge einer interdisziplinären Tagung des Lehrstuhls für Ur- und Frühgeschichte der Universität Greifswald, 16. und 17. April 2004. Vol. 7. Frankfurt.
[19] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny, ČČH 96, 292–306.
[20] BISTŘICKÝ, J. et al., 1991: Bistřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu 1173–1380. Brno.
[21] BRETHOLZ, B., ed., 1930: Das Urbar der liechtensteinischen herrschaften Nikolsburg, Dürnholz, Lundenburg, Falkenstein, Feldsberg, Rabensburg, Mistelbacg, Hagenberg und Gnadendorf aus dem Jahre 1414. Reichenberg und Komotau.
[22] ČERMÁK, M., 2009: Hypotetická rekonstrukce dvou fází kostela v Divicích, JM 45, 165–169.
[23] ČERVINKA, I. L., (1942): Zapomenuté hrady, hrádky a tvrze moravské. Nepublikovaný rkp.
[24] ČIŽMÁŘ, I.–ČIŽMÁŘ, M.–MAREČKOVÁ, J., 2007: Výsledky leteckého snímkování ÚAPP Brno na Moravě za rok 2006, PV 48, 544–549.
[25] DRESLER, P.–TENCER, T., 2016: Neznámé opevněné sídlo v Dolních Bojanovicích – Ein unbekannter befestigter Sitz in Dolní Bojanovice, AH 41, 241–249.
[26] DRESLER, P.–TENCER, T.–VÁGNER, M., 2015: Objev kostela na zaniklé středověké vsi Opatovice (k. ú. Hrušky) a její struktura, JM 51, 399–407.
[27] DRESLER, P.–TENCER, T.–VÁGNER, M., 2015a: Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky, Studia archaeologica Brunensia E 20, 113–132.
[28] DRESLER, P.–VÁGNER, M., 2018: Zaniklé obce Břeclavska a Hodonínska: Jarohněvice a Mokronosy, Malovaný kraj. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka 2018, 14.
[29] FELGENHAUER, F.–FELGENHAUER-SCHMIDT, S., 1969: Die Wüstung Gang, Gemeinde Eckartsau, p. B. Gänserndorf, Niederösterreich, Probegrabung und Versuch einer Wüstungsanalyse, Archaeologia Austriaca 10, 25–67.
[30] GOJDA, M., 2017: Archeologie a dálkový průzkum: Historie, metody, prameny. Praha.
[31] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.
[32] HLAVINKA, K.–NOHÁČ, J.–KRATOCHVÍL, A., 1926: Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Díl I místopisu, Brněnský kraj. [Čís. 45a], Hodonský okres. Brno.
[33] HOSÁK, L., 1967: K dějinám obcí břeclavského okresu z let 1504–1541, JM 3, 32–36.
[34] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[35] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I. 1205–1650. Olomouc.
[36] HURT, R., 1970: Kyjovsko. Brno.
[37] ILČÍK, V., 1999: Dubňany v době historické. In: Dubňany, minulost a současnost moravskoslováckého města. 650 let od první písemné zmínky a 35 let od jmenování městem (Maďeryč, P., ed.). Dubňany.
[38] JAN, L., 2010: Středověká ves, In: Starý Poddvorov. Dějiny obce (Štěpánek, V.–Jan, L., edd.), 82–97. Starý Poddvorov.
[39] JAN, L.–ŠTĚPÁNEK, V., edd., 2002: Mutěnice: dějiny vinařské obce. Mutěnice.
[40] KLANICA, Z., 1963: Středověká stavba u Dubňan (okr. Hodonín), PV 7, 66.
[41] KLANICA, Z., 1973: Mladohradištní pohřebiště v Novém Poddvorově (okr. Hodonín), PV 17, 64–65.
[42] KLANICOVÁ, E.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Archeologické výzkumy na katastru obce Strachotín v roce 1981 (okr. Břeclav), PV 26, 47–48.
[43] KÜHTREIBER, K., 2015: Zu den mittelalterlichen Wüstungen im Leitharaum (The Medieval Deserted Settlements of the Leitha Region). In: Die Leitha: Facetten einer Landschaft. Vol. Spezial 3 (Doneus, M.–Griebl, M., edd.), 233–247. Wien.
[44] LEČBYCH, M., 2017: Lanžhot (okr. Břeclav) "Horní Štěpnice", "Padělky", PV 58, 219.
[45] LECHNER, K., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz. Brno.
[46] MATĚJÍČKOVÁ, A., 2006: Archeologické lokality na katastru obce Vranovice, okr. Břeclav, JM 42, 241–252.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny v letech 1962–1970, AR XXVIII, 405–417, 479.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Průzkum v místech zaniklé středověké osady Potvorovice, obec Nový Poddvorov (okr. Hodonín), PV 20, 70–71.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 7, 113–162.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), JM 21, 205–220.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, JM 19, 119–135.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[53] MICHNA, P.–UNGER, J., 1972: Záchranný archeologický výzkum zaniklé středověké obce Teplany, okres Břeclav (informativní zpráva). In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl 1, 165–168. Uherské Hradiště.
[54] MLATEČEK, K., 2012: Zemané z Želic na cestách po Moravě, JM 48, 46–58.
[55] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[56] NEKUDA, V., 1969: Osídlení v době historické. In: Břeclavsko (Nekuda, V., ed.), 82–90. Brno.
[57] OHAREK, V., 1892: Některé zaniklé osady na Hodonínsku, ČMM XVI, 322–324.
[58] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[59] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[60] SCHARRER-LISKA, G., 2007: Überblick zu modernen und naturwissenschaftlichen Prospektionsmethoden in der Wüstungs- und Ortswüstungsforschung. In: Methodische Erfahrungen in der Ortswüstungsforschung. Die Suche nach den verschwundenen mittelalterlichen Dörfern (Bors, K., ed.), 63–78. Wien.
[61] SMETÁNKA, Z., 1985: K ikonografii středověké vesnice, AR XXXVII, 319–333.
[62] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[63] SMETÁNKA, Z., 2004: Legenda o Ostojovi. Praha.
[64] UNGER, J., 1972: Povrchový sběr na zaniklé osadě Koválov u Žabčic (okr. Brno-venkov), PV 16, 106.
[65] UNGER, J., 1974: K lokalizaci některých zaniklých středověkých osad v okolí Pohořelic (okres Břeclav), JM 10, 22–33.
[66] UNGER, J., 1975: Výsledky archeologického výzkumu zaniklých středověkých osad na soutoku Svratky a Jihlavy roku 1970 a 1971, Zprávy Československé společnosti archeologické XVII, 58–60.
[67] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav) – Die Ortswüstung Topolany bei Vranovice, Kr. Břeclav, AH 9, 65–100.
[68] UNGER, J., 1987: Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici – Unterirdische Gänge im südmährischen mittelalterlichen und neuzeitlichen Dorf, AH 12, 97–110.
[69] UNGER, J., 1987a: Výzkum opevněného sídla typu "motte" na zaniklé vsi Divice u Brumovic (okr. Břeclav), PV 30, 49–51.
[70] UNGER, J., 1988: "Motte" a kostel v zaniklé vsi Divice u Brumovic, okr. Břeclav – "Motte" und Kirche in der Ortswüstung Divice bei Brumovice (Bz. Břeclav), AH 13, 369–374.
[71] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[72] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě. Okres Břeclav, JM 28, 7–36.
[73] UNGER, J., 1994: Koválov – Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[74] UNGER, J., 2009: Kostel na zaniklé vsi Divice v povodí Harasky (okr. Břeclav), JM 45, 149–164.
[75] UNGER, J.–ŠEDO, O.–KNÁPEK, R., 2017: Zaniklá ves Bohumilice u Dolních Dunajovic (k. ú. Horní Věstonice), JM 53, 225–231.
[76] VÁGNER, M. et al., 2018: Vágner, M.–Tencer, T.–Dresler, P.–Prišťáková, M.–Šimík, J., Zaniklá středověká ves "Vsisko" z pohledu metod nedestruktivní prospekce, Studia archaeologica Brunensia 23, 105–122. https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-6 | DOI 10.5817/SAB2018-1-6
[77] VAŘEKA, M., 2012: Urbář hodonínského panství z roku 1600. Hodonín.
[78] WARNKE, D., 1993: Die Wüstung "Miltendorf" bei Reetz im Hohen Fläming, Lkr. Potsdam-Mittelmark, Archäologie in Berlin und Brandenburg, 1990–1992, 123–128.
[79] ZEMEK, M., 1979: Listiny jižní Moravy v lichtenštejnském archivu ve Vaduzu II 1528–1629, JM 15, 207–230.
[80] ZEMEK, M.–TUREK, A., 1983: Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173–1526, Sborník archivních prací Archivu ministerstva vnitra 33, 149–296.
[81] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[82] Internetová platforma obce Enzersdorf im Thale – Kleinkadolz, sekce Versunkene Orte. Dostupné z: https://www.enzersdorf-im-thale.at/versunkene -orte/.