Název: Středověké osídlení Bohušova (okr. Bruntál) a počátky kostela sv. Martina
Variantní název:
- Die mittelalterliche Besiedlung des Dorfes Bohušov (Bez. Bruntál) und Anfänge der St. Martin-Kirche
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 433-460
Rozsah
433-460
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140530
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] KAPRAS, J. (ed.), 1906: Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského. I. Knihy přední. Historický archiv 28, Praha 1906.
[2] KAPRAS, J. (ed.), 1908: Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského. II. Desky zemské. Historický archiv 31, Praha 1908 (ZDOp).
[3] LECHNER, K. (ed.), 1902: Die älteste Belehnungs- und Lehengerichtsbücher des Bisthums Olmütz I—II. Brünn (LB).
[4] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1974: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.1. Pragae (CDB).
[5] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1981: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.2. Pragae (CDB).
[6] WATTENBACH, W.-GRÜNHAGEN, C. (eds.), 1865: Registrum St. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Auszügen mitgetheilt. Codex diplomaticus Silesiae VI. Breslau (CDS).
[7] Zemský archiv v Opavě, fond: Sbírka katastrálních map a plánů, inv. č. 689.
[8] Zemský archiv v Opavě, fond: Stabilní katastr slezský, inv. č. 110, sign. 129 (indikační skica 1836).
[9] Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond: ACO G-1, č. kart. 4567 (stavební záležitosti farního kostela sv. Martina, v Bohušově).
[10] BAKALA, J., 1957: Listina olomouckého biskupa Bruna pro Dětřicha z Brocku. VVM 12, s. 226-228.
[11] BAKALA, J., 2002: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií. (Wihoda, M.-Elbel, M. eds.) Brno.
[12] BARTOŠ, J.-SCHULZ, J.-TRAPL, M., 1994: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. XIII. Olomouc, s. 203.
[13] BAYER, K.-BAYEROVÁ, T., 2001: Technologický průzkum náhrobních desek v kostele sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Litomyšl.
[14] BERGER, K., 1933: Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhunderte. Brünn.
[15] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů. VVM XXXII, s. 301-311.
[16] CZUDEK, T., 1972: Geomorfologické členění ČSR, Studia Geographica 23, s. 8-43, 125-137.
[17] ČERNÁ, M.-JANECKÁ, M.-KAPITOLA, O., 1993: Bohušov, farní kostel sv. Martina. Nepublikovaná seminární práce na SU Opava, Opava.
[18] DZIEDUSZYCKI, W., 1998: Wiek XIII. Przemiany - ich specyfika i znaczenie, in: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech. "Rewolucja" XIII wieku. Wrocław, s. 17-22.
[19] ENS, F., 1837: Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis. IV. Ortsbeschreibungen der Fürslenthümer Jägerndorf und Neisse Ósterreichisch-Antheils und der Mährischen Enclaven im Troppauer Kreise. Wien, s. 145-148.
[20] GOŠ, V., 1997: Slovanská keramika 10.-13. stol. na severní Moravě, VVM XXIX, s. 291-303.
[21] GRŮZA, A.-GORYCZKOVÁ, N., 1998: Stavebně historický průzkum kostela sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Památkový ústav v Ostravě.
[22] HAŠEK, V.-TOMEŠEK, J., 1999: Zpráva o archeogeofyzikální prospekci na akci Bruntálsko - kostely. Nepublikovaný strojopis. Brno.
[23] HAVLICA, J., 1977: Nález dvou neznámých renezančních náhrobků na Krnovsku. Vlastivědné listy Severomoravského kraje 3/2, s. 32.
[24] HORÁČKOVÁ, L.-VARGOVÁ, L., 2002: Antropologická a paleopatologická analýza kosterních pozůstatků z Bohušova - kostel sv. Martina. Strojopis uložený na Archeologickém oddělení SPU v Ostravě.
[25] HOSÁK, L., 1936: Historický místopis Země Moravskoslezské VII. Moravské enklávy. Brno.
[26] HOSÁK, L., 1965: Středověká kolonizace Osoblažská. ČSM-B XIV, s. 21-27.
[27] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I. A-L. Praha, s. 226-227.
[28] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica 20. Historica 6. Praha.
[29] CHOWANETZ, J.-WURST, A., 1890: Der Hotzenplotzer Schulbezirk. Hotzenplotz, s. 121-131.
[30] JISL, L., 1957: K nejstaršímu osídlení krnovského okresu, Krnovsko. Vlastivědný zpravodaj okresu Krnov 1, s. 1-5. v
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna - středověká transformace a její předpoklady. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha, s. 9-59.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Proměna Čech ve 13. století jako předmět archeologického výzkumu. Kultura średniowiecznego Śląska i Czech. "Rewolucja" XIII wieku. Wrocław, s. 9-16.
[34] KOLENDA, J., 1998: Forschungsprobleme bei der frühmittelalterlichen Graphitkeramik in Schlesien, in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Spisy AÚ AV CR Brno 9, s. 21-31.
[35] KOUŘIL, P., 1989: Příspěvek k poznání osídlení venkovského charakteru na Opavsku v mladší a pozdní době hradištní. ČMM LXXIV, s. 203-215.
[36] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno-Český Těšín.
[37] KOUŘIL, P., 1998: Zu den Anfängen der slawischen Graphittonkeramik in Schlesien, in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, Spisy AÚ AV ČR Brno 9, s. 37-65.
[38] KOUŘIL, P.-PRIX, D., 1991: Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech, okr. Bruntál. ČSZM-B 40, s. 1-8.
[39] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava.
[40] KRÁL, J., 1958: Zpráva o drobných zachraňovacích akcích expozitury v Opavě, PV 1958, s. 104.
[41] KRÁL, J., 1961: Z výzkumů opavské expozitury Archeologického ústavu ČSAV pob. v Brně, PV 1960, s. 106-109.
[42] KUBALEC, F.-ZAPLETAL, L., 1959: Geografie okresu Krnov. Vlastivěda Ostravského kraje. Ostrava, s. 99.
[43] KUTHAN, J., 1975: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha.
[44] ŁASZCZYNSKA, O., 1948: Ród Herbutów w wiekach średnich. Poznańskie Towarzystwo przyjaciół nauk. Prace Komisji historycznej XIV-4. Poznań.
[45] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens LXXII, s. 44-135.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti. SPP 2, s. 163-185.
[47] MEZEROVÁ, Ľ. a kol., 2000: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Bruntál-Ostrava, s. 11-12.
[48] MEZEROVÁ, Ľ., 2002: Renesanční náhrobníky v kostele sv. Martina v Bohušově, in: Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila. Praha, s. 247-251.
[49] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E. (ed.)-RADOMĚŘSKÝ, P.-POCHITONOV, E., 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[50] NOVOTNÝ, B., 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, SS 57 (17), s. 447-463.
[51] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě-Kylešovicích, ČSM-B 11, s. 65-80.
[52] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I.3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha.
[53] PAPROCKÝ z Glogol a Paprocké Woly, B., 1593: Zrdcadlo Slawného Margkrabstwy Morawského: W kterémž geden každý Staw dawnost wzáctnost y powinnost swau vhléda. Olomvtii (faksimile Ostrava 1993).
[54] PARCZEWSKI, M., 1977: Materialy z Mionowa w woj. Opolskim a zagadnienie górnośląskiej ceramiki "białej" we wczesnym średniowieczu, Wiadomości Archeologiczne XLII-1, s. 40-57.
[55] PARCZEWSKI, M., 1980: Osadnictwo wczesnośredniowieczne na pograniczu Śląskomorawskim. Ze studiów nad lessowym Plaskowyżem Glubczyckim, Przegłąd Archeologiczny 28, s. 123-174.
[56] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu. Warszawa-Kraków.
[57] POJSL, M., 1989: Kamenické značky a stavebně historický průzkum. Památky a příroda 14, s. 395-402.
[58] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[59] PRASEK, V, 1890: Historická topografie země Opavské. Vlastivěda slezská III/1. A-K. Opava, s. 157-162.
[60] PRASEK, V., 1891: Dějiny kraje Holasovského čili Opavského do r. 1318. Vlastivěda slezská I/1. Opava.
[61] PRIX, D., 1984: Architektura v državách olomouckého biskupství ve Slezsku a na severovýchodní Moravě v letech 1245-1281. Nepublikovaná diplomová práce. Praha.
[62] PRIX, D., 1990: Kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze do konce středověku. Umění XXXVIII, s. 254-265.
[63] PRIX, D., 1999: Středověký kostel sv. archanděla Michaela v Hrozové. Sborník bruntálského muzea 1999, s. 5-31.
[64] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung II. Wien.
[65] RADIMSKÝ, J., 1946: Moravské enklávy ve Slezsku na základě rozboru lánských rejstříků. SS 43 (3), 1945, s. 209-225.
[66] RATAJ, J., 2000: Kdo je pohřben v kostele sv. Martina v Bohušově? Nepublikovaný rukopis.
[67] RICHTER, E., 1895: Zur Geschichte der Orte in der Enclave Hotzenplotz. Füllstein. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, s. 69-72, 75-80 a 81-89.
[68] ROZEHNAL, A., 1991: Kamenické značky přestavby biskupa Bruna ze Schauenburku na olomouckém dómu sv. Václava, in: Kamenické a domovní značky (merky). Sborník příspěvků ze semináře uspořádaného 15.-16. února 1989 v Olomouci. Ostrava, s. 30-41.
[69] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/I. Praha, s. 85-86.
[70] SEDLÁČEK, A., 1916: Bedeutung des von B. Paprocky verfaßten Speculum für die Geschichte von Oesterr.- Schlesien. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch- Schlesiens 11, s. 122-123, 132.
[71] SCHENKOVÁ, M.-SVÁTKOVÁ, L., 1973: Farní kostel sv. Marlina. Bohušov, okr. Bruntál. Inv. karta č. 43, Státní ústav památkové péče v Ostravě.
[72] SCHWOY, J. F., 1794: Topographie vom Markgrafthum Mähren III. Wien, s. 43-45, 186.
[73] TUREK, A., 1964: K místopisu Osoblažská v 16. století. ČSM-B XIII, s. 13-16.
[74] TUREK, A., 1974: Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje I. A-L. Opava, s. 42.
[75] WAISSEROVA, J., 2001: Dokumentace o výsledcích průzkumu a konzervačním zásahu čtyř kamenných náhrobků v presbytáři kostela sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Litomyšl.
[76] WEIZSÄCKER, W., 1916: Olmützer Lehenwesen unter Bischof Bruno. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Mährens und Schlesiens 20, s. 32-56.
[77] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. AHM 3/1997, s. 34-43.
[78] WOLNY, G., 1842: Markgrafschaft Mähren VI. Iglauer Kreis und mährischen Enclavuren. Brünn.
[79] WOLNY, G., 1862: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften 1-4. Brünn, s. 324-327.
[80] ZEZULA, M., 2001: Bohušov (okr. Bruntál). Kostel sv. Martina. PV 42 (2000), s. 129, 187, 197-198.
[81] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha.
[2] KAPRAS, J. (ed.), 1908: Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského. II. Desky zemské. Historický archiv 31, Praha 1908 (ZDOp).
[3] LECHNER, K. (ed.), 1902: Die älteste Belehnungs- und Lehengerichtsbücher des Bisthums Olmütz I—II. Brünn (LB).
[4] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1974: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.1. Pragae (CDB).
[5] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1981: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.2. Pragae (CDB).
[6] WATTENBACH, W.-GRÜNHAGEN, C. (eds.), 1865: Registrum St. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Auszügen mitgetheilt. Codex diplomaticus Silesiae VI. Breslau (CDS).
[7] Zemský archiv v Opavě, fond: Sbírka katastrálních map a plánů, inv. č. 689.
[8] Zemský archiv v Opavě, fond: Stabilní katastr slezský, inv. č. 110, sign. 129 (indikační skica 1836).
[9] Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond: ACO G-1, č. kart. 4567 (stavební záležitosti farního kostela sv. Martina, v Bohušově).
[10] BAKALA, J., 1957: Listina olomouckého biskupa Bruna pro Dětřicha z Brocku. VVM 12, s. 226-228.
[11] BAKALA, J., 2002: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií. (Wihoda, M.-Elbel, M. eds.) Brno.
[12] BARTOŠ, J.-SCHULZ, J.-TRAPL, M., 1994: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. XIII. Olomouc, s. 203.
[13] BAYER, K.-BAYEROVÁ, T., 2001: Technologický průzkum náhrobních desek v kostele sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Litomyšl.
[14] BERGER, K., 1933: Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhunderte. Brünn.
[15] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů. VVM XXXII, s. 301-311.
[16] CZUDEK, T., 1972: Geomorfologické členění ČSR, Studia Geographica 23, s. 8-43, 125-137.
[17] ČERNÁ, M.-JANECKÁ, M.-KAPITOLA, O., 1993: Bohušov, farní kostel sv. Martina. Nepublikovaná seminární práce na SU Opava, Opava.
[18] DZIEDUSZYCKI, W., 1998: Wiek XIII. Przemiany - ich specyfika i znaczenie, in: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech. "Rewolucja" XIII wieku. Wrocław, s. 17-22.
[19] ENS, F., 1837: Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis. IV. Ortsbeschreibungen der Fürslenthümer Jägerndorf und Neisse Ósterreichisch-Antheils und der Mährischen Enclaven im Troppauer Kreise. Wien, s. 145-148.
[20] GOŠ, V., 1997: Slovanská keramika 10.-13. stol. na severní Moravě, VVM XXIX, s. 291-303.
[21] GRŮZA, A.-GORYCZKOVÁ, N., 1998: Stavebně historický průzkum kostela sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Památkový ústav v Ostravě.
[22] HAŠEK, V.-TOMEŠEK, J., 1999: Zpráva o archeogeofyzikální prospekci na akci Bruntálsko - kostely. Nepublikovaný strojopis. Brno.
[23] HAVLICA, J., 1977: Nález dvou neznámých renezančních náhrobků na Krnovsku. Vlastivědné listy Severomoravského kraje 3/2, s. 32.
[24] HORÁČKOVÁ, L.-VARGOVÁ, L., 2002: Antropologická a paleopatologická analýza kosterních pozůstatků z Bohušova - kostel sv. Martina. Strojopis uložený na Archeologickém oddělení SPU v Ostravě.
[25] HOSÁK, L., 1936: Historický místopis Země Moravskoslezské VII. Moravské enklávy. Brno.
[26] HOSÁK, L., 1965: Středověká kolonizace Osoblažská. ČSM-B XIV, s. 21-27.
[27] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I. A-L. Praha, s. 226-227.
[28] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica 20. Historica 6. Praha.
[29] CHOWANETZ, J.-WURST, A., 1890: Der Hotzenplotzer Schulbezirk. Hotzenplotz, s. 121-131.
[30] JISL, L., 1957: K nejstaršímu osídlení krnovského okresu, Krnovsko. Vlastivědný zpravodaj okresu Krnov 1, s. 1-5. v
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna - středověká transformace a její předpoklady. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha, s. 9-59.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Proměna Čech ve 13. století jako předmět archeologického výzkumu. Kultura średniowiecznego Śląska i Czech. "Rewolucja" XIII wieku. Wrocław, s. 9-16.
[34] KOLENDA, J., 1998: Forschungsprobleme bei der frühmittelalterlichen Graphitkeramik in Schlesien, in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Spisy AÚ AV CR Brno 9, s. 21-31.
[35] KOUŘIL, P., 1989: Příspěvek k poznání osídlení venkovského charakteru na Opavsku v mladší a pozdní době hradištní. ČMM LXXIV, s. 203-215.
[36] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno-Český Těšín.
[37] KOUŘIL, P., 1998: Zu den Anfängen der slawischen Graphittonkeramik in Schlesien, in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, Spisy AÚ AV ČR Brno 9, s. 37-65.
[38] KOUŘIL, P.-PRIX, D., 1991: Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech, okr. Bruntál. ČSZM-B 40, s. 1-8.
[39] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava.
[40] KRÁL, J., 1958: Zpráva o drobných zachraňovacích akcích expozitury v Opavě, PV 1958, s. 104.
[41] KRÁL, J., 1961: Z výzkumů opavské expozitury Archeologického ústavu ČSAV pob. v Brně, PV 1960, s. 106-109.
[42] KUBALEC, F.-ZAPLETAL, L., 1959: Geografie okresu Krnov. Vlastivěda Ostravského kraje. Ostrava, s. 99.
[43] KUTHAN, J., 1975: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha.
[44] ŁASZCZYNSKA, O., 1948: Ród Herbutów w wiekach średnich. Poznańskie Towarzystwo przyjaciół nauk. Prace Komisji historycznej XIV-4. Poznań.
[45] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens LXXII, s. 44-135.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti. SPP 2, s. 163-185.
[47] MEZEROVÁ, Ľ. a kol., 2000: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Bruntál-Ostrava, s. 11-12.
[48] MEZEROVÁ, Ľ., 2002: Renesanční náhrobníky v kostele sv. Martina v Bohušově, in: Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila. Praha, s. 247-251.
[49] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E. (ed.)-RADOMĚŘSKÝ, P.-POCHITONOV, E., 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[50] NOVOTNÝ, B., 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, SS 57 (17), s. 447-463.
[51] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě-Kylešovicích, ČSM-B 11, s. 65-80.
[52] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I.3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha.
[53] PAPROCKÝ z Glogol a Paprocké Woly, B., 1593: Zrdcadlo Slawného Margkrabstwy Morawského: W kterémž geden každý Staw dawnost wzáctnost y powinnost swau vhléda. Olomvtii (faksimile Ostrava 1993).
[54] PARCZEWSKI, M., 1977: Materialy z Mionowa w woj. Opolskim a zagadnienie górnośląskiej ceramiki "białej" we wczesnym średniowieczu, Wiadomości Archeologiczne XLII-1, s. 40-57.
[55] PARCZEWSKI, M., 1980: Osadnictwo wczesnośredniowieczne na pograniczu Śląskomorawskim. Ze studiów nad lessowym Plaskowyżem Glubczyckim, Przegłąd Archeologiczny 28, s. 123-174.
[56] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu. Warszawa-Kraków.
[57] POJSL, M., 1989: Kamenické značky a stavebně historický průzkum. Památky a příroda 14, s. 395-402.
[58] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[59] PRASEK, V, 1890: Historická topografie země Opavské. Vlastivěda slezská III/1. A-K. Opava, s. 157-162.
[60] PRASEK, V., 1891: Dějiny kraje Holasovského čili Opavského do r. 1318. Vlastivěda slezská I/1. Opava.
[61] PRIX, D., 1984: Architektura v državách olomouckého biskupství ve Slezsku a na severovýchodní Moravě v letech 1245-1281. Nepublikovaná diplomová práce. Praha.
[62] PRIX, D., 1990: Kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze do konce středověku. Umění XXXVIII, s. 254-265.
[63] PRIX, D., 1999: Středověký kostel sv. archanděla Michaela v Hrozové. Sborník bruntálského muzea 1999, s. 5-31.
[64] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung II. Wien.
[65] RADIMSKÝ, J., 1946: Moravské enklávy ve Slezsku na základě rozboru lánských rejstříků. SS 43 (3), 1945, s. 209-225.
[66] RATAJ, J., 2000: Kdo je pohřben v kostele sv. Martina v Bohušově? Nepublikovaný rukopis.
[67] RICHTER, E., 1895: Zur Geschichte der Orte in der Enclave Hotzenplotz. Füllstein. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, s. 69-72, 75-80 a 81-89.
[68] ROZEHNAL, A., 1991: Kamenické značky přestavby biskupa Bruna ze Schauenburku na olomouckém dómu sv. Václava, in: Kamenické a domovní značky (merky). Sborník příspěvků ze semináře uspořádaného 15.-16. února 1989 v Olomouci. Ostrava, s. 30-41.
[69] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/I. Praha, s. 85-86.
[70] SEDLÁČEK, A., 1916: Bedeutung des von B. Paprocky verfaßten Speculum für die Geschichte von Oesterr.- Schlesien. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch- Schlesiens 11, s. 122-123, 132.
[71] SCHENKOVÁ, M.-SVÁTKOVÁ, L., 1973: Farní kostel sv. Marlina. Bohušov, okr. Bruntál. Inv. karta č. 43, Státní ústav památkové péče v Ostravě.
[72] SCHWOY, J. F., 1794: Topographie vom Markgrafthum Mähren III. Wien, s. 43-45, 186.
[73] TUREK, A., 1964: K místopisu Osoblažská v 16. století. ČSM-B XIII, s. 13-16.
[74] TUREK, A., 1974: Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje I. A-L. Opava, s. 42.
[75] WAISSEROVA, J., 2001: Dokumentace o výsledcích průzkumu a konzervačním zásahu čtyř kamenných náhrobků v presbytáři kostela sv. Martina v Bohušově. Nepublikovaný strojopis, Litomyšl.
[76] WEIZSÄCKER, W., 1916: Olmützer Lehenwesen unter Bischof Bruno. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Mährens und Schlesiens 20, s. 32-56.
[77] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. AHM 3/1997, s. 34-43.
[78] WOLNY, G., 1842: Markgrafschaft Mähren VI. Iglauer Kreis und mährischen Enclavuren. Brünn.
[79] WOLNY, G., 1862: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften 1-4. Brünn, s. 324-327.
[80] ZEZULA, M., 2001: Bohušov (okr. Bruntál). Kostel sv. Martina. PV 42 (2000), s. 129, 187, 197-198.
[81] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha.