Název: Přeseka
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 419-429
Rozsah
419-429
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140529
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BRETHOLZ: Bretholz B., Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. In: Monumenta Germaniae Historica. Nova series II, Berlin 1923.
[2] GRODECKI: Grodecki R., Ksiega henrykowska. Poznań-Wroclaw 1949.
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. I, Pragae 1904—1907 (edd. Friedrich, G.).
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. II, Pragae 1912 (edd. Friedrich, G.).
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. III.1, Pragae 1942 (edd. Friedrich, G.).
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. III.3, Olomucii 2000 (edd. Bistřický, J.)
[7] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. IV, Pragae 1962 (edd. Šebánek, J.-Dušková, S.).
[8] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. V, Pragae 1974-1982 (edd. Šebánek, J.Dušková, S.).
[9] RBM: Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. II, Pragae 1882 (edd. Emler, J.).
[10] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. I, Wien-Köln-Graz 1971 (edd. Appelt, H.).
[11] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. II, Wien-Köln-Graz 1978 (edd. Irgang W.).
[12] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. III, Köln-Wien 1984 (edd. Irgang W).
[13] BASTIAN, W., 1966: Neue Forschungen zur slawischen Befestigung. In: Probleme des frühen Mittelalters in archäologischer und historischer Sicht. Berlin, s. 141-154.
[14] BRANDL, V., 1876: Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes. Brünn.
[15] CZAJKA, W., 1934: Schlesiens Grenzwälder. ZVGSch 68, s. 1-35.
[16] DUDEK, K., 1939: Polička a zemská stezka Hrutovsko-Trstenická. Polička.
[17] DUDÍK, B., 1882: Dějiny Moravy. VIII, Praha.
[18] FIDLER, J., 1998: Energetika a války Přemyslovců ve 12. století. Historie a vojenství 3, s. 64—79.
[19] FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, E. S., 1908: Záseky. Ottův slovník naučný 27. Praha, s. 459.
[20] GASIOROWSKI, A., 1964: Księga henrykowska, SSS 2, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 533-534.
[21] GRÜNHAGEN, C., 1874: Der schlesische Grenzwald (preseca). ZVGSch 12, s. 1-18.
[22] HOSÁK, L., 1954: Středověká kolonisace na horní Svitavě. ČSPS 62, s. 21-27.
[23] HOSÁK, L., 1956: Svitavy v období feudalismu. In: Svitavy. 700 let města. Brno, s. 15-37.
[24] HŘIBOVÁ, B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Přírodní vědy II/1, Praha, s. 61-91.
[25] CHADT, J. E. (Ševětínský), 1913: Dějiny lesů a lesnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Písek.
[26] CHARVÁT, P., 1994: Z dějin Litomyšle do počátku 14. století. In: Litomyšl. Duchovní tvář českého města. Litomyšl, s. 9-27.
[27] CHARVÁT, P., 1997: Hrady v Podlesí: středověké Vraclavsko do roku 1300. Pomezí Čech a Moravy 1, s. 7-41.
[28] CHOC, P., 1963: Obrana raně feudálních Čech. Historie a vojenství XX, s. 577-610.
[29] CHOC, P., 1966: Doudlebská přeseka. Jihočeský sborník historický 35, s. 1-7.
[30] CHOC, P., 1967: S mečem a štítem. Praha.
[31] JELÍNEK, F., 1838: Hystorye města Litomyssle. 1, Litomyšl.
[32] JIREČEK, H., 1856-1857: Župa Litomyšlská, Vratislavská a Chrudimská do r. 1200. PA 2, s. 25-31.
[33] JIREČEK, H., 1864: Slovanské právo v Čechách a na Moravě. II, Praha.
[34] JIREČEK, H., 1884: Vzdělání a osazení pomezního hvozdu českého. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, řada VI., díl 12.
[35] JIREČEK, H., 1904: Prove. Historický slovar slovanského práva. Praha-Brno.
[36] JUNGMANN, J., 1837: Slownjk česko-německý. III, Praha.
[37] KLUČINA, P., 1985: Vojenství českého státu v období raného feudalizmu. In: Vojenské dějiny Československa. I, Praha, s. 59-93.
[38] KOTT, F. Š., 1880: Česko-německý slovník zvláště gramaticko-frazeologický. 2, Praha.
[39] KOWALCZYK, E., 1987: Systemy obronne walów podłużnych we wczesnym sredniowieczu na ziemiach polskich. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łodź.
[40] KRZEMIEŃSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039-1041). Praha.
[41] LEŚNY, J., 1982: Zasieki. SSS 7, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 76-82.
[42] LEŚNY, J., 1984: Umocnienia polowe zachodniego pogranicza Polski w X-XIII wieku na tle analogicznych urzadzeń obronnych słowiańszczyzny. In: Obronność polskiej granicy zachodniej w dobie pierwszych Piastów. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łodź, s. 111-124.
[43] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[44] MEITZEN, A., 1873: Über die schlesische Preseka und andere Grenzverhaue des Mittelalters. In: Verhandlungen der Berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Příloha Zeitschrift für Ethnologie 5, s. 12-19.
[45] MIŚKIEWICZ, B., 1970: Przesieka. SSS 4, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 389-390.
[46] NEJEDLÝ, Z., 1903: Dějiny města Litomyšle. I, Litomyšl.
[47] PAĎOUR, B., 1959: Zemská stezka zvaná Trstenická v oblasti Litomyšle. In: Vlastivědný sborník Pardubický kraj. Pardubice, s. 29-33.
[48] PALACKÝ, F., 1837: Srownání zákonů cara Stefana Dušana srbského s neystaršjmi řády zemskými w Čechách. ČNM 11, s. 68-110.
[49] PALACKÝ, F., 1848: Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě. I/1, Praha.
[50] PEISKER, J., 1885: Pomezný hvozd a nejnovější spisy o něm. Sborník historický 3, s. 9-16, 111-119, 169-177.
[51] PEŘÍCH, L., 1963: K otázce hranice mezi Moravou a Slezskem v XI. a XII. století. Časopis Slezského muzea (vědy historické) 12, s. 69-78.
[52] PRAŽÁK, J., 1959: Diplomatické poznámky k litomyšlské listině krále Vladislava I. In: Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí. Pardubice, s. 9-32.
[53] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. I, Praha.
[54] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. III, Praha.
[55] Příruční slovník jazyka českého. IV/2, Praha 1944-1948.
[56] RICHTER, V., 1955: Staré stezky na Moravském Třebovsku. ČSPS 63, s. 193-203.
[57] RICHTER, V., 1956: Hraniční hvozd v okolí Mor. Třebovska. ČSPS 64, s. 141-161.
[58] RICHTER, V., 1958: Jméno Mor. Třebová. Vlastivědný věstník moravský 13, s. 84—87.
[59] SCHULZ, J., 1968: Vývoj českomoravské hranice na horní Svitavě a Svratce do 2. poloviny 13. století. In: Sborník prací k sedmdesátinám universitního profesora PhDr. Ladislava Hosáka. Olomouc, s. 7-15.
[60] SCHULZ, J., 1970: Vývoj českomoravské hranice do 15. století. HG 4, s. 52-81.
[61] SLAWSKI, F., 1970: Prosek. SSS 4, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 361.
[62] STENZEL, G. A., 1854: Liber fundationis claustri Sanctae Mariae in Heinrichow oder Gründungsbuch des Klosters Heinrichau. Breslau.
[63] ŠIMÁK, J. V., 1917: Ještě o Hrutově a stezce Trstenické. ČČH 23, s. 157-171.
[64] ŠIMÁK, J. V., 1919: Osídlení Kladska. ČČH 25, s. 39-57.
[65] ŠIMEK, J., 1884: O stezce trstenické. In: Výroční zpráva c. k. státní školy střední v Litomyšli. Litomyšl, s. 1-9.
[66] ŠMILAUER, V., 1970: Mytební jména v předpolí Jizerských hor a Krkonoš. HG 4, s. 42-51.
[67] TADRA, F., 1897: Kulturní styky Čech s cizinou až do válek husitských. Praha.
[68] TAGÁNYI, K., 1921: Alte Grenzschutz-Vorrichtungen und Grenz-Ödland: gyepü und gyepüelve. Ungarische Jahrbuch 1, s. 105-121.
[69] TOMEK, V. V., 1855: Něco o pomezí země české za nejstarších časů až do prostředka 13. století. ČNM 29, s. 461-475.
[70] TOMÍČEK, A., 1924-25: O starých cestách do půlky XIII. století. Zálesí 6, s. 6-10.
[71] TOMÍČEK, A., 1926: Stezka Trstěnická a pole Hrutovská. Litomyšl.
[72] TRAUTMAN, R., 1950: Die Slavische Ortsnamen Mecklenburgs und Holsteins. Berlin.
[73] VANĚČEK, V., 1928: Studie o imunitě duchovních statků v Čechách do polovice 14. století. Praha.
[74] VANĚČEK, V., 1937: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.-15. stol.). 2, Praha.
[75] VANĚČEK, V., 1959: České "kobylí pole" jako právní instituce. Praha.
[76] VÁVRA, I., 1972: Polská cesta. HG 8, s. 3-30.
[77] WOCEL, J. E., 1870: O hradištích a branách zemských. PA 8, s. 321-330.
[78] [ZOUBEK, F. J.], 1868: Přeseka Slezská. PA 7, s. 74-76.
[79] ZEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[2] GRODECKI: Grodecki R., Ksiega henrykowska. Poznań-Wroclaw 1949.
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. I, Pragae 1904—1907 (edd. Friedrich, G.).
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. II, Pragae 1912 (edd. Friedrich, G.).
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. III.1, Pragae 1942 (edd. Friedrich, G.).
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. III.3, Olomucii 2000 (edd. Bistřický, J.)
[7] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. IV, Pragae 1962 (edd. Šebánek, J.-Dušková, S.).
[8] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. V, Pragae 1974-1982 (edd. Šebánek, J.Dušková, S.).
[9] RBM: Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. II, Pragae 1882 (edd. Emler, J.).
[10] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. I, Wien-Köln-Graz 1971 (edd. Appelt, H.).
[11] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. II, Wien-Köln-Graz 1978 (edd. Irgang W.).
[12] SUB: Schlesisches Urkundenbuch. III, Köln-Wien 1984 (edd. Irgang W).
[13] BASTIAN, W., 1966: Neue Forschungen zur slawischen Befestigung. In: Probleme des frühen Mittelalters in archäologischer und historischer Sicht. Berlin, s. 141-154.
[14] BRANDL, V., 1876: Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes. Brünn.
[15] CZAJKA, W., 1934: Schlesiens Grenzwälder. ZVGSch 68, s. 1-35.
[16] DUDEK, K., 1939: Polička a zemská stezka Hrutovsko-Trstenická. Polička.
[17] DUDÍK, B., 1882: Dějiny Moravy. VIII, Praha.
[18] FIDLER, J., 1998: Energetika a války Přemyslovců ve 12. století. Historie a vojenství 3, s. 64—79.
[19] FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, E. S., 1908: Záseky. Ottův slovník naučný 27. Praha, s. 459.
[20] GASIOROWSKI, A., 1964: Księga henrykowska, SSS 2, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 533-534.
[21] GRÜNHAGEN, C., 1874: Der schlesische Grenzwald (preseca). ZVGSch 12, s. 1-18.
[22] HOSÁK, L., 1954: Středověká kolonisace na horní Svitavě. ČSPS 62, s. 21-27.
[23] HOSÁK, L., 1956: Svitavy v období feudalismu. In: Svitavy. 700 let města. Brno, s. 15-37.
[24] HŘIBOVÁ, B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Přírodní vědy II/1, Praha, s. 61-91.
[25] CHADT, J. E. (Ševětínský), 1913: Dějiny lesů a lesnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Písek.
[26] CHARVÁT, P., 1994: Z dějin Litomyšle do počátku 14. století. In: Litomyšl. Duchovní tvář českého města. Litomyšl, s. 9-27.
[27] CHARVÁT, P., 1997: Hrady v Podlesí: středověké Vraclavsko do roku 1300. Pomezí Čech a Moravy 1, s. 7-41.
[28] CHOC, P., 1963: Obrana raně feudálních Čech. Historie a vojenství XX, s. 577-610.
[29] CHOC, P., 1966: Doudlebská přeseka. Jihočeský sborník historický 35, s. 1-7.
[30] CHOC, P., 1967: S mečem a štítem. Praha.
[31] JELÍNEK, F., 1838: Hystorye města Litomyssle. 1, Litomyšl.
[32] JIREČEK, H., 1856-1857: Župa Litomyšlská, Vratislavská a Chrudimská do r. 1200. PA 2, s. 25-31.
[33] JIREČEK, H., 1864: Slovanské právo v Čechách a na Moravě. II, Praha.
[34] JIREČEK, H., 1884: Vzdělání a osazení pomezního hvozdu českého. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, řada VI., díl 12.
[35] JIREČEK, H., 1904: Prove. Historický slovar slovanského práva. Praha-Brno.
[36] JUNGMANN, J., 1837: Slownjk česko-německý. III, Praha.
[37] KLUČINA, P., 1985: Vojenství českého státu v období raného feudalizmu. In: Vojenské dějiny Československa. I, Praha, s. 59-93.
[38] KOTT, F. Š., 1880: Česko-německý slovník zvláště gramaticko-frazeologický. 2, Praha.
[39] KOWALCZYK, E., 1987: Systemy obronne walów podłużnych we wczesnym sredniowieczu na ziemiach polskich. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łodź.
[40] KRZEMIEŃSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039-1041). Praha.
[41] LEŚNY, J., 1982: Zasieki. SSS 7, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 76-82.
[42] LEŚNY, J., 1984: Umocnienia polowe zachodniego pogranicza Polski w X-XIII wieku na tle analogicznych urzadzeń obronnych słowiańszczyzny. In: Obronność polskiej granicy zachodniej w dobie pierwszych Piastów. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łodź, s. 111-124.
[43] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[44] MEITZEN, A., 1873: Über die schlesische Preseka und andere Grenzverhaue des Mittelalters. In: Verhandlungen der Berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Příloha Zeitschrift für Ethnologie 5, s. 12-19.
[45] MIŚKIEWICZ, B., 1970: Przesieka. SSS 4, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 389-390.
[46] NEJEDLÝ, Z., 1903: Dějiny města Litomyšle. I, Litomyšl.
[47] PAĎOUR, B., 1959: Zemská stezka zvaná Trstenická v oblasti Litomyšle. In: Vlastivědný sborník Pardubický kraj. Pardubice, s. 29-33.
[48] PALACKÝ, F., 1837: Srownání zákonů cara Stefana Dušana srbského s neystaršjmi řády zemskými w Čechách. ČNM 11, s. 68-110.
[49] PALACKÝ, F., 1848: Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě. I/1, Praha.
[50] PEISKER, J., 1885: Pomezný hvozd a nejnovější spisy o něm. Sborník historický 3, s. 9-16, 111-119, 169-177.
[51] PEŘÍCH, L., 1963: K otázce hranice mezi Moravou a Slezskem v XI. a XII. století. Časopis Slezského muzea (vědy historické) 12, s. 69-78.
[52] PRAŽÁK, J., 1959: Diplomatické poznámky k litomyšlské listině krále Vladislava I. In: Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí. Pardubice, s. 9-32.
[53] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. I, Praha.
[54] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. III, Praha.
[55] Příruční slovník jazyka českého. IV/2, Praha 1944-1948.
[56] RICHTER, V., 1955: Staré stezky na Moravském Třebovsku. ČSPS 63, s. 193-203.
[57] RICHTER, V., 1956: Hraniční hvozd v okolí Mor. Třebovska. ČSPS 64, s. 141-161.
[58] RICHTER, V., 1958: Jméno Mor. Třebová. Vlastivědný věstník moravský 13, s. 84—87.
[59] SCHULZ, J., 1968: Vývoj českomoravské hranice na horní Svitavě a Svratce do 2. poloviny 13. století. In: Sborník prací k sedmdesátinám universitního profesora PhDr. Ladislava Hosáka. Olomouc, s. 7-15.
[60] SCHULZ, J., 1970: Vývoj českomoravské hranice do 15. století. HG 4, s. 52-81.
[61] SLAWSKI, F., 1970: Prosek. SSS 4, Wrocław-Warszawa-Kraków, s. 361.
[62] STENZEL, G. A., 1854: Liber fundationis claustri Sanctae Mariae in Heinrichow oder Gründungsbuch des Klosters Heinrichau. Breslau.
[63] ŠIMÁK, J. V., 1917: Ještě o Hrutově a stezce Trstenické. ČČH 23, s. 157-171.
[64] ŠIMÁK, J. V., 1919: Osídlení Kladska. ČČH 25, s. 39-57.
[65] ŠIMEK, J., 1884: O stezce trstenické. In: Výroční zpráva c. k. státní školy střední v Litomyšli. Litomyšl, s. 1-9.
[66] ŠMILAUER, V., 1970: Mytební jména v předpolí Jizerských hor a Krkonoš. HG 4, s. 42-51.
[67] TADRA, F., 1897: Kulturní styky Čech s cizinou až do válek husitských. Praha.
[68] TAGÁNYI, K., 1921: Alte Grenzschutz-Vorrichtungen und Grenz-Ödland: gyepü und gyepüelve. Ungarische Jahrbuch 1, s. 105-121.
[69] TOMEK, V. V., 1855: Něco o pomezí země české za nejstarších časů až do prostředka 13. století. ČNM 29, s. 461-475.
[70] TOMÍČEK, A., 1924-25: O starých cestách do půlky XIII. století. Zálesí 6, s. 6-10.
[71] TOMÍČEK, A., 1926: Stezka Trstěnická a pole Hrutovská. Litomyšl.
[72] TRAUTMAN, R., 1950: Die Slavische Ortsnamen Mecklenburgs und Holsteins. Berlin.
[73] VANĚČEK, V., 1928: Studie o imunitě duchovních statků v Čechách do polovice 14. století. Praha.
[74] VANĚČEK, V., 1937: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.-15. stol.). 2, Praha.
[75] VANĚČEK, V., 1959: České "kobylí pole" jako právní instituce. Praha.
[76] VÁVRA, I., 1972: Polská cesta. HG 8, s. 3-30.
[77] WOCEL, J. E., 1870: O hradištích a branách zemských. PA 8, s. 321-330.
[78] [ZOUBEK, F. J.], 1868: Přeseka Slezská. PA 7, s. 74-76.
[79] ZEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.