Název: Benešov – horní zvonice u kostela sv. Mikuláše
Variantní název:
- Benešov – Der obere Glockenturm an der St.-Nikolaus-Kirche
- Benešov – Upper Belfry of the Church of St. Nicholas
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 431-449
Rozsah
431-449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140726
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Za pomoci dendrochronologického průzkumu se podařilo původní stavbu věže – zvonice datovat do r. 1524 nebo záhy po něm, prokázat její pozdně gotický původ a současně objasnit její barokní přestavbu, snad z doby po r. 1648 nebo později, při níž bylo zrušeno 1. patro i původní vchody do 1. a 2. patra. Nově byl tehdy proražen dnešní vstup do přízemí. Věž zřejmě pochází v celé výšce z doby stavby, zvonová stolice byla umístěna původně stejně jako dnes v rozsahu 2. a 3. patra, původní účel byl kromě zvonění výrazně obranný, věž byla zřejmě součástí hradby kolem raně gotického kostela sv. Mikuláše.
The original construction of the tower (belfry) has been dated, with the help of dendro-chronological research, to 1524, or soon after this year. The research has also confirmed the Gothic origin of the tower and clarified its baroque reconstruction after 1648 or later, in the course of which the 1st floor and original entrances into the 1st and 2nd floors were demolished, and the present entrance to the ground floor was built. The tower probably dates back to the period when the whole construction was built; the bell holder was originally positioned between the 2nd and the 3rd floors (where it is found today). The original purpose of the tower, apart from bell-ringing, was predominantly defensive: the tower was probably part of the fortification enclosing the early-Gothic Church of St. Nicholas.
Reference
[1] HLAVÁČEK, I., 1980: Glosy k dějinám Benešova v době předhusitské, SVVP 21, 183–190. Benešov.
[2] CHARVÁTOVÁ, E., 1970: Stavební historie Benešova, SVPP 11, 85–115. Benešov.
[3] KUČA, K., 1994: České, moravské a slezské zvonice. Praha.
[4] KUČA, K., 1994a: Zvonice českých venkovských kostelů, ZPP 2/1994, příloha XXI–XL.
[5] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl. Praha.
[6] KYNCL, T., 2006: Výzkumná zpráva: Dendrochronologické datování konstrukcí zvonice a krovu jižní lodi kostela sv. Mikuláše v Benešově. Průhonice.
[7] LÍBAL, D.–PENNIGER, R., 1972: Benešov u Prahy, stavebně historický průzkum historického jádra, SÚRPMO Praha, rukopis.
[8] PODLAHA, A., 1911: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Benešovském. Praha.
[9] POCHE, E. a kol., 1977: Umělecké památky Čech, díl I. Praha.
[10] PROCHÁZKOVÁ, E., 2005: Benešov. Benešov–Litomyšl.
[11] RAZIM, V., 1989: Evidenční karta kulturní památky – Benešov, areál kostela sv. Mikuláše, Národní památkový ústav – ú. o. p. střední Čechy. Praha.
[12] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl XV., Argo (nové vydání dle původního z r. 1927). Praha.
[13] SEDLÁČEK, A., 1998: Místopisný slovník historický království českého, Argo (nové vydání dle původního z r. 1908). Praha.
[14] TYWONIAK, J., 1948: Ročenka Městského muzea v Benešově, K otázce původní podoby chrámu sv. Mikuláše. Benešov.
[15] TYWONIAK, J., 1970: Devět století Benešova? SVPP 11. Benešov.
[16] TYWONIAK, J., 1989: Historické památky okresu Benešov II. Benešov.
[17] TYWONIAK, J., 1970: Benešov.
[18] VLASÁK, A. N., 1898: Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko historický nástin. Benešov.
[2] CHARVÁTOVÁ, E., 1970: Stavební historie Benešova, SVPP 11, 85–115. Benešov.
[3] KUČA, K., 1994: České, moravské a slezské zvonice. Praha.
[4] KUČA, K., 1994a: Zvonice českých venkovských kostelů, ZPP 2/1994, příloha XXI–XL.
[5] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl. Praha.
[6] KYNCL, T., 2006: Výzkumná zpráva: Dendrochronologické datování konstrukcí zvonice a krovu jižní lodi kostela sv. Mikuláše v Benešově. Průhonice.
[7] LÍBAL, D.–PENNIGER, R., 1972: Benešov u Prahy, stavebně historický průzkum historického jádra, SÚRPMO Praha, rukopis.
[8] PODLAHA, A., 1911: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Benešovském. Praha.
[9] POCHE, E. a kol., 1977: Umělecké památky Čech, díl I. Praha.
[10] PROCHÁZKOVÁ, E., 2005: Benešov. Benešov–Litomyšl.
[11] RAZIM, V., 1989: Evidenční karta kulturní památky – Benešov, areál kostela sv. Mikuláše, Národní památkový ústav – ú. o. p. střední Čechy. Praha.
[12] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl XV., Argo (nové vydání dle původního z r. 1927). Praha.
[13] SEDLÁČEK, A., 1998: Místopisný slovník historický království českého, Argo (nové vydání dle původního z r. 1908). Praha.
[14] TYWONIAK, J., 1948: Ročenka Městského muzea v Benešově, K otázce původní podoby chrámu sv. Mikuláše. Benešov.
[15] TYWONIAK, J., 1970: Devět století Benešova? SVPP 11. Benešov.
[16] TYWONIAK, J., 1989: Historické památky okresu Benešov II. Benešov.
[17] TYWONIAK, J., 1970: Benešov.
[18] VLASÁK, A. N., 1898: Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko historický nástin. Benešov.