Opomíjený rychloobrátkový kruh loukoťového typu

Název: Opomíjený rychloobrátkový kruh loukoťového typu
Variantní název:
  • The fast-turn potter's wheel of the spoked type: a marginalised subject
  • Das in Vergessenheit geratene schnell drehende Töpferrad
Autor: Macků, Pavel
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2018, roč. 43, č. 1, s. 265-279
Rozsah
265-279
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Hrnčířský kruh loukoťového typu tvoří v domácím badatelském archeologickém a etnografickém prostředí dosud přehlíženou složku. Jeho užití lze prokázat již od 13. století, přičemž se v některých, převážně asijských zemích používá v různých modifikacích doposud. Pro potřeby experimentálního ověření výroby keramiky byla vyrobena volná replika kruhu, poukazující na možnosti tvorby nádob s tímto specializovaným mechanismem. Experiment poukázal mj. na problematiku konstrukčně-technického řešení kruhu, a proto předložená práce v hrubých rysech popisuje i navazující řemeslná odvětví, jako jsou kolářství či kolomaznictví.
The potter's wheel of the spoked type is an element that has so far been somewhat marginalised in the Czech archaeological and ethnographic research environment. Its use goes back to the 13th century, and in some Asian countries it has been employed to this day, albeit in various modifications. A near replica of this type of the potter's wheel was made for experimental purposes testing the production of pottery, demonstrating the possibilities of the manufacture of vessels with the use of this special mechanism. The experiment brought to light problems connected with the construction and technical style of the wheel; the article thus also briefly describes related crafts such as wheel-making and axle-grease production.
Reference
[1] BERGMANN, R., 1993: Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferei in Dortmund-Groppenbruch. Vorbericht, Ausgrabungen und Funde in Westfalen-Lippe 8B, 31–39.

[2] GUADAGNIN, R., 2007: Fosses – Vallée de l'Ysieux. Mille ans de production céramique en Île-de-France. Volume 2. Catalogue typo-chronologique des productions. Crahm – Caen.

[3] HLAVICA, M.–NOSEK, V.–VALÁŠKOVÁ, L.–PETŘÍK, J., 2016: Technické značky jako opomíjený archeologický pramen? Fotogrammetrická analýza den nádob z velkomoravských hrnčířských dílen ze Starého Města (okr. Uherské Hradiště), polohy "U Víta", AR LXVIII, 381–412.

[4] CHAVARRIA, J., 1996: Velká kniha keramiky. Průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jejich keramických předmětů. Praha.

[5] JANOTKA, M.–LINHART, K., 1987: Řemesla našich předků. Praha.

[6] JANOUŠEK, V.–ČIHÁK, J., 1987: Laboratorní testování procesů v kolomazných pecích v souvislosti s úpravami pece u Plzně – Bolevce. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 4, 246–271. Brno.

[7] JOSEF, J., 1994: Technologie výroby keramiky. Učební texty pomaturitního studia Národního muzea. Praha.

[8] JUNGMANN, J., 1836: Slownjk česko-německý, djl II., K–O. Praha.

[9] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1, 2. Linz.

[10] KARA, M.–WRESCIŃSKI, J., 1996: Przyczynek do studiów nad wczesnośredniowiecznymi narzędziami garncarskimi z terenu Polski. In: Słowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 2 (Kurnatowska, Z., ed.), 155–163. Wrocław.

[11] KOTÍK, J., 1954: Tradice a kultura československé výroby. Praha.

[12] LETERME, C., 2008: Töpferräder und Töpferscheiben: archäologische Befunde und zeitgenössische Abbildungen. In: Soester Beiträge zur Archäologie 9. Archäologie und mittelalterliches Handwerk – Eine Standortbestimmung. Beiträge des 10. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks, 157–168. Soest.

[13] MACKŮ, P., 2016: Experimentální výroba a užívané obtáčené keramiky. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice. Panská Lhota 2015 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.), 82–89. Brno.

[14] MARTIN, M.–RENUCCI, F., 2016: Guédelon: a castle in the making. Rennes.

[15] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

[16] ORTON, C.–TYERS, P.–VINCE, A., 1993: Pottery in Archeology. Cambridge.

[17] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[18] RADA, P., 1956: Kniha o technikách keramiky. Praha.

[19] ROUX, V., 2003: Ceramic standardization and intensity of production: quantifying degrees of specialization, American Antiquity 68, No. 4., 768–782. https://doi.org/10.2307/3557072 | DOI 10.2307/3557072

[20] ROUX, V.–CORBETTA, D., 1989: The potter's wheel. Craft specialization and technical competence. New Delhi – Bombay – Calcuta.

[21] SHEPARD, A. O., 1956: Ceramics for the archaeologist. Washington.

[22] ŠAUROVÁ, D., 1982: Výzkum dehtářských pecí na výrobu kolomazi. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 2, 33–47. Brno.

[23] VERMOUZEK, R., 1983: Středověký vůz – Der Wagen im Mittelalter, AH 8, 311–325.

[24] VERMOUZEK, R., 1984: Kování středověkého vozu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 3, 110–122. Brno.

[25] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.

[26] WOITSCH, J., 2012: Tradiční výroba dehtu a kolomazi: od dehtářských jam k dvouplášťovým pecím, Archeologia technica 23, 83–90.

[27] ZIMOLA, D., 2013: Archeologie na hranicích – pravěké až raně novověké dějiny jižních Čech, Vysočiny, jižní Moravy a Dolního Rakouska. Katalog k výstavě. Havlíčkův Brod.

[28] Indian pottery it's amazing, Youtube, https://www.youtube.com/watch?v=2myC08IsZyA, cit. 13. 7. 2017.

[29] YLD – Yvon Le Douget – Céramiste, https://ledouget.fr/#docs_noron; https://ledouget.fr/#!/autrefois-en-bretagne-les-potieres-de-saint-jean, cit. 13. 7. 2017.