Individua, sociální sítě a poznání : možnosti a limity kognitivního a sociálně-doménového paradigmatu v informační vědě a realistický model domény

V 90. letech 20. století došlo k v rámci hledání identity informační vědy k pozvolnému přechodu od kognitivního paradigmatu, v jehož centru stojí jedinec jako subjekt poznání, k paradigmatu sociálně-doménovému, které se zaměřuje na výzkum produkce a transferu poznání uvnitř tzv. domén, tj. sociálních sítí jednotlivců spojených zájmem o určitý předmět poznání, myšlenkovým paradigmatem, v jehož rámci je k danému tématu přistupováno, a způsobem vzájemné komunikace – diskursem. Jak kognitivní, tak sociálně-doménový přístup v informační vědě má své přednosti i slabiny. V článku jsou výhody i nevýhody těchto dvou epistemologických přístupů analyzovány a je navržen přístup, který umožňuje vytěžit to, co je na obou paradigmatech plodné, a zároveň se vyhnout problematickým bodům spojených jak s kognitivním, tak se sociálně-doménovým přístupem. Na základě tohoto spojení je potom navržen realistický model domény.

In 90th of 20th century, there was a gradual transition from cognitive paradigm, which focus on individuum as a subject of knowledge, toward socio-domain paradigm, which deals with a research of the production and transfer of knowledge in domains. Domain is understood as a social network of the individuals, which are connected by the common interest in certain subject of knowledge, by the common thought pattern, and by the way of communication - discourse. Both cognitive and socio-domain paradigm have strengths and weaknesses. In the article, there are discussed advantages and disadvantages of both paradigms and there is designed approach, which allows to avoid the weaknesses and to achieve strengths. There is designed a realistic model of the domain based on this approach in the final part of the article.