The relation between phones and phonemes on examples from Pāli

The issue of the paper is, first, to describe the concept of an allophonic number, second, to confront the allophony both in Vedic and in Pāli, and third, to express different allophony in both languages with the use of allophonic numbers.

Středoindická pálijština je jedním z jazyků, jimž není věnována v obecné či srovnávací lingvistice (mimo vlastní indologii) větší pozornost, jsouc zastíněna staroindičtinou (védštinou a klasickým sanskrtem) a moderními indickými jazyky. Tento nezájem však neznamená, že pálijština či středoindické jazyky obecně, nenabízí pozoruhodná data k analýze. V tomto příspěvku jsme se zaměřili na ojediněle bohatý systém alofonie, kterou vykazuje pálijština ve srovnání se staroindičtinou. Jako alofonické číslo jsem zavedli AN/x/, kde /x/ je daný foném a číslo vyjadřuje počet alofonů daného fonému, kdy v případě AN/x/ = 1 mluvíme o bilaterální alofonii, pokud AN/x/ ≤ 2, pak o alofonii multilaterální. Morfologické systémy staroindičtiny (zde védštiny) a pálijštiny jsou principiálně identické, můžeme dokonce tvrdit, že pálijština se od védštiny liší právě větším množstvím syntagmatických alternací. Soustředili jsme se na alofonické procesy vznikající mezi kořenem a derivačním prostředkem a to na: tvoření ya-pasíva, tvoření ta-participia préterita pasiva a tvoření sigmatického aoristu. Srovnali jsme tvoření vždy ve staroindičtině a pálijština a spočítali jsme alofonické číslo, které daný proces vykazuje (viz 3.2.1 až 3.2.3). Z výsledků je zřejmé, že se pálijština od védštiny liší výrazně větší alofonií, danou syntagmatickými procesy akomodace konsonantických trsů v lokaci a způsobu artikulace.