Název: Символика Петербурга/Ленинграда в поэзии Анны Ахматовой
Transliterovaný název
Simvolika Peterburga/Leningrada v poèzii Anny Achmatovoj
Variantní název:
- Symbolism of Sankt-Peterburg/Leningrad in A. Akhmatova's poetry
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2009, roč. 2, č. 1, s. [45]-54
Rozsah
[45]-54
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/116186
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Topos of a city (Petersburg-Leningrad) that is becoming a lyrical object as well as a lyrical subject, a starting point in her spiritual world and an aesthetical model of poetry gains a great significance in the ontology of Anna Akhmanova's poetic text. Thus, after Pushkin, Gogol, Dostoyevsky, Bely or Blok, Akhmatova significantly broadens the so-called Petersburg text in Russian literature. She enters into a dialogue with the cultural tradition of the city that assumes a pars pro toto role of the whole Russia. The poetess becomes part of Petersburg's mythology, an icon of cultural independence of the country (also in connection with the Zoshchenko - Akhmatova cause when after the party intervention in 1946 both authors were put out of the official literary scene). Akhmatova's poetry is a complex autobiographical reflection of a woman, a lover and a mother during significant periods in Russian history. Problems of the epoch dictate new themes and poetics to her; questions related to cultural memory of the nation get to the foreground as well as the destinies of the generation and the view in the historical perspective, Biblical motives as an analogy with the destiny of the nation (poems called Requiem and Poem without a Herd). On the semantic level the base of Akhmatova's text is time-space of the city: Petersburg-Leningrad as a historical-geographical space as well as time-space of the existence of a lyrical subject and its self-realization. Projection of Christian symbolism to the historical space of the city is realized in two layers, a real and a mythological one, in the process of which the city functions in a new context of meaning (as a space of cultural memory, as a mysterious illusion, a city of the dead, New Jerusalem, and the like).
Reference
[1] ACHMATOVA, A.: Iz semi knig. Stichotvorenija. Requiem. Sankt-Peterburg 2007.
[2] BURDINA, S. V.: Simfonija o suďbe pokolenija: liro-epičeskaja trilogija A. Achmatovoj. In: Russkaja literatura XX-XXI vekov: problemy teorii i metodologii izučenija. Moskva 2004.
[3] BURDINA, S. V.: Achmatovskaja glava "peterburgskogomifa" russkoj poezii: "Rekviem". In: Russkaja literatura 1920-ch godov. Chudožestvennyj text iistoriko-kuľturnyj kontekst. Perm 2002.
[4] CIVIAN, T.: "Poema bez geroja": ješčo raz o mnogovariantnosti. In: Achmatovskij sbornik. Paríž 1989, s. 123‒129.
[5] ČUKOVSKIJ, K.: Anna Achmatova. In: ACHMATOVA, A.: Izsemi knig. Sankt-Peterburg 2007, s. 5‒30.
[6] ELIÁŠ, A.: Demiurg či reptajúca trstina? Lyrický subjekt v ruskej romantickej, postromantickej a neoromantickej poézii. Bratislava 2008.
[7] KUSÁ, M.: Ruská poézia po roku 1945. In: KUSÁ, M.: Literárny život, literárne dianie, literárny proces. B. 1997.
[8] KUSÁ, M.: Anna Achmatovová v slovenských a českých prekladoch alebo potreba a význam areálu. In: KUSÁ, M.: Preklad ako súčasť dejín kultúrneho priestoru. Bratislava 2004, s. 9‒98.
[9] LOTMA,N J.: Aktuaľnyje problemy semiotiky kuľtury. Tartu 1987, s. 150.
[10] LOTMAN, J.: Simvolika Peterburga i problemy semiotiky goroda. In: Istorija i tipologia russkoj kuľtury. Sankt-Peterburg 2008, s. 32.
[11] RICHTEREK, O.: Umělecké poselství Anny Achmatovové a česká kultura. In: RICHTEREK, O.: Dialog kultur v uměleckém překladu. Příspěvek k česko-ruským kulturním vztahům. Hradec Králové 1999.
[12] Slovník ruskej literatúry 11.‒20. storočia. Bratislava 2007.
[13] SVATOŇ, V.: Gogolovo symbolické město. In: Z druhého břehu. Studie a eseje o ruské literatuře. Praha 2002.
[2] BURDINA, S. V.: Simfonija o suďbe pokolenija: liro-epičeskaja trilogija A. Achmatovoj. In: Russkaja literatura XX-XXI vekov: problemy teorii i metodologii izučenija. Moskva 2004.
[3] BURDINA, S. V.: Achmatovskaja glava "peterburgskogomifa" russkoj poezii: "Rekviem". In: Russkaja literatura 1920-ch godov. Chudožestvennyj text iistoriko-kuľturnyj kontekst. Perm 2002.
[4] CIVIAN, T.: "Poema bez geroja": ješčo raz o mnogovariantnosti. In: Achmatovskij sbornik. Paríž 1989, s. 123‒129.
[5] ČUKOVSKIJ, K.: Anna Achmatova. In: ACHMATOVA, A.: Izsemi knig. Sankt-Peterburg 2007, s. 5‒30.
[6] ELIÁŠ, A.: Demiurg či reptajúca trstina? Lyrický subjekt v ruskej romantickej, postromantickej a neoromantickej poézii. Bratislava 2008.
[7] KUSÁ, M.: Ruská poézia po roku 1945. In: KUSÁ, M.: Literárny život, literárne dianie, literárny proces. B. 1997.
[8] KUSÁ, M.: Anna Achmatovová v slovenských a českých prekladoch alebo potreba a význam areálu. In: KUSÁ, M.: Preklad ako súčasť dejín kultúrneho priestoru. Bratislava 2004, s. 9‒98.
[9] LOTMA,N J.: Aktuaľnyje problemy semiotiky kuľtury. Tartu 1987, s. 150.
[10] LOTMAN, J.: Simvolika Peterburga i problemy semiotiky goroda. In: Istorija i tipologia russkoj kuľtury. Sankt-Peterburg 2008, s. 32.
[11] RICHTEREK, O.: Umělecké poselství Anny Achmatovové a česká kultura. In: RICHTEREK, O.: Dialog kultur v uměleckém překladu. Příspěvek k česko-ruským kulturním vztahům. Hradec Králové 1999.
[12] Slovník ruskej literatúry 11.‒20. storočia. Bratislava 2007.
[13] SVATOŇ, V.: Gogolovo symbolické město. In: Z druhého břehu. Studie a eseje o ruské literatuře. Praha 2002.