Název: Počátky opery ve Slezsku – současný stav pramenů
Variantní název:
- The origins of the opera in Silesia – the current state of sources
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2016, roč. 51, č. 2, s. 157-170
Rozsah
157-170
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2016-2-12
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136144
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The study deals with the Italian Opera in Breslau (Wrocław) in 1725–1734. It focuses on the overview and brief descriptions of the known sources – librettos, scores and news from the contemporary press Schlesischer Nouvellen-Courier. Also included is a table with the currently identified librettos, including their storage.
Note
Jiřímu Sehnalovi k 85. narozeninám
Reference
[1] I-Mb, Racc.dramm.2247. Giovanni Porta: La costanza combattuta in amore (Verona 1723), libreto.
[2] I-Mb, Racc.dramm.2267. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), libreto.
[3] I-Mb, Racc.dramm.1839. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1721), libreto.
[4] -Mb, Racc.dramm.0814. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1724), libreto.
[5] I-Bc, Lo.3570. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Pesaro 1723), libreto.
[6] I-Bc, Lo.3572. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Torino 1727), libreto.
[7] I-Bc, Lo.3593. Giuseppe Maria Orlandini: La fedeltà coronata (Bologna 1727), libreto.
[8] CZ-Pnm, XLI D 1. Anonym [Giuseppe Maria Orlandini – Giovanni Dreyer – Filippo Finazzi]: Antigona (Wrocław 1728), partitura.
[9] US-SFsc, *M2.5 v. 66. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), partitura.
[10] GB-Lbl, Add. 16066. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona [La fedeltà coronata] (Bologna 1727), partitura.
[11] A-Wgm, IV 27740 (Q 1214). Antonio Bioni: Issipile (Wrocław 1732), partitura.
[12] PL-KÓ, BK 1669. Antonio Bioni: Andromaca (Wrocław 1730), partitura.
[13] D-B, Mus.ms.autogr. Agricola, J. F. 1, č. 10 a 11. Daniel Gottlieb Treu: Amor schau! dich zu verwunden, Was soll ich thun? bekennen oder schweigen (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).
[14] D-SWl, Mus.4721. Antonio Bioni: Dice Tirsi ch'io son bella, In questo seno io provo, Compatisco quegli amanti, Usignolo che in vale ombroso (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).
[15] PL-WRu, 446736/XI – XVI. Schlesischer Nouvellen-Courier (1726, 1728, 1730–1733, nekompletní), nedochováno, Mikrofilmarchiv und Mediathek, Staats- und Universitätbibliothek Bremen, mikrofilm.
[16] CZ-OLu, 27.004, 27.006. Schlesischer Nouvellen-Courier (1731–1735, 1738–1740, nekompletní).
[17] Archiwum państwowe, Wrocław, Zbiór rękopisów archiwalnych, Hs. 573. Deníky Otto Václava Nostice.
[18] BORCHERDT, Hans Heinrich. Geschichte der italienischen Oper in Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens. 1910, roč. 44, s. 18–51.
[19] BRISTIGER, Michał a Reinhard STROHM. "Libertà, marito e trono fur miei beni...": Die wiederentdeckte Andromaca von Antonio Bioni (Breslau 1730). In DUBOWY, Norbert, Corina HERR a Alina ŻÓRAWSKA-WITKOWSKA, ed. Italian Opera in Central Europe, 1614–1780. Volume 3: Opera Subjects and European Relationships. Berlin: BWV, 2007, s. 73–109.
[20] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Studies in Czech Music 2, Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.
[21] GEBAUER, Curt. Schlesischer Adel im Spätbarock. Nach Tagebüchern des Grafen Otto Wenzel von Nostitz, Landeshauptmann von Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1934, roč. 68, s. 133–167.
[22] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Berufstheater in Brünn 1668–1733, Brno: MU, 2012.
[23] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Profesionální divadlo v královském městě Brně 1668–1733, Brno: JAMU, 2009.
[24] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda. 2008, roč. 45, č. 1–2, s. 57–114.
[25] PEGAH, Rashid-Sasha. Antonio Bioni und seine "Cantate Musicali" für Markgräfin Friderique Louise von Brandenburg-Ansbach. Jahrbuch für fränkische Landesforschung, 2012, roč. 72, s. 185–197.
[26] PERUTKOVÁ, Jana – SPÁČILOVÁ, Jana. Italská opera na Moravě – fenomén stále aktuální. Opus musicum, 2005, roč. 37, č. 5, s. 50–53.
[27] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer, 2015.
[28] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[29] PERUTKOVÁ, Jana. Výsledky projektu "Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století" se zvláštním zřetelem k nově identifikované sbírce partitur hraběte Johanna Adama Questenberga (1678–1752). Miscellanea z výročních konferencí ČSHV. Praha: EÚ AV ČR, 2008, s. 126–134.
[30] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola e Locatelli, 1990–1994.
[31] SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí. In PETRŮ, Eduard, ed. O divadle na Moravě. AUPO, Facultas philosophica, Supplementum 21. Praha: SPN, 1974, s. 55–77.
[32] SCHIERSE, Bruno Bernhard. Das Breslauer Zeitungswesen vor 1742. Breslau: J. U. Kern, 1902.
[33] SPÁČILOVÁ, Jana. Catalogue of the Italian Opera Libretti in Central Europe in the 1st Half of the 18th Century, I: Moravia. Clavis monumentorum musicorum regni Bohemiae, series S, VIII. Praha: KLP, v tisku.
[34] Verzeichnis aller welschen Opern, welche von 1725 bis 1734 auf dem breslauischen Schauplatz vorgestellet worden sind. In MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte, Hamburg, 1740, s. 374–378.
[35] VEVERKOVÁ, Zuzana. Antonio Bioni – životní osudy a tvorba neznámého skladatele. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 38–47.
[36] VOLEK, Tomislav. Italská opera a další druhy zpívaného divadla. In ČERNÝ, František, ed. Divadlo v Kotcích. Nejstarší pražské městské divadlo 1739–1783, Praha: Panorama, 1992, s. 43–56.
[37] WĘGRZYN-KLISOWSKA, Walentyna. Barokowy teatr operowy we Wrocławiu 1725–1734. Wrocław: PSPŚ, 2006.
[2] I-Mb, Racc.dramm.2267. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), libreto.
[3] I-Mb, Racc.dramm.1839. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1721), libreto.
[4] -Mb, Racc.dramm.0814. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1724), libreto.
[5] I-Bc, Lo.3570. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Pesaro 1723), libreto.
[6] I-Bc, Lo.3572. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Torino 1727), libreto.
[7] I-Bc, Lo.3593. Giuseppe Maria Orlandini: La fedeltà coronata (Bologna 1727), libreto.
[8] CZ-Pnm, XLI D 1. Anonym [Giuseppe Maria Orlandini – Giovanni Dreyer – Filippo Finazzi]: Antigona (Wrocław 1728), partitura.
[9] US-SFsc, *M2.5 v. 66. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), partitura.
[10] GB-Lbl, Add. 16066. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona [La fedeltà coronata] (Bologna 1727), partitura.
[11] A-Wgm, IV 27740 (Q 1214). Antonio Bioni: Issipile (Wrocław 1732), partitura.
[12] PL-KÓ, BK 1669. Antonio Bioni: Andromaca (Wrocław 1730), partitura.
[13] D-B, Mus.ms.autogr. Agricola, J. F. 1, č. 10 a 11. Daniel Gottlieb Treu: Amor schau! dich zu verwunden, Was soll ich thun? bekennen oder schweigen (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).
[14] D-SWl, Mus.4721. Antonio Bioni: Dice Tirsi ch'io son bella, In questo seno io provo, Compatisco quegli amanti, Usignolo che in vale ombroso (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).
[15] PL-WRu, 446736/XI – XVI. Schlesischer Nouvellen-Courier (1726, 1728, 1730–1733, nekompletní), nedochováno, Mikrofilmarchiv und Mediathek, Staats- und Universitätbibliothek Bremen, mikrofilm.
[16] CZ-OLu, 27.004, 27.006. Schlesischer Nouvellen-Courier (1731–1735, 1738–1740, nekompletní).
[17] Archiwum państwowe, Wrocław, Zbiór rękopisów archiwalnych, Hs. 573. Deníky Otto Václava Nostice.
[18] BORCHERDT, Hans Heinrich. Geschichte der italienischen Oper in Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens. 1910, roč. 44, s. 18–51.
[19] BRISTIGER, Michał a Reinhard STROHM. "Libertà, marito e trono fur miei beni...": Die wiederentdeckte Andromaca von Antonio Bioni (Breslau 1730). In DUBOWY, Norbert, Corina HERR a Alina ŻÓRAWSKA-WITKOWSKA, ed. Italian Opera in Central Europe, 1614–1780. Volume 3: Opera Subjects and European Relationships. Berlin: BWV, 2007, s. 73–109.
[20] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Studies in Czech Music 2, Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.
[21] GEBAUER, Curt. Schlesischer Adel im Spätbarock. Nach Tagebüchern des Grafen Otto Wenzel von Nostitz, Landeshauptmann von Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1934, roč. 68, s. 133–167.
[22] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Berufstheater in Brünn 1668–1733, Brno: MU, 2012.
[23] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Profesionální divadlo v královském městě Brně 1668–1733, Brno: JAMU, 2009.
[24] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda. 2008, roč. 45, č. 1–2, s. 57–114.
[25] PEGAH, Rashid-Sasha. Antonio Bioni und seine "Cantate Musicali" für Markgräfin Friderique Louise von Brandenburg-Ansbach. Jahrbuch für fränkische Landesforschung, 2012, roč. 72, s. 185–197.
[26] PERUTKOVÁ, Jana – SPÁČILOVÁ, Jana. Italská opera na Moravě – fenomén stále aktuální. Opus musicum, 2005, roč. 37, č. 5, s. 50–53.
[27] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer, 2015.
[28] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
[29] PERUTKOVÁ, Jana. Výsledky projektu "Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století" se zvláštním zřetelem k nově identifikované sbírce partitur hraběte Johanna Adama Questenberga (1678–1752). Miscellanea z výročních konferencí ČSHV. Praha: EÚ AV ČR, 2008, s. 126–134.
[30] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola e Locatelli, 1990–1994.
[31] SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí. In PETRŮ, Eduard, ed. O divadle na Moravě. AUPO, Facultas philosophica, Supplementum 21. Praha: SPN, 1974, s. 55–77.
[32] SCHIERSE, Bruno Bernhard. Das Breslauer Zeitungswesen vor 1742. Breslau: J. U. Kern, 1902.
[33] SPÁČILOVÁ, Jana. Catalogue of the Italian Opera Libretti in Central Europe in the 1st Half of the 18th Century, I: Moravia. Clavis monumentorum musicorum regni Bohemiae, series S, VIII. Praha: KLP, v tisku.
[34] Verzeichnis aller welschen Opern, welche von 1725 bis 1734 auf dem breslauischen Schauplatz vorgestellet worden sind. In MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte, Hamburg, 1740, s. 374–378.
[35] VEVERKOVÁ, Zuzana. Antonio Bioni – životní osudy a tvorba neznámého skladatele. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 38–47.
[36] VOLEK, Tomislav. Italská opera a další druhy zpívaného divadla. In ČERNÝ, František, ed. Divadlo v Kotcích. Nejstarší pražské městské divadlo 1739–1783, Praha: Panorama, 1992, s. 43–56.
[37] WĘGRZYN-KLISOWSKA, Walentyna. Barokowy teatr operowy we Wrocławiu 1725–1734. Wrocław: PSPŚ, 2006.