Název: Versuch über Fukač
Variantní název:
- Attempt over Fukač
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2017, roč. 52, č. 2, s. 11-19
Rozsah
11-19
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2017-2-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137644
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The text is dedicated to the leading personality of the Brno School of Musicology, Jiří Fukač (1936–2002). The aim is to capture this musicological personality in its complexity, especially through the important contexts and the musicological work. The study notes Fukač's basics in the field of musicology, as well as all the important areas in which Fukač intervened during his life, and tries to evaluate his signifikance.
Reference
[1] FUKAČ, Jiří – TESAŘ, Stanislav – VEREŠ, Jozef. Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
[2] FUKAČ, Jiří et al. Základy hudební sémiotiky. Sv. 1–3. Brno: Masarykova univerzita, 1992.
[3] FUKAČ, Jiří. Agnes Tyrrellová – zapomenutý zjev moravské romantiky. Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 9–10, s. 269–278.
[4] FUKAČ, Jiří. Mannheimská otázka po sedmdesáti letech. Opus musicum, roč. 4, 1972, č. 8–9, s. 232–238, č. 10, s. 289–297.
[5] FUKAČ, Jiří. Mýtus a skutečnost hudby: traktát o dobrodružství a oklikách poznání. Praha: Panton, 1989.
[6] FUKAČ, Jiří. O studiu hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
[7] FUKAČ, Jiří. Od kýče k axiologii. Opus musicum, roč. 1, 1969, č. 5–6, s. 129–135.
[8] FUKAČ, Jiří. Pojmosloví hudební komunikace. Brno: Masarykova univerzita, 1991.
[9] FUKAČ, Jiří. Zur Frage der neuromantischen Stilmerkmale in der Musikentwicklung Mährens. In SPFFBU, řada H, hudebněvědná, 1970, roč. 19, H 5, s. 63–90.
[10] HELFERT, Vladimír. Základy hudební výchovy na nehudebních školách: (otázka hudebnosti – nutnost školské hudební výchovy). Praha: Státní nakladatelství, 1930.
[11] JIRÁNEK, Jaroslav. Tajemství hudebního významu. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1979.
[12] KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění. Praha: Paseka, 2012.
[13] MATZNER, Antonín – POLEDŇÁK, Ivan – WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část 1–4. Praha: Supraphon, 1980–1990.
[14] PEROUTKA, Ferdinand. Ano a ne. Praha: Fr. Borový, 1932.
[15] PIŇOS, Alois. Tónové skupiny. Praha: Supraphon, 1971.
[16] POLEDŇÁK, Ivan – FUKAČ, Jiří. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Vydavatelství UP, 1995.
[17] POLEDŇÁK, Ivan. K metodologické problematice díla Vladimíra Helferta. Opus musicum, roč. 7, 1975, č. 10, s. 290–292.
[18] RACEK, Jan. Stručný úvod do studia hudební vědy. Praha: Unie českých hudebníků z povolání, 1940.
[19] ŠTĚDROŇ, Miloš. Jan Racek: muzikologická osobnost mezi epochami (marginálie). In Musicologia Brunensis. Ad honorem Jan Racek, Bohumír Štědroň et Zdeněk Blažek 1905–2005. Ed. Petr Macek a Rudolf Pečman. Brno-Praha: MU–KLP, 2005, s. 67–71.
[20] VETTERL, Karel. Bohumír Rieger a jeho doba. Časopis Matice moravské, 53, 1929, s. 45–86, (435–500).
[21] VYSLOUŽIL, Jiří – FUKAČ, Jiří. Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
[22] ZAPLETAL, Miloš. Martyrdom and Moral Perfection: Zdeněk Nejedlý's Conception of the Great Czech Composer. In Vladimír Zvara – Marcus Zagorski. Musicologica Istropolitana 12: Wege der Musikwissenschaft in Mitteleuropa. Bratislava: Univerzita Komenského, 2016, s. 69–90.
[2] FUKAČ, Jiří et al. Základy hudební sémiotiky. Sv. 1–3. Brno: Masarykova univerzita, 1992.
[3] FUKAČ, Jiří. Agnes Tyrrellová – zapomenutý zjev moravské romantiky. Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 9–10, s. 269–278.
[4] FUKAČ, Jiří. Mannheimská otázka po sedmdesáti letech. Opus musicum, roč. 4, 1972, č. 8–9, s. 232–238, č. 10, s. 289–297.
[5] FUKAČ, Jiří. Mýtus a skutečnost hudby: traktát o dobrodružství a oklikách poznání. Praha: Panton, 1989.
[6] FUKAČ, Jiří. O studiu hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
[7] FUKAČ, Jiří. Od kýče k axiologii. Opus musicum, roč. 1, 1969, č. 5–6, s. 129–135.
[8] FUKAČ, Jiří. Pojmosloví hudební komunikace. Brno: Masarykova univerzita, 1991.
[9] FUKAČ, Jiří. Zur Frage der neuromantischen Stilmerkmale in der Musikentwicklung Mährens. In SPFFBU, řada H, hudebněvědná, 1970, roč. 19, H 5, s. 63–90.
[10] HELFERT, Vladimír. Základy hudební výchovy na nehudebních školách: (otázka hudebnosti – nutnost školské hudební výchovy). Praha: Státní nakladatelství, 1930.
[11] JIRÁNEK, Jaroslav. Tajemství hudebního významu. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1979.
[12] KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění. Praha: Paseka, 2012.
[13] MATZNER, Antonín – POLEDŇÁK, Ivan – WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část 1–4. Praha: Supraphon, 1980–1990.
[14] PEROUTKA, Ferdinand. Ano a ne. Praha: Fr. Borový, 1932.
[15] PIŇOS, Alois. Tónové skupiny. Praha: Supraphon, 1971.
[16] POLEDŇÁK, Ivan – FUKAČ, Jiří. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Vydavatelství UP, 1995.
[17] POLEDŇÁK, Ivan. K metodologické problematice díla Vladimíra Helferta. Opus musicum, roč. 7, 1975, č. 10, s. 290–292.
[18] RACEK, Jan. Stručný úvod do studia hudební vědy. Praha: Unie českých hudebníků z povolání, 1940.
[19] ŠTĚDROŇ, Miloš. Jan Racek: muzikologická osobnost mezi epochami (marginálie). In Musicologia Brunensis. Ad honorem Jan Racek, Bohumír Štědroň et Zdeněk Blažek 1905–2005. Ed. Petr Macek a Rudolf Pečman. Brno-Praha: MU–KLP, 2005, s. 67–71.
[20] VETTERL, Karel. Bohumír Rieger a jeho doba. Časopis Matice moravské, 53, 1929, s. 45–86, (435–500).
[21] VYSLOUŽIL, Jiří – FUKAČ, Jiří. Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
[22] ZAPLETAL, Miloš. Martyrdom and Moral Perfection: Zdeněk Nejedlý's Conception of the Great Czech Composer. In Vladimír Zvara – Marcus Zagorski. Musicologica Istropolitana 12: Wege der Musikwissenschaft in Mitteleuropa. Bratislava: Univerzita Komenského, 2016, s. 69–90.