Název: Fukačovy výzkumy v oblasti staré hudby jako inspirace pro dnešek
Variantní název:
- Jiří Fukač's ancient music research as an inspiration for today
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2017, roč. 52, č. 2, s. 27-41
Rozsah
27-41
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2017-2-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137646
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The main goal of this study is to point out the importance of Ancient Music research by Jiří Fukač, the former musicologist at Masaryk University in Brno. The so called Ancient Music was Fukač's main research topic. Beside other things, his lifelong interest was proven by establishment of a new subject "Theory and Practice of Ancient Music" to study at the Department of Musicology, Faculty of Arts, Masaryk University in 1991. Fukač's two volumes diploma theses Křižovnický hudební inventář I-II (The Knights of the Cross with the Red Star Inventory I-II) from 1959 was appreciated as a remarkable and inspiring artistic work soon after it had been defended. Later, the particular findings from The Knights of the Cross with the Red Star Music Inventory were subjects of Fukač's many other texts. Methodological research of music processes within Czech Lands in the Baroque period and some related questions were other areas of Jiří Fukač's exploration. In his papers dedicated to research of Moravia in modern history, Fukač appealed for complex perception of Moravia as a geographical, demographical, ethnic, political-historical and cultural-historical phenomenon. He repeatedly turned his interest to the music performed in Mannheim in the 2nd half of the 18th century; just as to court music ensembles and migration lines problems. In 1996 his great extensive essay Tschechische Musikinventare: Zur Frage der komplexen Bearbeitung historischer Musikverzeichnisse was published. The topic of this paper is a methodology of research in the Music inventories. The outcome of Fukač's research in years 1961–1965 was an imposing experiment to document all preserved historical Music inventories in Czech lands. This attempt set the ground as well as methodological inspiration for ongoing project Hudební inventáře raného novověku v českých zemích (Music inventories of modern history within Czech lands) at Department of Musicology, Faculty of Arts, Masaryk University.
Note
Studie vznikla v rámci projektu Grantové agentury České republiky Hudební inventáře raného novověku v českých zemích (GA16-17615S).
Reference
[1] BERDYCHOVÁ (= Žůrková), Tereza. Unum Instrumentum antiquum cujus nomen ignoratur: Dochované hudební nástroje z klášterů v Oseku a Strahově na základě dobových inventářů. Opus musicum, 2014, roč. 46, č. 1, s. 57−73.
[2] ČÍHAL, Petr. Moravské hudební inventáře 1725–1781. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Jana Perutková, Brno 2008.
[3] DLABAČ, Bohumír. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag 1815.
[4] EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Mannheimer Stil: Technik und Gehalt. In Colloquium Musica bohemica et europaea Brno 1970. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1972, s. 219–233.
[5] FRANKOVÁ, Jana. Život a dílo Josefa Kohouta (1734–1777) jako příklad migrace hudebníků v osvícenské Evropě. Dizertační práce, školitelka: Jana Perutková, MU Brno 2015.
[6] FRANKOVÁ, Jana. Mýtus české hudební emigrace z pohledu Dlabačova slovníku. Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 1, s. 73–85. | DOI 10.5817/MB2015-1-7
[7] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář I-II. Diplomová práce. Brno 1958.
[8] FUKAČ, Jiří. Hudba na Hradišti. Příspěvek k problematice hudebního baroka. Podyjí 1958, únor 1958, s. 27–32, 45–47, 57–59, 74–76, 90–92, 100–102, 125–128.
[9] FUKAČ, Jiří. K dějinám hudebního dramatu ve Znojmě. Vlastivědný věstník moravský, 1960, roč. 15, s. 255–260.
[10] FUKAČ, Jiří. Archaische Tendenzen in der Prager Barockmusik um das Jahr 1700. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F9, 1965, roč. 14, s. 93–105.
[11] FUKAČ, Jiří. Generálbasová cvičení z druhé poloviny 17. století. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F6, 1962, roč. 11, s. 21–30.
[12] FUKAČ, Jiří. Zur Entwicklung der Generalbasskenntnis im Gebiete von Mähren. In Musica antiqua. Colloquium Brno 1968. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1968, s. 116–122.
[13] FUKAČ, Jiří. Die Oratorienaufführungen bei den Prager Kreuzherren mit dem roten Stern als Typ lokaler Musikfeste. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná, H29, 1994, roč. 43, s. 69–89.
[14] FUKAČ, Jiří. Pöltenberg, Wien und die Musikkultur der Prager Kreuzherren. In Elisabeth Th. Hilscher (ed.). Österreichische Musik – Musik in Österreich. Beiträge zur Musikgeschichte Mitteleuropas. Theophil Antonicek zum 60. Geburtstag. Tutzing 1998, s. 171–177.
[15] FUKAČ, Jiří. Der tschechische Musikbarock und methodologische Probleme seines Studiums. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná, H3, 1968, roč. 17, s. 7–20.
[16] FUKAČ, Jiří. Barock. Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, I. Band, München 2000, s. 137–143.
[17] FUKAČ, Jiří. Mähren in der Musikgeschichte als Problem. Österreichische Musikzeitschrift, 1987, roč. 42, č. 4, s. 159–166.
[18] FUKAČ, Jiří. Die städtische und ländliche Dimension der Musikkultur Mährens (und zum Teil Österreichisch-Schlesiens). In Colloquium Stadt und Region als Schauplätze des Musikgeschehens, Brno 1993. Petr Macek (ed.). Brno 1998, s. 9–14.
[19] FUKAČ, Jiří. Schlesische Impulse in der Musikgeschichte der böhmischen Länder. In Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf: Berichte der musikwissenschaftlichen Konferenzen in Pszczyna, Pless und Opava, Troppau 1993. Sinzig 2001, s. 207–219.
[20] FUKAČ, Jiří. Die "Barock-Länder" Böhmen und Mähren und ihre allzu frühe Entdeckung. In Probleme der Migration von Musik und Musikern in Europa im Zeitalter des Barock: 15. Arolser Barock-Festspiele 2000: Tagungsbericht in Zusammenarbeit mit dem Institut für deutsche Musikkultur im östlichen Europa, Bonn. Friedhelm Brusniak – Klaus-Peter Koch (eds.). Sinzing 2002, s. 99–106.
[21] FUKAČ, Jiří. Die Musiklexikographische Methode B. J. Dlabačs und ihre kunstgeschichtlichen Hintergründe. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, řada hudebněvědná, H6, 1971, roč. 20, s. 63–86.
[22] FUKAČ, Jiří. Hudební analýza, její problémy a "stará hudba". Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu, 1987, roč. 3, s. 11–19.
[23] FUKAČ, Jiří. Helfert analytik. In Vladimír Helfert v českém a evropském kontextu. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1987, s. 20–23.
[24] FUKAČ, Jiří. Die Schloßkulturen als musikwissenschaftliches Thema. In Studie Muzea Kroměřížska 91, Kroměříž–Brno 1992, s. 4–10.
[25] FUKAČ, Jiří. Adelskapellen. Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, Bd. 1, München 2000, s. 69–80.
[26] FUKAČ, Jiří. Biographische und quellenkundliche Gegebenheiten in der Musikgeschichte der böhmischen Länder in Beziehung zur Mannheimer Schule (Stand der Forschung). In Colloquium Musica bohemica et europaea Brno 1970. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1972, s. 219–233.
[27] FUKAČ, Jiří. Mannheimská otázka po sedmdesáti letech. Opus musicum, 1972, roč. 4, č. 8–9, s. 232–238; č. 10, s. 289–297.
[28] FUKAČ, Jiří. Böhmische Länder und Mannheim im Netzwerk von "Musiktrassen". Untersuchungen zu Musikbeziehungen zwischen Mannheim, Böhmen und Mähren im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Mainz–London–Madrid–New York–Paris–Tokyo 1993, s. 22–34.
[29] FUKAČ, Jiří. K významu a historické úloze naší hudební emigrace 18. století v Rusku. In Svazky, vztahy, paralely. Ruská a česká hudba. Jiří Vysloužil (ed.). Brno 1973, s. 11–20.
[30] FUKAČ, Jiří. Zur Problematik der Migrationstrassen: Möglichkeiten der tschechischen Musikforschung. Musicologica Olomucensia IV, Acta Unviersitas Palackiane Olomucensis, Olomouc 1998, s. 47–49.
[31] FUKAČ, Jiří. Cenný dokument moravského hudebního baroka. Slovenská hudba, 1958, roč. 2, č. 4, s. 156–157.
[32] FUKAČ, Jiří. Tschechische Musikinventare: Zur Frage der komplexen Bearbeitung historischer Musikverzeichnisse. Tschechische Musikwissenschaft. Geschichtliches. Praha 1966, s. 1–64.
[33] FUKAČ, Jiří. Katalog. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 428–432.
[34] FUKAČ, Jiří. České hudební inventáře. Pokus o komplexní zpracování hudebních seznamů se zvláštním zřetelem ke stylovému profilu historických hudebních sbírek české a moravské provenience, uloženo v ODH MZM, (Cz-Bm), sign. G 8991.
[35] HELFERT, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, I. část (Základy), Brno 1929.
[36] HELFERT, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, II. části 1. díl (Gota 1750–1774). Brno 1934§.
[37] HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha 1916.
[38] HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča 1696–1745. Praha 1924.
[39] HOCHRADNER, Thomas. Von zaghaftem Nachhall: zur Rezeptionsgeschichte der Oratorien von Johann Joseph Fux. Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 121–135. | DOI 10.5817/MB2014-1-8
[40] HORYNA, Martin. Inventář z roku 1608 jako svědectví o hudebním životě zlatokorunského kláštera. In Zlatá Koruna – dějiny, památky, lidé. České Budějovice: 2007, s. 389–399.
[41] KAPSA, Václav. Die Musik in der St. Nikolauskirche auf der Prager Kleinseite in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 189–209. | DOI 10.5817/MB2014-1-12
[42] KAPSA, Václav. Šlechtické kapely v českých zemích doby baroka: staré a nové otázky jejich zkoumání. Clavibus unitis, 2014, roč. 3, s. 177–182.
[43] KALINAYOVÁ, Jana (ed.). Hudobné inventáre a repertoár viachlasnej hudby na Slovensku v 16.–17. storočí. Bratislava 1994.
[44] KRAMÁŘOVÁ, Helena. Chrámové inventáře hudebnin z přelomu 18. a 19. století. Hrabyňské inventáře. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Vladimír Maňas, Brno 2013.
[45] KRAMÁŘOVÁ, Helena. Hrabiner Inventare und das Kirchenmusikleben am Ende des 18. und am Anfang des 19. Jahrhunderts in Hrabin. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 53–68.
[46] KREJČÍ, Miroslav. Inventář hudebnin kostela sv. Jakuba v Brně z r. 1763 se zvláštním zřetelem k Peregrinu Gravanovi. Diplomová práce, Brno 1967.
[47] KROUPA, Jiří K. – SPÁČILOVÁ, Jana (eds.). †Jiří Fukač. Dochované inventáře chotkovské hudební sbírky na zámku Kačina. Chotkové a Kutnohorsko. Antiqua Cuthna 5–11, 2009–2015, s. 42–64.
[48] MAŇAS, Vladimír. K problematice hudebních inventářů: několik doplňujících poznámek k heslu Katalog Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 81–94. | DOI 10.5817/MB2016-2-7
[49] MAŇAS, Vladimír. Hudba v Moravské Ostravě do roku 1800. Magisterská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Miloš Štedroň, Brno 2003.
[50] MAŇAS, Vladimír. Inventář hudebnin farního kostela v Novém Jičíně z roku 1630. Musicologica Brunensia, 2012, roč. 47, č. 2, s. 73–77.
[51] MAŇAS, Vladimír. Prostějovský inventář hudebnin z roku 1608. Opus musicum, 2014, roč. 48, č. 6, s. 6–29.
[52] MAŇAS, Vladimír. Dobový soupis motet Nicolause Zangia z roku 1608 a jeho souvislosti. Opus musicum, 2016, roč. 48, č. 2, s. 6–19.
[53] MIKANOVÁ, Eva. Staroboleslavské hudební inventáře z 18. a začátku 19. století. In Příspěvky k dějinám české hudby I, Praha 1971, s. 7–66.
[54] OTTENBERG, Hans-Günter. Dresden Instrumentalwerke böhmischer Komponisten in der Dresdner Hofmusik des 18. Jahrhunderts – Repertoireschwerpunkte, Stilistik, Überlieferungswege, Aufführungspraxis. In Musiker-Migration und Musik-Transfer zwischen Böhmen und Sachsen im 18. Jahrhundert. Bericht über das Internationale Symposium vom 7. bis 9. November 2008. Hans-Günter Ottenberg – Reiner Zimmermann (eds.). Dresden 2012, s. 83–102.
[55] PAVLICA, Lukáš. Hudební provoz chrámu sv. Petra a Pavla v Brně v 18. a raném 19. století. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Vladimír Maňas, Brno 2016.
[56] PERUTKOVÁ, Jana – MAŇAS, Vladimír. Pašijové oratorium ve Znojmě roku 1734 – příspěvek k poznání hudebního života na Moravě. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 6–13.
[57] PILKOVÁ, Zdeňka. Zur Frage der Musiker aus böhmischen Ländern, die im Ausland wirkten, 1740–1810. In Telemanniana e talia musicologica: Festschrift für Günter Fleischhauer zum 65. Geburtstag. Dieter Gutknecht – Günter Fleischhauer – Hartmut Krones – Frieder Zschoch (eds.). Ziethen 1995, s. 215–220.
[58] RACEK, Jan. Inventář hudebnin tovačovského zámku z konce 17 století. Musikologie, 1938, roč. 1, s. 45–68.
[59] RACEK, Jan. Hudební inventáře a jejich význam pro hudebněhistorické bádání. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1962, roč. 47, s. 135–162.
[60] SEHNAL, Jiří. Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft, 1965, roč. 7, s. 139–148.
[61] SEHNAL, Jiří. Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Maximilian Hamilton (1761–1776). Die Musikforschung, 1971, roč. 24, s. 411–417.
[62] SEHNAL, Jiří. Das Musikinventar des Olmützer Bischofs Leopold Egk aus dem Jahre 1760 als Quelle vorklassischer Instrumentalmusik. Archiv für Musikwissenschaft, 1972, roč. 29, č. 4, s. 285–317.
[63] SEHNAL, Jiří. Nové příspěvky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1975, roč. 60, s. 165–170.
[64] SEHNAL, Jiří. Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války. Hudební věda, 2015, roč. 52, č. 1, s. 5–28.
[65] SLOUKA, Petr. "Jaroměřické" monografie Vladimíra Helferta jako vzor pro výzkum opery ve střední Evropě v první polovině 18. století. Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 1, s. 87–100. | DOI 10.5817/MB2015-1-8
[66] STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Jana Perutková, Brno 2014.
[67] STRAKOVÁ, Theodora. Kvasický inventář z r. 1757. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1953, roč. 38, s. 105–149.
[68] STRAKOVÁ, Theodora. Rajhradský hudební inventář z roku 1725. Časopis Moravského muzea, 1973, roč. 58, s. 217–246.
[69] VESELÁ, Irena. Gratulační opera La concordia de' pianetti a její provedení ve Znojmě roku 1723. Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2001. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na katedře Hudební vědy. Vedoucí práce Jiří Fukač.
[70] VOLEK, Tomislav. Mozart, die italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen. Mit der Don-Juan-Studie von Vladimír Helfert (eds. Milada Jonášová a Matthias Pernerstorfer), Wien: Hollitzer Verlag, 2016.
[71] ŽŮREK, Pavel. K větší slávě Boží i pro potěchu Múz. Podoby klášterní hudební kultury v českých zemích 17. a 18. století na příkladu benediktinů. Dizertační práce, školitel: Miloš Štědroň, Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2017.
[72] ŽŮRKOVÁ, Tereza. Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Dizertační práce, školitel: Vladimír Maňas, Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2015.
[2] ČÍHAL, Petr. Moravské hudební inventáře 1725–1781. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Jana Perutková, Brno 2008.
[3] DLABAČ, Bohumír. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag 1815.
[4] EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Mannheimer Stil: Technik und Gehalt. In Colloquium Musica bohemica et europaea Brno 1970. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1972, s. 219–233.
[5] FRANKOVÁ, Jana. Život a dílo Josefa Kohouta (1734–1777) jako příklad migrace hudebníků v osvícenské Evropě. Dizertační práce, školitelka: Jana Perutková, MU Brno 2015.
[6] FRANKOVÁ, Jana. Mýtus české hudební emigrace z pohledu Dlabačova slovníku. Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 1, s. 73–85. | DOI 10.5817/MB2015-1-7
[7] FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář I-II. Diplomová práce. Brno 1958.
[8] FUKAČ, Jiří. Hudba na Hradišti. Příspěvek k problematice hudebního baroka. Podyjí 1958, únor 1958, s. 27–32, 45–47, 57–59, 74–76, 90–92, 100–102, 125–128.
[9] FUKAČ, Jiří. K dějinám hudebního dramatu ve Znojmě. Vlastivědný věstník moravský, 1960, roč. 15, s. 255–260.
[10] FUKAČ, Jiří. Archaische Tendenzen in der Prager Barockmusik um das Jahr 1700. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F9, 1965, roč. 14, s. 93–105.
[11] FUKAČ, Jiří. Generálbasová cvičení z druhé poloviny 17. století. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F6, 1962, roč. 11, s. 21–30.
[12] FUKAČ, Jiří. Zur Entwicklung der Generalbasskenntnis im Gebiete von Mähren. In Musica antiqua. Colloquium Brno 1968. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1968, s. 116–122.
[13] FUKAČ, Jiří. Die Oratorienaufführungen bei den Prager Kreuzherren mit dem roten Stern als Typ lokaler Musikfeste. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná, H29, 1994, roč. 43, s. 69–89.
[14] FUKAČ, Jiří. Pöltenberg, Wien und die Musikkultur der Prager Kreuzherren. In Elisabeth Th. Hilscher (ed.). Österreichische Musik – Musik in Österreich. Beiträge zur Musikgeschichte Mitteleuropas. Theophil Antonicek zum 60. Geburtstag. Tutzing 1998, s. 171–177.
[15] FUKAČ, Jiří. Der tschechische Musikbarock und methodologische Probleme seines Studiums. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná, H3, 1968, roč. 17, s. 7–20.
[16] FUKAČ, Jiří. Barock. Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, I. Band, München 2000, s. 137–143.
[17] FUKAČ, Jiří. Mähren in der Musikgeschichte als Problem. Österreichische Musikzeitschrift, 1987, roč. 42, č. 4, s. 159–166.
[18] FUKAČ, Jiří. Die städtische und ländliche Dimension der Musikkultur Mährens (und zum Teil Österreichisch-Schlesiens). In Colloquium Stadt und Region als Schauplätze des Musikgeschehens, Brno 1993. Petr Macek (ed.). Brno 1998, s. 9–14.
[19] FUKAČ, Jiří. Schlesische Impulse in der Musikgeschichte der böhmischen Länder. In Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf: Berichte der musikwissenschaftlichen Konferenzen in Pszczyna, Pless und Opava, Troppau 1993. Sinzig 2001, s. 207–219.
[20] FUKAČ, Jiří. Die "Barock-Länder" Böhmen und Mähren und ihre allzu frühe Entdeckung. In Probleme der Migration von Musik und Musikern in Europa im Zeitalter des Barock: 15. Arolser Barock-Festspiele 2000: Tagungsbericht in Zusammenarbeit mit dem Institut für deutsche Musikkultur im östlichen Europa, Bonn. Friedhelm Brusniak – Klaus-Peter Koch (eds.). Sinzing 2002, s. 99–106.
[21] FUKAČ, Jiří. Die Musiklexikographische Methode B. J. Dlabačs und ihre kunstgeschichtlichen Hintergründe. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, řada hudebněvědná, H6, 1971, roč. 20, s. 63–86.
[22] FUKAČ, Jiří. Hudební analýza, její problémy a "stará hudba". Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu, 1987, roč. 3, s. 11–19.
[23] FUKAČ, Jiří. Helfert analytik. In Vladimír Helfert v českém a evropském kontextu. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1987, s. 20–23.
[24] FUKAČ, Jiří. Die Schloßkulturen als musikwissenschaftliches Thema. In Studie Muzea Kroměřížska 91, Kroměříž–Brno 1992, s. 4–10.
[25] FUKAČ, Jiří. Adelskapellen. Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, Bd. 1, München 2000, s. 69–80.
[26] FUKAČ, Jiří. Biographische und quellenkundliche Gegebenheiten in der Musikgeschichte der böhmischen Länder in Beziehung zur Mannheimer Schule (Stand der Forschung). In Colloquium Musica bohemica et europaea Brno 1970. Rudolf Pečman (ed.). Brno 1972, s. 219–233.
[27] FUKAČ, Jiří. Mannheimská otázka po sedmdesáti letech. Opus musicum, 1972, roč. 4, č. 8–9, s. 232–238; č. 10, s. 289–297.
[28] FUKAČ, Jiří. Böhmische Länder und Mannheim im Netzwerk von "Musiktrassen". Untersuchungen zu Musikbeziehungen zwischen Mannheim, Böhmen und Mähren im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Mainz–London–Madrid–New York–Paris–Tokyo 1993, s. 22–34.
[29] FUKAČ, Jiří. K významu a historické úloze naší hudební emigrace 18. století v Rusku. In Svazky, vztahy, paralely. Ruská a česká hudba. Jiří Vysloužil (ed.). Brno 1973, s. 11–20.
[30] FUKAČ, Jiří. Zur Problematik der Migrationstrassen: Möglichkeiten der tschechischen Musikforschung. Musicologica Olomucensia IV, Acta Unviersitas Palackiane Olomucensis, Olomouc 1998, s. 47–49.
[31] FUKAČ, Jiří. Cenný dokument moravského hudebního baroka. Slovenská hudba, 1958, roč. 2, č. 4, s. 156–157.
[32] FUKAČ, Jiří. Tschechische Musikinventare: Zur Frage der komplexen Bearbeitung historischer Musikverzeichnisse. Tschechische Musikwissenschaft. Geschichtliches. Praha 1966, s. 1–64.
[33] FUKAČ, Jiří. Katalog. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 428–432.
[34] FUKAČ, Jiří. České hudební inventáře. Pokus o komplexní zpracování hudebních seznamů se zvláštním zřetelem ke stylovému profilu historických hudebních sbírek české a moravské provenience, uloženo v ODH MZM, (Cz-Bm), sign. G 8991.
[35] HELFERT, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, I. část (Základy), Brno 1929.
[36] HELFERT, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, II. části 1. díl (Gota 1750–1774). Brno 1934§.
[37] HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha 1916.
[38] HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča 1696–1745. Praha 1924.
[39] HOCHRADNER, Thomas. Von zaghaftem Nachhall: zur Rezeptionsgeschichte der Oratorien von Johann Joseph Fux. Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 121–135. | DOI 10.5817/MB2014-1-8
[40] HORYNA, Martin. Inventář z roku 1608 jako svědectví o hudebním životě zlatokorunského kláštera. In Zlatá Koruna – dějiny, památky, lidé. České Budějovice: 2007, s. 389–399.
[41] KAPSA, Václav. Die Musik in der St. Nikolauskirche auf der Prager Kleinseite in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 189–209. | DOI 10.5817/MB2014-1-12
[42] KAPSA, Václav. Šlechtické kapely v českých zemích doby baroka: staré a nové otázky jejich zkoumání. Clavibus unitis, 2014, roč. 3, s. 177–182.
[43] KALINAYOVÁ, Jana (ed.). Hudobné inventáre a repertoár viachlasnej hudby na Slovensku v 16.–17. storočí. Bratislava 1994.
[44] KRAMÁŘOVÁ, Helena. Chrámové inventáře hudebnin z přelomu 18. a 19. století. Hrabyňské inventáře. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Vladimír Maňas, Brno 2013.
[45] KRAMÁŘOVÁ, Helena. Hrabiner Inventare und das Kirchenmusikleben am Ende des 18. und am Anfang des 19. Jahrhunderts in Hrabin. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 53–68.
[46] KREJČÍ, Miroslav. Inventář hudebnin kostela sv. Jakuba v Brně z r. 1763 se zvláštním zřetelem k Peregrinu Gravanovi. Diplomová práce, Brno 1967.
[47] KROUPA, Jiří K. – SPÁČILOVÁ, Jana (eds.). †Jiří Fukač. Dochované inventáře chotkovské hudební sbírky na zámku Kačina. Chotkové a Kutnohorsko. Antiqua Cuthna 5–11, 2009–2015, s. 42–64.
[48] MAŇAS, Vladimír. K problematice hudebních inventářů: několik doplňujících poznámek k heslu Katalog Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 81–94. | DOI 10.5817/MB2016-2-7
[49] MAŇAS, Vladimír. Hudba v Moravské Ostravě do roku 1800. Magisterská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Miloš Štedroň, Brno 2003.
[50] MAŇAS, Vladimír. Inventář hudebnin farního kostela v Novém Jičíně z roku 1630. Musicologica Brunensia, 2012, roč. 47, č. 2, s. 73–77.
[51] MAŇAS, Vladimír. Prostějovský inventář hudebnin z roku 1608. Opus musicum, 2014, roč. 48, č. 6, s. 6–29.
[52] MAŇAS, Vladimír. Dobový soupis motet Nicolause Zangia z roku 1608 a jeho souvislosti. Opus musicum, 2016, roč. 48, č. 2, s. 6–19.
[53] MIKANOVÁ, Eva. Staroboleslavské hudební inventáře z 18. a začátku 19. století. In Příspěvky k dějinám české hudby I, Praha 1971, s. 7–66.
[54] OTTENBERG, Hans-Günter. Dresden Instrumentalwerke böhmischer Komponisten in der Dresdner Hofmusik des 18. Jahrhunderts – Repertoireschwerpunkte, Stilistik, Überlieferungswege, Aufführungspraxis. In Musiker-Migration und Musik-Transfer zwischen Böhmen und Sachsen im 18. Jahrhundert. Bericht über das Internationale Symposium vom 7. bis 9. November 2008. Hans-Günter Ottenberg – Reiner Zimmermann (eds.). Dresden 2012, s. 83–102.
[55] PAVLICA, Lukáš. Hudební provoz chrámu sv. Petra a Pavla v Brně v 18. a raném 19. století. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Vladimír Maňas, Brno 2016.
[56] PERUTKOVÁ, Jana – MAŇAS, Vladimír. Pašijové oratorium ve Znojmě roku 1734 – příspěvek k poznání hudebního života na Moravě. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 6–13.
[57] PILKOVÁ, Zdeňka. Zur Frage der Musiker aus böhmischen Ländern, die im Ausland wirkten, 1740–1810. In Telemanniana e talia musicologica: Festschrift für Günter Fleischhauer zum 65. Geburtstag. Dieter Gutknecht – Günter Fleischhauer – Hartmut Krones – Frieder Zschoch (eds.). Ziethen 1995, s. 215–220.
[58] RACEK, Jan. Inventář hudebnin tovačovského zámku z konce 17 století. Musikologie, 1938, roč. 1, s. 45–68.
[59] RACEK, Jan. Hudební inventáře a jejich význam pro hudebněhistorické bádání. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1962, roč. 47, s. 135–162.
[60] SEHNAL, Jiří. Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft, 1965, roč. 7, s. 139–148.
[61] SEHNAL, Jiří. Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Maximilian Hamilton (1761–1776). Die Musikforschung, 1971, roč. 24, s. 411–417.
[62] SEHNAL, Jiří. Das Musikinventar des Olmützer Bischofs Leopold Egk aus dem Jahre 1760 als Quelle vorklassischer Instrumentalmusik. Archiv für Musikwissenschaft, 1972, roč. 29, č. 4, s. 285–317.
[63] SEHNAL, Jiří. Nové příspěvky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1975, roč. 60, s. 165–170.
[64] SEHNAL, Jiří. Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války. Hudební věda, 2015, roč. 52, č. 1, s. 5–28.
[65] SLOUKA, Petr. "Jaroměřické" monografie Vladimíra Helferta jako vzor pro výzkum opery ve střední Evropě v první polovině 18. století. Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 1, s. 87–100. | DOI 10.5817/MB2015-1-8
[66] STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, vedoucí práce: Jana Perutková, Brno 2014.
[67] STRAKOVÁ, Theodora. Kvasický inventář z r. 1757. Časopis Moravského musea – Vědy společenské, 1953, roč. 38, s. 105–149.
[68] STRAKOVÁ, Theodora. Rajhradský hudební inventář z roku 1725. Časopis Moravského muzea, 1973, roč. 58, s. 217–246.
[69] VESELÁ, Irena. Gratulační opera La concordia de' pianetti a její provedení ve Znojmě roku 1723. Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2001. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na katedře Hudební vědy. Vedoucí práce Jiří Fukač.
[70] VOLEK, Tomislav. Mozart, die italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen. Mit der Don-Juan-Studie von Vladimír Helfert (eds. Milada Jonášová a Matthias Pernerstorfer), Wien: Hollitzer Verlag, 2016.
[71] ŽŮREK, Pavel. K větší slávě Boží i pro potěchu Múz. Podoby klášterní hudební kultury v českých zemích 17. a 18. století na příkladu benediktinů. Dizertační práce, školitel: Miloš Štědroň, Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2017.
[72] ŽŮRKOVÁ, Tereza. Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Dizertační práce, školitel: Vladimír Maňas, Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2015.