Název: Kaiserstil? Uberlegungen zum Konnex zwischen zeremoniell und höfischer Musikproduktion am Hof Karls VI.
Variantní název:
- Císařský styl? Úvahy nad souvislostmi ceremoniálu a hudební produkce na dvoře císaře Karla VI.
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2012, roč. 47, č. 1, s. [79]-91
Rozsah
[79]-91
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/125871
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Již se samotnými počátky výzkumu hudby vrcholného baroka v habsburských zemích, tedy od dob Guido Adlera, je spjato hledání jednoznačně definovatelného pojmu pro formy dvorského reprezentativního stylu. Dodnes se používá termín "Kaiserstil", odvozený Friedrichem Wilhelmem Riedelem z terminologie dějin umění, přesněji z pojmu "Reichsstil" Hanse Sedlmayera. Zatímco Sedlmayerovo označení je dnes v uměleckohistorickém diskurzu nazíráno velice rozdílně a kriticky, obdobná diskuse v rámci muzikologie je teprve na počátku. Pojmy "Kaiserstil", případně "Imperialstil" musejí být chápány spíše jako konglomerát stylistických parametrů (nikoli jen čistě hudebních), z něhož se pro popis konkrétního díla vybírají příslušné dílčí prvky, definované též dvorským ceremoniálem. Příspěvek je proto pokusem přiblížit se fenoménu dvorského reprezentativního stylu na dvoře Karla VI. v otázce ceremoniálního užití hudby. Kdy a kde byla hudba užita, jak byla oceňovaná v dobových teoretických spisech o dvorském ceremoniálu? Sloužila k potěšení či jí v rámci ceremoniálu příslušel státní význam? Jako primární prameny slouží k těmto úvahám spisy obou nejdůležitější autorů oné doby, Julia Bernharda von Rohra a Johanna Christiana Luniga.