Název: Mohylová pohřebiště z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa : využití GIS a jednoduché statistiky z pohledu prostorových analýz
Variantní název:
- Tumulus cemeteries from the area of Chřiby Hills, Kyjov Hills and Ždánice Forest : using GIS and simple statistics with spatial analyses
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2015, roč. 20, č. 2, s. [95]-108
Rozsah
[95]-108
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134513
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Zkoumání prostorových vztahů archeologických komponent ve snaze zachytit sociálně-geografické souvislosti zaniklých společenstev je neodmyslitelnou součástí archeologie. Příspěvek si klade za cíl analyzovat mohylová pohřebiště z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa. Východiskem práce byla detekce, geodetické zaměření, zdokumentování aktuálního stavu mohylových pohřebišť na sledovaném území a vytvoření nových digitálních plánů. Následovala prostorová analýza mohylníků v prostředí GIS a srovnání s lokalitami, které jsou dnes vedeny jako plochá pohřebiště (ovšem uvažuje se o jejich původním mohylovém charakteru), a dále s plochými pohřebišti, u nichž se původní přítomnost mohylových náspů vylučuje. Další okruh zájmu spočíval ve zhodnocení možností památkové ochrany mohylníků a "predikci" hypotetické sídlištní plochy náležející k mohylníku.
Examining spatial relations between archaeological components in effort to capture the social-geographic context of extinct societies is an indispensable part of archaeology. The paper tries to analyse tumulus cemeteries from the area of Chřiby, Kyjov Hills and Ždánice Forest. The work proceeded from detecting, geodetic survey, documentation of the current state of tumulus cemeteries in the area under investigation, and creation of new digital plans. This all was followed by spatial analysis of barrow fields in GIS environment and comparison with localities, which are classified today as flat burial grounds (but are considered to have originally been barrow fields), and with flat burial grounds, in which the original presence of barrows has been excluded. Another sphere of interest consisted of the assessment of possibilities how to protect barrow fields as historical monuments, and how to "predict" hypothetical settlement area belonging to the tumulus cemetery.
Reference
[1] Červinka, I. L. 1933: Kyjovsko a Ždánsko v pravěku. Kyjov.
[2] Danielisová, A. 2008: Praktické problémy spojené s modelováním pohybu pravěkou kulturní krajinou. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 152–164.
[3] Dresler, P. – Macháček, J. – Milo, P. – Stratjel, F. 2013: LLS jako součást komplexní archeologické prospekce v zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Gojda, M. – John, J.a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň, 111–126.
[4] Chleborád, M. 1936–1937: Nové mohyly na Moravě, Památky archeologické XLI, Skupina pravěká, 1–15.
[5] Chvojka, O. – Krištuf, P. – Rytíř, L. 2009: Mohylová pohřebiště na okrese Písek. I. díl. Cíle, současný stav poznání a metoda sběru dat. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Supplementum 6. České Budějovice – Plzeň.
[6] Jenness, J. 2010: Topographic position index, http://www.jennessent.com/arcview/tpi.htm [1. 4. 2012].
[7] Kuna, M. (ed.) 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha.
[8] Kuna, M. 2008: Analýza polohy pravěkých mohylových pohřebišť pomocí geografických informačních systémů. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 79–29.
[9] Mervart, L. – Lukeš, L. 2005: Algoritmy používané v RTK aplikacích GPS. In: Nevosád, Z. (ed.), Vývoj metod a technologií GPS v geodézii. Sborník referátů VUT. Brno, 64–68.
[10] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[11] Přikryl, F. 1890: Prehistorické nálezy u Kroměříže a Kvasic, Časopis Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci VII, 14–21.
[12] Rapant, P. 2000: Družicové polohové systémy. Ostrava.
[13] Skutil, J. 1941: Výzkum hradištních mohyl ve Strážovicích na Kyjovsku 1940. In: Sborník Velehradský 12. Uherské Hradiště, 6–48.
[14] Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy 1937–1945, Časopis Matice moravské 33, 45–121.
[15] Tencer, T. 2011: Tvorba prediktívneho modelu v oblasti severozápadného Slovenska v kontexte včasného stredoveku. Brno (magisterská diplomová práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/64281/ff_m).
[16] Wankel, J. 1888: Das Museum in Olmüz, Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale XIV, 243–246.
[17] Zelnitius, A. 1933: Boršice u Buchlovic. In: Sborník Velehradský 4. Uherské Hradiště, 32.
[18] Zelnitius, A. 1934: Archeologický výzkum ve Velehradě. In: Sborník Velehradský 5. Uherské Hradiště, 22–24.
[19] Zelnitius, A. 1940: Val a mohyly ve velehradském háji. In: Sborník Velehradský 11. Uherské Hradiště, 11–14.
[2] Danielisová, A. 2008: Praktické problémy spojené s modelováním pohybu pravěkou kulturní krajinou. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 152–164.
[3] Dresler, P. – Macháček, J. – Milo, P. – Stratjel, F. 2013: LLS jako součást komplexní archeologické prospekce v zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Gojda, M. – John, J.a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň, 111–126.
[4] Chleborád, M. 1936–1937: Nové mohyly na Moravě, Památky archeologické XLI, Skupina pravěká, 1–15.
[5] Chvojka, O. – Krištuf, P. – Rytíř, L. 2009: Mohylová pohřebiště na okrese Písek. I. díl. Cíle, současný stav poznání a metoda sběru dat. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Supplementum 6. České Budějovice – Plzeň.
[6] Jenness, J. 2010: Topographic position index, http://www.jennessent.com/arcview/tpi.htm [1. 4. 2012].
[7] Kuna, M. (ed.) 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha.
[8] Kuna, M. 2008: Analýza polohy pravěkých mohylových pohřebišť pomocí geografických informačních systémů. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 79–29.
[9] Mervart, L. – Lukeš, L. 2005: Algoritmy používané v RTK aplikacích GPS. In: Nevosád, Z. (ed.), Vývoj metod a technologií GPS v geodézii. Sborník referátů VUT. Brno, 64–68.
[10] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[11] Přikryl, F. 1890: Prehistorické nálezy u Kroměříže a Kvasic, Časopis Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci VII, 14–21.
[12] Rapant, P. 2000: Družicové polohové systémy. Ostrava.
[13] Skutil, J. 1941: Výzkum hradištních mohyl ve Strážovicích na Kyjovsku 1940. In: Sborník Velehradský 12. Uherské Hradiště, 6–48.
[14] Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy 1937–1945, Časopis Matice moravské 33, 45–121.
[15] Tencer, T. 2011: Tvorba prediktívneho modelu v oblasti severozápadného Slovenska v kontexte včasného stredoveku. Brno (magisterská diplomová práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/64281/ff_m).
[16] Wankel, J. 1888: Das Museum in Olmüz, Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale XIV, 243–246.
[17] Zelnitius, A. 1933: Boršice u Buchlovic. In: Sborník Velehradský 4. Uherské Hradiště, 32.
[18] Zelnitius, A. 1934: Archeologický výzkum ve Velehradě. In: Sborník Velehradský 5. Uherské Hradiště, 22–24.
[19] Zelnitius, A. 1940: Val a mohyly ve velehradském háji. In: Sborník Velehradský 11. Uherské Hradiště, 11–14.