Název: Bronzový predmet so zoomorfnými protómami zo Slovenského krasu
Variantní název:
- A bronze object with zoomorphic protomes from the Slovak Karst
Přispěvatel
Tejbusová, Viera (Translator of Summary)
Marková, A. (jiná role)
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2017, roč. 22, č. 2, s. 5-14
Rozsah
5-14
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2017-2-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137861
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Z územia Slovenského krasu poznáme skupinu nálezov z neskorej doby bronzovej a doby halštatskej s paralelami vo vzdialených kultúrnych prostrediach. Článok sa zaoberá vyhodnotením ojedinelého nálezu predmetu so zvieracími protómami z hradiska Havrania skala v obci Bôrka, okr. Rožňava, ktoré bolo súčasťou sídliskovej aglomerácie kyjatickej kultúry v blízkosti cesty Zádielskou tiesňavou v Slovenskom krase. Predmet tvarom pripomína "slnečnú bárku". Rovnako neobvyklá je aplikácia odlišných motívov - býčej hlavy a vtáka. V kontexte s bronzovými nálezmi cudzej proveniencie zo Zádielu a z jaskyne Kamenná tvár v Háji je nález z Bôrky datovaný do staršej doby halštatskej.
From the territory of the Slovak karst we know the group of bronze finds from the Late Bronze and Hallstatt Period with parallels in distant cultural environments. The article focuses on evaluation of the unique find of an object with zoomorphic protomes from the Vrania skala hillfort in Bôrka, Rožňava District, which was part of a settlement agglomeration of the Kyjatice Culture near Zádielská tiesňava gorge in the Slovak Karst. The shape of the object imitates a "sun boat". Application of different symbols – a bull's head and a bird – also is unusual. In the context of a group of foreign bronze finds from Zádiel and from the Kamenná tvár Cave in Háj, the find from Bôrka is dated to the Early Hallstatt period.
Note
Príspevok je súčasťou riešenia Grantového projektu VEGA 2/0030/15 a 2/0032/15.
The paper was elaborated as a part of the grant project VEGA 2/0030/15 and 2/0032/15.
Reference
[1] Bárta, J. 1975: Speleoarcheologický výskum Kostrovej jaskyne pri Zádielskych Dvorníkoch. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1974. Nitra, 17–19.
[2] Bazovský, I. – Čambal, R. 2012: Od keltských osád k oppidu. In: Šedivý, J. – Štefanovičová, T. (zost.): Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr. Bratislava, 162–163.
[3] Furmánek V. 1984: Hradiská pilinskej a kyjatickej kultúry na Slovensku. Archeologické Rozhledy XXXV, 24–32.
[4] Kaminská, Ľ. 1993: Príspevok k osídleniu jaskýň v Slovenskom krase. Východoslovenský pravek 4, 13–25.
[5] Kemenczei, T. 1988: Zu den Beziehungen zwischen dem ungarischen Donau-Theissraum und dem NW-Balkan in der Früheisenzeit. Folia Archaeologica XXXIX, 93–113.
[6] Kemenczei, T. 2009: Studien zu den Denkmälern scythisch Geprägter Alföld Gruppe. Budapest.
[7] Kmeťová, P. 2014: Deponovanie koní na pohrebiskách z doby halštatskej v priestore Panónskej panvy. Dissertationes Archaeologicae Bratislavenses 2, Bratislava.
[8] Kmeťová, P. – Stegmann-Rajtar, S. 2015: Symbolické uloženie lebky koňa v hroboch v závere doby popolnicových polí a v počiatkoch doby halštatskej. In: Ožďány, O. (ed.): Popolnicové polia a doba halštatská. Nitra, 73–92.
[9] Kossack, G. 1954: Studien zum Symbolgut der Urnenfelder– und Hallstattzeit Mitteleuropa. Röm.-Germ. Forschungen 20. Berlin.
[10] Krieger und Salzherren. 1970: Hallstattkultur im Ostalpenraum. Austellungskatalog. Mainz.
[11] Krstić, V. 2004: Die Fürstengräber der Älteren Eisenzeit im Zentralbalkan. In: Silber der Illyrer und Kelten im Zentralbalkan. Ausstellungskatalog. Schriftenreihe des Keltenmuseums Hochdorf/Enz 6, 33–50.
[12] Miroššayová, E. 1984: Výskum a prieskum mikroregiónu Zádielska dolina. Archeologické výskumy a prieskumy na Slovensku v roku 1983, 153, 154.
[13] Miroššayová, E. 1992: Bronzové náramky zo Zádielskych Dvorník. Archeologické výskumy a nálezy v roku 1990. Nitra, 74, 75.
[14] Miroššayová, E. 1994: Sídlisko z neskorej doby halštatskej v Čečejovciach. Slovenská archeológia XLII, 37–68.
[15] Miroššayová, E. 2004: Nálezy z doby halštatskej vo východnej časti Slovenského krasu. Popelnicová pole a doba halštatská. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Suplementum 1, České Budějovice, 351–364.
[16] Miroššayová, E. 2007: Príspevok k nálezom z doby halštatskej v jaskyniach Slovenského krasu. Východoslovenský pravek VIII, 33–57.
[17] Miroššayová, E. 2013: Príspevok k problematike kontaktov medzi západokarpatským a severopotiským prostredím v dobe halštatskej na podklade keramiky z Košickej kotliny. Zborník Slovenského národného múzea 107, Archeológia 23, 175–183.
[18] Novotná, M. 1991: Die Bronzegefässe in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde. Abteilung II, Band 11. Stuttgart.
[19] Patay, P. 1990: Die Bronzegefässe in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde. Abteilung II, Band 10. München.
[20] Pichlerová, M. 1969: Nové Košariská. Kniežacie mohyly zo staršej doby železnej. Bratislava.
[21] Podborský, V. a kol. 1993: Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada. Sv. 3, Brno.
[22] Studeníková, E. 2005: Kalenderbergská kultúra na juhozápadnom Slovensku a juhovýchodná Európa. In: Studeníková, E. (ed.): Južné vplyvy a ich odraz v kultúrnom vývoji mladšieho praveku na strednom Dunaji. Zborník referátov z konferencie z 9. novembra 2004 v Bratislave. Bratislava, 73–88.
[23] Soják, M. 2007: Osídlenie blízkeho okolia Moldavy nad Bodvou. In: Soják, M. – Terray, M. (zost.): Moldavská jaskyňa v zrkadle dejín. Moldava nad Bodvou, 50–72.
[24] Šiška, S. 1981: Nové nálezy z povodia Bodvy. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1980. 289–291.
[25] Vasić, R. 1977: The chronology of the Early Iron Age in the Socialist Republik of Serbia. BAR Supplementary Series 31, Oxford.
[2] Bazovský, I. – Čambal, R. 2012: Od keltských osád k oppidu. In: Šedivý, J. – Štefanovičová, T. (zost.): Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr. Bratislava, 162–163.
[3] Furmánek V. 1984: Hradiská pilinskej a kyjatickej kultúry na Slovensku. Archeologické Rozhledy XXXV, 24–32.
[4] Kaminská, Ľ. 1993: Príspevok k osídleniu jaskýň v Slovenskom krase. Východoslovenský pravek 4, 13–25.
[5] Kemenczei, T. 1988: Zu den Beziehungen zwischen dem ungarischen Donau-Theissraum und dem NW-Balkan in der Früheisenzeit. Folia Archaeologica XXXIX, 93–113.
[6] Kemenczei, T. 2009: Studien zu den Denkmälern scythisch Geprägter Alföld Gruppe. Budapest.
[7] Kmeťová, P. 2014: Deponovanie koní na pohrebiskách z doby halštatskej v priestore Panónskej panvy. Dissertationes Archaeologicae Bratislavenses 2, Bratislava.
[8] Kmeťová, P. – Stegmann-Rajtar, S. 2015: Symbolické uloženie lebky koňa v hroboch v závere doby popolnicových polí a v počiatkoch doby halštatskej. In: Ožďány, O. (ed.): Popolnicové polia a doba halštatská. Nitra, 73–92.
[9] Kossack, G. 1954: Studien zum Symbolgut der Urnenfelder– und Hallstattzeit Mitteleuropa. Röm.-Germ. Forschungen 20. Berlin.
[10] Krieger und Salzherren. 1970: Hallstattkultur im Ostalpenraum. Austellungskatalog. Mainz.
[11] Krstić, V. 2004: Die Fürstengräber der Älteren Eisenzeit im Zentralbalkan. In: Silber der Illyrer und Kelten im Zentralbalkan. Ausstellungskatalog. Schriftenreihe des Keltenmuseums Hochdorf/Enz 6, 33–50.
[12] Miroššayová, E. 1984: Výskum a prieskum mikroregiónu Zádielska dolina. Archeologické výskumy a prieskumy na Slovensku v roku 1983, 153, 154.
[13] Miroššayová, E. 1992: Bronzové náramky zo Zádielskych Dvorník. Archeologické výskumy a nálezy v roku 1990. Nitra, 74, 75.
[14] Miroššayová, E. 1994: Sídlisko z neskorej doby halštatskej v Čečejovciach. Slovenská archeológia XLII, 37–68.
[15] Miroššayová, E. 2004: Nálezy z doby halštatskej vo východnej časti Slovenského krasu. Popelnicová pole a doba halštatská. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Suplementum 1, České Budějovice, 351–364.
[16] Miroššayová, E. 2007: Príspevok k nálezom z doby halštatskej v jaskyniach Slovenského krasu. Východoslovenský pravek VIII, 33–57.
[17] Miroššayová, E. 2013: Príspevok k problematike kontaktov medzi západokarpatským a severopotiským prostredím v dobe halštatskej na podklade keramiky z Košickej kotliny. Zborník Slovenského národného múzea 107, Archeológia 23, 175–183.
[18] Novotná, M. 1991: Die Bronzegefässe in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde. Abteilung II, Band 11. Stuttgart.
[19] Patay, P. 1990: Die Bronzegefässe in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde. Abteilung II, Band 10. München.
[20] Pichlerová, M. 1969: Nové Košariská. Kniežacie mohyly zo staršej doby železnej. Bratislava.
[21] Podborský, V. a kol. 1993: Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada. Sv. 3, Brno.
[22] Studeníková, E. 2005: Kalenderbergská kultúra na juhozápadnom Slovensku a juhovýchodná Európa. In: Studeníková, E. (ed.): Južné vplyvy a ich odraz v kultúrnom vývoji mladšieho praveku na strednom Dunaji. Zborník referátov z konferencie z 9. novembra 2004 v Bratislave. Bratislava, 73–88.
[23] Soják, M. 2007: Osídlenie blízkeho okolia Moldavy nad Bodvou. In: Soják, M. – Terray, M. (zost.): Moldavská jaskyňa v zrkadle dejín. Moldava nad Bodvou, 50–72.
[24] Šiška, S. 1981: Nové nálezy z povodia Bodvy. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1980. 289–291.
[25] Vasić, R. 1977: The chronology of the Early Iron Age in the Socialist Republik of Serbia. BAR Supplementary Series 31, Oxford.