Název: Starší a střední doba bronzová na Pavlovských vrších a v jejich okolí
Variantní název:
- Early and Middle Bronze Age in the Pavlov Hills and in their surroundings
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2021, roč. 26, č. 1, s. 49-82
Rozsah
49-82
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2021-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144314
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Okolí Pavlovských vrchů má bohatou archeologickou historii a patří k jedněm z nejlépe probádaných oblastí u nás. Díky souborné publikaci všech známých archeologických aktivit souvisejících s prostorem výstavby novomlýnských nádrží je velká část informací o zdejších výzkumech přehledně dostupná. Naopak doposud nezveřejněny zůstaly bližší informace o výzkumech staroa středobronzových lokalit nacházejících se v samotném srdci Pálavy na katastrech obcí Klentnice a Perná. Cílem studie je prezentace těchto nálezů a jejich zapojení do kontextu osídlení v pálavském mikroregionu. Výsledný obraz nám umožní sledovat strukturu a vývoj osídlení ve starší a střední době bronzové.
The vicinity of the Pálava hills is renown for its long history of archaeological excavations which ranks it among archeologically best surveyed areas in the country. A recently published list of all the archaeological excavations in the area of the Nové Mlýny dam construction made the data easily accessible. On the contrary the data related to the excavation of the early and middle bronze age sites from the area of the Pálava hills on the Klentnice and Perná cadastre municipalities reamined long unpublished. The aim of this paper is to present these data and bring them into the context of the Pálava microregion settlement. The overall picture can reveal the settlement structure of the area in the early and middle bronze age.
Reference
[1] Bálek, M. – Šedo, O. 1997: Mušov (k. ú. Pasohlávky, okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1993–1994, 177–178.
[2] Benkovksky–Pivovarová, Z. 2001: Datovanie konca nitranskej kultúry vo svetle rádiokarbónových dát z Jelšoviec. Pravěk Nová řada 11, 221–231.
[3] Benkovsky–Pivovarová, Z. 2005: Zur Absenz der Gräber der Věteřov-Kultur in Mähren. Pravěk Nová řada 15, 255–262.
[4] Bradley, R. 2017: A Geography of Offerings: Deposits of Valuables in the Landscape of Europe. Oxford: Oxbow Books.
[5] Cibulka, D. 2015: Sídlištní jámy starší doby bronzové s lidskými pozůstatky v Pasohlávkách. Nepub. dip. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[6] Čižmář, I. – Geisler, M. – Himmelová, Z. – Rakovský, I. 1982: Rettungsgrabungen der prähistorischen Abteilung am Baue des unteren Stausees des Wasserwerkes Nové Mlýny im Jahre 1980 (Bez. Břeclav). Přehled výzkumů 1980, 59–60.
[7] Dreslerová, D. 1995: A settlement-economic model for a prehistoric microregion: settlement activities in the Vinoř-stream basin during the hallstatt period. In: M. Kuna – N. Venclová (eds.): Whither archaeology? Papers in honour of Evžen Neustupný. Praha, 145–160.
[8] Dufková, M. 1999: Hora a jeskyně ve starověkých pramenech. Archeologické rozhledy 51, 457–467.
[9] Dvořák, P. – Rakovský, I. – Stuchlíková, J. – Peška, J. 1990: Rettungsgrabungen auf dem Bau des Wasserwerkes Nové Mlýny im Jahre 1987 (Bez. Břeclav). Přehled výzkumů 1987, 89.
[10] Furmánek, J. 1973: Brnzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě. Slovenská archeológia 21, 25–145.
[11] Geisler, M. – Stuchlíková, J. 1986: Věteřovské sídliště v Mušově. Archeologické rozhledy XXXVIII, 121–138.
[12] Goláňová, P. 2017: The Pálava Hills during the La Tène period. In: J. Kysela – A. Danielisová – J. Militký: Stories that made the Iron Age. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.
[13] Holubová, Z. – Navrátil, A. 2020: Nové poznatky k halštatskému osídlení Pálavy. In: I. Čižmář – H. Čižmářová – A. Humpolová: Jantarová stezka v proměnách času. Brno: Moravské zemské muzeum, 21–31.
[14] Jelínková, D. 1986: Archeologické lokality na katastru obce Mušov (10040) (okr. Břeclav). Jižní Morava 22, 227–242.
[15] Jelínková, D. 1987: Archeologické lokality na katastru obce Pasohlávky. Jižní Morava 23, 241–249.
[16] Jelínková, D. 1991: Archeologické lokality na katastru obce Brod nad Dyjí (01254) okr. Břeclav. Jižní Morava 27, 121–126.
[17] Jüttner, K. 1928: Eine bronzezeitliche Wohngrube aus der Gegend von Nikolsburg (Mähren). Sudeta IV, 59–60.
[18] Jüttner, K. 1950: Únětické (věteřovské) pohřby v nádobách na Jižní Moravě. Obzor prehistorický XIV, 365–366.
[19] Jüttner, R. – Matzura, J. – Petak, A. 1925: Ein südmärischer Fund aus der Mönitzer Zeit. Sudeta 1, 131–136.
[20] Klanicová, E. – Peška, J. – Vitula, P. 1994: Archeologické lokaltiy na katastru obce Bulhary (01616). Jižní Morava 30, 205–224.
[21] Kleinová, K. 2010: Pravěký sídelní areál z lokality Mikulov – Kamenné. Nepub. bak. práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[22] Klíma, B. 1980: Únětické sídliště u Dolních Dunajovic (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1977, 33–34.
[23] Koch, M. 1853: Bericht über Alterthümer im Nikolsburger Bezirk. Schriften der hitorisch-statistischen Section der k.k.m. schl. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur– und Landeskunde V, 25–29.
[24] Komoróczy, B. – Červák, P. – Musil, J. 1997: Mušov (k. ú. Pasohlávky, okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1993–1994, 169–175.
[25] Komoróczy, B. – Klanicová, S. – Navrátil, A. – Sázelová, S. – Vlach, M. 2010: Pasohlávky (k. ú. Mušov, k. ú. Pasohlávky, okr. Břeclav), Přehled výzkumů 51, 348–356.
[26] Kubánek, V. 2010: Královské město Slaný na pozadí historie (I.). Brno: Vladimír Kubánek.
[27] Kubín, P. 2006: Mikulov (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 47, 145.
[28] Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart: Franz Steiner Verlag
[29] Laštíková, L. 2010: Starobronzové sídliště věteřovské kultury z lokality Sedlec – Koldberky. Nepub. bak. práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[30] Massy, K. – Stockhammer, P. W. 2019: Testing Reinecke's chronology of the Early Bronze Age with radiocarbon dating – New evidence from Southern Bavaria. Studia Hercynia XXIII/2, 22–35.
[31] Matoušek, V. 1991: Čtení o teritorialitě. Památky archeologické LXXXII, 366–375.
[32] Matoušek, V. 1999: Hora a jeskyně. Příspěvek ke studiu vývoje vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v evropě od neolitu do raného středověku. Archeologické rozhledy LI/3, 441–456.
[33] Měřínský, Z. 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Beřclav). Jižní Morava 21, 205–220.
[34] Měřínský, Z. – Peškař, I. – Rakovský, I. 1980: Archeologické nálezy na pravém břehu Dyje u soutoku se Svratkou (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1977, 109.
[35] Müller, J. 1999: Zur Radiokarbondatierung des Jung– bis Endneolithikums und der Frühbronzezeit im Mittelelbe-Saale-Gebiet (4100–1500 v. Chr.). Bericht der Römisch-Germanischen Kommision 80, 31–92.
[36] Navrátil, A. 2007: Věteřovské sídliště v Pasohlávkách – U vodárny v kontextu osídlení mikroregionu. Nepub. dip. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[37] Navrátil, A. 2017: Osídlení pod Pavlovskými vrchy v závěru starší doby bronzové. Nepub. dis. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[38] Navrátil, A. – Bíško, R. – Tencer, T. 2020: Hradiště Tabulová hora u Klentnice v době popelnicových polí. Přehled výzkumů 61/1, 71–85.
[39] Navrátil, A. 2021: Kovová depozita doby popelnicových polí na Pálavě, Pravěk Nová řada 29, 239–269.
[40] Neustupný, E. 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců. Památky archeologické LXXVII, 226–276.
[41] Novotná, M. 1980: Die Nadeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIII/6. München: Beck.
[42] Oliva, M. 2020: K lokalizaci archeologických nálezů a zaniklých jeskyň na Turoldu u Mikulova. Acta Musei Moraviae – scientiae sociales 105, 3–11.
[43] Ondráček, J. 1958: Depot z Prušánek a únětické hřivny na Moravě. Pravěk východní Moravy 39.
[44] Ondráček, J. 1962: Únětické pohřebiště u Rebešovic na Moravě. Sborník Československé společnosti archeologické 2, 5–100.
[45] Parma, D. 2015: Poznámky k sídelním strukturám starší a střední doby bronzové na jižní Moravě. In: J. Bátora – P. Tóth: Keď bronz vystriedal meď. Nitra: Archeologický ústav slovenskej akadémie vied, 243–260.
[46] Parma, D. – Barta, P. – Jarošová, I. – Kaupová, S. – Nývltová-Fišáková, M. – Vargová, L. 2018: A cruel fate? The unique bronze age burial from Ivanovice na Hané (okr. Vyškov/CZ). Archäologisches Korrespondenzblatt 48/3, 323–338.
[47] Peška, J. 1992: Životní prostředí a člověk na počátku doby bronzové na Břeclavsku. XXI Mikulovksé symposium 1991. Brno.
[48] Peška, J. 1995: Die Siedlungsstruktur der Aunjetitzer Kultur un der Věteřov-Gruppe im Bereich der Pollauer Berge (Pavlovské vrchy) in Südmähren. Mem. Museo Cin. St. Nat. Verona, Sez. Scienzeomo 4, 193–201.
[49] Peška, J. 2012: Beispiele der absoluten Chronologie der Frühbronzezit in Mähren und ihrer Verknüpfungen mit der Ägäis. In: R. Kujovský – V. Mitáš (eds.): Václav Furmánek a doba bronzová. Zborník k sedemdesiatym narodeninám. Nitra: Archeologickí ústav Slovenské akadémie vied, 297–314.
[50] Peška, J. 2019: Reinecke's Erbe. Die absolute Chronologie der Frühbronzezeit Mährens – ein Diskussionsansatz. Studia Hercynia XXIII/2, 97–115.
[51] Peška, J. – Klanicová, E. 1993a: Třetí výzkumná sezóna v Sedleci (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1990, 75.
[52] Peška, J. – Klanicová, E. 1993b: Záchranná akce v Mikulově-Mušlově (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1991, 55.
[53] Peška, J. – Klanicová, E. 1996: Věteřovské sídliště v Mikulově (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1992, 49.
[54] Piačková, K. 2012: Únětické sídlisko v Mikulove. Nepub. bak. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[55] Piačková, K. 2020: Antropologická analýza kosterních pozůstatků únětické kultury ze sbírek Regionálního muzea v Mikulově. Nepub. bak. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[56] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno: Moravské zemské muzeum.
[57] Rakovský, I. – Peška, J. – Vitula, P. 1991: Věteřovské a horákovské sídliště v Perné (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1988, 27–28.
[58] Říhovský, J. 1955: Opevněná osada na Tabulové hoře u Klentnice na Moravě. Archeologické rozhledy VII, 28–32.
[59] Říhovský, J. 1957: Opevněné osady lidu velatické kultury na Pavlovských vrších na jižní Moravě. Archeologické rozhledy IX, 110–112.
[60] Říhovský, J. 1965a: Das Urnengräberfeld von Klentnice. Praha: Národní muzeum Praha.
[61] Říhovský, J. 1965b: Průzkum sídlení oblasti lidu středodunajských popelnicových polí v Pavlovských vrších. Přehled výzkumů 1964, 39.
[62] Říhovský, J. 1966: Průzkum v oblasti Pavlovských vrchů. Přehled výzkumů 1965, 43–44.
[63] Říhovský, J. 1972: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde VII/1. München: Beck.
[64] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII/5.
[65] Říhovský, J. 1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie Archeologického ústavu Brno X/1. München: Beck.
[66] Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meissel und Hämmer in Mären. Prähistorische Bornzefunde IX/17. Stuttgart: Steiner.
[67] Salaš, M. 1987: Zur Frage der jungbronzezeitlichen Höhensiedlungen in Südmähren. In: Die Urnenfelderkulturen Mitteleuropas. Symposium Liblice 21.–25. 10. 1985. Praha, 277–286.
[68] Schirmeisen, K. 1938: Zu den ältesten Nachrichten über Vorgeschichtsfunde bei Klentnitz nächst Nikolsburg. Zeitschrift des Deutschen Vereins für die Geschichte Mährens un Schlesiens (Brünn), 40, 69–72.
[69] Smrž, Z. 1987: Vývoj a struktura osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku. Archeologické rozhledy XXXIX, 601–621.
[70] Stockhammer, P. W. – Massy, K. – Knipper, C. – Friedrich, R. – Kromer, B. – Lindauer, S. – Radosavljević. J. – Wittenborn, F. – Krause, J. 2015: Rewriting the Central European Early Bronze Age Chronology: Evidence from Large-Scale Radiocarbon Dating. PLoS ONE 10/10, e0139705. Available online: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0139705 | DOI 10.1371/journal.pone.0139705
[71] Stuchlík, S. 1972: Moravská únětická sídliště. Nepub. disertační práce. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
[72] Stuchlík, S. 1979: K poznání vzniku a staršího vývoje lidu středodunajské mohylové kultury na jižní Moravě. Nepub. kandidátská disertační práce. Brno: Archeologický ústav Československé akademie věd Brno.
[73] Stuchlík, S. 1981: Depot středodunajské mohylové kultury z Mušova. Archeologické rozhledy XXXIII, 361–371.
[74] Stuchlíková, J. – Stuchlík, S. 1982: Osídlení Turoldu na konci eneolitu a v době bronzové. Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity E 27, 91–102.
[75] Stuchlík, S. 1984: K datování konce věteřovského osídlení na Moravě. Archeologické rozhledy XXXVI, 173–186.
[76] Stuchlík, S. 1987: Únětické pohřebiště v Mušově. Studie Archeologického ústavu Brno XIV/2.
[77] Stuchlík, S. 1992: Pohřebiště únětické kultury z Pavlova, okr. Břeclav. Pravěk Nová řada 2, 237–253.
[78] Stuchlík, S. 1993: Únětická kultura. In: V. Podoborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 238–257
[79] Stuchlík, S. (ed.) 2002: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Brno: Archeologický ústav Akademie věd Brno.
[80] Stuchlík, S. 2006a: Únětické hroby z Horních Věstonic. Acta Archaeologica Opaviensia 2. Opava: ÚHM FPF SUO, 165–178.
[81] Stuchlík, S. 2006b: Borotice – mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno.
[82] Stuchlík, S. 2007: Pohřby v nádobách v době bronzové na Moravě. Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 42, 197–210.
[83] Stuchlík, S. 2018: Nový typ zlatých vlasových ozdob z Moravy. In: J. Bátora – R. Kujovský – M. Ruttkay – J. Vladár: Antont Točík, legenda slovenskej archeológie, 161–168.
[84] Stuchlíková, J. 1988: Starobronzové nálezy z Hodonic ve sbírkách Moravského muzea v Brně. Acta musei Moraviae LXXIII, 29–43.
[85] Stuchlíková, J. 1990: Otázky pohřebního ritu moravské věteřovské skupiny. In: V. Nekuda: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno: Archeologický ústav Brno, 146–157.
[86] Stuchlíková, J. 1993: Věteřovská skupina. In: V. Podborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 262–272.
[87] Stuchlíková, J. 1999: Věteřovské sídliště v Lovčičkách (okr. Vyškov). Pravěk Nová řada 9. 301–319.
[88] Šabatová, K. – Parma, D. 2019: Pohřbívání v závěru starší doby bronzové na Moravě: chronologie, typologie a absolutní data. Archeologické rozhledy LXXI, 3–26.
[89] Šabatová, K. – Parma, D. – Trampota, F. – Jarošová, I. – Kaňáková, L. – Přichystal, A. – Vargová, L. – Vymazalová, K. 2020: Archeologické rozhledy LXXII, 194–237.
[90] Tihleka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické XLIV, 229–328.
[91] Trampota, F. 2012: Mikulov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 53, 168.
[92] Unger, J. 1971a: Objev vyloupeného kostrového hrobuň únětické kultury v Mikulově (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1970, 24.
[93] Unger, J. 1971b: Porušený hrob z doby bronzové u Mikulova (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1970, 24.
[94] Unger, J. 1985: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1974–1983.
[95] Wells-Weyrauch, U. 1978: Die Anhänger und Halsringe in Südwestdeutschland und Nordbayern. Prähistorische Bronzefunde XI/1. München: Beck.
[2] Benkovksky–Pivovarová, Z. 2001: Datovanie konca nitranskej kultúry vo svetle rádiokarbónových dát z Jelšoviec. Pravěk Nová řada 11, 221–231.
[3] Benkovsky–Pivovarová, Z. 2005: Zur Absenz der Gräber der Věteřov-Kultur in Mähren. Pravěk Nová řada 15, 255–262.
[4] Bradley, R. 2017: A Geography of Offerings: Deposits of Valuables in the Landscape of Europe. Oxford: Oxbow Books.
[5] Cibulka, D. 2015: Sídlištní jámy starší doby bronzové s lidskými pozůstatky v Pasohlávkách. Nepub. dip. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[6] Čižmář, I. – Geisler, M. – Himmelová, Z. – Rakovský, I. 1982: Rettungsgrabungen der prähistorischen Abteilung am Baue des unteren Stausees des Wasserwerkes Nové Mlýny im Jahre 1980 (Bez. Břeclav). Přehled výzkumů 1980, 59–60.
[7] Dreslerová, D. 1995: A settlement-economic model for a prehistoric microregion: settlement activities in the Vinoř-stream basin during the hallstatt period. In: M. Kuna – N. Venclová (eds.): Whither archaeology? Papers in honour of Evžen Neustupný. Praha, 145–160.
[8] Dufková, M. 1999: Hora a jeskyně ve starověkých pramenech. Archeologické rozhledy 51, 457–467.
[9] Dvořák, P. – Rakovský, I. – Stuchlíková, J. – Peška, J. 1990: Rettungsgrabungen auf dem Bau des Wasserwerkes Nové Mlýny im Jahre 1987 (Bez. Břeclav). Přehled výzkumů 1987, 89.
[10] Furmánek, J. 1973: Brnzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě. Slovenská archeológia 21, 25–145.
[11] Geisler, M. – Stuchlíková, J. 1986: Věteřovské sídliště v Mušově. Archeologické rozhledy XXXVIII, 121–138.
[12] Goláňová, P. 2017: The Pálava Hills during the La Tène period. In: J. Kysela – A. Danielisová – J. Militký: Stories that made the Iron Age. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.
[13] Holubová, Z. – Navrátil, A. 2020: Nové poznatky k halštatskému osídlení Pálavy. In: I. Čižmář – H. Čižmářová – A. Humpolová: Jantarová stezka v proměnách času. Brno: Moravské zemské muzeum, 21–31.
[14] Jelínková, D. 1986: Archeologické lokality na katastru obce Mušov (10040) (okr. Břeclav). Jižní Morava 22, 227–242.
[15] Jelínková, D. 1987: Archeologické lokality na katastru obce Pasohlávky. Jižní Morava 23, 241–249.
[16] Jelínková, D. 1991: Archeologické lokality na katastru obce Brod nad Dyjí (01254) okr. Břeclav. Jižní Morava 27, 121–126.
[17] Jüttner, K. 1928: Eine bronzezeitliche Wohngrube aus der Gegend von Nikolsburg (Mähren). Sudeta IV, 59–60.
[18] Jüttner, K. 1950: Únětické (věteřovské) pohřby v nádobách na Jižní Moravě. Obzor prehistorický XIV, 365–366.
[19] Jüttner, R. – Matzura, J. – Petak, A. 1925: Ein südmärischer Fund aus der Mönitzer Zeit. Sudeta 1, 131–136.
[20] Klanicová, E. – Peška, J. – Vitula, P. 1994: Archeologické lokaltiy na katastru obce Bulhary (01616). Jižní Morava 30, 205–224.
[21] Kleinová, K. 2010: Pravěký sídelní areál z lokality Mikulov – Kamenné. Nepub. bak. práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[22] Klíma, B. 1980: Únětické sídliště u Dolních Dunajovic (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1977, 33–34.
[23] Koch, M. 1853: Bericht über Alterthümer im Nikolsburger Bezirk. Schriften der hitorisch-statistischen Section der k.k.m. schl. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur– und Landeskunde V, 25–29.
[24] Komoróczy, B. – Červák, P. – Musil, J. 1997: Mušov (k. ú. Pasohlávky, okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1993–1994, 169–175.
[25] Komoróczy, B. – Klanicová, S. – Navrátil, A. – Sázelová, S. – Vlach, M. 2010: Pasohlávky (k. ú. Mušov, k. ú. Pasohlávky, okr. Břeclav), Přehled výzkumů 51, 348–356.
[26] Kubánek, V. 2010: Královské město Slaný na pozadí historie (I.). Brno: Vladimír Kubánek.
[27] Kubín, P. 2006: Mikulov (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 47, 145.
[28] Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart: Franz Steiner Verlag
[29] Laštíková, L. 2010: Starobronzové sídliště věteřovské kultury z lokality Sedlec – Koldberky. Nepub. bak. práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[30] Massy, K. – Stockhammer, P. W. 2019: Testing Reinecke's chronology of the Early Bronze Age with radiocarbon dating – New evidence from Southern Bavaria. Studia Hercynia XXIII/2, 22–35.
[31] Matoušek, V. 1991: Čtení o teritorialitě. Památky archeologické LXXXII, 366–375.
[32] Matoušek, V. 1999: Hora a jeskyně. Příspěvek ke studiu vývoje vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v evropě od neolitu do raného středověku. Archeologické rozhledy LI/3, 441–456.
[33] Měřínský, Z. 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Beřclav). Jižní Morava 21, 205–220.
[34] Měřínský, Z. – Peškař, I. – Rakovský, I. 1980: Archeologické nálezy na pravém břehu Dyje u soutoku se Svratkou (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1977, 109.
[35] Müller, J. 1999: Zur Radiokarbondatierung des Jung– bis Endneolithikums und der Frühbronzezeit im Mittelelbe-Saale-Gebiet (4100–1500 v. Chr.). Bericht der Römisch-Germanischen Kommision 80, 31–92.
[36] Navrátil, A. 2007: Věteřovské sídliště v Pasohlávkách – U vodárny v kontextu osídlení mikroregionu. Nepub. dip. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[37] Navrátil, A. 2017: Osídlení pod Pavlovskými vrchy v závěru starší doby bronzové. Nepub. dis. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[38] Navrátil, A. – Bíško, R. – Tencer, T. 2020: Hradiště Tabulová hora u Klentnice v době popelnicových polí. Přehled výzkumů 61/1, 71–85.
[39] Navrátil, A. 2021: Kovová depozita doby popelnicových polí na Pálavě, Pravěk Nová řada 29, 239–269.
[40] Neustupný, E. 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců. Památky archeologické LXXVII, 226–276.
[41] Novotná, M. 1980: Die Nadeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIII/6. München: Beck.
[42] Oliva, M. 2020: K lokalizaci archeologických nálezů a zaniklých jeskyň na Turoldu u Mikulova. Acta Musei Moraviae – scientiae sociales 105, 3–11.
[43] Ondráček, J. 1958: Depot z Prušánek a únětické hřivny na Moravě. Pravěk východní Moravy 39.
[44] Ondráček, J. 1962: Únětické pohřebiště u Rebešovic na Moravě. Sborník Československé společnosti archeologické 2, 5–100.
[45] Parma, D. 2015: Poznámky k sídelním strukturám starší a střední doby bronzové na jižní Moravě. In: J. Bátora – P. Tóth: Keď bronz vystriedal meď. Nitra: Archeologický ústav slovenskej akadémie vied, 243–260.
[46] Parma, D. – Barta, P. – Jarošová, I. – Kaupová, S. – Nývltová-Fišáková, M. – Vargová, L. 2018: A cruel fate? The unique bronze age burial from Ivanovice na Hané (okr. Vyškov/CZ). Archäologisches Korrespondenzblatt 48/3, 323–338.
[47] Peška, J. 1992: Životní prostředí a člověk na počátku doby bronzové na Břeclavsku. XXI Mikulovksé symposium 1991. Brno.
[48] Peška, J. 1995: Die Siedlungsstruktur der Aunjetitzer Kultur un der Věteřov-Gruppe im Bereich der Pollauer Berge (Pavlovské vrchy) in Südmähren. Mem. Museo Cin. St. Nat. Verona, Sez. Scienzeomo 4, 193–201.
[49] Peška, J. 2012: Beispiele der absoluten Chronologie der Frühbronzezit in Mähren und ihrer Verknüpfungen mit der Ägäis. In: R. Kujovský – V. Mitáš (eds.): Václav Furmánek a doba bronzová. Zborník k sedemdesiatym narodeninám. Nitra: Archeologickí ústav Slovenské akadémie vied, 297–314.
[50] Peška, J. 2019: Reinecke's Erbe. Die absolute Chronologie der Frühbronzezeit Mährens – ein Diskussionsansatz. Studia Hercynia XXIII/2, 97–115.
[51] Peška, J. – Klanicová, E. 1993a: Třetí výzkumná sezóna v Sedleci (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1990, 75.
[52] Peška, J. – Klanicová, E. 1993b: Záchranná akce v Mikulově-Mušlově (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1991, 55.
[53] Peška, J. – Klanicová, E. 1996: Věteřovské sídliště v Mikulově (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1992, 49.
[54] Piačková, K. 2012: Únětické sídlisko v Mikulove. Nepub. bak. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[55] Piačková, K. 2020: Antropologická analýza kosterních pozůstatků únětické kultury ze sbírek Regionálního muzea v Mikulově. Nepub. bak. práce. Brno: Masarykova univerzita.
[56] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno: Moravské zemské muzeum.
[57] Rakovský, I. – Peška, J. – Vitula, P. 1991: Věteřovské a horákovské sídliště v Perné (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1988, 27–28.
[58] Říhovský, J. 1955: Opevněná osada na Tabulové hoře u Klentnice na Moravě. Archeologické rozhledy VII, 28–32.
[59] Říhovský, J. 1957: Opevněné osady lidu velatické kultury na Pavlovských vrších na jižní Moravě. Archeologické rozhledy IX, 110–112.
[60] Říhovský, J. 1965a: Das Urnengräberfeld von Klentnice. Praha: Národní muzeum Praha.
[61] Říhovský, J. 1965b: Průzkum sídlení oblasti lidu středodunajských popelnicových polí v Pavlovských vrších. Přehled výzkumů 1964, 39.
[62] Říhovský, J. 1966: Průzkum v oblasti Pavlovských vrchů. Přehled výzkumů 1965, 43–44.
[63] Říhovský, J. 1972: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde VII/1. München: Beck.
[64] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII/5.
[65] Říhovský, J. 1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie Archeologického ústavu Brno X/1. München: Beck.
[66] Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meissel und Hämmer in Mären. Prähistorische Bornzefunde IX/17. Stuttgart: Steiner.
[67] Salaš, M. 1987: Zur Frage der jungbronzezeitlichen Höhensiedlungen in Südmähren. In: Die Urnenfelderkulturen Mitteleuropas. Symposium Liblice 21.–25. 10. 1985. Praha, 277–286.
[68] Schirmeisen, K. 1938: Zu den ältesten Nachrichten über Vorgeschichtsfunde bei Klentnitz nächst Nikolsburg. Zeitschrift des Deutschen Vereins für die Geschichte Mährens un Schlesiens (Brünn), 40, 69–72.
[69] Smrž, Z. 1987: Vývoj a struktura osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku. Archeologické rozhledy XXXIX, 601–621.
[70] Stockhammer, P. W. – Massy, K. – Knipper, C. – Friedrich, R. – Kromer, B. – Lindauer, S. – Radosavljević. J. – Wittenborn, F. – Krause, J. 2015: Rewriting the Central European Early Bronze Age Chronology: Evidence from Large-Scale Radiocarbon Dating. PLoS ONE 10/10, e0139705. Available online: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0139705 | DOI 10.1371/journal.pone.0139705
[71] Stuchlík, S. 1972: Moravská únětická sídliště. Nepub. disertační práce. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
[72] Stuchlík, S. 1979: K poznání vzniku a staršího vývoje lidu středodunajské mohylové kultury na jižní Moravě. Nepub. kandidátská disertační práce. Brno: Archeologický ústav Československé akademie věd Brno.
[73] Stuchlík, S. 1981: Depot středodunajské mohylové kultury z Mušova. Archeologické rozhledy XXXIII, 361–371.
[74] Stuchlíková, J. – Stuchlík, S. 1982: Osídlení Turoldu na konci eneolitu a v době bronzové. Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity E 27, 91–102.
[75] Stuchlík, S. 1984: K datování konce věteřovského osídlení na Moravě. Archeologické rozhledy XXXVI, 173–186.
[76] Stuchlík, S. 1987: Únětické pohřebiště v Mušově. Studie Archeologického ústavu Brno XIV/2.
[77] Stuchlík, S. 1992: Pohřebiště únětické kultury z Pavlova, okr. Břeclav. Pravěk Nová řada 2, 237–253.
[78] Stuchlík, S. 1993: Únětická kultura. In: V. Podoborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 238–257
[79] Stuchlík, S. (ed.) 2002: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Brno: Archeologický ústav Akademie věd Brno.
[80] Stuchlík, S. 2006a: Únětické hroby z Horních Věstonic. Acta Archaeologica Opaviensia 2. Opava: ÚHM FPF SUO, 165–178.
[81] Stuchlík, S. 2006b: Borotice – mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno.
[82] Stuchlík, S. 2007: Pohřby v nádobách v době bronzové na Moravě. Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 42, 197–210.
[83] Stuchlík, S. 2018: Nový typ zlatých vlasových ozdob z Moravy. In: J. Bátora – R. Kujovský – M. Ruttkay – J. Vladár: Antont Točík, legenda slovenskej archeológie, 161–168.
[84] Stuchlíková, J. 1988: Starobronzové nálezy z Hodonic ve sbírkách Moravského muzea v Brně. Acta musei Moraviae LXXIII, 29–43.
[85] Stuchlíková, J. 1990: Otázky pohřebního ritu moravské věteřovské skupiny. In: V. Nekuda: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno: Archeologický ústav Brno, 146–157.
[86] Stuchlíková, J. 1993: Věteřovská skupina. In: V. Podborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 262–272.
[87] Stuchlíková, J. 1999: Věteřovské sídliště v Lovčičkách (okr. Vyškov). Pravěk Nová řada 9. 301–319.
[88] Šabatová, K. – Parma, D. 2019: Pohřbívání v závěru starší doby bronzové na Moravě: chronologie, typologie a absolutní data. Archeologické rozhledy LXXI, 3–26.
[89] Šabatová, K. – Parma, D. – Trampota, F. – Jarošová, I. – Kaňáková, L. – Přichystal, A. – Vargová, L. – Vymazalová, K. 2020: Archeologické rozhledy LXXII, 194–237.
[90] Tihleka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické XLIV, 229–328.
[91] Trampota, F. 2012: Mikulov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 53, 168.
[92] Unger, J. 1971a: Objev vyloupeného kostrového hrobuň únětické kultury v Mikulově (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1970, 24.
[93] Unger, J. 1971b: Porušený hrob z doby bronzové u Mikulova (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1970, 24.
[94] Unger, J. 1985: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1974–1983.
[95] Wells-Weyrauch, U. 1978: Die Anhänger und Halsringe in Südwestdeutschland und Nordbayern. Prähistorische Bronzefunde XI/1. München: Beck.