Název: Silicitové dýky na území České a Slovenské republiky : předběžná studie
Variantní název:
- Silicite daggers on the territory of the Czech Republic and Slovakia : preliminary study
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2014, roč. 19, č. 1, s. [67]-94
Rozsah
[67]-94
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129972
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Na konci eneolitu a ve starší době bronzové se objevují na území bývalého Československa silicitové (pazourkové) dýky. Domníváme se, že sem byly převážně importovány, protože tu nejsou doklady jejich lokální produkce. Zaregistrovali jsme 87 dýk v České republice, zatímco ze Slovenska pouze 6 kusů. Ve vztahu k užité surovině jsme mohli analyzovat 42 nálezů z ČR. Silicity z glaciálních sedimentů ve studované kolekci dominují. Pouze dvě dýky, registrované na Moravě, byly zhotoveny z lokální suroviny (moravského jurského rohovce). Překvapením bylo použití bavorského rohovce u tří dýk ze středních Čech. Převládající část silicitových dýk z území České a Slovenské republiky představuje doklady kontaktů se severní Evropou, kde byla lokalizována výrobní centra. Také převažující surovina v artefaktech z ČR pro to svědčí. Předpokládáme, že byla sebrána z glaciálních sedimentů severní části střední Evropy, ale v některých případech nemůžeme vyloučit původní výchozy na severním pobřeží Německa, příp. Skandinávie.
At the end of the Eneolithic and in the Early Bronze Age, silicite (flint) daggers appeared on the territory of former Czechoslovakia. They are believed to have been prevalently imported because there is no evidence of their local production. We registered 87 daggers in the Czech Republic, whereas in Slovakia only five such artefacts were found. In relation to the raw material used, we analysed 42 finds from the Czech Republic. Erratic silicites from glacial sediments prevail in the studied collection. Only two daggers made of local raw material (Moravian Jurassic chert) have been registered in Moravia. The presence of Bavarian cherts, confirmed in three daggers from Central Bohemia, is surprising. The majority of silicite daggers on the Czech and Slovak territories are evidence of contacts with Northern Europe, where production centres were located. The raw material predominant in artefacts from the Czech Republic also testifies to this; we suppose that it was collected from glacial sediments in northern Central Europe; in some cases, however, we cannot exclude primary outcrops on the German coast or on the coasts of Scandinavia.
Reference
[1] Agthe, M. 1989a: Bemerkungen zu Feuersteindolchen in nordwestlichen Verbreitungsgebiet der Aunjetitzer Kultur, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 33, 15–133.
[2] Agthe, M. 1989b: Bemerkungen zu Feuersteindolchen im nordwestlichen Verbreitungsgebiet der Aunjetitzer Kultur. In: Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C14 3000–2000 B. C. ) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen. Acta des XIV. Internationalen Symposiums rag – Liblice 21. – 24. 10. 1986. Praha, 305–309.
[3] Apel, J. 2001: Daggers Knowledge & Power. Uppsala.
[4] Beltz, R. 1910: Die vorgeschichtlichen Altertümer des Grossherzogtums Mecklenburg-Schwerin. Berlin.
[5] Binsteiner, A. 2005: Die Lagerstätten und der Abbau bayerischer Jurahornsteine sowie deren Distribution im Neolithikum Mittel- und Osteuropas. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 52, 43–155.
[6] Binsteiner, A. 2011: Rätsel der Steinzeit zwischen Donau und Alpen. Linzer archäologische Forschungen 41. Linz.
[7] Gába, Z. 1972: Příspěvek k poznání ledovcem transportovaných pazourků (Beitrag zur Erkenntnis der durch das Islandeis transportierten Feuersteine), Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 157, 16–17.
[8] Högberg, A. – Olaussen, D. 2007: Scandinavian Flint – an Archaeological Perspective. Aarhus.
[9] Kalferst, J. – Prostředník, J. 1993: Nálezy kultury se šňůrovou keramikou ve východních Čechách, Pojizerský sborník I, 16–47.
[10] Kaminská, Ľ. 1998: Listovitý hrot z včasnej doby bronzovej z Prešova, Archeologické nálezy a výzkumy na Slovensku 1996, 93.
[11] Kaminská, Ľ. – Tomašová, B. 1998: Ojedinelý nález listovitého hrotu z Prešova, Východoslovenský pravek V, 145–148.
[12] Kopacz, J. – Přichystal, A. – Šebela, L. 2009: Lithic chipped industry of the Bell Beaker culture in Moravia and its East-Central European context. Kraków – Brno.
[13] Kopacz, J. – Šebela, L. 2006: Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich. Kraków.
[14] Korošec, P. – Korošec, J. 1969: Najdbe s koliščarkih naselbin pri Igu na Ljubljanskem barju (Fundgut der Pfahlbausiedlungen bei Ig am Laibacher Moor). Catalogi Archaeologici Sloveniae III. Ljubljana.
[15] Kühn, H. J. 1979: Das Spätneolithikum in Schleswig-Holstein. Offa-Bücher 40. Neumünster.
[16] Lech, H. – Lech, J. 1995: Wierzbica "Zele", Radom Province. In: Appendix to the Bochum catalogue of prehistoric flint mines in Europe, Archaeologia Polona 33, 465–480.
[17] Libera, J. 2001: Krzemienne formy bifacjalne na terenach Polski i zachodnie Ukrainy (od środkowego neolitu do wczesnej epoki żelaza). Lublin.
[18] Lomborg, E. 1973: Die Flintdolche Dänemarks. Studien über die Chronologie und Kulturbeziehungen des südskandinawischen Spätneolithikums. Nordiske Fortidsminder Ser. B, 1. Københaven.
[19] Marková, K. 2004: Zu Silizitdolchen in der Slowakei. In: Bátora, J. – Furmánek, V. – Veliačik, L. (Hrsg.), Einflüsse und Kontakte alteuropäischer Kulturen. Festschrift für Jozef Vladár zum 70. Geburtstag. Nitra, 205–215.
[20] Müller, S. 1902: Flintdolkene i den nordiske Stenalder. Nordiske Fortidsminder 1, 125–180.
[21] Novotný, B. 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej. Bratislava.
[22] Oliva, M. – Neruda, P. – Přichystal, A. 1999: Paradoxy těžby a distribuce rohovce z Krumlovského lesa, Památky archeologické XC, 229–318.
[23] Ondráček, J. 1967: Moravská protoúnětická kultura, Slovenská archeológia XV, 389–446.
[24] Přichystal, A. 1984: Petrografické studium štípané industrie (Petrographic investigation of chipped industry). In: Kazdová, E., Těšetice-Kyjovice 1. Starší stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou. Brno, 205–211.
[25] Přichystal, A. 2006: Surowce kamienne morawskich inwentarzy krzemieniarskich z wczesnego okresu epoki brązu. In: Kopacz, J. – Šebela, L., Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich. Kraków, 37–45.
[26] Rous, P. 1981: Katalog pravěkých nálezů (okres Havlíčkův Brod). Hradec Králové.
[27] Rýzner, Č. 1883: Řivnáč. Hradiště u Levého Hradce, Památky archeologické 1883, 216, 240–247, 299–315.
[28] Stocký, A. 1924: Čechy v době kamenné. Praha.
[29] Stocký, A. 1928: Čechy v době bronzové. Praha.
[30] Svoboda, J. a kol. 2004: Paleolit Moravy a Slezska. Dolnověstonické studie I. Brno.
[31] Šebela, L. 1997/1998: Spätäneolithische und altbronzezeitliche Silexdoche in Mähren, Saarbrücker Studien und Materialien zur Altertumskunde 6/7, 199–226.
[32] Šebela, L. – Škrdla, P. 1999: A Flint Tool from Násedlovice: the Problem of its Dating, Archeologické rozhledy LI, 876–879.
[33] Tode, A. 1935: Zur Entstehung der Germanen, Mannus 27, 19–67.
[34] Zápotocký, M. 1961: Severské zbraně a nástroje starší doby bronzové v Čechách, Památky archeologické LII, 166–176.
[35] Zavřel, P. 1986: Rukojeť severské pazourkové dýky z Českých Budějovic 9 – Dobré vody, Archeologické rozhledy XXXVIII, 290–292.
[2] Agthe, M. 1989b: Bemerkungen zu Feuersteindolchen im nordwestlichen Verbreitungsgebiet der Aunjetitzer Kultur. In: Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C14 3000–2000 B. C. ) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen. Acta des XIV. Internationalen Symposiums rag – Liblice 21. – 24. 10. 1986. Praha, 305–309.
[3] Apel, J. 2001: Daggers Knowledge & Power. Uppsala.
[4] Beltz, R. 1910: Die vorgeschichtlichen Altertümer des Grossherzogtums Mecklenburg-Schwerin. Berlin.
[5] Binsteiner, A. 2005: Die Lagerstätten und der Abbau bayerischer Jurahornsteine sowie deren Distribution im Neolithikum Mittel- und Osteuropas. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 52, 43–155.
[6] Binsteiner, A. 2011: Rätsel der Steinzeit zwischen Donau und Alpen. Linzer archäologische Forschungen 41. Linz.
[7] Gába, Z. 1972: Příspěvek k poznání ledovcem transportovaných pazourků (Beitrag zur Erkenntnis der durch das Islandeis transportierten Feuersteine), Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 157, 16–17.
[8] Högberg, A. – Olaussen, D. 2007: Scandinavian Flint – an Archaeological Perspective. Aarhus.
[9] Kalferst, J. – Prostředník, J. 1993: Nálezy kultury se šňůrovou keramikou ve východních Čechách, Pojizerský sborník I, 16–47.
[10] Kaminská, Ľ. 1998: Listovitý hrot z včasnej doby bronzovej z Prešova, Archeologické nálezy a výzkumy na Slovensku 1996, 93.
[11] Kaminská, Ľ. – Tomašová, B. 1998: Ojedinelý nález listovitého hrotu z Prešova, Východoslovenský pravek V, 145–148.
[12] Kopacz, J. – Přichystal, A. – Šebela, L. 2009: Lithic chipped industry of the Bell Beaker culture in Moravia and its East-Central European context. Kraków – Brno.
[13] Kopacz, J. – Šebela, L. 2006: Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich. Kraków.
[14] Korošec, P. – Korošec, J. 1969: Najdbe s koliščarkih naselbin pri Igu na Ljubljanskem barju (Fundgut der Pfahlbausiedlungen bei Ig am Laibacher Moor). Catalogi Archaeologici Sloveniae III. Ljubljana.
[15] Kühn, H. J. 1979: Das Spätneolithikum in Schleswig-Holstein. Offa-Bücher 40. Neumünster.
[16] Lech, H. – Lech, J. 1995: Wierzbica "Zele", Radom Province. In: Appendix to the Bochum catalogue of prehistoric flint mines in Europe, Archaeologia Polona 33, 465–480.
[17] Libera, J. 2001: Krzemienne formy bifacjalne na terenach Polski i zachodnie Ukrainy (od środkowego neolitu do wczesnej epoki żelaza). Lublin.
[18] Lomborg, E. 1973: Die Flintdolche Dänemarks. Studien über die Chronologie und Kulturbeziehungen des südskandinawischen Spätneolithikums. Nordiske Fortidsminder Ser. B, 1. Københaven.
[19] Marková, K. 2004: Zu Silizitdolchen in der Slowakei. In: Bátora, J. – Furmánek, V. – Veliačik, L. (Hrsg.), Einflüsse und Kontakte alteuropäischer Kulturen. Festschrift für Jozef Vladár zum 70. Geburtstag. Nitra, 205–215.
[20] Müller, S. 1902: Flintdolkene i den nordiske Stenalder. Nordiske Fortidsminder 1, 125–180.
[21] Novotný, B. 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej. Bratislava.
[22] Oliva, M. – Neruda, P. – Přichystal, A. 1999: Paradoxy těžby a distribuce rohovce z Krumlovského lesa, Památky archeologické XC, 229–318.
[23] Ondráček, J. 1967: Moravská protoúnětická kultura, Slovenská archeológia XV, 389–446.
[24] Přichystal, A. 1984: Petrografické studium štípané industrie (Petrographic investigation of chipped industry). In: Kazdová, E., Těšetice-Kyjovice 1. Starší stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou. Brno, 205–211.
[25] Přichystal, A. 2006: Surowce kamienne morawskich inwentarzy krzemieniarskich z wczesnego okresu epoki brązu. In: Kopacz, J. – Šebela, L., Kultura unietycka i grupa wieterzowska na Morawach na podstawie materiałów krzemieniarskich. Kraków, 37–45.
[26] Rous, P. 1981: Katalog pravěkých nálezů (okres Havlíčkův Brod). Hradec Králové.
[27] Rýzner, Č. 1883: Řivnáč. Hradiště u Levého Hradce, Památky archeologické 1883, 216, 240–247, 299–315.
[28] Stocký, A. 1924: Čechy v době kamenné. Praha.
[29] Stocký, A. 1928: Čechy v době bronzové. Praha.
[30] Svoboda, J. a kol. 2004: Paleolit Moravy a Slezska. Dolnověstonické studie I. Brno.
[31] Šebela, L. 1997/1998: Spätäneolithische und altbronzezeitliche Silexdoche in Mähren, Saarbrücker Studien und Materialien zur Altertumskunde 6/7, 199–226.
[32] Šebela, L. – Škrdla, P. 1999: A Flint Tool from Násedlovice: the Problem of its Dating, Archeologické rozhledy LI, 876–879.
[33] Tode, A. 1935: Zur Entstehung der Germanen, Mannus 27, 19–67.
[34] Zápotocký, M. 1961: Severské zbraně a nástroje starší doby bronzové v Čechách, Památky archeologické LII, 166–176.
[35] Zavřel, P. 1986: Rukojeť severské pazourkové dýky z Českých Budějovic 9 – Dobré vody, Archeologické rozhledy XXXVIII, 290–292.