Název: Výskum neolitického sídliska na lokalite Harta-Gátőrház
Variantní název:
- Research into Neolithic settlement at the Harta-Gátőrház site
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2014, roč. 19, č. 1, s. [23]-43
Rozsah
[23]-43
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129970
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Autori príspevku podávajú predbežnú správu o výskume neolitického sídliska na lokalite Harta-Gátőrház (Maďarsko). Lokalita s rozlohou približne 27 ha leží na ľavom brehu Dunaja, vo vzdialenosti 100 km južne od Budapešti. Záchranným výskumom bola preskúmaná plocha o veľkosti ca 20 000 m2. Na skúmanej ploche boli zachytené pôdorysy siedmich domov, zásobné jamy, exploatačné jamy a šesť pohrebov. Podľa spôsobu umiestnenia v priestore sídliska a súborov nálezov z prislúchajúcich kolových jám sú do neolitu datované aj štvoruholníkové ohrady. Tie boli čiastočne s inými ohradami, čiastočne s jedným neolitickým domom v superpozícii. Keramický materiál z lokality je príbuzný nálezom v strednom Zadunajsku – často sa v jednom súbore, prípadne na jednej nádobe objavujú odlišné výzdobné štýly skupiny Keszthely, želiezovskej skupiny a kultúry Vinča. Lokalita sa rozrastala postupne od klasickej fázy kultúry s lineárnou keramikou po fázu IIb želiezovskej skupiny.
The authors of the paper give a preliminary report on research into the Neolithic settlement at the Harta-Gátőrház site (Hungary). The locality with an area of approximately 27 ha is situated on the left bank of the Danube, about 100 km to the south of Budapest. An area of about 20,000 m2 was examined during a rescue excavation, which uncovered seven house plans, storage pits, clay pits and six burials. Quadrangular enclosures are also considered Neolithic, judging from their location within the settlement area and finds assemblages from the postholes included. These structures were found in partial superposition with other enclosures and with a Neolithic house. Pottery finds from the site are related to those in Central Transdanubia – the different decorative styles of the Kesthely Group, Želiezovce Group and Vinča Culture often appear within the same assemblage or on a single vessel. The locality has gradually increased in extent from the classical phase of the Linear Pottery Culture up to the IIb phase of the Želiezovce Group.
Reference
[1] Bánffy, E. 2012: South Western Körös Culture settlement in the Danube-Tisza interfluve: Szakmár–Kisülés. In: Anders, A. – Siklósi, Zs. (eds.), The First Neolithic Sites in Central/South-East uropean Transect. Volume III. The Körös Culture in Eastern Hungary. British Archaeological Reports International Series 2334. Oxford, 53–68.
[2] Bánffy, E. – Oross, K. 2009: Entwicklung und Dynamik der Linearbandkeramik in Transdanubien. In: Zeeb-Lanz, A. (ed.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten. Zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. Juni 2007. Internationale Archäologie – ASTK 10. Rahden/Westf., 219–240.
[3] Čižmář, Z. 1998: Nástin relativní chronologie lineární keramiky na Moravě (Poznámky k vývoji výzdobného stylu), Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales 83, 105–139.
[4] Gyulai, F. 2007: Seed and fruit remains associated with neolithic origins in the Carpathian Basin. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 125–140.
[5] Gyulai, F. 2010: Archaeobotany in Hungary. Seed, Fruit, Food and Beverage Remians in the Carpathian Basin from the Neolithic to the Late Middle Ages. Budapest.
[6] Hajnalová, M. 2007: Early Farming in Slovakia – from plant data perspective. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 295–314.
[7] Hajnalová, M. 2011: Bread of Sarmatians on the Danube, or evidence of arable farming at the site of Harta-Gátőrház (Bács-Kiskun Country) in the Roman Period. In: Somogyvári, Á. – V. Székely, Gy. (eds.), A Barbaricum ösvényein... A 2005-ben Kecskeméten tartott tudományos konferencia előadásai. Kecskemét, 161–167.
[8] Hajnalová, M. – Varsik, V. 2010: Kvádske roľníctvo na Slovensku z pohľadu archeológie a archeobotaniky. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.), Archeológia barbarov 2009. Nitra, 181–224.
[9] Horáková, J. – Kalábek, M. – Peška, J. 1997: Osada lidu kultury s lineární keramikou v Přáslavicích-Kocourkovci. Archaeologiae Regionalis Fontes I. Olomouc.
[10] Horváth, F. 2006: Comments on the connections between the Vinča complex and the Carpathian Basin. In: Tasič, N. – Grozdanov, C. (eds.), Homage to Milutin Garašanin. Belgrade, 379–398.
[11] Horváth, L. A. 2002: Neolitikus leletek Dunakeszi határában (Neolithische Funde in der Gemarkung von Dunakeszi). Budapest Régiségei 35. Budapest, 7–34.
[12] Horváth, L. A. – Simon, K. H. 2003: Das Neolithikum und die Kupferzeit in Südwesttransdanubien, Inventaria Praehistorica Hungariae VIII, 47–49.
[13] Kalicz, N. 1991: Die Keszthely-Gruppe der Transdanubischen (Mitteleuropäischen) Linienbandkeramik im Lichte der Ausgrabung in Kustánszeg (Westungarn), Communicationes Archaeologicae Hungariae 1991, 5–32.
[14] Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky, Památky archeologické 101, 203–242.
[15] Kohler-Schneider, M. 2007: Early agriculture and subsistence in Austria: a review of neolithic plant records. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 209–220, 253–263.
[16] Kustár, R. 2012: Catalouge of Körös Culture sites in Bács-Kiskun country. In: Anders, A. – Siklósi, Zs. (eds.), The First Neolithic Sites in Central/South-East European Transect. Volume III. The Körös Culture in Eastern Hungary. British Archaeological Reports International Series 2334. Oxford, 323–329.
[17] Kustár, R. 2014: The early neolithic of the Duna-Tisza interfluve, Southern Hungary. In: Bánffy, E. et al., Szakmár-Kisülés. British Archaeological Reports International Series. Oxford, 31–72.
[18] Kustár, R. – Lantos, A. 2004: Harta, Gátőrház. In: Kisfaludy, J. (ed.), Régészeti Kutatások Magyarországon – Archaeological Investigations in Hungary 2003. Budapest, 227.
[19] Kustár, R. – Lantos, A. 2005: Harta-Gátőrház. Ásatási dokumentáció. Viski Károly Múzeum Régészeti Adattára. Kalocsa (nepubl. nálezová správa, č. j. 96-2005, 97-2005, 102-2005, 108-2005, 109-2005, 117-2005, 118-2005, 119-2005, 132-2005, 133-2005, 152-2005, 154-2005).
[20] Kustár, R. – Sümegi, P. 2012: Őskörnyezeti változások rekonstrukciója Harta környékén a 2002–2003. évi ásatások tükrében. In: Kreiter, A. – Pető, Á. – Tugya, B. (eds.), Környezet – Ember – Kultúra Az alkalmazott természettudományok és a régészet párbeszéde. Budapest, 107–115.
[21] Marosi, S. – Somogyi, S. 1990: Magyarország kistájainak katasztere. Budapest.
[22] Marton, T. 2008: Development of pottery style on the LBK settlement of Balatonszárszó-Kiserdeidűlő in Hungary, Acta Terrae Septemcastrensis VII, 197–216.
[23] Marton, T. – Oross, K. 2009: Reconstructing Space in a Familiar World: the Formation of Late LBK Settlements in Central Transdanubia. In: Kozłowski, J. K. (ed.), Interactions between different models of the Neolithization north of the Central European Agro-Ecological Barrier. Prace Komisji Prehistorii Karpat 5. Kraków, 51–73.
[24] Marton, T. – Oross, K. 2012: Siedlungsforschung in linienbandkeramischen Fundorten in Zentralund Südtransdanubien – Wiege, Peripherie oder beides? In: Smolnik, R. (ed.), Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik. Beiträge der internationalen Tagung "Neue Fragen zur Bandkeramik oder alles beim Alten?!", Leipzig, 23. bis 24. September 2010. Dresden, 220–239.
[25] Oross, K. 2004: Das neolithische Dorf von Balatonszárszó (Forschungen zwischen 2000–2002), Antaeus 27, 61–80.
[26] Oross, K. 2010: Architecture of the Linearbandkeramik settlement at Balatonszárszó-Kiserdeidűlő in central Transdanubia. In: Gheorghiu, D. (ed.), Neolithic and Chalcolithic Archaeology in Eurasia: Building Techniques and Spatial Organisation. Proceedings of the XV World Congress UISPP (Lisbon, 4–9 September 2006). British Archaeological Reports International Series 2097. Oxford, 63–80.
[27] Oross, K. – Bánffy, E. 2009: Three successive waves of Neolithisation: LBK development in Transdanubia, Documenta Praehistorica 36, 175–189.
[28] Pavúk, J. 1969: Chronologie der Želiezovce-Gruppe, Slovenská archeológia XVII, 269–367.
[29] Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Archaeologica Slovaca Monographiae 4. Nitra.
[30] Pavúk, J. 2009: Die Entwicklung der Želiezovce-Gruppe und die Entstehung der Lengyel-Kultur. In: Zeeb-Lanz, A. (ed.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten. Zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. Juni 2007. Internationale Archäologie – ASTK 10. Rahden/Westf., 249–246.
[31] Podborský, V. 2002a: Spondylový šperk v hrobech lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích, Archeologické rozhledy 54, 223–240.
[32] Podborský, V. 2002b: Spondylový šperk z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 235–255.
[33] Regenye, J. 1995: Adatok a határvonal módosulásához a zselizi csoport késői szakaszában, Pápai Múzeumi Értesítő 5 (1994), 139–148.
[34] Regenye, J. 2005: A vizsgálandó közép-dunántúli újkőkori kerámia és környezete, Archeometriai Műhely 2, 16–23.
[35] Somogyvári, Á. 2004: Harta-Külső tuskó föld. In: Kisfaludy, J. (ed.), Régészeti Kutatások Magyarországon – Archaeological Investigations in Hungary 2003. Budapest, 227–228.
[36] Soós, L. 1943: A Kárpát-medence Mollusca faunája. Budapest.
[37] Sümegi, P. – Deli, T. 2004: Results of the quartermalacological analysis of the profiles from the central and marginal areas of Bátorliget marshland. In: Sümegi, P. – Gulyás, S. (eds.), The geohistory of Bátorliget Marshland. Budapest, 183–207.
[38] Szécsényi-Nagy, A. – Kerl, V. – Jakucs, J. – Bánffy, E. – Alt, K. W. 2012: Ancient DNA from middle Neolithic Hungary suggest a common ancestry of LBK in Central Europe. Poster na konferencii Early Farmers: the view from Archaeology and Science, Cardiff University.
[39] Virág, M. Zs. 1992: Újkőkori és középső rézkori telepnyomok az M0 autópálya szigetszentmiklósi szakaszánál (Neolithische und hochkupferzeitliche Siedlungsspuren an der Autobahnstrecke M0 bei Szigetszentmiklós). In: Régészeti kutatások az M0 autópálya nyomvonalán I. Budapesti Történeti Múzeum Műhely 5. Budapest, 15–60.
[2] Bánffy, E. – Oross, K. 2009: Entwicklung und Dynamik der Linearbandkeramik in Transdanubien. In: Zeeb-Lanz, A. (ed.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten. Zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. Juni 2007. Internationale Archäologie – ASTK 10. Rahden/Westf., 219–240.
[3] Čižmář, Z. 1998: Nástin relativní chronologie lineární keramiky na Moravě (Poznámky k vývoji výzdobného stylu), Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales 83, 105–139.
[4] Gyulai, F. 2007: Seed and fruit remains associated with neolithic origins in the Carpathian Basin. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 125–140.
[5] Gyulai, F. 2010: Archaeobotany in Hungary. Seed, Fruit, Food and Beverage Remians in the Carpathian Basin from the Neolithic to the Late Middle Ages. Budapest.
[6] Hajnalová, M. 2007: Early Farming in Slovakia – from plant data perspective. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 295–314.
[7] Hajnalová, M. 2011: Bread of Sarmatians on the Danube, or evidence of arable farming at the site of Harta-Gátőrház (Bács-Kiskun Country) in the Roman Period. In: Somogyvári, Á. – V. Székely, Gy. (eds.), A Barbaricum ösvényein... A 2005-ben Kecskeméten tartott tudományos konferencia előadásai. Kecskemét, 161–167.
[8] Hajnalová, M. – Varsik, V. 2010: Kvádske roľníctvo na Slovensku z pohľadu archeológie a archeobotaniky. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.), Archeológia barbarov 2009. Nitra, 181–224.
[9] Horáková, J. – Kalábek, M. – Peška, J. 1997: Osada lidu kultury s lineární keramikou v Přáslavicích-Kocourkovci. Archaeologiae Regionalis Fontes I. Olomouc.
[10] Horváth, F. 2006: Comments on the connections between the Vinča complex and the Carpathian Basin. In: Tasič, N. – Grozdanov, C. (eds.), Homage to Milutin Garašanin. Belgrade, 379–398.
[11] Horváth, L. A. 2002: Neolitikus leletek Dunakeszi határában (Neolithische Funde in der Gemarkung von Dunakeszi). Budapest Régiségei 35. Budapest, 7–34.
[12] Horváth, L. A. – Simon, K. H. 2003: Das Neolithikum und die Kupferzeit in Südwesttransdanubien, Inventaria Praehistorica Hungariae VIII, 47–49.
[13] Kalicz, N. 1991: Die Keszthely-Gruppe der Transdanubischen (Mitteleuropäischen) Linienbandkeramik im Lichte der Ausgrabung in Kustánszeg (Westungarn), Communicationes Archaeologicae Hungariae 1991, 5–32.
[14] Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky, Památky archeologické 101, 203–242.
[15] Kohler-Schneider, M. 2007: Early agriculture and subsistence in Austria: a review of neolithic plant records. In: Colledge, S. – Conolly, J. (eds.), The Origins and Spread of Domestic Plants in Southwest Asia and Europe. Walnut Creek, 209–220, 253–263.
[16] Kustár, R. 2012: Catalouge of Körös Culture sites in Bács-Kiskun country. In: Anders, A. – Siklósi, Zs. (eds.), The First Neolithic Sites in Central/South-East European Transect. Volume III. The Körös Culture in Eastern Hungary. British Archaeological Reports International Series 2334. Oxford, 323–329.
[17] Kustár, R. 2014: The early neolithic of the Duna-Tisza interfluve, Southern Hungary. In: Bánffy, E. et al., Szakmár-Kisülés. British Archaeological Reports International Series. Oxford, 31–72.
[18] Kustár, R. – Lantos, A. 2004: Harta, Gátőrház. In: Kisfaludy, J. (ed.), Régészeti Kutatások Magyarországon – Archaeological Investigations in Hungary 2003. Budapest, 227.
[19] Kustár, R. – Lantos, A. 2005: Harta-Gátőrház. Ásatási dokumentáció. Viski Károly Múzeum Régészeti Adattára. Kalocsa (nepubl. nálezová správa, č. j. 96-2005, 97-2005, 102-2005, 108-2005, 109-2005, 117-2005, 118-2005, 119-2005, 132-2005, 133-2005, 152-2005, 154-2005).
[20] Kustár, R. – Sümegi, P. 2012: Őskörnyezeti változások rekonstrukciója Harta környékén a 2002–2003. évi ásatások tükrében. In: Kreiter, A. – Pető, Á. – Tugya, B. (eds.), Környezet – Ember – Kultúra Az alkalmazott természettudományok és a régészet párbeszéde. Budapest, 107–115.
[21] Marosi, S. – Somogyi, S. 1990: Magyarország kistájainak katasztere. Budapest.
[22] Marton, T. 2008: Development of pottery style on the LBK settlement of Balatonszárszó-Kiserdeidűlő in Hungary, Acta Terrae Septemcastrensis VII, 197–216.
[23] Marton, T. – Oross, K. 2009: Reconstructing Space in a Familiar World: the Formation of Late LBK Settlements in Central Transdanubia. In: Kozłowski, J. K. (ed.), Interactions between different models of the Neolithization north of the Central European Agro-Ecological Barrier. Prace Komisji Prehistorii Karpat 5. Kraków, 51–73.
[24] Marton, T. – Oross, K. 2012: Siedlungsforschung in linienbandkeramischen Fundorten in Zentralund Südtransdanubien – Wiege, Peripherie oder beides? In: Smolnik, R. (ed.), Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik. Beiträge der internationalen Tagung "Neue Fragen zur Bandkeramik oder alles beim Alten?!", Leipzig, 23. bis 24. September 2010. Dresden, 220–239.
[25] Oross, K. 2004: Das neolithische Dorf von Balatonszárszó (Forschungen zwischen 2000–2002), Antaeus 27, 61–80.
[26] Oross, K. 2010: Architecture of the Linearbandkeramik settlement at Balatonszárszó-Kiserdeidűlő in central Transdanubia. In: Gheorghiu, D. (ed.), Neolithic and Chalcolithic Archaeology in Eurasia: Building Techniques and Spatial Organisation. Proceedings of the XV World Congress UISPP (Lisbon, 4–9 September 2006). British Archaeological Reports International Series 2097. Oxford, 63–80.
[27] Oross, K. – Bánffy, E. 2009: Three successive waves of Neolithisation: LBK development in Transdanubia, Documenta Praehistorica 36, 175–189.
[28] Pavúk, J. 1969: Chronologie der Želiezovce-Gruppe, Slovenská archeológia XVII, 269–367.
[29] Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Archaeologica Slovaca Monographiae 4. Nitra.
[30] Pavúk, J. 2009: Die Entwicklung der Želiezovce-Gruppe und die Entstehung der Lengyel-Kultur. In: Zeeb-Lanz, A. (ed.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten. Zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. Juni 2007. Internationale Archäologie – ASTK 10. Rahden/Westf., 249–246.
[31] Podborský, V. 2002a: Spondylový šperk v hrobech lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích, Archeologické rozhledy 54, 223–240.
[32] Podborský, V. 2002b: Spondylový šperk z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 235–255.
[33] Regenye, J. 1995: Adatok a határvonal módosulásához a zselizi csoport késői szakaszában, Pápai Múzeumi Értesítő 5 (1994), 139–148.
[34] Regenye, J. 2005: A vizsgálandó közép-dunántúli újkőkori kerámia és környezete, Archeometriai Műhely 2, 16–23.
[35] Somogyvári, Á. 2004: Harta-Külső tuskó föld. In: Kisfaludy, J. (ed.), Régészeti Kutatások Magyarországon – Archaeological Investigations in Hungary 2003. Budapest, 227–228.
[36] Soós, L. 1943: A Kárpát-medence Mollusca faunája. Budapest.
[37] Sümegi, P. – Deli, T. 2004: Results of the quartermalacological analysis of the profiles from the central and marginal areas of Bátorliget marshland. In: Sümegi, P. – Gulyás, S. (eds.), The geohistory of Bátorliget Marshland. Budapest, 183–207.
[38] Szécsényi-Nagy, A. – Kerl, V. – Jakucs, J. – Bánffy, E. – Alt, K. W. 2012: Ancient DNA from middle Neolithic Hungary suggest a common ancestry of LBK in Central Europe. Poster na konferencii Early Farmers: the view from Archaeology and Science, Cardiff University.
[39] Virág, M. Zs. 1992: Újkőkori és középső rézkori telepnyomok az M0 autópálya szigetszentmiklósi szakaszánál (Neolithische und hochkupferzeitliche Siedlungsspuren an der Autobahnstrecke M0 bei Szigetszentmiklós). In: Régészeti kutatások az M0 autópálya nyomvonalán I. Budapesti Történeti Múzeum Műhely 5. Budapest, 15–60.