Název: Model chronologického vývoje sídliště kultury s lineární keramikou v Těšeticích-Kyjovicích "Sutnách"
Variantní název:
- Model of chronological development of the Linear Pottery Culture settlement in Těšetice-Kyjovice "Sutny"
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2013, roč. 18, č. 1, s. [93]-135
Rozsah
[93]-135
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129084
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Cílem příspěvku je nastínit chronologický vývoj odkryté části sídliště kultury s lineární keramikou v Těšeticích-Kyjovicích, poloha "Sutny". Nejprve je analyzována vnitřní struktura sídliště, včetně jednotlivých půdorysů domů. Dále představujeme výsledky zpracování lineární keramiky, která je prozatím pro datování sídlišť kultury s lineární keramikou nejsměrodatnější, a to jak z pohledu fragmentarizace, tak i technologie výroby, morfologie tvarů a samotné výzdoby. Výsledky získané vyhodnocením keramického materiálu pak budou zpětně verifikovány terénní situací, kde se podrobněji zaměříme na vztahy mezi domy, hroby a depotem lineární keramiky. Pokoušíme se také nastínit model chronologického vývoje sídliště. V souvislosti s tím poukazujeme na problematiku formativních procesů, neboť studovaná část sídliště je velmi narušena postlineárním osídlením.
The aim of the paper is to outline chronological development of the excavated part of the Linear Pottery Culture (LBK) settlement in Těšetice-Kyjovice "Sutny". First of all, the internal structure of the settlement was analysed, including individual layouts of houses. Below are the results of the evaluation of LBK pottery from the viewpoint of fragmentation, as well as the production technology, morphology of forms and decoration; pottery for the time being is the most important for dating of the LBK settlements. The results gathered from evaluating the ceramic material will be back-checked to the terrain situation where we will focus in detail on the relations between houses, graves and a linear pottery deposit. We also try to outline a model of chronological development of the site. In this regard we point out the issue of formative processes because the studied part of the site is heavily disturbed by post-LBK settlement.
Reference
[1] Claßen, E. 2009: Settlement history, land use and social networks of early Neolithic communities in western Germany. In: Hofmann, D. – Bickle, P. (eds.), Creating Communities. New Advances in Central European Neolithic Research. Oxford, 95–110.
[2] Coudart, A. 1998: Architecture et société néolithique. L'unité et la variance de la maison danubienne. Documents d'Archéologie Française 67. Paris.
[3] Čapek, L. 2010: Depoziční a postdepoziční procesy na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16). Keramika – Kvantifikace – Statistika – Chronologie. Plzeň.
[4] Čižmář, Z. 1998: Nástin relativní chronologie lineární keramiky na Moravě, Acta Musei Moraviae 83, 105–139.
[5] Čižmář, Z. 2002: Keramika z pohřebiště v "Široké u lesa". In: Podborský, V. a kol., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 151–190.
[6] Čižmář, Z. – Dočkalová, M. 2003: Pohřeb tří jedinců v objektu kultury s lineární keramikou z Hlubokých Mašůvek, okr. Znojmo. In: Lutovský, M. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu 2003. Praha, 41–54.
[7] Čižmář, Z. – Procházková, P. 1999: Sídliště mladšího stupně kultury s lineární keramikou v Prostějově-Držovicích. In: Kuzma, I. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 1998. Nitra, 45–73.
[8] Dębiec, M. – Dzbyński, A. 2010: Human activity zones around the house of the Linearbandkeramik culture in South-Eastern Poland (site: Zwięczyca). In: Gheorghiu, D. (ed.), Neolithic and Chalcolithic Archaeology in Eurasia: Building Techniques and Spatial Organisation. British Archaeological Reports, International Series 2097. Oxford, 81–84.
[9] Dočkalová, M. – Koštuřík, P. 1996: Seskupení hrobů nositelů kultury s lineární keramikou na neolitickém sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích, okr. Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 1, 5–30.
[10] Dombróczki, L. 2001: The excavation at Füzesabony-Gubakút. Preliminary report. In: Kertész, R. – Makkay, J. (eds.), From the Mesolithic to the Neolithic. Proceedings of the International Archaeological Conference held in the Damjanich Museum of Szolnok, September 22–27, 1996. Archaeolingua 11. Budapest, 193–214.
[11] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické, Supplementum 20. Praha.
[12] Geislerová, K. 1992: Sídliště kultury s lineární keramikou v Drysicích, okr. Vyškov, Pravěk N. Ř. 2, 5–21.
[13] Grygiel, R. 2004: Neolit i początki epoki brązu w rejonie Breścia Kujawskiego i Osłonek. Tom 1, Wczesny neolit, Kultura ceramiki wstęgowej rytej (The Neolithic and Early Bronze Age in the Breść Kujawski and Osłonki Region. Volume 1, Early Neolithic, Linear Pottery Culture). Łódź.
[14] Hachem, L. 2000: New observations on the Bandkeramik house and social organization, Antiquity 74, 308–312. | DOI 10.1017/S0003598X00059342
[15] Horáková, J. – Kalábek, M. – Peška, J. 1997: Osada lidu kultury s lineární keramikou v Přáslavicích-Kocourovci. Archaeologiae Regionalis Fontes 1. Olomouc.
[16] Chroustovský, L. 2008: Kontingenční tabulky a vektorová syntéza. Příspěvek k možnostem transformace nominálních dat a jejich následné matematické syntézy. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 49–60.
[17] Kazdová, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech. In: Prostředník, J. – Vokolek, V. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1997. Turnov – Hradec Králové, 60–65.
[18] Kazdová, E. 1999: Depot lineární keramiky s antropomorfní nádobou z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo. In: Kuzma, I. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 1998. Nitra, 125–132.
[19] Kazdová, E. 2007: Ke 40. výročí zahájení výzkumů v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku. Některé výsledky výzkumu a studia neolitického osídlení. In: Kazdová, E. – Podborský, V. (eds.), Studium sociálních a duchovních struktur pravěku. Brno, 39–54.
[20] Koštuřík, P. 1987: Linearkeramisches Haus D15 auf der neolithischen Siedlung in Těšetice. In: Rulf, J. (ed.), Bylany Seminar 1987. Collected Papers. Praha, 225–226.
[21] Koštuřík, P. – Lorencová, A. 1989–1990: Kostrový hrob H11 kultury s lineární keramikou z neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 34–35, 103–126.
[22] Kramer, C. 1982: Village Ethnoarchaeology: Rural Iran in Archaeological Perspectives. New York.
[23] Kuna, M. 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M. – Profantová, N. (eds.), Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum v Roztokách. Praha, 103–138.
[24] Kuper, R. – Löhr, H. – Lüning, J. – Stehli, P. – Zimmermann, A. 1977: Der bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 9, Gemeinde Aldenhoven, Kreis Düren. Bonn.
[25] Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu (Contribution to the Problem of Formative Processes of Refuse from Neolithic Site). In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 2. Praha, 21–38.
[26] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech (The possibilities of a micro-spatial anlysis of artefacts in archaeological features). In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[27] Květina, P. 2007: Analýza nekeramického odpadu neolitického sídliště v Bylanech, Archeologické rozhledy 59, 3–28.
[28] Květina, P. – Končelová, M. 2011: Kategorie výzdobného stylu na lineární keramice z Bylan, Archeologické rozhledy 63, 195–219.
[29] Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha.
[30] Lenneis, E. 1977: Siedlungsfunde aus Poigen und Frauenhofen bei Horn. Ein Beitrag zur Erforschung der Linear- und Stichbandkeramik in Niederösterrech. Prähistorische Forschungen 8. Horn – Wien.
[31] Lenneis, E. 2004: Architecture and settlement of the Early Linear Pottery Culture in East Central Europe. In: Lukes, A. – Zvelebil, M. (eds.), LBK Dialogues. Studies in the formation of the Linear Pottery Culture. British Archaeological Reports, International Series 1304. Oxford, 151–157.
[32] Lenneis, E. – Lüning, J. 2001: Die altbandkeramischen Siedlungen von Neckenmarkt und Strögen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 82. Bonn.
[33] Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im Osten Österreichs. St. Pölten – Wien.
[34] Lüning, J. 2005: Bandkeramische Hofplätze und absolute Chronologie des Bandkeramik. In: Lüning, J. – Frirdich, Ch. – Zimmermann, A. (Hrsg.), Die Bandkeramik im 21. Jahrhundert. Symposium in der Abtei Brauweiler bei Köln vom 16. 9.–19. 9. 2002. Internationale Archäologie. Arbeitsgemeinschaft, Symposium, Tagung, Kongress 7. Rahden/Westf., 49–74.
[35] Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[36] Mateiciucová, I. 2008: Talking stones: the chipped stone industry in Lower Austria and Moravia and the beginnings of the Neolithic in Central Europe (LBK), 5700–4900 BC. Dissertationes Archaeologiceae Brunensis/Pragensesque 4. Brno.
[37] Milo, P. – Kazdová, E. 2008: Geofyzikálna prospekcia na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny". In: Cheben, I. – Kuzma, I. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2007. Nitra, 177–189.
[38] Modderman, P. J. R. 1970: Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Analecta Praehistorica Leidensia 3. Leiden.
[39] Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their European setting. In: Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M., Theses on the neolithic site of Bylany, Památky archeologické 77, 383–394.
[40] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[41] Nováček, K. 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[42] Olmerová, H. – Pavlů, I. 1991: Neolitický sídelní areál v Liboci, k. ú. Praha 6-Dolní Liboc, Archaeologica Pragensia 11, 5–64.
[43] Ondruš, V. 1972: Dětské pohřby na neolitickém sídlišti ve Vedrovicích, Časopis Moravského muzea 57, 27–36.
[44] Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou, Památky archeologické 68, 5–55.
[45] Pavlů, I. 1998: Minulost a přítomnost v muzeu. Praha.
[46] Pavlů, I. 1999: Dům kultury s lineární keramikou na Moravě, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 4, 21–29.
[47] Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha.
[48] Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky (Activities on a Neolithic Site of Bylany. An Intrasite Spatial Analysis of Pottery). Praha.
[49] Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1978: Analýza české neolitické keramiky. Morfologická a chronologická struktura výčnělků. Praha (nepublik. rukopis).
[50] Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1983: Bylany. Katalog sekce A – díl 1. Praha.
[51] Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Nitra.
[52] Podborský, V. a kol. 2002: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno.
[53] Podborský, V. 2009–2010: Fenomén neolitického domu, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 14–15, 17–45.
[54] Rulf, J. 1997a: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439–461.
[55] Rulf, J. 1997b: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické, Supplementum 9. Praha.
[56] Rück, O. 2009: New aspects and models for Bandkeramik settlement research. In: Hofmann, D. – Bickle, P. (eds.), Creating Communities. New Advances in Central European Neolithic Research. Oxford, 159–185.
[57] Soudský, B. 1962: The Neolithic site of Bylany, Antiquity 36, 190–200. | DOI 10.1017/S0003598X00036577
[58] Soudský, O. – Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1985: Bylany. Katalog sekce A – díl 2. Praha.
[59] Šabatová, K. 2008: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích. Brno. Dizertační práce na FF MU (http://is.muni.cz/th/9482/ff_d/).
[60] Točík, A. 1964: Záchranný výzkum v Bajči-Vlkanove v rokoch 1959–1960, Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 12, 5–185.
[61] van de Velde, P. 2007: Excavations at Geleen-Janskamperveld 1990/1991. Analecta Praehistorica Leidensia 39. Leiden.
[62] Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592–614.
[63] Vostrovská, I. 2010: Keramika ze sídliště kultury lineární v Těšeticích-Kyjovicích "Sutnách". Brno. Magisterská diplomová práce na FF MU (http://is.muni.cz/th/147160/ff_m/).
[64] Vostrovská, I. – Hájek, Z. – Šabatová, K. – Kazdová, E. – Kuča, M. – Trampota, F. 2012: Kyjovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 53/1, 132–134.
[65] Vostrovská, I. – Prokeš, L. 2012: Ceramics from the 'Sutny' LBK Settlement at Těšetice-Kyjovice, Moravia, Czech Republic: Processing and Statistical Analyses. In: Kolář, J. – Trampota, F. (eds.), Theoretical and Methodological Considerations in Central European Neolithic Archaeology. Proceedings of the 'Theory and Method in Archaeology of the Neolithic (7th–3rd Millennium BC)' Conference held in Mikulov, Czech Republic, 26th – 28th of October 2010. British Archaeological Reports, International Series 2325. Oxford, 95–110.
[2] Coudart, A. 1998: Architecture et société néolithique. L'unité et la variance de la maison danubienne. Documents d'Archéologie Française 67. Paris.
[3] Čapek, L. 2010: Depoziční a postdepoziční procesy na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16). Keramika – Kvantifikace – Statistika – Chronologie. Plzeň.
[4] Čižmář, Z. 1998: Nástin relativní chronologie lineární keramiky na Moravě, Acta Musei Moraviae 83, 105–139.
[5] Čižmář, Z. 2002: Keramika z pohřebiště v "Široké u lesa". In: Podborský, V. a kol., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 151–190.
[6] Čižmář, Z. – Dočkalová, M. 2003: Pohřeb tří jedinců v objektu kultury s lineární keramikou z Hlubokých Mašůvek, okr. Znojmo. In: Lutovský, M. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu 2003. Praha, 41–54.
[7] Čižmář, Z. – Procházková, P. 1999: Sídliště mladšího stupně kultury s lineární keramikou v Prostějově-Držovicích. In: Kuzma, I. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 1998. Nitra, 45–73.
[8] Dębiec, M. – Dzbyński, A. 2010: Human activity zones around the house of the Linearbandkeramik culture in South-Eastern Poland (site: Zwięczyca). In: Gheorghiu, D. (ed.), Neolithic and Chalcolithic Archaeology in Eurasia: Building Techniques and Spatial Organisation. British Archaeological Reports, International Series 2097. Oxford, 81–84.
[9] Dočkalová, M. – Koštuřík, P. 1996: Seskupení hrobů nositelů kultury s lineární keramikou na neolitickém sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích, okr. Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 1, 5–30.
[10] Dombróczki, L. 2001: The excavation at Füzesabony-Gubakút. Preliminary report. In: Kertész, R. – Makkay, J. (eds.), From the Mesolithic to the Neolithic. Proceedings of the International Archaeological Conference held in the Damjanich Museum of Szolnok, September 22–27, 1996. Archaeolingua 11. Budapest, 193–214.
[11] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické, Supplementum 20. Praha.
[12] Geislerová, K. 1992: Sídliště kultury s lineární keramikou v Drysicích, okr. Vyškov, Pravěk N. Ř. 2, 5–21.
[13] Grygiel, R. 2004: Neolit i początki epoki brązu w rejonie Breścia Kujawskiego i Osłonek. Tom 1, Wczesny neolit, Kultura ceramiki wstęgowej rytej (The Neolithic and Early Bronze Age in the Breść Kujawski and Osłonki Region. Volume 1, Early Neolithic, Linear Pottery Culture). Łódź.
[14] Hachem, L. 2000: New observations on the Bandkeramik house and social organization, Antiquity 74, 308–312. | DOI 10.1017/S0003598X00059342
[15] Horáková, J. – Kalábek, M. – Peška, J. 1997: Osada lidu kultury s lineární keramikou v Přáslavicích-Kocourovci. Archaeologiae Regionalis Fontes 1. Olomouc.
[16] Chroustovský, L. 2008: Kontingenční tabulky a vektorová syntéza. Příspěvek k možnostem transformace nominálních dat a jejich následné matematické syntézy. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 49–60.
[17] Kazdová, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech. In: Prostředník, J. – Vokolek, V. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1997. Turnov – Hradec Králové, 60–65.
[18] Kazdová, E. 1999: Depot lineární keramiky s antropomorfní nádobou z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo. In: Kuzma, I. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 1998. Nitra, 125–132.
[19] Kazdová, E. 2007: Ke 40. výročí zahájení výzkumů v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku. Některé výsledky výzkumu a studia neolitického osídlení. In: Kazdová, E. – Podborský, V. (eds.), Studium sociálních a duchovních struktur pravěku. Brno, 39–54.
[20] Koštuřík, P. 1987: Linearkeramisches Haus D15 auf der neolithischen Siedlung in Těšetice. In: Rulf, J. (ed.), Bylany Seminar 1987. Collected Papers. Praha, 225–226.
[21] Koštuřík, P. – Lorencová, A. 1989–1990: Kostrový hrob H11 kultury s lineární keramikou z neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 34–35, 103–126.
[22] Kramer, C. 1982: Village Ethnoarchaeology: Rural Iran in Archaeological Perspectives. New York.
[23] Kuna, M. 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M. – Profantová, N. (eds.), Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum v Roztokách. Praha, 103–138.
[24] Kuper, R. – Löhr, H. – Lüning, J. – Stehli, P. – Zimmermann, A. 1977: Der bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 9, Gemeinde Aldenhoven, Kreis Düren. Bonn.
[25] Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu (Contribution to the Problem of Formative Processes of Refuse from Neolithic Site). In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 2. Praha, 21–38.
[26] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech (The possibilities of a micro-spatial anlysis of artefacts in archaeological features). In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[27] Květina, P. 2007: Analýza nekeramického odpadu neolitického sídliště v Bylanech, Archeologické rozhledy 59, 3–28.
[28] Květina, P. – Končelová, M. 2011: Kategorie výzdobného stylu na lineární keramice z Bylan, Archeologické rozhledy 63, 195–219.
[29] Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha.
[30] Lenneis, E. 1977: Siedlungsfunde aus Poigen und Frauenhofen bei Horn. Ein Beitrag zur Erforschung der Linear- und Stichbandkeramik in Niederösterrech. Prähistorische Forschungen 8. Horn – Wien.
[31] Lenneis, E. 2004: Architecture and settlement of the Early Linear Pottery Culture in East Central Europe. In: Lukes, A. – Zvelebil, M. (eds.), LBK Dialogues. Studies in the formation of the Linear Pottery Culture. British Archaeological Reports, International Series 1304. Oxford, 151–157.
[32] Lenneis, E. – Lüning, J. 2001: Die altbandkeramischen Siedlungen von Neckenmarkt und Strögen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 82. Bonn.
[33] Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im Osten Österreichs. St. Pölten – Wien.
[34] Lüning, J. 2005: Bandkeramische Hofplätze und absolute Chronologie des Bandkeramik. In: Lüning, J. – Frirdich, Ch. – Zimmermann, A. (Hrsg.), Die Bandkeramik im 21. Jahrhundert. Symposium in der Abtei Brauweiler bei Köln vom 16. 9.–19. 9. 2002. Internationale Archäologie. Arbeitsgemeinschaft, Symposium, Tagung, Kongress 7. Rahden/Westf., 49–74.
[35] Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[36] Mateiciucová, I. 2008: Talking stones: the chipped stone industry in Lower Austria and Moravia and the beginnings of the Neolithic in Central Europe (LBK), 5700–4900 BC. Dissertationes Archaeologiceae Brunensis/Pragensesque 4. Brno.
[37] Milo, P. – Kazdová, E. 2008: Geofyzikálna prospekcia na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny". In: Cheben, I. – Kuzma, I. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2007. Nitra, 177–189.
[38] Modderman, P. J. R. 1970: Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Analecta Praehistorica Leidensia 3. Leiden.
[39] Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of the houseplans and their European setting. In: Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M., Theses on the neolithic site of Bylany, Památky archeologické 77, 383–394.
[40] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[41] Nováček, K. 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[42] Olmerová, H. – Pavlů, I. 1991: Neolitický sídelní areál v Liboci, k. ú. Praha 6-Dolní Liboc, Archaeologica Pragensia 11, 5–64.
[43] Ondruš, V. 1972: Dětské pohřby na neolitickém sídlišti ve Vedrovicích, Časopis Moravského muzea 57, 27–36.
[44] Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou, Památky archeologické 68, 5–55.
[45] Pavlů, I. 1998: Minulost a přítomnost v muzeu. Praha.
[46] Pavlů, I. 1999: Dům kultury s lineární keramikou na Moravě, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 4, 21–29.
[47] Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha.
[48] Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky (Activities on a Neolithic Site of Bylany. An Intrasite Spatial Analysis of Pottery). Praha.
[49] Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1978: Analýza české neolitické keramiky. Morfologická a chronologická struktura výčnělků. Praha (nepublik. rukopis).
[50] Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1983: Bylany. Katalog sekce A – díl 1. Praha.
[51] Pavúk, J. 1994: Štúrovo. Ein Siedlungsplatz der Kultur mit Linearkeramik und der Želiezovce-Gruppe. Nitra.
[52] Podborský, V. a kol. 2002: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno.
[53] Podborský, V. 2009–2010: Fenomén neolitického domu, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 14–15, 17–45.
[54] Rulf, J. 1997a: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439–461.
[55] Rulf, J. 1997b: Die Elbe-Provinz der Linearbandkeramik. Památky archeologické, Supplementum 9. Praha.
[56] Rück, O. 2009: New aspects and models for Bandkeramik settlement research. In: Hofmann, D. – Bickle, P. (eds.), Creating Communities. New Advances in Central European Neolithic Research. Oxford, 159–185.
[57] Soudský, B. 1962: The Neolithic site of Bylany, Antiquity 36, 190–200. | DOI 10.1017/S0003598X00036577
[58] Soudský, O. – Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1985: Bylany. Katalog sekce A – díl 2. Praha.
[59] Šabatová, K. 2008: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích. Brno. Dizertační práce na FF MU (http://is.muni.cz/th/9482/ff_d/).
[60] Točík, A. 1964: Záchranný výzkum v Bajči-Vlkanove v rokoch 1959–1960, Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 12, 5–185.
[61] van de Velde, P. 2007: Excavations at Geleen-Janskamperveld 1990/1991. Analecta Praehistorica Leidensia 39. Leiden.
[62] Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592–614.
[63] Vostrovská, I. 2010: Keramika ze sídliště kultury lineární v Těšeticích-Kyjovicích "Sutnách". Brno. Magisterská diplomová práce na FF MU (http://is.muni.cz/th/147160/ff_m/).
[64] Vostrovská, I. – Hájek, Z. – Šabatová, K. – Kazdová, E. – Kuča, M. – Trampota, F. 2012: Kyjovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 53/1, 132–134.
[65] Vostrovská, I. – Prokeš, L. 2012: Ceramics from the 'Sutny' LBK Settlement at Těšetice-Kyjovice, Moravia, Czech Republic: Processing and Statistical Analyses. In: Kolář, J. – Trampota, F. (eds.), Theoretical and Methodological Considerations in Central European Neolithic Archaeology. Proceedings of the 'Theory and Method in Archaeology of the Neolithic (7th–3rd Millennium BC)' Conference held in Mikulov, Czech Republic, 26th – 28th of October 2010. British Archaeological Reports, International Series 2325. Oxford, 95–110.