Název: Fauna a kostěná, parohová industrie z nových výzkumů v sektoru B4 na lokalitě Těšetice-Kyjovice "Sutny"
Variantní název:
- Fauna and bone, antler industry of new excavations in sector B4 in Těšetice-Kyjovice "Sutny"
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2013, roč. 18, č. 1, s. [171]-198
Rozsah
[171]-198
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129087
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Práce se zabývá archeozoologickým vyhodnocením zvířecích kostí z lokality Těšetice-Kyjovice "Sutny". Studovaný materiál pochází ze čtverců 1–9 g–h v sektoru B4 z objektů kultury s lineární keramikou, moravskou malovanou keramikou a horákovské kultury. Analýza materiálu byla zaměřena na druhové a anatomické určení kostí, stanovení porážkového věku zvířat, metrickou analýzu kostí a typologické zařazení kostěné a parohové industrie. Sledována byla také fragmentarizace kostí v jednotlivých mechanických vrstvách a v objektu 717. Výsledky byly konfrontovány se starším osteologickým zhodnocením z lokality Těšetice-Kyjovice a se zahraničními lokalitami Eisleben a Falkenstein.
The article deals with zooarchaeological evaluation of animal bones from Těšetice-Kyjovice "Sutny". The studied material is located in squares 1–9 g–h in sector B4 from the settlement features of the Linear Pottery, Moravian Painted Ware and Horákov cultures. The analysis of the material focused on the species and anatomical determination of the bones, determining the slaughter age, a osteometric analysis of bones and typological classification of the bone and antler industry. The fragmentation of bones in individual mechanical layers in settlement feature 717 was monitored. The results were compared with the older osteological evaluation from Těšetice-Kyjovice and with foreign sites at Eisleben and Falkenstein.
Reference
[1] Ambros, C. 1965: Übersicht über die osteologischen Analysen. In: Podborský, V., Die Hallstattsiedlung in Těšetice. Fontes Archaeologie Pragenses 9. Praha, 61.
[2] Ambros, C. 1986: Tierknochenfunde aus Siedlungen der Lengyel-Kultur in der Slowakei. In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (eds.), Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur in der Slowakei. Nové Vozokany 1984. Nitra – Wien, 11–17.
[3] Bartosiewicz, L. 2005: Plain talk: animals, environment and culture in the Neolithic of the Carpathian Basin and adjacent areas. In: Bailey, D. − Whittle, A. − Cummings, V. (eds.), (Un)settling the Neolithic. Oxford, 51–63.
[4] Benecke, N. 1994: Archäozoologische Studien zur Entwicklung der Haustierhaltung in Mitteleuropa und Südskandinavien von den Anfängen bis zum ausgehenden Mittelalter. Berlin.
[5] Boessneck, J. − Müller, H. H. − Teichert, M. 1964: Osteologische Unterscheidungsmerkmale zwischen Schaf (Ovis aries LINNÉ) und Ziege (Capra hircus LINNÉ), Kühn-Archiv 78/1–2, 1–130.
[6] Bökönyi, S. 1974: History of Domestic Mammals in Central and Eastern Europe. Budapest.
[7] Clutton-Brock, J. 1999: A Natural History of Domesticated Mammals. Cambridge.
[8] Červený, Č. − Komárek, V. − Štěrba, O. 1999: Koldův atlas veterinární anatomie. Praha.
[9] Döhle, H. J. 1993: Haustierhaltung und Jagd in der Linienbandkeramik – ein Überblick, Zeitschrift für Archäologie 27, 105–124.
[10] Döhle, H. J. 1994: Die linienbandkeramischen Tierknochen von Eisleben, Bördekreis. Halle.
[11] Dreslerová, G. 2004: Domácí, lovná fauna a kostěná, parohová industrie z objektů s lineární a moravskou malovanou keramikou z lokality Těšetice-Kyjovice. Brno. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.
[12] Dreslerová, G. 2006: Vyhodnocení zvířecích kostí z neolitického sídliště Těšetice-Kyjovice (okr. Znojmo, Česká republika), Archeologické rozhledy 58, 3–32.
[13] von den Driesch, A. 1976: A Guide to the Measurement of Animal Bones from Archaeological Sites. Cambridge.
[14] von den Driesch, A. – Boessneck, J. 1974: Kritische Anmerkungen zur Widerristhöhenberechnung aus Längenmaßen vor- und frühgeschichtlicher Tierknochen, Säugetierkundliche Mitteilung 22, 325–348.
[15] Dürr, G. 1961: Neue Funde des Rindes aus dem keltischen Oppidum von Manching. Studien an vor- und frühgeschichtlichen Tierresten Bayerns 12. München.
[16] Fejfar, O. 1975/1976: Rozbor osteologického matriálu z Těšetic-Kyjovic, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 20–21, 191–193.
[17] Fock, J. 1966: Metrische Untersuchungen an Metapodien einiger europäischer Rinderrassen. Diss. München.
[18] Grant, A. 1982: The use of tooth wear as a guide to the age of domestic ungulates. In: Wilson, B. – Grigson, C. – Payne, S. (eds.), Ageing and Sexing Animal Bones from Archaeological Sites. British Archaeological Reports, British Series 109. Oxford, 91–108.
[19] Grigson, C. 1982: Sex and age determination of some bones and teeth of domestic cattle: A review of the literature. In: Wilson, B. – Grigson, C. – Payne, S. (eds.), Ageing and Sexing Animal Bones from Archaeological Sites. British Archaeological Reports, British Series 109. Oxford, 7–23.
[20] Hladilová, Š. 2010: Měkkýši z objektů mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. In: Kuča, M. – Kazdová, E. – Hladilová, Š. – Nývltová Fišáková, M. – Prokeš, L., Těšetice-Kyjovice 7. Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. Brno, 177–213.
[21] Jarman, M. R. 1972: European Deer Economies and the Advent of the Neolithic. In: Higgs, E. S. (ed.), Papers in economic Prehistory. Cambridge, 125–147.
[22] Kazdová, E. 1984: Těšetice-Kyjovice 1. Starší stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[23] Komárek, V. 1993: Odhad věku domácích přežvýkavců. Praha.
[24] Komárek, V. − Štěrba, O. − Fejfar, O. 2001: Anatomie a embryologie volně žijících přežvýkavců. Praha.
[25] Kovačiková, L. 2007: Zvířecí kosti z neolitických objektů v Kněžívce, Archeologie ve středních Čechách 11, 71–77.
[26] Kovačiková, L. 2009: Příspěvek k poznání výživy a hospodářského zázemí neolitického sídliště v Černém Volu, okr. Praha-západ, Archeologické rozhledy 61, 254–264.
[27] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[28] Kyselý, R. 2010: Lov v eneolitu. Příspěvek k poznání paleoekonomiky v českém a moravském pravěku dle nálezů zvířecích kostí, Živá archeologie – REA 11/2010, 36–40.
[29] Lasota-Moskalewska, A. – Kobryń, H. 1990: The size of aurochs skeletons from Europe and Asia in the period from the Neolithic to the Middle Ages, Acta Theriologica 35/1–2, 89–109. | DOI 10.4098/AT.arch.90-11
[30] Müller, H. H. 1959: Die Tierreste von Alt-Hannover, Hannoversche Geschichtsblätter 12, 179–259.
[31] Müller, H. H. 1964: Die Haustiere der mitteldeutschen Bandkeramiker. Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte der D.A.W. zu Berlin 17. Berlin.
[32] Najbrt, R. 1980: Veterinární anatomie 1. Praha.
[33] Nývltová Fišáková, M. 2004: Fauna z lokalit Vedrovice. In: Lutovský, M. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu 2003. Praha, 63–68.
[34] Nývltová Fišáková, M. 2010: Analýza zvířecího osteologického materiálu. In: Kuča, M. – Kazdová, E. – Hladilová, Š. – Nývltová Fišáková, M. – Prokeš, L., Těšetice – Kyjovice 7. Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. Brno, 157–176.
[35] Páral, V. – Měchurová, Z. – Riedlová, M. 1995: Zvířecí kosti ze zaniklé středověké vsi Konůvky (okr. Vyškov), Archaeologia historica 20, 417–425.
[36] Pavelka, J. − Šmejda, L. 2007: Archeogenetika domestikovaných zvířat, Archeologické rozhledy 59, 315–335.
[37] Peške, L. 1980: Nálezy ptačích kostí z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Archeologické rozhledy 32, 544–545.
[38] Peške, L. 1986: Fauna. The results of osteological analyses. In: Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M., Theses on the Neolithic Site of Bylany, Památky archeologické 77, 85–86.
[39] Peške, L. 1989: Animal Bones from Bylany. In: Rulf, J. (ed.), Bylany seminar 1987. Praha, 265–271.
[40] Peške, L. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách, Muzeum a současnost 10/II, 271–279.
[41] Pfleger, V. 1988: Měkkýši. Praha.
[42] Pucher, E. 1986: Jungsteinzeitliche Tierknochen vom Schanzboden bei Falkenstein (Niederösterreich), Annales des Naturhistorischen Museums Wien 87/B, 137–176.
[43] Reitz, J. E. – Wing, S. E. 2008: Zooarchaeology. Cambridge.
[44] Schmidová, E. 1972: Atlas of Animal Bones for Prehistorians, Archaeologists and Quaternary Geologists. Amsterdam – London – New York.
[45] Steppan, K. 2003: Die Säugetierreste aus den jungsteinzeitlichen Grabenwerken in Bruchsel/Landkreis Karlsruhe. Stuttgart.
[46] Uerpmann, H. P. 1977: Betrachtung zur Wirschaftsform neolithischer Gruppen in Südwestdeutschland, Fundberiche aus Baden-Württemberg 3, 143–161.
[47] Uhlířová, H. 2012: Fauna a kostěná, parohová industrie z nových výzkumů v sektoru B4 z lokality Těšetice-Kyjovice "Sutny". Brno (magisterská diplomová práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/150353/prif_m_b1).
[2] Ambros, C. 1986: Tierknochenfunde aus Siedlungen der Lengyel-Kultur in der Slowakei. In: Chropovský, B. – Friesinger, H. (eds.), Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur in der Slowakei. Nové Vozokany 1984. Nitra – Wien, 11–17.
[3] Bartosiewicz, L. 2005: Plain talk: animals, environment and culture in the Neolithic of the Carpathian Basin and adjacent areas. In: Bailey, D. − Whittle, A. − Cummings, V. (eds.), (Un)settling the Neolithic. Oxford, 51–63.
[4] Benecke, N. 1994: Archäozoologische Studien zur Entwicklung der Haustierhaltung in Mitteleuropa und Südskandinavien von den Anfängen bis zum ausgehenden Mittelalter. Berlin.
[5] Boessneck, J. − Müller, H. H. − Teichert, M. 1964: Osteologische Unterscheidungsmerkmale zwischen Schaf (Ovis aries LINNÉ) und Ziege (Capra hircus LINNÉ), Kühn-Archiv 78/1–2, 1–130.
[6] Bökönyi, S. 1974: History of Domestic Mammals in Central and Eastern Europe. Budapest.
[7] Clutton-Brock, J. 1999: A Natural History of Domesticated Mammals. Cambridge.
[8] Červený, Č. − Komárek, V. − Štěrba, O. 1999: Koldův atlas veterinární anatomie. Praha.
[9] Döhle, H. J. 1993: Haustierhaltung und Jagd in der Linienbandkeramik – ein Überblick, Zeitschrift für Archäologie 27, 105–124.
[10] Döhle, H. J. 1994: Die linienbandkeramischen Tierknochen von Eisleben, Bördekreis. Halle.
[11] Dreslerová, G. 2004: Domácí, lovná fauna a kostěná, parohová industrie z objektů s lineární a moravskou malovanou keramikou z lokality Těšetice-Kyjovice. Brno. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.
[12] Dreslerová, G. 2006: Vyhodnocení zvířecích kostí z neolitického sídliště Těšetice-Kyjovice (okr. Znojmo, Česká republika), Archeologické rozhledy 58, 3–32.
[13] von den Driesch, A. 1976: A Guide to the Measurement of Animal Bones from Archaeological Sites. Cambridge.
[14] von den Driesch, A. – Boessneck, J. 1974: Kritische Anmerkungen zur Widerristhöhenberechnung aus Längenmaßen vor- und frühgeschichtlicher Tierknochen, Säugetierkundliche Mitteilung 22, 325–348.
[15] Dürr, G. 1961: Neue Funde des Rindes aus dem keltischen Oppidum von Manching. Studien an vor- und frühgeschichtlichen Tierresten Bayerns 12. München.
[16] Fejfar, O. 1975/1976: Rozbor osteologického matriálu z Těšetic-Kyjovic, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 20–21, 191–193.
[17] Fock, J. 1966: Metrische Untersuchungen an Metapodien einiger europäischer Rinderrassen. Diss. München.
[18] Grant, A. 1982: The use of tooth wear as a guide to the age of domestic ungulates. In: Wilson, B. – Grigson, C. – Payne, S. (eds.), Ageing and Sexing Animal Bones from Archaeological Sites. British Archaeological Reports, British Series 109. Oxford, 91–108.
[19] Grigson, C. 1982: Sex and age determination of some bones and teeth of domestic cattle: A review of the literature. In: Wilson, B. – Grigson, C. – Payne, S. (eds.), Ageing and Sexing Animal Bones from Archaeological Sites. British Archaeological Reports, British Series 109. Oxford, 7–23.
[20] Hladilová, Š. 2010: Měkkýši z objektů mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. In: Kuča, M. – Kazdová, E. – Hladilová, Š. – Nývltová Fišáková, M. – Prokeš, L., Těšetice-Kyjovice 7. Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. Brno, 177–213.
[21] Jarman, M. R. 1972: European Deer Economies and the Advent of the Neolithic. In: Higgs, E. S. (ed.), Papers in economic Prehistory. Cambridge, 125–147.
[22] Kazdová, E. 1984: Těšetice-Kyjovice 1. Starší stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[23] Komárek, V. 1993: Odhad věku domácích přežvýkavců. Praha.
[24] Komárek, V. − Štěrba, O. − Fejfar, O. 2001: Anatomie a embryologie volně žijících přežvýkavců. Praha.
[25] Kovačiková, L. 2007: Zvířecí kosti z neolitických objektů v Kněžívce, Archeologie ve středních Čechách 11, 71–77.
[26] Kovačiková, L. 2009: Příspěvek k poznání výživy a hospodářského zázemí neolitického sídliště v Černém Volu, okr. Praha-západ, Archeologické rozhledy 61, 254–264.
[27] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[28] Kyselý, R. 2010: Lov v eneolitu. Příspěvek k poznání paleoekonomiky v českém a moravském pravěku dle nálezů zvířecích kostí, Živá archeologie – REA 11/2010, 36–40.
[29] Lasota-Moskalewska, A. – Kobryń, H. 1990: The size of aurochs skeletons from Europe and Asia in the period from the Neolithic to the Middle Ages, Acta Theriologica 35/1–2, 89–109. | DOI 10.4098/AT.arch.90-11
[30] Müller, H. H. 1959: Die Tierreste von Alt-Hannover, Hannoversche Geschichtsblätter 12, 179–259.
[31] Müller, H. H. 1964: Die Haustiere der mitteldeutschen Bandkeramiker. Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte der D.A.W. zu Berlin 17. Berlin.
[32] Najbrt, R. 1980: Veterinární anatomie 1. Praha.
[33] Nývltová Fišáková, M. 2004: Fauna z lokalit Vedrovice. In: Lutovský, M. (ed.), Otázky neolitu a eneolitu 2003. Praha, 63–68.
[34] Nývltová Fišáková, M. 2010: Analýza zvířecího osteologického materiálu. In: Kuča, M. – Kazdová, E. – Hladilová, Š. – Nývltová Fišáková, M. – Prokeš, L., Těšetice – Kyjovice 7. Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. Brno, 157–176.
[35] Páral, V. – Měchurová, Z. – Riedlová, M. 1995: Zvířecí kosti ze zaniklé středověké vsi Konůvky (okr. Vyškov), Archaeologia historica 20, 417–425.
[36] Pavelka, J. − Šmejda, L. 2007: Archeogenetika domestikovaných zvířat, Archeologické rozhledy 59, 315–335.
[37] Peške, L. 1980: Nálezy ptačích kostí z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Archeologické rozhledy 32, 544–545.
[38] Peške, L. 1986: Fauna. The results of osteological analyses. In: Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M., Theses on the Neolithic Site of Bylany, Památky archeologické 77, 85–86.
[39] Peške, L. 1989: Animal Bones from Bylany. In: Rulf, J. (ed.), Bylany seminar 1987. Praha, 265–271.
[40] Peške, L. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách, Muzeum a současnost 10/II, 271–279.
[41] Pfleger, V. 1988: Měkkýši. Praha.
[42] Pucher, E. 1986: Jungsteinzeitliche Tierknochen vom Schanzboden bei Falkenstein (Niederösterreich), Annales des Naturhistorischen Museums Wien 87/B, 137–176.
[43] Reitz, J. E. – Wing, S. E. 2008: Zooarchaeology. Cambridge.
[44] Schmidová, E. 1972: Atlas of Animal Bones for Prehistorians, Archaeologists and Quaternary Geologists. Amsterdam – London – New York.
[45] Steppan, K. 2003: Die Säugetierreste aus den jungsteinzeitlichen Grabenwerken in Bruchsel/Landkreis Karlsruhe. Stuttgart.
[46] Uerpmann, H. P. 1977: Betrachtung zur Wirschaftsform neolithischer Gruppen in Südwestdeutschland, Fundberiche aus Baden-Württemberg 3, 143–161.
[47] Uhlířová, H. 2012: Fauna a kostěná, parohová industrie z nových výzkumů v sektoru B4 z lokality Těšetice-Kyjovice "Sutny". Brno (magisterská diplomová práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/150353/prif_m_b1).