Poznámky o veršovaných "románech" v české literatuře 14. století

Název: Poznámky o veršovaných "románech" v české literatuře 14. století
Variantní název:
  • Bemerkungen zu den vers "Romanen" in der tschechischen Literatur des 14. Jahrhunderts
    • Zametki o romanach v stichach v češskoj literature XIV v.
  • Заметки о романах в стихах в чешской литературе XIV в.
    • Zametki o romanach v stichach v češskoj literature XIV v.
Autor: Pešta, Pavel
Přispěvatel
Krejčí, Karel (Translator of Summary)
Ondřejová, L. (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D, Řada literárněvědná. 1960, roč. 9, č. D7, s. [36]-58
Rozsah
[36]-58
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
V naší literatuře 14. století máme skupinu epických děl, jimiž nevěnovala naše literární historie od konce minulého století téměř žádnou pozornost. Jde o rytířské skladby, představované díly Vévoda Arnošt, Tandariáš a Floribella, O Jetřichovi Berúnském (Laurin) a Tristram a Izalda. Tento malý zájem není těžké vysvětlit. Jsou to totiž díla, která stojí mimo hlavní proud vývoje naší literatury a pozdní objevení některých z nich v osmdesátých letech minulého století obraz naší literatury sice doplnilo do šířky, podstatně jej však nepozměnilo. Jejich význam se zdál větší tehdy, kdy vznik některých z těchto památek byl kladen do druhé poloviny 13. století nebo na začátek 14. století, často tedy ještě před Alexandreidu; jejich umělecké nedostatky byly vysvětlovány ranější, ještě nepropracovanou fází naší veršované epiky. Jakmile však se datování těchto básní posunulo až do druhé poloviny 14. století, ukazují se jako zjev opožděný a díla rázu v podstatě epigonského, sklesávající stále více k literatuře konvenční. Přesto nelze přecházet pozdní rytířské epické básně bez povšimnutí. Třem z nich - Vévodovi Arnoštovi, Laurinuvi a Tandariáši a Floribelle - chci věnovat v tomto příspěvku pozornost. Jde mi především o vysledování jejich místa ve vývoji české veršované epiky a o zjištění, nakolik a jakým způsobem se zapojují do básnické tradice 14. století. Stranou zkoumání tu ponechávám báseň o Tristramovi a Izaldě, jejíž problematika je v některých směrech speciální; jejím zařazením by se náš srovnávací materiál rozrostl daleko nad únosnost tohoto článku.