Název: Lengyelské osídlení střední Moravy : (příspěvek k vypovídacím možnostem dosavadních pramenů)
Variantní název:
- Lengyel settlement in Central Moravia : (a contribution to the communicative potential of existing sources)
- Die Lengyel-Besiedelung Mittelmährens : (ein Beitrag zur Aussagekraft bisheriger Quellen)
Zdrojový dokument: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 1. Měřínský, Zdeněk (editor); Klápště, Jan (editor); Magar, Bernd (překladatel); Charvátová, Irma (překladatel); Long, Tony (překladatel). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, pp. 28-35
Rozsah
28-35
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127688
Typ
Článek
Jazyk
česky
Summary language
Přístupová práva
otevřený přístup
Licence: Neurčená licence
Popis
Podklady ke zhodnocení dosavadního stavu poznání této kultury na střední Moravě; charakteristika osídlení; rozbor sídlišť; doklady pohřebního ritu a sociokultovní architektury; datování; postavení regionu v rámci vývoje celé lengyelské kultury.
Groundwork for the assessment of the existing state of research into Lengyel culture in Central Moravia: settlement characteristics; analysis of individual settlements; evidence of burial rites and socio-cultural architecture; chronology and dating; position of the region within the Lengyel culture.
Reference
[1] Böhm, J. 1939: Chata v nejstarším neolitu, Zprávy památkové péče III, seš. 8., 113–117.
[2] Böhm, J. 1941: Kronika objeveného věku. Praha.
[3] Červinka, I. L. 1902: Morava za pravěku. Vlastivěda moravská I. Země a lid, sv. 2. Brno.
[4] Červinka, I. L. 1908: Moravské starožitnosti II. O pokolení skrčených koster na Moravě. Kojetín.
[5] Červinka, I. L. 1926: Předvěká pohřebiště v Němčicích na Hané. Brno.
[6] Čižmář, Z. 2001: Epilengyelské sídliště v Seloutkách (okres Prostějov). In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, 225–256. Brno.
[7] Čižmář, Z. – Pavúk, J. – Procházková, P. – Šmíd, M. 2004: K problému definování finálního stádia lengyelské kultury. In: Zwischen Karpaten und Ägäis: Neolithikum und ältere Bronzezeit, Gedenkschrift für Viera Němejcová–Pavúková, Internationale Archäologie, Studia honoria Bd. 21, 207–232 .Leidorf.
[8] Fojtík, P. 1999: Nové sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou u Lešan na Prostějovsku, Pravěk NŘ 9, 141–151.
[9] Frolíková-Kaliszová, D. 1993: Výzkum polykulturní lokality Valník v Náměšti na Hané, AR XLV, 10–25.
[10] Hašek, V. – Bálek, M. – Měřínský, Z. 1989: Geofyzikální příprava terénního archeologického výzkumu (etapa 1989), rkp. výroční zpráva, Brno, 8–10.
[11] Hlava, M. 2004: Laténské sídliště v Dolní Sukolomi (okr. Olomouc). Poznámky k výzkumům a historii "německého" muzea v Uničově, Pravěk NŘ 14, 373–416.
[12] Gottwald, A. 1924: Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku. Prostějov.
[13] Gottwald, A. 1930: Několik nových nálezů z Prostějovska, separát VMSO, Olomouc.
[14] Gottwald, A. 1930a: Příspěvky k praehistorii Prostějovska, Ročenka národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané, VII, 3–52. Olomouc.
[15] Gottwald, A. 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov.
[16] Kalábek, M. 1998: Nové nálezy z Dolan (okr. Olomouc), Ročenka 1997. Ústav archeologické památkové péče v Olomouci, 112–125. Olomouc
[17] Kalábková, P. 2007: Sídliště lengyelské kultury v Kostelci na Hané. Vypovídací možnosti dochovaného materiálu, SPFFBU M 10 – 11, 43–64.
[18] Kalábková, P. – Kalábek, M. 2004: Sídliště jordanovské skupiny v Uničově – U pily (předběžná zpráva), Ročenka 2003. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, 75–88. Olomouc.
[19] Kazdová, E. 1984: Těšetice – Kyjovice 1. Starší stupeň s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[20] Kazdová, E. 1997: Vztahy mezi lidem s vypíchanou a moravskou malovanou keramikou, SPFFBU M 2, 79–88.
[21] Kazdová, E. 2001: Importy lengyelské keramiky v prostředí kultury s vypíchanou keramikou, SPFFBU M 6, 39–50.
[22] Kazdová, E. 2001a: Osídlení střední Moravy v postlineárním neolitu, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 78–91.
[23] Kazdová, E. – Koštuřík, P. – Rakovský, I. 1994: Der gegenwärtige Forschungsstand der Kultur mit mährischer bemalter Keramik. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 131–155. Brno – Łódź.
[24] Kazdová, E. – Peška, J. – Mateiciucová, I. 1999: Olomouc – Slavonín (I). Sídliště kultury s vypíchanou keramikou, ARF 2. Olomouc.
[25] Kazdová, E. – Weber, Z. 1990: Architektur der Lengyel-Rondelle im mittleren Donauraum, FMV 73, 159–169.
[26] Kočár, P. 2006: Environmentální archeologie na dálnici D1 (Vyškov – Hulín). In: Bém, M. – Peška, J. (eds): Ročenka 2005. Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, 265–281. Olomouc.
[27] Koštuřík, P. 1970: Pozdnělengyelské osídlení Moravy (rukopis diplomové práce, uložen na ÚAM FF MU). Brno.
[28] Koštuřík, P. 1972: Die Lengyel-Kultur in Mähren, Studie AÚB I/6. Praha.
[29] Koštuřík, P. 1983: Poznámky k druhému stupni kultury s moravskou malovanou keramikou na jihozápadní Moravě, SPFFBU E 28, 127–160.
[30] Koštuřík, P. 1986: II. Stufe der Kultur mit mährischer bemalter Keramik, A Béri Balogh Ádám Múzeum Evkonyve 13, 233–240.
[31] Koštuřík, P. 1997: Poznámky k jordanovské kultuře na Moravě, SPFFBU M 2, 89–112.
[32] Koštuřík, P. – Bláha, J. – Černý, M. 1986: Eneolitický hrob z Pekařské ulice v Olomouci, SPFFBU E 31, 61–67.
[33] Koštuřík, P. – Přichystal, A. – Rumianová, A. 1998: Nálezy jordanovské keramiky z Drnovic a Radslavic (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 7, 129–147.
[34] Kuča, M. – Schenk, Z. 2007: Objekt kultury s moravskou malovanou keramikou z polohy "Dolní Újezd" na katastru Dluhonic (okr. Přerov) (předběžná zpráva), Ročenka 2006. Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, Olomouc, 57–66. Olomouc.
[35] Peška, J. 2004: Nález hliněného "trůnu" a zlomků lidských plastik MMK na lokalitě Olomouc – Hejčín, Mrštíkovo náměstí. In: Lutovský, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu 2003, 207–218. Praha.
[36] Peška, J. – Bém, M. 1999: Pavlovice u Přerova (okr. Přerov), PV39 (1995–1996), 289. Brno.
[37] Podborský, V. 1970: Současný stav výzkumu kultury s moravskou malovanou keramikou, SlArch XVIII, 235–310.
[38] Podborský, V. 1984: Domy lidu s moravskou malovanou keramikou, SPFFBU E 29, 27–66.
[39] Podborský, V. 1985: Těšetice – Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[40] Podborský, V. 1993: Lid s moravskou malovanou keramikou. In: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3, 108–145. Brno.
[41] Podborský, V. 1993a: Jordanovská skupina. In: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3, 158–161. Brno.
[42] Podborský,V. – Kazdová, E. – Koštuřík, P. – Weber, Z. 1977: Numerický kód moravské malované keramiky. Brno.
[43] Procházková, P. 1993: Siedlung der Kultur mit Mährischer bemalter Keramik bei Vincencov (Bez. Prostějov), PV 1989, 24. Brno.
[44] Procházková, P. 1998: Olomouc ve starším a střední eneolitu (rukopis diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU). Brno.
[45] Procházková, P. 2001: Olomouc ve starším a středním eneolitu, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 299–310.
[46] Procházková, P. 2001a: Nejstarší osídlení Mezic. In: Berka, J. – Papicová, L. – Pospěch, P. – Procházková, P.: Mezice. Paměti obce. Vydáno k 650. výročí první písemné zmínky o Mezicích, 5–11. Olomouc.
[47] Procházková, P. 2002: Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Bibliografický rejstřík archeologie, Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 47, Praha.
[48] Rakovský, I. 1985: Morava na prahu eneolitu (rukopis disertační práce, ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i.). Brno.
[49] Rakovský, I. 1989: Die neuesten Ergebnisse zur Bedeutung des mährischen Raumes zur Zeit des frühesten Äneolithikum. In: Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C 14 3000–2000 b. c.) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen, Praehistorica XV, 61–66.
[50] Rakovský, I. 1990: Zur Problematik der äneolithischen Höhensiedlungen in Mähren, JfMV 73, 149–157.
[51] Schenk, Z. – Kuča, M. – Hložek, M. – Dočkalová, M. – Dreslerová, G. – Gregerová, M. – Krupa, P. – Trojek, T. 2007: Pohřeb kultury s moravskou malovanou keramikou z polohy "Dolní Újezd" na katastru Dluhonic (okr. Přerov) (předběžná zpráva), Ročenka 2006, Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, 38–56. Olomouc.
[52] Schirmeisen, K. 1932: Neolithische Siedlung in Mähr. Neustädter Gebiet, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 63, 125.
[53] Schirmeisen, K. 1940: Vorzeitliche Siedlungen bei Pirnik nächste Mähr. Neustadt, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 71, 122–136.
[54] Schirmeisen, K. 1941: Zum Stand der mährischen Neolithforschung, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 43, 22–55.
[55] Schirmeisen, K. 1943: 15 Jahre Vorgeschichtsforschung in Mährische Neustädter Gebiet, Zeitschrift des Mährischen Land NF. III, 99.
[56] Stadler, P. – Ruttkay, E. – Doneus, M. – Friesinger, H. – Lauermann, E. – Kutschera, W. – Mateiciucová, I. – Neubauer, W. – Negebauer-Maresch, Ch. – Trnka, G. – Weninger, F. – Wild, E. M. 2006: Absolutchronologie der Mährisch-Ostösterreichischen Gruppe (MOG) der bemalten Keramik aufgrung von neuen 14C-Datierungen. In: Krenn-Leeb, A. – Grömer, K. – Stadler, P. (Hrsg.), Ein Lächeln für die Jungsteinzeit, Festschrift für Elisabeth Ruttkay, Archäologie Österreichs 17/2, 41–69.
[57] Stuchlík, S. a kol. (v tisku): Archeologický výzkum Mohelnice – štěrkovny, Studie AÚB, (odevzdáno jaro 2007).
[58] Šmíd, M. 1978: Sídlištní objekt kultury s moravskou malovanou keramikou v Kostelci na Hané (okr. Prostějov), PV 1976, 20. Brno.
[59] Šmíd, M. 1991: Nové nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou na Prostějovsku, AR XLIII, 185–205.
[60] Šmíd, M. 2001: Eneolitická mohylová pohřebiště střední Moravy trochu jinak. In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, 269–277. Brno.
[61] Šmíd, M. 2001a: Nálezy kultury s nálevkovitými poháry z Kostelce na Hané a typologie keramiky starší fáze I. stupně KNP na Moravě, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 276–298.
[62] Šmíd, M. 2001b: Seloutky (okr. Olomouc), PV 42 (2000), 142. Brno.
[63] Tichý, R. 1956: Neolitické sídliště v Mohelnici na Moravě, AR VIII, 3.
[64] Trňáčková, Z. 1962: Příspěvek k pohřebnímu ritu v mladším neolitickém období, Sborník československé společnosti archeologické při ČSAV 2, 215.
[65] Trňáčková, Z. 1963: Neolitický žárový hrob(?) z Brníčka, AR XV, 90–92.
[66] Vildomec, F. 1928/1929: O moravské neolithické keramice malované, OP VII–VIII, 1–43.
[67] Vrána, J. 2004: Olomouc (k. ú. Hejčín, okr. Olomouc), PV 45 (2003), 129, 144–145, 160, 226. Brno.
[68] Zápotocká, M. 1969: Die Stichbandkeramik zur Zeit der späten Lengyel-Horizontes, ŠZ 17, 541–574.
[2] Böhm, J. 1941: Kronika objeveného věku. Praha.
[3] Červinka, I. L. 1902: Morava za pravěku. Vlastivěda moravská I. Země a lid, sv. 2. Brno.
[4] Červinka, I. L. 1908: Moravské starožitnosti II. O pokolení skrčených koster na Moravě. Kojetín.
[5] Červinka, I. L. 1926: Předvěká pohřebiště v Němčicích na Hané. Brno.
[6] Čižmář, Z. 2001: Epilengyelské sídliště v Seloutkách (okres Prostějov). In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, 225–256. Brno.
[7] Čižmář, Z. – Pavúk, J. – Procházková, P. – Šmíd, M. 2004: K problému definování finálního stádia lengyelské kultury. In: Zwischen Karpaten und Ägäis: Neolithikum und ältere Bronzezeit, Gedenkschrift für Viera Němejcová–Pavúková, Internationale Archäologie, Studia honoria Bd. 21, 207–232 .Leidorf.
[8] Fojtík, P. 1999: Nové sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou u Lešan na Prostějovsku, Pravěk NŘ 9, 141–151.
[9] Frolíková-Kaliszová, D. 1993: Výzkum polykulturní lokality Valník v Náměšti na Hané, AR XLV, 10–25.
[10] Hašek, V. – Bálek, M. – Měřínský, Z. 1989: Geofyzikální příprava terénního archeologického výzkumu (etapa 1989), rkp. výroční zpráva, Brno, 8–10.
[11] Hlava, M. 2004: Laténské sídliště v Dolní Sukolomi (okr. Olomouc). Poznámky k výzkumům a historii "německého" muzea v Uničově, Pravěk NŘ 14, 373–416.
[12] Gottwald, A. 1924: Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku. Prostějov.
[13] Gottwald, A. 1930: Několik nových nálezů z Prostějovska, separát VMSO, Olomouc.
[14] Gottwald, A. 1930a: Příspěvky k praehistorii Prostějovska, Ročenka národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané, VII, 3–52. Olomouc.
[15] Gottwald, A. 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov.
[16] Kalábek, M. 1998: Nové nálezy z Dolan (okr. Olomouc), Ročenka 1997. Ústav archeologické památkové péče v Olomouci, 112–125. Olomouc
[17] Kalábková, P. 2007: Sídliště lengyelské kultury v Kostelci na Hané. Vypovídací možnosti dochovaného materiálu, SPFFBU M 10 – 11, 43–64.
[18] Kalábková, P. – Kalábek, M. 2004: Sídliště jordanovské skupiny v Uničově – U pily (předběžná zpráva), Ročenka 2003. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, 75–88. Olomouc.
[19] Kazdová, E. 1984: Těšetice – Kyjovice 1. Starší stupeň s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[20] Kazdová, E. 1997: Vztahy mezi lidem s vypíchanou a moravskou malovanou keramikou, SPFFBU M 2, 79–88.
[21] Kazdová, E. 2001: Importy lengyelské keramiky v prostředí kultury s vypíchanou keramikou, SPFFBU M 6, 39–50.
[22] Kazdová, E. 2001a: Osídlení střední Moravy v postlineárním neolitu, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 78–91.
[23] Kazdová, E. – Koštuřík, P. – Rakovský, I. 1994: Der gegenwärtige Forschungsstand der Kultur mit mährischer bemalter Keramik. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 131–155. Brno – Łódź.
[24] Kazdová, E. – Peška, J. – Mateiciucová, I. 1999: Olomouc – Slavonín (I). Sídliště kultury s vypíchanou keramikou, ARF 2. Olomouc.
[25] Kazdová, E. – Weber, Z. 1990: Architektur der Lengyel-Rondelle im mittleren Donauraum, FMV 73, 159–169.
[26] Kočár, P. 2006: Environmentální archeologie na dálnici D1 (Vyškov – Hulín). In: Bém, M. – Peška, J. (eds): Ročenka 2005. Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, 265–281. Olomouc.
[27] Koštuřík, P. 1970: Pozdnělengyelské osídlení Moravy (rukopis diplomové práce, uložen na ÚAM FF MU). Brno.
[28] Koštuřík, P. 1972: Die Lengyel-Kultur in Mähren, Studie AÚB I/6. Praha.
[29] Koštuřík, P. 1983: Poznámky k druhému stupni kultury s moravskou malovanou keramikou na jihozápadní Moravě, SPFFBU E 28, 127–160.
[30] Koštuřík, P. 1986: II. Stufe der Kultur mit mährischer bemalter Keramik, A Béri Balogh Ádám Múzeum Evkonyve 13, 233–240.
[31] Koštuřík, P. 1997: Poznámky k jordanovské kultuře na Moravě, SPFFBU M 2, 89–112.
[32] Koštuřík, P. – Bláha, J. – Černý, M. 1986: Eneolitický hrob z Pekařské ulice v Olomouci, SPFFBU E 31, 61–67.
[33] Koštuřík, P. – Přichystal, A. – Rumianová, A. 1998: Nálezy jordanovské keramiky z Drnovic a Radslavic (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 7, 129–147.
[34] Kuča, M. – Schenk, Z. 2007: Objekt kultury s moravskou malovanou keramikou z polohy "Dolní Újezd" na katastru Dluhonic (okr. Přerov) (předběžná zpráva), Ročenka 2006. Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, Olomouc, 57–66. Olomouc.
[35] Peška, J. 2004: Nález hliněného "trůnu" a zlomků lidských plastik MMK na lokalitě Olomouc – Hejčín, Mrštíkovo náměstí. In: Lutovský, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu 2003, 207–218. Praha.
[36] Peška, J. – Bém, M. 1999: Pavlovice u Přerova (okr. Přerov), PV39 (1995–1996), 289. Brno.
[37] Podborský, V. 1970: Současný stav výzkumu kultury s moravskou malovanou keramikou, SlArch XVIII, 235–310.
[38] Podborský, V. 1984: Domy lidu s moravskou malovanou keramikou, SPFFBU E 29, 27–66.
[39] Podborský, V. 1985: Těšetice – Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno.
[40] Podborský, V. 1993: Lid s moravskou malovanou keramikou. In: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3, 108–145. Brno.
[41] Podborský, V. 1993a: Jordanovská skupina. In: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3, 158–161. Brno.
[42] Podborský,V. – Kazdová, E. – Koštuřík, P. – Weber, Z. 1977: Numerický kód moravské malované keramiky. Brno.
[43] Procházková, P. 1993: Siedlung der Kultur mit Mährischer bemalter Keramik bei Vincencov (Bez. Prostějov), PV 1989, 24. Brno.
[44] Procházková, P. 1998: Olomouc ve starším a střední eneolitu (rukopis diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU). Brno.
[45] Procházková, P. 2001: Olomouc ve starším a středním eneolitu, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 299–310.
[46] Procházková, P. 2001a: Nejstarší osídlení Mezic. In: Berka, J. – Papicová, L. – Pospěch, P. – Procházková, P.: Mezice. Paměti obce. Vydáno k 650. výročí první písemné zmínky o Mezicích, 5–11. Olomouc.
[47] Procházková, P. 2002: Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Bibliografický rejstřík archeologie, Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 47, Praha.
[48] Rakovský, I. 1985: Morava na prahu eneolitu (rukopis disertační práce, ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i.). Brno.
[49] Rakovský, I. 1989: Die neuesten Ergebnisse zur Bedeutung des mährischen Raumes zur Zeit des frühesten Äneolithikum. In: Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C 14 3000–2000 b. c.) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen, Praehistorica XV, 61–66.
[50] Rakovský, I. 1990: Zur Problematik der äneolithischen Höhensiedlungen in Mähren, JfMV 73, 149–157.
[51] Schenk, Z. – Kuča, M. – Hložek, M. – Dočkalová, M. – Dreslerová, G. – Gregerová, M. – Krupa, P. – Trojek, T. 2007: Pohřeb kultury s moravskou malovanou keramikou z polohy "Dolní Újezd" na katastru Dluhonic (okr. Přerov) (předběžná zpráva), Ročenka 2006, Archeologické centrum v Olomouci, příspěvková organizace, 38–56. Olomouc.
[52] Schirmeisen, K. 1932: Neolithische Siedlung in Mähr. Neustädter Gebiet, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 63, 125.
[53] Schirmeisen, K. 1940: Vorzeitliche Siedlungen bei Pirnik nächste Mähr. Neustadt, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 71, 122–136.
[54] Schirmeisen, K. 1941: Zum Stand der mährischen Neolithforschung, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 43, 22–55.
[55] Schirmeisen, K. 1943: 15 Jahre Vorgeschichtsforschung in Mährische Neustädter Gebiet, Zeitschrift des Mährischen Land NF. III, 99.
[56] Stadler, P. – Ruttkay, E. – Doneus, M. – Friesinger, H. – Lauermann, E. – Kutschera, W. – Mateiciucová, I. – Neubauer, W. – Negebauer-Maresch, Ch. – Trnka, G. – Weninger, F. – Wild, E. M. 2006: Absolutchronologie der Mährisch-Ostösterreichischen Gruppe (MOG) der bemalten Keramik aufgrung von neuen 14C-Datierungen. In: Krenn-Leeb, A. – Grömer, K. – Stadler, P. (Hrsg.), Ein Lächeln für die Jungsteinzeit, Festschrift für Elisabeth Ruttkay, Archäologie Österreichs 17/2, 41–69.
[57] Stuchlík, S. a kol. (v tisku): Archeologický výzkum Mohelnice – štěrkovny, Studie AÚB, (odevzdáno jaro 2007).
[58] Šmíd, M. 1978: Sídlištní objekt kultury s moravskou malovanou keramikou v Kostelci na Hané (okr. Prostějov), PV 1976, 20. Brno.
[59] Šmíd, M. 1991: Nové nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou na Prostějovsku, AR XLIII, 185–205.
[60] Šmíd, M. 2001: Eneolitická mohylová pohřebiště střední Moravy trochu jinak. In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, 269–277. Brno.
[61] Šmíd, M. 2001a: Nálezy kultury s nálevkovitými poháry z Kostelce na Hané a typologie keramiky starší fáze I. stupně KNP na Moravě, Pravěk NŘ – Supplementum 8, 276–298.
[62] Šmíd, M. 2001b: Seloutky (okr. Olomouc), PV 42 (2000), 142. Brno.
[63] Tichý, R. 1956: Neolitické sídliště v Mohelnici na Moravě, AR VIII, 3.
[64] Trňáčková, Z. 1962: Příspěvek k pohřebnímu ritu v mladším neolitickém období, Sborník československé společnosti archeologické při ČSAV 2, 215.
[65] Trňáčková, Z. 1963: Neolitický žárový hrob(?) z Brníčka, AR XV, 90–92.
[66] Vildomec, F. 1928/1929: O moravské neolithické keramice malované, OP VII–VIII, 1–43.
[67] Vrána, J. 2004: Olomouc (k. ú. Hejčín, okr. Olomouc), PV 45 (2003), 129, 144–145, 160, 226. Brno.
[68] Zápotocká, M. 1969: Die Stichbandkeramik zur Zeit der späten Lengyel-Horizontes, ŠZ 17, 541–574.