Mnohohlasí v současné teorii literatury ve středoevropském prostoru : (poznámky k tématu na příkladu jednoho individuálního příběhu)

Autor článku se zabývá cestami metod a koncepcí v oboru literární věda v areálu střední Evropy v průběhu 20. století. Ve vědě většinou víme, kdy určitý směr, určitá koncepce nebo určitý přístup za- číná a známe zpravidla i místo. Ale není už jasné, kdy a kam se koncepce šíří. Cesty šíření jsou různé, časová období často fázově posunutá, např. ruský formalismus není uplatňován v českých zemích jen ve třicátých letech spolu s brněnským (pražským) strukturalismem, ale ještě v letech padesátých 20. století spolu s marxistickými koncepcemi odrazu a sociologickými tendencemi i později. V článku ukazuje na svém (tedy jedinečném) příkladu, jak se koncepce a metody proplétaly a znovu-ožívaly ve 20. století.

The author of the article deals with ways of methods and concepts in the field of literary studies in the area of Central Europe during the 20th century. We generally know in science when a certain direction or a certain concept of access begins and we usually known the place when is begins. But it is not so clear when and where the concept spreads. The paths of propagation are different, the periods of time are often out of phase, for example Russian formalism is applied in the Czech Republic not only in the thirties along with Brno (Prague) structuralism (Czech school), but also in the fifties of the 20th century, along with Marxist conceptions of reflection and sociological tendencies. The article points to his (ieunique) example of how the concepts and methods intertwined and re-came alive in the 20th century