The interplay of religion and law in Germany

Sociální vývoj, zvláště nová náboženská hnutí, staví německý právní systém před nové otázky, jež vznikají především v oblasti spolupráce mezi státem a církvemi. Po staletí působily v Německu státní církve, a dokonce ještě dnes, navzdory jejich zrušení, existuje jen částečná odluka církví od státu. Stát má blíže k těm náboženským skupinám, jež mají podobu veřejných sdružení, než k těm, jež ji postrádají. Skupiny, které nepožívají status veřejného sdružení, tak nemají určitá práva zajištěna. -- Existence tohoto zvláštního statusu je důsledkem historického vývoje. V současnosti panuje názor, že zvláštní postavení je ospravedlňováno větším sociálním vlivem, který určité náboženské skupiny, tj. velké církve, mají. Avšak tento zvláštní status může trvale konzervovat stávající náboženskou situaci, a být tak v rozporu s principem rovnosti šancí náboženských hnutí. V nábožensky pluralitních společnostech může ospravedlňování zvláštního právního postavení některých skupin vést až ke zdůvodňování v kruhu, neboť zvyšuje, nebo dokonce vytváří sociální vliv, který tento status přepokládá. Institucionalizované spolupráci mezi státem a církvemi je proto třeba věnovat bedlivou pozornost od okamžiku, kdy se společnost stane nábožensky pluralitní. -- Dalším problémem je neutralita státu v náboženských záležitostech, neboť nová náboženská hnutí znesnadňují její zachování. To vyžaduje nové právní vymezení, co všechno je možné zahrnout pod termín náboženství. Studie se zabývá touto otázkou ve světle německého práva.