Název: Vnější aspekty předmětu v Husserlově fenomenologii
Variantní název:
- The external aspects of an object in Husserl's phenomenology
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2020, roč. 21, č. 2, s. 42-56
Rozsah
42-56
-
ISSN1212-9097 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/pf20-2-2190
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143385
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Husserlova fenomenologie je široce považována za filosofii idealistickou, tento text si klade za cíl prostřednictvím analýzy klíčového epistemologického pojmu, tj. objektu, představit empirickou stránku Husserlovy filosofie. Výzkumem především prvních a posledních Husserlových spisů (které jsou věnovány problematice založení logiky) představí nutnou součást fenomenologického pojetí předmětu – jeho vnější aspekt. Tento aspekt je sice začleněn do obecného fenomenologického pojetí poznání, které prima facie vykazuje znaky idealismu, avšak prostřednictvím zkoumání níže uvedených konceptů by měla být objasněna pevnost vazby, kterou je toto pojetí propojeno s vnějškem.
Husserl's phenomenology is widely considered an idealistic philosophy, this article aims to present the empirical side of Husserl's philosophy by analyzing a key epistemological concept, i.e., an object. The research of the first and last of Husserl's writings (which are devoted to the issue of constituting logic) will present a necessary part of the phenomenological conception of the object – its external aspect. This aspect is, on the one hand, based on the general phenomenological conception of knowledge, which prima facie contains the features of idealism, but, on the other hand, by examining the concepts below, the strength of the bond that connects this conception with the outside should be clarified.
Reference
[1] Ameriks, K. (1977): Husserl's Realism, The Philosophical Review 86(4), 498–519, dostupné z: https://jstor.org/stable/2184565. | DOI 10.2307/2184565
[2] Barbaras, R. (2005): Touha a odstup, OIKOYMENH.
[3] Drost, M. P. (1990): The Primacy of Perception in Husserl's Theory of Imagining, Philosophy and Phenomenological Research 50(3), 569–582, dostupné z: https://jstor.org/stable/2108165?seq=1. | DOI 10.2307/2108165
[4] Gallagher, S. (2003): Hylétická zkušenost a prožívané tělo, in Blecha, I. (ed.) Philosophica V. UPOL, 103–126.
[5] Henry, M. (2010): Materiální a hyletická fenomenologie, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 127–166.
[6] Husserl, E. (1939): Erfahrung und Urteil, Academia/Verlagsbuchhandlung.
[7] Husserl, E. (2015): Idea fenomenologie, OIKOYMENH.
[8] Husserl, E. (2004): Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I, OIKOYMENH.
[9] Husserl, E. (2010): Logická zkoumání, OIKOYMENH.
[10] Cho, K. K. (2003): Mezi "konstitucí" a "analýzou". Místo logických zkoumání v Husserlově fenomenologii, in Blecha, I. (ed.) Fenomenologie v pohybu, UPOL, 91–97.
[11] Lima, E. (2003): Of Horizons and Epistemology: Problems in the Visuality of Knowledge, Diacritics 33(¾), 19–35, dostupné z: https://muse.jhu.edu/article/194227. | DOI 10.1353/dia.2006.0011
[12] Mayer, V. – Erhard, Ch. (2019): The Significance of Objectifying Acts in Husserl's Fifth Investigation, in Drummond, J. – Höffe, O. (eds.) Husserl, Fordham University Press, 163–192, dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/338783153_.
[13] Melle, U. – Eldridge, P. (2019): Objectifying and Nonobjectifying Acts, in Drummond, J. – Höffe, O. (eds.) Husserl, Fordham University Press, 193–208, dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/338787911.
[14] Novotný, K. (2010a): Co je fenomén? O fenomenologických diferencích, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 355–408.
[15] Novotný, K. (2010b): O povaze jevů. Úvod do současné fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart.
[16] Patočka, J. (2008): Fenomenologické spisy I, OIKOYMENH.
[17] Rabanque, L. R. (2003): Hyle, Genesis and Noema, Husserl studies 19, 205–215, dostupné z: https://academia.edu/4343958/Hyle_Genesis_and_Noema. | DOI 10.1023/A:1027305819572
[18] Richir, M. (2010): Smysl fenomenologie, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 169–183.
[19] Rölli, M. (2016): Gilles Deleuze's Transcendental Empiricism: From Tradition to Difference, Edinburgh University Press.
[20] Schuhmann, K. (2019): Intentionality and the Intentional Object in the Early Husserl, in Drummond, J. – Höffe, O. (Eds.) Husserl: German Perspectives, Fordham University Press, 141–162.
[21] Smith, D. A. (2008): Husserl and Externalism, Synthese 160(3), 313–333, dostupné z: https://link-springer.com.ezproxy.muni.cz/article/10.1007. | DOI 10.1007/s11229-006-9082-4
[22] Vannatta, S. (2007): Radical Empiricism and Husserlian Metaphysics, The Pluralist 2(3), 17–36, dostupné z: https://jstor.org/stable/20708913.
[23] Welton, D. (1982): Husserl's Genetic Phenomenology of Perception, Research in Phenomenology 12, 59–83, dostupné z: https://jstor.org/stable/24654365. | DOI 10.1163/156916482X00053
[24] Williford, K. (2013): Husserl's hyletic data and phenomenal consciousness, Phenom Cogn Sci [online] 12, 501–519, [cit. 2020-25-9], dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/. | DOI 10.1007/s11097-013-9297-z
[2] Barbaras, R. (2005): Touha a odstup, OIKOYMENH.
[3] Drost, M. P. (1990): The Primacy of Perception in Husserl's Theory of Imagining, Philosophy and Phenomenological Research 50(3), 569–582, dostupné z: https://jstor.org/stable/2108165?seq=1. | DOI 10.2307/2108165
[4] Gallagher, S. (2003): Hylétická zkušenost a prožívané tělo, in Blecha, I. (ed.) Philosophica V. UPOL, 103–126.
[5] Henry, M. (2010): Materiální a hyletická fenomenologie, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 127–166.
[6] Husserl, E. (1939): Erfahrung und Urteil, Academia/Verlagsbuchhandlung.
[7] Husserl, E. (2015): Idea fenomenologie, OIKOYMENH.
[8] Husserl, E. (2004): Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I, OIKOYMENH.
[9] Husserl, E. (2010): Logická zkoumání, OIKOYMENH.
[10] Cho, K. K. (2003): Mezi "konstitucí" a "analýzou". Místo logických zkoumání v Husserlově fenomenologii, in Blecha, I. (ed.) Fenomenologie v pohybu, UPOL, 91–97.
[11] Lima, E. (2003): Of Horizons and Epistemology: Problems in the Visuality of Knowledge, Diacritics 33(¾), 19–35, dostupné z: https://muse.jhu.edu/article/194227. | DOI 10.1353/dia.2006.0011
[12] Mayer, V. – Erhard, Ch. (2019): The Significance of Objectifying Acts in Husserl's Fifth Investigation, in Drummond, J. – Höffe, O. (eds.) Husserl, Fordham University Press, 163–192, dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/338783153_.
[13] Melle, U. – Eldridge, P. (2019): Objectifying and Nonobjectifying Acts, in Drummond, J. – Höffe, O. (eds.) Husserl, Fordham University Press, 193–208, dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/338787911.
[14] Novotný, K. (2010a): Co je fenomén? O fenomenologických diferencích, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 355–408.
[15] Novotný, K. (2010b): O povaze jevů. Úvod do současné fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart.
[16] Patočka, J. (2008): Fenomenologické spisy I, OIKOYMENH.
[17] Rabanque, L. R. (2003): Hyle, Genesis and Noema, Husserl studies 19, 205–215, dostupné z: https://academia.edu/4343958/Hyle_Genesis_and_Noema. | DOI 10.1023/A:1027305819572
[18] Richir, M. (2010): Smysl fenomenologie, in Novotný, K. (ed.) Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Pavel Mervart / OIKOYMENH, 169–183.
[19] Rölli, M. (2016): Gilles Deleuze's Transcendental Empiricism: From Tradition to Difference, Edinburgh University Press.
[20] Schuhmann, K. (2019): Intentionality and the Intentional Object in the Early Husserl, in Drummond, J. – Höffe, O. (Eds.) Husserl: German Perspectives, Fordham University Press, 141–162.
[21] Smith, D. A. (2008): Husserl and Externalism, Synthese 160(3), 313–333, dostupné z: https://link-springer.com.ezproxy.muni.cz/article/10.1007. | DOI 10.1007/s11229-006-9082-4
[22] Vannatta, S. (2007): Radical Empiricism and Husserlian Metaphysics, The Pluralist 2(3), 17–36, dostupné z: https://jstor.org/stable/20708913.
[23] Welton, D. (1982): Husserl's Genetic Phenomenology of Perception, Research in Phenomenology 12, 59–83, dostupné z: https://jstor.org/stable/24654365. | DOI 10.1163/156916482X00053
[24] Williford, K. (2013): Husserl's hyletic data and phenomenal consciousness, Phenom Cogn Sci [online] 12, 501–519, [cit. 2020-25-9], dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/. | DOI 10.1007/s11097-013-9297-z