Název: Jak rozpoznat a hodnotit argument kluzkého svahu
Variantní název:
- How to identify and evaluate the Slippery Slope Argument
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2015, roč. 16, č. 1, s. [44]-61
Rozsah
[44]-61
-
ISSN1212-9097
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134142
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek se věnuje argumentu kluzkého svahu a otázce, jak jej identifikovat a hodnotit. Argument kluzkého svahu je využíván v rámci praktického uvažování a v dialogu, svou strukturou odpovídá negativnímu argumentu z důsledku, má v zásadě defeasibilní povahu a je často účinný při snaze přenést důkazní břemeno na stranu oponenta. Hodnocení argumentu kluzkého svahu je založeno na kontextu dialogu spíše než na hodnocení jeho deduktivní či induktivní správnosti. -- V příspěvku jsou představeny čtyři typy argumentu. Zaprvé argument kluzkého svahu typu sorites, jehož označení odkazuje k paradoxu sorites neboli paradoxu hromady. Argument kluzkého svahu typu sorites je ve své podstatě kombinací argumentu ad absurdum a sofismatu polyzeteseos. Zadruhé kauzální argument kluzkého svahu, který se zakládá na předpovědi série událostí. Tento typ argumentu je často označován jako teorie domina či dominový efekt. Nicméně, ať už jej pojmenujeme jakkoli, zásadní pro jeho identifikaci, analýzu a hodnocení je fakt, že se jedná o předpověď budoucího stavu věcí. Předpověď více či méně pravděpodobnou, zakládající se na slabých či silných předpokladech. Zatřetí precedentální argument kluzkého svahu, který se objevuje v diskuzích o možnosti změny současného pravidla či platné normy. Argumenty založené na precedentu obecně souvisí s usuzováním na základě konkrétního případu. Precedentální argument kluzkého svahu využívá podobnosti mezi případy, a je tedy založen na analogii. A posledním, čtvrtým typem argumentu kluzkého svahu, kterému se příspěvek věnuje, je tzv. plný argument kluzkého svahu či kombinovaný argument kluzkého svahu.
The article examines The Slippery Slope Argument and the question of how it should be identified and evaluated. The Slippery Slope Argument is used in practical thinking and dialogue, it's structure corresponds to the negative argument from consequences. In principle it has a defeasible nature and is often effective in an effort to transfer the burden of proof to the opponent. Slippery Slope Argument evaluation is based on the context of the dialogue rather than on evaluation of it's deductive or inductive validity. -- The article presents four types of this argument: At first The Sorites Slippery Slope Argument, whose designation refers to the sorites paradox or so called paradox of the heap. The Sorites Slippery Slope argument is in it's essence combination of the ad absurdum argument and polyzeteseos sophism. Secondly, The Causal Slippery Slope, which is based on prediction of the series of events. This type of argument is often designated as domino theory or domino effect. Nevertheless, whatever the designation may be, the fact it's the prediction of a future state of things is vital for it's identification, analysis and evaluation. This prediction can be more or less plausible and based on weak or strong assumptions. Thirdly, The Precedent Slippery Slope Argument which is often used in discussions regarding the possibility of change of some current rule or a valid standard. Precedent based arguments are generally associated with inferring on the basis of some specific case. The Precedent Slippery Slope Argument uses the similarities among the different cases and is therefore based on analogy. And finally, the fourth one is The Full or Combined Slippery Slope Argument.
Note
Příspěvek vznikl v rámci projektu "Neformální logika a teorie argumentace", Studentská grantová soutěž UP, č.p. FF_2013_050, 2013–2015.
Reference
[1] BOOLOS, G. (1991) Zooming Down the Slippery Slope. Noûs, Vol. 25, No. 5, s. 695–706. | DOI 10.2307/2215638
[2] DEN HARTOGH, G. (2009) The Slippery Slope Argument. In: A Companion to Bioethics 2nd Ed. (eds. Kuhse, Helga & Peter Singer), Blackwell Publishing Ltd., s. 321–332.
[3] GOVIER, T. (1982) What's Wrong with Slippery Slope Arguments. Canadian Journal of Philosophy, Vol. 12, No. 2, s. 303–316. | DOI 10.1080/00455091.1982.10715799
[4] JACQUETTE, D. (1989) The Hidden Logic of Slippery Slope Arguments. Philosophy & Rhetoric, Vol. 22, No. 1, s. 59–70.
[5] LAMB, D. (1988) Down the Slippery Slope – Arguing in Applied Ethics. Croom Helm Ltd.
[6] SZYMANEK, K. (2003) Umění argumentace – terminologický slovník. Univerzita Palackého Olomouc.
[7] VAN DER BURG, W. (1991) The Slippery Slope Argument. Ethics, Vol. 102, No. 1, s. 42–65. | DOI 10.1086/293369
[8] VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, R., & SNOECK-HENKEMANS, A. F. S. (2002) Argumentation – Analysis, Evaluation, Presentation. Mahwah, New Jersey – London.
[9] VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, ROB (2004) A Systematic Theory of Argumentation – The Pragma-Dialectical Approach. Cambridge University Press, New York.
[10] VAN EEMEREN, F. H., & GARSSEN, B., & MEUFFELS, B. (2009) Fallacies and Judgements of Reasonableness – Empirical Research Concerning the Pragma-Dialectical Discussion Rules. Springer, Dordrecht – Heidelberg – London – New York.
[11] VOLOKH, E. (2003) The Mechanisms of the Slippery Slope. Harvard Law Review, Vol. 116, No. 4, s. 1026–1137. | DOI 10.2307/1342743
[12] WALTON, D. (1992) Slippery Slope Arguments. Clarendon Press, Oxford.
[13] WALTON, D. (1996) Argumentation Schemes for Presumptive Reasoning. Lawrence Erlbaum Associates, Mahwah.
[14] WALTON, D. (1999) Historical Origins of Argumentum ad consequentiam. Argumentation No. 13, s. 251–264. | DOI 10.1023/A:1007779527544
[15] WALTON, D. (2008) Informal Logic – A Pragmatic Approach 2nd Ed. Cambridge University Press.
[16] WALTON, D. (2011) Defeasible reasoning and informal fallacies. Synthese, Vol. 179, s. 377–407. | DOI 10.1007/s11229-009-9657-y
[17] WHITE, D. E. (1985) Slippery Slope Arguments. Metaphilosophy, Vol. 16, Nos. 2 & 3, s. 206–213. | DOI 10.1111/j.1467-9973.1985.tb00165.x
[2] DEN HARTOGH, G. (2009) The Slippery Slope Argument. In: A Companion to Bioethics 2nd Ed. (eds. Kuhse, Helga & Peter Singer), Blackwell Publishing Ltd., s. 321–332.
[3] GOVIER, T. (1982) What's Wrong with Slippery Slope Arguments. Canadian Journal of Philosophy, Vol. 12, No. 2, s. 303–316. | DOI 10.1080/00455091.1982.10715799
[4] JACQUETTE, D. (1989) The Hidden Logic of Slippery Slope Arguments. Philosophy & Rhetoric, Vol. 22, No. 1, s. 59–70.
[5] LAMB, D. (1988) Down the Slippery Slope – Arguing in Applied Ethics. Croom Helm Ltd.
[6] SZYMANEK, K. (2003) Umění argumentace – terminologický slovník. Univerzita Palackého Olomouc.
[7] VAN DER BURG, W. (1991) The Slippery Slope Argument. Ethics, Vol. 102, No. 1, s. 42–65. | DOI 10.1086/293369
[8] VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, R., & SNOECK-HENKEMANS, A. F. S. (2002) Argumentation – Analysis, Evaluation, Presentation. Mahwah, New Jersey – London.
[9] VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, ROB (2004) A Systematic Theory of Argumentation – The Pragma-Dialectical Approach. Cambridge University Press, New York.
[10] VAN EEMEREN, F. H., & GARSSEN, B., & MEUFFELS, B. (2009) Fallacies and Judgements of Reasonableness – Empirical Research Concerning the Pragma-Dialectical Discussion Rules. Springer, Dordrecht – Heidelberg – London – New York.
[11] VOLOKH, E. (2003) The Mechanisms of the Slippery Slope. Harvard Law Review, Vol. 116, No. 4, s. 1026–1137. | DOI 10.2307/1342743
[12] WALTON, D. (1992) Slippery Slope Arguments. Clarendon Press, Oxford.
[13] WALTON, D. (1996) Argumentation Schemes for Presumptive Reasoning. Lawrence Erlbaum Associates, Mahwah.
[14] WALTON, D. (1999) Historical Origins of Argumentum ad consequentiam. Argumentation No. 13, s. 251–264. | DOI 10.1023/A:1007779527544
[15] WALTON, D. (2008) Informal Logic – A Pragmatic Approach 2nd Ed. Cambridge University Press.
[16] WALTON, D. (2011) Defeasible reasoning and informal fallacies. Synthese, Vol. 179, s. 377–407. | DOI 10.1007/s11229-009-9657-y
[17] WHITE, D. E. (1985) Slippery Slope Arguments. Metaphilosophy, Vol. 16, Nos. 2 & 3, s. 206–213. | DOI 10.1111/j.1467-9973.1985.tb00165.x