Název: Geofyzikální průzkum opevněných přemyslovských center na Moravě
Variantní název:
- Geophysical survey of fortified Přemyslid centres in Moravia
- Geophysikalische Untersuchung befestigter Přemyslidenzentren in Mähren
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 1, s. 7-37
Rozsah
7-37
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76609
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Jedenácté až dvanácté století je na Moravě obdobím upevnění přemyslovské moci, která se projevuje vznikem knížecích údělů a nových opevněných center v rámci hradské soustavy. Cílem práce je prezentovat výsledky nedestruktivního průzkumu, především geofyzikální prospekce, sedmi vybraných mladohradištních center na Moravě: Brno – Staré Zámky, Dolní Věstonice – Vysoká zahrada, Drnholec, Rokytná, Spytihněv, Stavenice a Sudoměřice. Příspěvek představuje nově získané poznatky o struktuře osídlení a fortifikačních systémech, sumarizuje dosažené výsledky a dává je do souvislosti s fakty známými ze starších archeologických průzkumů a výzkumů. Na všech lokalitách byl v maximálním možném rozsahu proveden magnetický průzkum. Při průzkumu fortifikací byl dodatečně aplikován georadarový průzkum a ERT. Na lokalitách s vhodnými podmínkami byly uskutečněny povrchové sběry. V rámci dálkového průzkumu byly ze zemědělsky využívaných poloh analyzovány ortofotosnímky. U lokalit situovaných v lesním prostředí byla využita data z laserového skenování.
The 11th and 12th centuries in Moravia was a period marked by the consolidation of Přemyslid power reflected in the establishment of princely estates and new fortified centres within the hillfort system. This paper seeks to present the results of non-destructive research, mainly geophysical surveying, into seven selected Moravian centres from the Late Hillfort period: Brno – Staré Zámky, Dolní Věstonice – Vysoká zahrada, Drnholec, Rokytná, Spytihněv, Stavenice and Sudoměřice. The contribution introduces new information about the settlement structure and fortification systems, summarizes the results and sets them in context with the facts known from earlier archaeological research and excavations. Magnetometric surveys were conducted to the maximum extent on all sites. GPR and ERT were additionally employed in the survey of the fortifications, and surface collecting was carried out on the sites with suitable conditions. As part of the remote-sensing survey, orthophotos from agricultural locations were analysed. Data from laser scanning was used for sites located in forested areas.
Note
Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA ČR 18-16153S "Early medieval strongholds in the light of non-destructive investigation".
Die vorliegende Studie ist das Ergebnis einer von der Förderagentur der Tschechischen Republik im Rahmen des Programmes GA ČR 18-16153S "Early medieval strongholds in the light of non-destructive investigation" geförderten Forschungstätigkeit.
Reference
[1] CDB I–VI: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I–VI, 805–1283 (Friedrich, G.–Kristen, Z.–Šebánek, J.–Dušková, S.–Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová J., edd.). Praha 1904–2006.
[2] ASPINALL, A.–GAFFNEY, C.–SCHMIDT, A., 2008: Magnetometry for archaeologists. Lanham, Maryland.
[3] BALCÁRKOVÁ, A. et al., 2020: Balcárková, A.–Nývltová Fišáková, M.–Procházka, R.–Přichystal, A., Přerov, Horní náměstí č. p. 19, 20. Otázka prostorového vývoje lokality a možnosti poznání socioekonomického profilu jejích obyvatel v 9.–12. století. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 67. Brno.
[4] BENEŠOVÁ, A.–STAŇA, Č., 1959: Cesta z mladší doby bronzové na Starých Zámcích u Líšně, AR XI,166–174, 198–200, 206.
[5] BLANCO, H.–LAL, R., 2008: Principles of soil conservation and management. Dordrecht.
[6] CAMPANA, S.–PIRO, S., edd., 2009: Seeing the unseen. Geophysics and landscape archaeology. London. https://doi.org/10.1201/9780203889558
[7] CLARK, A., 1996: Seeing beneath the soil. Prospecting methods in archaeology. London.
[8] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a Říše Velkomoravská: jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[9] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[10] ČIŽMÁŘ, Z., 2003: Rokytná (okr. Znojmo), PV 44, 274–275.
[11] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Rokytná (okr. Znojmo), PV 45, 240–241.
[12] DAVID, A.–LINFORD, N.–LINFORD, P., 2008: Geophysical survey in archaeological field evaluation (2nd ed.). Swindon.
[13] DOHNAL, V., 2005; Olomoucký hrad v raném středověku (II). Archaeologiae regionalis fontes 6. Olomouc.
[14] DRNOVSKÝ, P.–MILO, P.–TENCER, T., 2020: Zaniklá středověká vesnice Habřinka u Hořiněvsi (okres Hradec Králové). Analýza a interpretace povrchových sběrů a geofyzikálního měření – Die mittelalterliche Dorfwüstung Habřinka bei Hořiněves (Bezirk Hradec Králové). Analyse und Interpretation der Oberflächensammlungen und geophysikalischen Messungen, AH 45, 123–139. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-5 | DOI 10.5817/ah2020-1-5
[15] DVORSKÝ, F., 1914: Strážnický okres. Vlastivěda Moravská. Brno
[16] DZIEDUSZYCKA, B.–DZIEDUSZYCKI, W., 2004: Early Medieval Kruszwica. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 323–340. Warsaw.
[17] FASSBINDER, J. W. E., 2015: Seeing beneath the farmland, steppe and desert soil: magnetic prospecting and soil magnetism, Journal of Archaeological Science 56, 85–95. https://doi.org/10.1016/j.jas.2015.02.023 | DOI 10.1016/j.jas.2015.02.023
[18] FASSBINDER, J. W. E.–STANJEK, H., 1993: Occurrence of bacterial magnetite in soils from archaeological sites, Archaeologia Polona 31, 117–128.
[19] FLEKOVÁ, K.–ČIŽMÁŘ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2012: Nález románských dlaždic z Rokytné. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 279–300. Brno.
[20] GAFFNEY, CH. F., 2008: Detecting Trends In The Prediction Of The Buried Past: A Review Of Geophysical Techniques In Archaeology, Archaeometry 50, no. 2, 313–336. https:// 4754.2008.00388.x | DOI 10.1111/j.1475-" target="_blank">https://
[21] GAFFNEY, C.–GATER, J., 2003: Revealing the buried past: Geophysics for archaeologists. Stroud.
[22] GOJDA, M., 2004: Letecká archeologie a dálkový průzkum. In: Nedestruktivní archeologie (Kuna, M., ed.), 49–115. Praha.
[23] GOŁEMBNIK, A., 2004: Early medieval Płock. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 241–270. Warsaw.
[24] GOŠ, V., 1971: Slovanské hradiště u Stavenic na severní Moravě, SPFFBU E 16, 225–228.
[25] HAŠEK, V. et al., 1983: Hašek, V.–Měřínský, Z.–Unger, J.–Vignatiová, J., Výsledky geofyziky v archeologickém výzkumu a průzkum na Moravě v letech 1979–1982 a jejich metodický přínos. In: Geofyzika a archeologie. 4. celostátní sympozium, Liblice 1982, 141–153. Praha.
[26] HAŠEK, V.–UNGER, J., 2001: Geophysikalische Prospektion und archäologische Untersuchung von mittelalterlichen befestigten Siedlungen Mährens, Przegląd Archeologiczny 49, 103–126.
[27] HAVELKA, J., 1885: Vlasť naše za pravěku slovanského, Časopis muzejního spolku olomouckého 7, 105–111.
[28] HIMMELOVÁ, Z.–KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Grabung auf dem Burgwall "Vysoká zahrada" bei Dolní Věstonice (Bez. Břeclav), PV 31, 56.
[29] HOSÁK, L., 1968–1969: Hradišťsko do poloviny 14. století, Slovácko, 115–130.
[30] HRUBÝ, V., 1936: Tři studie k české diplomatice. Spisy filosofické fakulty MU v Brně 42. Brno. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11222.digilib/118850.
[31] JANOVSKÁ, V.–KLÍR, T., 2020: Nedestruktivní výzkum zaniklé Havraně (okres Nymburk). Příspěvek k podobě raně středověkých center nižšího řádu – Zerstörungsfreie Untersuchung der Wüstung Havraň (Bezirk Nymburk). Ein Beitrag zum Aussehen frühmittelalterlicher Zentren niederer Ordnung, AH 45, 67–91. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-3 | DOI 10.5817/ah2020-1-3
[32] JELÍNKOVÁ, D.–KAVÁNOVÁ, B., 2002: Slovanské osídlení v oblasti vodního díla Nové Mlýny. In: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku (Stuchlík, S., ed.), 371–392. Brno. | DOI 10.46555/vtei.2017.08.004
[33] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré zámky u Líšně, PV 56, č. 2, 127–200.
[34] KAŠPAR, P.–ŠLÉZAR, P.–ZLÁMAL, T., 2021: Stavenice (okr. Šumperk). PV 62, č. 2, 254–257.
[35] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku – Přerov und Spytihněv – Verwaltungszentren des östlichen und mittleren Mährens im Frühmittelalter, AH 31, 67–74.
[36] KOMERS, A., 1883: Der Ringwall bei "Hrůdy" bei Strážnice in Mähren, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien XIII, 125–128.
[37] KONEČNÝ, L.–KUČA, K., 1988: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích – Rettungsgrabung und Rekonstruktion der romanischen St. Peters und Pauls Kirche in Řeznovice in Mähren, AH 13, 385–400.
[38] KOUŘIL, P.–GRYC, J., 2014: Hradiska 10.–12. století na severní Moravě a v českém Slezsku. In: Funkcje grodów w państwach wczesnośredniowiecznej Europy Środkowej. Społeczeństwo, gospodarka, ideologia (Chrzan, K.–Czapla, K.–Moździoch, S., edd.), 99–171. Wrocław – Głogów.
[39] KOUŘIL, P.–PROCHÁZKA, R., 2018: Moravian Centres between the Mojmirids and Přemyslids. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 41–72. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[40] KŘIVÁNEK, R., 2008: Nové výsledky geofyzikálních průzkumů v širším areálu pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka v Praze-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 19, 233–256.
[41] KŘIVÁNEK, R., 2012: A Comparison of a Surface Artefact Collection and Geophysical Prospection Information – Examples from the Vraný Micro-region, Distr. Kladno, IANSA 3, no. 1, 155–161. https://doi.org/10.24916/iansa.2012.1.11 | DOI 10.24916/iansa.2012.1.11
[42] KŘIVÁNEK, R., 2019: Přehled geofyzikálních průzkumů raně středověkých hradišť v Čechách: přínos, omezení, perspektivy. In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Chrzan, K.–Moździoch, S.–Rodak, S., edd.), 145–154. Wrocław.
[43] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2009: Early Medieval stronghold Libice nad Cidlinou. An example of use of geophysical methods in systematic non-destructive archaeological project, ArcheoSciences, revue d’archéométrie – Supplément 33 (Mémorie du sol, espace des hommes), 93–95. https://doi.org/10.4000/archeosciences.1349 | DOI 10.4000/archeosciences.1349
[44] KUNA, M., 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy ČAS – Supplément 23. Praha.
[45] KUZUCUOGLU, C.–LESPEZ, L.–PASTRE, J.-F., 1992: Holocene colluvial deposits on the slopes of the Paris Basin. In: Past and Present Soil Erosion. Oxbow Monograph 22 (Bell, M.–Boardman, J., edd.), 115–123. Oxford.
[46] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les propriétés magnétiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–195.
[47] MEDUNOVÁ, A.–ŘÍHOVSKÝ, J., 1954: Dolní Věstonice – Vysoká zahrada (okr. Břeclav) I–III, léta 1948, 1950–1952. NZ č. j. 366/54, ulož. v ARÚ AV ČR Brno.
[48] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1964: Eneolitické výšinné sídliště Staré Zámky v Brně-Líšni (Výsledky výzkumů v letech 1953–1959), PA LV 1, 91–155.
[49] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[50] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1981: Výzkum hradišť "Petrova louka" u Strachotína a "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic v roce 1979 (okr. Břeclav), PV 24, 41–42.
[51] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), Jižní Morava 21, 205–220.
[52] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje v 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě, ČMM CXVI, 19–37.
[53] MILO, P.–HAVELKA, J., 2021: Rokytná. Non-invasive research into the settlement structure of an early medieval centre – Rokytná: nedestruktivní průzkum sídelní struktury raně sředověkého centra, AH 46, 7–25. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-1 | DOI 10.5817/ah2021-1-1
[54] MILO, P. et al., 2020: Milo, P.–Tencer, T.–Vágner, M.–Prišťáková, M.–Murín, I., Geophysical Survey of the Hillfort Staré Zámky near Brno-Líšeň, Czech Republic, IANSA 11, no. 2, 183–195. https://doi.org/10.24916/iansa.2020.2.4 | DOI 10.24916/iansa.2020.2.4
[55] MILO, P. et al., 2022: Milo, P.–Prišťáková, M.–Tencer, T.–Vágner, M.–Murín, I., Dolní Věstonice – Vysoká zahrada: integrated geophysical survey of an early medieval fortified settlement, IANSA 13, no. 1, v tisku. https://doi.org/10.24916/iansa.2022.1.5
[56] MOŹDZIOCH, S., 2004: The Castrum Munitissium Bytom – local power center of the early Piast State. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 305–318. Warsaw.
[57] MOŹDZIOCH, S., 2004a: Wrocław – Ostrów Tumski in the Early Middle Ages. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 319–338. Warsaw.
[58] MUSIC, B.–SLAPSAK, B.–PERKO, V., 2000: On-site distributions and geophysics: The site of Rodik–Ajdovscina. In: Extracting Meaning from Ploughsoil Assemblages (Francovich, R.–Patterson, H.–Barker, G., edd.), 132–146. Oxford.
[59] NOVOTNÝ, B., 1960: Zjišťovací výzkum hradiska Rokytné u Moravského Krumlova, PV 1959, 133–138.
[60] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum opevněného hradiska Rokytná u Moravského Krumlova, PV 1960, 98–100.
[61] NOVOTNÝ, B., 1961a: Průzkum areálu Petrovy louky u Strachotína, PV 1960, 97–98.
[62] NOVOTNÝ, B., 1961b: Výzkum hradiště Hrůdy u Sudoměřic nad Moravou, Sborník Československé společnosti archeologické I, 61–81.
[63] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiště z 10. a 12. stol. u Spytihněvi, PV 1961, 94–97.
[64] NOVOTNÝ, B., 1970: Problematika vývoje časně feudálních center na Moravě v 10. a 12. století. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám (Klíma, B., ed.), 143–148. Brno.
[65] NOVOTNÝ, B., 1975: Rokytná (okr. Znojmo), Nálezová zpráva č.j. 1296/75, AÚ AV ČR Brno.
[66] NOVOTNÝ, B., 1975a: Moravské úděly a jejich raně feudální centra v 11.–13. stol., AR XXVII, 516–527.
[67] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11. a 12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech – Erforschung des Premyslidenzentrums "Castrum Zpitignew" aus dem 11.–12. Jahrhundert und die Rekonstruktion seines Territoriums in archäologischen und schriftlichen Quellen, AH 3, 183–215.
[68] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu "Rokyten" na Moravě z 11. až první poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Řeznovice – Die archäologische Untersuchung der Burg "Rokyten" in Mähren aus dem 11.–12. Jahrhundert, ihr Sprengel und der romanische Herrenhof fteznovice, AH 6, 221–238.
[69] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké Zahrady u Dolních Věstonic na Moravě – Zur Problematik der Art des Befestigungsaufbaus am Tieflandsburgwall Strachotín-Vysoká Zahrada bei Dolní Věstonice in Südmähren, AH 7, 325–334.
[70] PARMA, D.–ŠPANIHEL, S., 2015: Moravský Krumlov (k. ú. Rokytná, okr. Znojmo), PV 56, č. 2, 291–292.
[71] PEŠKA, J.–UNGER, J., 1994: Mladohradištní opevnění u Drnholce, RegioM 94, 1–4.
[72] POULÍK, J., 1948–1950: Jižní Morava, země dávných Slovanů. Brno.
[73] POULÍK, J., 1949: Velkomoravské středisko Staré Zámky u Brna, AR I, 40–51.
[74] POULÍK, J., 1960: Staří Moravané budují svůj stát. Gottwaldov.
[75] PROCHÁZKA, R., 1985: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově-Rokytné (okr. Znojmo), PV 1983, 50–51.
[76] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 38. Brno.
[77] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury (archeologický výzkum na Horním náměstí, č.p. 8, 9 a 21). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 54. Brno.
[78] PROCHÁZKA, R.–KOHOUTEK, J.–PEŠKA, J., 2007: Přerov Horní náměstí. Od Pravěkého hradiska ke středověkému městu. Archeologické památky střední Moravy 15. Olomouc.
[79] PROCHÁZKA, R. et al., 2011: Procházka, R.–Hložek, M.–Závodná, B., Doklady neželezné metalurgie ze sklonku 12. století z Brna, Josefská ulice, AR LXIII, 65–89.
[80] PROCHÁZKA, R. et al., 2011a: Procházka, R.–Wihoda, M.–Zapletalová, D., V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku (Procházka, R., ed.), 447–560. Brno.
[81] SCHMIDT, A. et al., 2016: Schmidt, A.–Linford, P.–Linford, N.–David, A.–Gaffney, C.–Sarris, A.–Fassbinder, J., EAC guidelines for the use of geophysics in archaeology: Questions to ask and points to consider, Europae Archaeologiae. Consilium guidelines 2. Namur.
[82] SCOLLAR, I. et al., 1990: Scollar, I.–Tabbagh, A.–Hesse, S.–Herzog, I., Archaeological prospecting and remote sensing. Cambridge.
[83] SEDLÁČKOVÁ, L.–ZAPLETALOVÁ, D., 2012: Skleněné kroužky z Brna a problematika raně středověkého sklářství na Moravě, AR LXIV, 534–548.
[84] STAŇA, Č., 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně, Monumentorum Tutela. Ochrana pamiatok 8, 100–159.
[85] STAŇA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999) (Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D., edd.), 197–208. Praha.
[86] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1964: Česká listina doby přemyslovské (Nástin vývoje), SPFFBU C 11, 51– 89.
[87] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravia and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[88] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24, no. 2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[89] VACHŮT, P.–VIDEMAN, J.–RAJLICHOVÁ, A., 2013: Řezenský obol Oty Švábského a další nové doklady obchodních aktivit z hradiště Staré Zámky v Brně-Líšni, Numismatický sborník 27, 191–195.
[90] VIDEMAN, J., 2015: Významná centra na Moravě v 10.–11. století pohledem nálezů mincí – aktuální stav poznání. I. Hradiště Staré zámky v Brně-Líšni, PV 56, č. 2, 201–219.
[91] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Česká historie 21. Praha.
[92] WOLNY, G., 1838: Die Markgrafschaft Mähren. Brno.
[93] ZAPLETALOVÁ, D., 2017: Stav poznání raně středověkého hradu Brna, BMD 30, 11–56.
[94] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Dvacet pánů" české země. K vymezení panujícího rodu v 11. a 12. století, ČMM CXVII, 293–309.
[2] ASPINALL, A.–GAFFNEY, C.–SCHMIDT, A., 2008: Magnetometry for archaeologists. Lanham, Maryland.
[3] BALCÁRKOVÁ, A. et al., 2020: Balcárková, A.–Nývltová Fišáková, M.–Procházka, R.–Přichystal, A., Přerov, Horní náměstí č. p. 19, 20. Otázka prostorového vývoje lokality a možnosti poznání socioekonomického profilu jejích obyvatel v 9.–12. století. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 67. Brno.
[4] BENEŠOVÁ, A.–STAŇA, Č., 1959: Cesta z mladší doby bronzové na Starých Zámcích u Líšně, AR XI,166–174, 198–200, 206.
[5] BLANCO, H.–LAL, R., 2008: Principles of soil conservation and management. Dordrecht.
[6] CAMPANA, S.–PIRO, S., edd., 2009: Seeing the unseen. Geophysics and landscape archaeology. London. https://doi.org/10.1201/9780203889558
[7] CLARK, A., 1996: Seeing beneath the soil. Prospecting methods in archaeology. London.
[8] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a Říše Velkomoravská: jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[9] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[10] ČIŽMÁŘ, Z., 2003: Rokytná (okr. Znojmo), PV 44, 274–275.
[11] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Rokytná (okr. Znojmo), PV 45, 240–241.
[12] DAVID, A.–LINFORD, N.–LINFORD, P., 2008: Geophysical survey in archaeological field evaluation (2nd ed.). Swindon.
[13] DOHNAL, V., 2005; Olomoucký hrad v raném středověku (II). Archaeologiae regionalis fontes 6. Olomouc.
[14] DRNOVSKÝ, P.–MILO, P.–TENCER, T., 2020: Zaniklá středověká vesnice Habřinka u Hořiněvsi (okres Hradec Králové). Analýza a interpretace povrchových sběrů a geofyzikálního měření – Die mittelalterliche Dorfwüstung Habřinka bei Hořiněves (Bezirk Hradec Králové). Analyse und Interpretation der Oberflächensammlungen und geophysikalischen Messungen, AH 45, 123–139. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-5 | DOI 10.5817/ah2020-1-5
[15] DVORSKÝ, F., 1914: Strážnický okres. Vlastivěda Moravská. Brno
[16] DZIEDUSZYCKA, B.–DZIEDUSZYCKI, W., 2004: Early Medieval Kruszwica. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 323–340. Warsaw.
[17] FASSBINDER, J. W. E., 2015: Seeing beneath the farmland, steppe and desert soil: magnetic prospecting and soil magnetism, Journal of Archaeological Science 56, 85–95. https://doi.org/10.1016/j.jas.2015.02.023 | DOI 10.1016/j.jas.2015.02.023
[18] FASSBINDER, J. W. E.–STANJEK, H., 1993: Occurrence of bacterial magnetite in soils from archaeological sites, Archaeologia Polona 31, 117–128.
[19] FLEKOVÁ, K.–ČIŽMÁŘ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2012: Nález románských dlaždic z Rokytné. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 279–300. Brno.
[20] GAFFNEY, CH. F., 2008: Detecting Trends In The Prediction Of The Buried Past: A Review Of Geophysical Techniques In Archaeology, Archaeometry 50, no. 2, 313–336. https:// 4754.2008.00388.x | DOI 10.1111/j.1475-" target="_blank">https://
[21] GAFFNEY, C.–GATER, J., 2003: Revealing the buried past: Geophysics for archaeologists. Stroud.
[22] GOJDA, M., 2004: Letecká archeologie a dálkový průzkum. In: Nedestruktivní archeologie (Kuna, M., ed.), 49–115. Praha.
[23] GOŁEMBNIK, A., 2004: Early medieval Płock. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 241–270. Warsaw.
[24] GOŠ, V., 1971: Slovanské hradiště u Stavenic na severní Moravě, SPFFBU E 16, 225–228.
[25] HAŠEK, V. et al., 1983: Hašek, V.–Měřínský, Z.–Unger, J.–Vignatiová, J., Výsledky geofyziky v archeologickém výzkumu a průzkum na Moravě v letech 1979–1982 a jejich metodický přínos. In: Geofyzika a archeologie. 4. celostátní sympozium, Liblice 1982, 141–153. Praha.
[26] HAŠEK, V.–UNGER, J., 2001: Geophysikalische Prospektion und archäologische Untersuchung von mittelalterlichen befestigten Siedlungen Mährens, Przegląd Archeologiczny 49, 103–126.
[27] HAVELKA, J., 1885: Vlasť naše za pravěku slovanského, Časopis muzejního spolku olomouckého 7, 105–111.
[28] HIMMELOVÁ, Z.–KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Grabung auf dem Burgwall "Vysoká zahrada" bei Dolní Věstonice (Bez. Břeclav), PV 31, 56.
[29] HOSÁK, L., 1968–1969: Hradišťsko do poloviny 14. století, Slovácko, 115–130.
[30] HRUBÝ, V., 1936: Tři studie k české diplomatice. Spisy filosofické fakulty MU v Brně 42. Brno. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11222.digilib/118850.
[31] JANOVSKÁ, V.–KLÍR, T., 2020: Nedestruktivní výzkum zaniklé Havraně (okres Nymburk). Příspěvek k podobě raně středověkých center nižšího řádu – Zerstörungsfreie Untersuchung der Wüstung Havraň (Bezirk Nymburk). Ein Beitrag zum Aussehen frühmittelalterlicher Zentren niederer Ordnung, AH 45, 67–91. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-3 | DOI 10.5817/ah2020-1-3
[32] JELÍNKOVÁ, D.–KAVÁNOVÁ, B., 2002: Slovanské osídlení v oblasti vodního díla Nové Mlýny. In: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku (Stuchlík, S., ed.), 371–392. Brno. | DOI 10.46555/vtei.2017.08.004
[33] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré zámky u Líšně, PV 56, č. 2, 127–200.
[34] KAŠPAR, P.–ŠLÉZAR, P.–ZLÁMAL, T., 2021: Stavenice (okr. Šumperk). PV 62, č. 2, 254–257.
[35] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku – Přerov und Spytihněv – Verwaltungszentren des östlichen und mittleren Mährens im Frühmittelalter, AH 31, 67–74.
[36] KOMERS, A., 1883: Der Ringwall bei "Hrůdy" bei Strážnice in Mähren, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien XIII, 125–128.
[37] KONEČNÝ, L.–KUČA, K., 1988: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích – Rettungsgrabung und Rekonstruktion der romanischen St. Peters und Pauls Kirche in Řeznovice in Mähren, AH 13, 385–400.
[38] KOUŘIL, P.–GRYC, J., 2014: Hradiska 10.–12. století na severní Moravě a v českém Slezsku. In: Funkcje grodów w państwach wczesnośredniowiecznej Europy Środkowej. Społeczeństwo, gospodarka, ideologia (Chrzan, K.–Czapla, K.–Moździoch, S., edd.), 99–171. Wrocław – Głogów.
[39] KOUŘIL, P.–PROCHÁZKA, R., 2018: Moravian Centres between the Mojmirids and Přemyslids. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 41–72. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[40] KŘIVÁNEK, R., 2008: Nové výsledky geofyzikálních průzkumů v širším areálu pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka v Praze-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 19, 233–256.
[41] KŘIVÁNEK, R., 2012: A Comparison of a Surface Artefact Collection and Geophysical Prospection Information – Examples from the Vraný Micro-region, Distr. Kladno, IANSA 3, no. 1, 155–161. https://doi.org/10.24916/iansa.2012.1.11 | DOI 10.24916/iansa.2012.1.11
[42] KŘIVÁNEK, R., 2019: Přehled geofyzikálních průzkumů raně středověkých hradišť v Čechách: přínos, omezení, perspektivy. In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Chrzan, K.–Moździoch, S.–Rodak, S., edd.), 145–154. Wrocław.
[43] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2009: Early Medieval stronghold Libice nad Cidlinou. An example of use of geophysical methods in systematic non-destructive archaeological project, ArcheoSciences, revue d’archéométrie – Supplément 33 (Mémorie du sol, espace des hommes), 93–95. https://doi.org/10.4000/archeosciences.1349 | DOI 10.4000/archeosciences.1349
[44] KUNA, M., 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy ČAS – Supplément 23. Praha.
[45] KUZUCUOGLU, C.–LESPEZ, L.–PASTRE, J.-F., 1992: Holocene colluvial deposits on the slopes of the Paris Basin. In: Past and Present Soil Erosion. Oxbow Monograph 22 (Bell, M.–Boardman, J., edd.), 115–123. Oxford.
[46] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les propriétés magnétiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–195.
[47] MEDUNOVÁ, A.–ŘÍHOVSKÝ, J., 1954: Dolní Věstonice – Vysoká zahrada (okr. Břeclav) I–III, léta 1948, 1950–1952. NZ č. j. 366/54, ulož. v ARÚ AV ČR Brno.
[48] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1964: Eneolitické výšinné sídliště Staré Zámky v Brně-Líšni (Výsledky výzkumů v letech 1953–1959), PA LV 1, 91–155.
[49] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[50] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1981: Výzkum hradišť "Petrova louka" u Strachotína a "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic v roce 1979 (okr. Břeclav), PV 24, 41–42.
[51] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), Jižní Morava 21, 205–220.
[52] MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje v 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě, ČMM CXVI, 19–37.
[53] MILO, P.–HAVELKA, J., 2021: Rokytná. Non-invasive research into the settlement structure of an early medieval centre – Rokytná: nedestruktivní průzkum sídelní struktury raně sředověkého centra, AH 46, 7–25. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-1 | DOI 10.5817/ah2021-1-1
[54] MILO, P. et al., 2020: Milo, P.–Tencer, T.–Vágner, M.–Prišťáková, M.–Murín, I., Geophysical Survey of the Hillfort Staré Zámky near Brno-Líšeň, Czech Republic, IANSA 11, no. 2, 183–195. https://doi.org/10.24916/iansa.2020.2.4 | DOI 10.24916/iansa.2020.2.4
[55] MILO, P. et al., 2022: Milo, P.–Prišťáková, M.–Tencer, T.–Vágner, M.–Murín, I., Dolní Věstonice – Vysoká zahrada: integrated geophysical survey of an early medieval fortified settlement, IANSA 13, no. 1, v tisku. https://doi.org/10.24916/iansa.2022.1.5
[56] MOŹDZIOCH, S., 2004: The Castrum Munitissium Bytom – local power center of the early Piast State. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 305–318. Warsaw.
[57] MOŹDZIOCH, S., 2004a: Wrocław – Ostrów Tumski in the Early Middle Ages. In: Polish Lands at the Turn of the First and the Second Millennia (Urbańczyk, P., ed.), 319–338. Warsaw.
[58] MUSIC, B.–SLAPSAK, B.–PERKO, V., 2000: On-site distributions and geophysics: The site of Rodik–Ajdovscina. In: Extracting Meaning from Ploughsoil Assemblages (Francovich, R.–Patterson, H.–Barker, G., edd.), 132–146. Oxford.
[59] NOVOTNÝ, B., 1960: Zjišťovací výzkum hradiska Rokytné u Moravského Krumlova, PV 1959, 133–138.
[60] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum opevněného hradiska Rokytná u Moravského Krumlova, PV 1960, 98–100.
[61] NOVOTNÝ, B., 1961a: Průzkum areálu Petrovy louky u Strachotína, PV 1960, 97–98.
[62] NOVOTNÝ, B., 1961b: Výzkum hradiště Hrůdy u Sudoměřic nad Moravou, Sborník Československé společnosti archeologické I, 61–81.
[63] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiště z 10. a 12. stol. u Spytihněvi, PV 1961, 94–97.
[64] NOVOTNÝ, B., 1970: Problematika vývoje časně feudálních center na Moravě v 10. a 12. století. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám (Klíma, B., ed.), 143–148. Brno.
[65] NOVOTNÝ, B., 1975: Rokytná (okr. Znojmo), Nálezová zpráva č.j. 1296/75, AÚ AV ČR Brno.
[66] NOVOTNÝ, B., 1975a: Moravské úděly a jejich raně feudální centra v 11.–13. stol., AR XXVII, 516–527.
[67] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11. a 12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech – Erforschung des Premyslidenzentrums "Castrum Zpitignew" aus dem 11.–12. Jahrhundert und die Rekonstruktion seines Territoriums in archäologischen und schriftlichen Quellen, AH 3, 183–215.
[68] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu "Rokyten" na Moravě z 11. až první poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Řeznovice – Die archäologische Untersuchung der Burg "Rokyten" in Mähren aus dem 11.–12. Jahrhundert, ihr Sprengel und der romanische Herrenhof fteznovice, AH 6, 221–238.
[69] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké Zahrady u Dolních Věstonic na Moravě – Zur Problematik der Art des Befestigungsaufbaus am Tieflandsburgwall Strachotín-Vysoká Zahrada bei Dolní Věstonice in Südmähren, AH 7, 325–334.
[70] PARMA, D.–ŠPANIHEL, S., 2015: Moravský Krumlov (k. ú. Rokytná, okr. Znojmo), PV 56, č. 2, 291–292.
[71] PEŠKA, J.–UNGER, J., 1994: Mladohradištní opevnění u Drnholce, RegioM 94, 1–4.
[72] POULÍK, J., 1948–1950: Jižní Morava, země dávných Slovanů. Brno.
[73] POULÍK, J., 1949: Velkomoravské středisko Staré Zámky u Brna, AR I, 40–51.
[74] POULÍK, J., 1960: Staří Moravané budují svůj stát. Gottwaldov.
[75] PROCHÁZKA, R., 1985: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově-Rokytné (okr. Znojmo), PV 1983, 50–51.
[76] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 38. Brno.
[77] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury (archeologický výzkum na Horním náměstí, č.p. 8, 9 a 21). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 54. Brno.
[78] PROCHÁZKA, R.–KOHOUTEK, J.–PEŠKA, J., 2007: Přerov Horní náměstí. Od Pravěkého hradiska ke středověkému městu. Archeologické památky střední Moravy 15. Olomouc.
[79] PROCHÁZKA, R. et al., 2011: Procházka, R.–Hložek, M.–Závodná, B., Doklady neželezné metalurgie ze sklonku 12. století z Brna, Josefská ulice, AR LXIII, 65–89.
[80] PROCHÁZKA, R. et al., 2011a: Procházka, R.–Wihoda, M.–Zapletalová, D., V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku (Procházka, R., ed.), 447–560. Brno.
[81] SCHMIDT, A. et al., 2016: Schmidt, A.–Linford, P.–Linford, N.–David, A.–Gaffney, C.–Sarris, A.–Fassbinder, J., EAC guidelines for the use of geophysics in archaeology: Questions to ask and points to consider, Europae Archaeologiae. Consilium guidelines 2. Namur.
[82] SCOLLAR, I. et al., 1990: Scollar, I.–Tabbagh, A.–Hesse, S.–Herzog, I., Archaeological prospecting and remote sensing. Cambridge.
[83] SEDLÁČKOVÁ, L.–ZAPLETALOVÁ, D., 2012: Skleněné kroužky z Brna a problematika raně středověkého sklářství na Moravě, AR LXIV, 534–548.
[84] STAŇA, Č., 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně, Monumentorum Tutela. Ochrana pamiatok 8, 100–159.
[85] STAŇA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999) (Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D., edd.), 197–208. Praha.
[86] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1964: Česká listina doby přemyslovské (Nástin vývoje), SPFFBU C 11, 51– 89.
[87] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravia and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[88] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24, no. 2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[89] VACHŮT, P.–VIDEMAN, J.–RAJLICHOVÁ, A., 2013: Řezenský obol Oty Švábského a další nové doklady obchodních aktivit z hradiště Staré Zámky v Brně-Líšni, Numismatický sborník 27, 191–195.
[90] VIDEMAN, J., 2015: Významná centra na Moravě v 10.–11. století pohledem nálezů mincí – aktuální stav poznání. I. Hradiště Staré zámky v Brně-Líšni, PV 56, č. 2, 201–219.
[91] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Česká historie 21. Praha.
[92] WOLNY, G., 1838: Die Markgrafschaft Mähren. Brno.
[93] ZAPLETALOVÁ, D., 2017: Stav poznání raně středověkého hradu Brna, BMD 30, 11–56.
[94] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Dvacet pánů" české země. K vymezení panujícího rodu v 11. a 12. století, ČMM CXVII, 293–309.