Název: Olomoucké středověké předměstí Bělidla z pohledu archeologie
Variantní název:
- The medieval suburb of Bělidla, Olomouc through the prism of archaeology
- Die mittelalterliche Olmützer Vorstadt Bělidla (Pilten) aus Sicht der Archäologie
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 2, s. 503-530
Rozsah
503-530
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76758
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Předkládaný text se věnuje dokladům středověkého osídlení Bělidel, původně olomouckého předměstí, které bylo ve 20. letech 16. století obehnáno novou městskou hradbou a stalo se tak součástí města. Přináší přehled záchranných archeologických výzkumů prováděných v tomto prostoru, přičemž se podrobněji věnuje zejména výzkumu, který probíhal v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu č. 5 v Sokolské ulici v letech 2015 a 2016.
This article discusses the evidence of the medieval settlement of Bělidla, originally a suburb of Olomouc. It was encircled by a new town wall in the 1520s and thus became part of the city. The study presents an overview of rescue archaeological excavations carried out in this area, focusing in particular on the research conducted in connection with the construction of multi-functional building no. 5, Sokolská Street in 2015 and 2016.
Note
Práce vznikla v rámci výzkumného dílčího cíle Archeologie I.1. Zpracování a vyhodnocení záchranných archeologických výzkumů NPÚ na vybraných nemovitých kulturních památkách, městských rezervacích, zónách a území České republiky s dosud nechráněným archeologickým potenciálem, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (IP DKRVO).
Die vorliegende Arbeit entstand im Rahmen des Forschungsteilzieles Archäologie I.1. Bearbeitung und Auswertung von archäologischen Rettungsgrabungen des Nationalen Denkmalamtes an ausgewählten unbeweglichen Kulturdenkmälern, in Stadtreservaten, Zonen und Gebieten der Tschechischen Republik mit bisher ungeschütztem archäologischem Potenzial, das von der institutionellen Förderung des Kulturministeriums für langfristige konzeptionelle Entwicklung (IP DKRVO) finanziert wurde.
Reference
[1] BALCÁRKOVÁ, A.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2017: Povelkomoravská a mladohradištní keramika v prostoru dolního Podyjí – Post-Great Moravian and Late Hillfort pottery in the region of lower Dyje (Thaya) River. Spisy filozofické fakulty Masarykovy univerzity 476. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8866-2017 | DOI 10.5817/cz.muni.m210-8866-2017
[2] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 – Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses Prior in Olomouc im Jahre 1973, AR XXVII, 283–285.
[3] BLÁHA, J., 1978: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1977, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1977, 128.
[4] BLÁHA, J., 1978a: Sokolská ulice č. o. 5. Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-036.
[5] BLÁHA, J., 1979: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1978, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1978, 130–132.
[6] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[7] BLÁHA, J., 1982: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior. Objekty XVII/73 a IV/73 (keramika). Sešit 1 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz. Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde XVII/73 und IV/73 (Keramik). Heft 1. Archeologické prameny k dějinám olomoucké oblasti. Olomouc.
[8] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und Handels in der Vorburg, AH 9, 133–146.
[9] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce – Einige Bemerkungen zur Entstehung und Bedeutung der frühmittelalterlichen Stadt Olomouc (Olmütz), AH 10, 143–152.
[10] BLÁHA, J., 1987: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior. Objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (keramika). Sešit 2 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz. Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde 5/78, 59/79 und 68/79 (Keramik). Heft 2. Archeologické prameny k dějinám olomoucké oblasti. Olomouc.
[11] BLÁHA, J., 1993: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci – příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, 43–48. Olomouc.
[12] BLÁHA, J., 1994: Důležitější archeologické průzkumy. In: Památkový ústav v Olomouci 1993. Výroční zpráva, 50–56. Olomouc.
[13] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographic und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[14] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[15] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D., edd.), 179–196. Praha.
[16] BLÁHA, J., 2011: Zlomek hliněné písanky. In: Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (Hrbáčová, J., ed.), 201. Olomouc.
[17] BLÁHA, J.–LUKAS, J.–VIDEMAN, J., 2015: Revize souboru mincí nalezených při archeologickém výzkumu v letech 1983–1984 v Pekařské ulici v Olomouci – Revision of a coin group found during archaeological excavations in Pekařská St. in Olomouc in 1983–1984, Numismatické listy 70, 22–54.
[18] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.
[19] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moravice IV (Boček, A., ed.). Olomouc 1845.
[20] ČERMÁK, M., 2002: Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. Olomouc.
[21] DEHNEROVÁ, H., 2020: Nejstarší opevnění města Olomouce v archeologických pramenech – The Oldest Fortification of the Town Olomouc in the Archaeological Sources, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 320, 5–18.
[22] DEHNEROVÁ, H. et al., 2009: Dehnerová, H.–Grégr, J.–Šlézar, P.–Tomka, V.–Večeřa, P., Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Ulice 8. května 464, p. č. 248, PV 50, 416–418.
[23] FALTÝNEK, K., 2003: Olomouc, Sokolská před č. 25 (červen 2000). Závěrečná zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-525.
[24] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, č. 2, 119–151.
[25] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách. Provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Straße Na Hradbách. Ein Provisorium oder ein leichter Holz-Lehm-Bau aus dem 13. Jahrhundert, kleine Überlegungen zu einem großen Problem, AH 38, 203–217.
[26] HOLUB, P. et al., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna – Zum Forschungsstand des Hölzernen bürgerlichen Wohnbaus im spätmittelalterlichen Brno (Brünn). In: Forum Urbes Medii Aevi II. (Merta, D.–Peška, M., edd.), 44–101. Brno.
[27] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské (2. vydání). Praha.
[28] CHUPÍK, F., 2009: Pozdně středověké a renesanční opevnění. In: Dějiny Olomouce 1. (Schulz, J., ed.), 299–301. Olomouc.
[29] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[30] KLÍMA, B., 1980: Zámečnická práce staromoravských kovářů v Mikulčicích – Schlosserarbeit der großmährischen Schmiede in Mikulčice. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně VIII. Sv. 3. Praha.
[31] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostroh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[32] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí – Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[33] KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[34] KRAJÍC, R., 2020: Zaniklé středověké město Sezimovo Ústí – Die mittelalterliche Stadtwüstung Sezimovo Ústí, AH 45, 765–783. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-12 | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[35] KUČA, K., 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4. díl. Ml–Pan. Praha.
[36] LISÁ, L. et al., 2021: Lisá, L.–Holub, P.–Peška, M.–Zůbek, A., Poznámky k problematice interiéru nezděných staveb středověkého Brna (konfrontace archeologických poznatků a mikromorfologické analýzy podlahových úrovní vybraných staveb) – Notes on the issues of the interior of non-masonry buildings in medieval Brno (confrontation of archaeological findings and a micromorphological study of floor levels of selected buildings), PV 62, č. 2, 127–158. https://doi.org/10.47382/pv0622-06 | DOI 10.47382/pv0622-06
[37] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2013: Hmotná kultura mladší doby hradištní na Moravě a ve Slezsku – Die materielle Kultur der jüngeren Burgwallzeit in Mähren und Schlesien, AH 38, 45–90.
[38] MICHNA, P., 1975: Záchranné archeologické akce v Olomouci, PV 1974, 81–82.
[39] MICHNA, P., 1982: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici) – Zur Baugeschichte der Mittelalterlichen Houser in Olomouc (Archäologische Untersuchung von zwei Baugrundstücken in Färbergasse), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179–241.
[40] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace – Zur Kenntnis der mittelalterlichen Behausung in der Zeit der grossen Kolonisation. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc. (Frolec, I., ed.), 222–284. Brno.
[41] MICHNA, P., 1994: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1993, VVM XLVI, 366–371.
[42] NATHER, W., 2007: Kronika olomouckých domů. 2. díl (Spáčil, V., ed.). Olomouc.
[43] NEŠPOR, V., 1998: Dějiny města Olomouce (2. vydání). Olomouc.
[44] NMKO: Nejstarší městská kniha olomoucká (Liber actuum notabilium) z let 1343–1420 (Spáčil, V., ed.). Olomouc 1982.
[45] NODL, M., 2021: Předměstí středověkých měst: městské předpolí versus svébytné město. In: Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 97–111. Praha.
[46] NOVÁK, J., 2016: Hospodářské zázemí královských měst střední Moravy ve středověku – Economic background of the royal towns in Central Moravia in the Middle Ages. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
[47] PKO: Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430–1492, 1528 (Spáčil, V.–Spáčilová, L., edd.). Olomouc 2004. | DOI 10.7767/zrgga.2005.122.1.583
[48] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299.
[49] RAZÍM, V., 2019: Středověká opevnění českých měst 3. díl. Katalog Morava a Slezsko – Medieval Town Walls in the Czech Lands Part 3. Catalogue of Moravia and Silesia. Praha.
[50] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí – Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[51] SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Olomouc Slovenská ulice 1997–98, Kostel Neposkvrněného početí P. Marie, záchranný archeologický výzkum. Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-654.
[52] SMÍŠEK, K., 2016: Numismatické určení mincí z archeologického výzkumu NPÚ Olomouc na lokalitě Olomouc, ul. Sokolská 5 (akce 13/2015). Zpráva, ulož. na odboru archeologie NPÚ ÚOP v Olomouci.
[53] ŠLÉZAR, P., 2017: Archeologický výzkum u kostela Panny Marie Sněžné. Příspěvek k problematice počátků opevnění a církevních staveb na olomouckém Předhradí – Archaeological excavation at the Church of Our Lady of the Snows. On the origins of fortification and sacred architecture in Předhradí (Outer Bailey) of Olomouc, PV 58, č. 2, 97–127.
[54] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravian and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centurie in the Kontext of Central Europe (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[55] ŠLÉZAR, P., 2021: Od knížecího hradu k právnímu městu. In: Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 202–228. Praha.
[56] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of St. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.
[57] TICHÁK, M., 2000: Paměť olomouckých předměstí. Olomouc.
[58] VEČEŘA, P., 2004: Olomouc, Sokolská 36 (červen 1994). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-653.
[59] VEČEŘA, P., 2006: Olomouc, Sokolská (květen, září 2005). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-710.
[60] VEČEŘA, P., 2013: Olomouc, Sokolská – Koželužská (září 1990). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-883.
[61] ZLÁMAL, T., 2016: Olomouc (k. ú. Olomouc, okr. Olomouc) Sokolská ulice č. 5, PV 57, č. 2, 301–303.
[62] ZLÁMAL, T., 2021: Olomoucké předměstí stará Bělidla. Předměstí moravského středověkého města očima archeologie – Old Bělidla Suburb of Olomouc. Archaeological Perspective on Suburb of Moravian Medieval City. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
[63] ZŮBEK, A., 2018: Archeologické projevy středověké a raně novověké nezděné zástavby na parcelách někdejších domů č. 6 a 8 na Vídeňské ulici v Brně – Archäologische Erscheinungsformen der mittelalterlichen und frühneuzeitlichen mauerlosen Bebauung auf den Parzellen der ehemaligen Häuser Nr. 6 und 8 in der Vídeňská-Straße in Brünn, AH 43, 65–95. https://doi.org/10.5817/AH2018-1-5 | DOI 10.5817/ah2018-1-5
[64] ZŮBEK, A., 2019: Archeologické projevy středověké a raně novověké zástavby první předměstské čtvrti v Brně – Archäologische Erscheinungsformen der mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Bebauung des ersten Brünner Vorstadtviertels, AH 44, 289–311. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-13 | DOI 10.5817/ah2019-1-13
[65] ZŮBEK, A., 2019a: Mazanice – stavební materiál v brněnském prostředí. Příkladová studie zpracování a analýzy souboru fragmentů vypálené mazanice z výplní suterénu VS029 na parcele domu Kobližná 4. Brno.
[2] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 – Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses Prior in Olomouc im Jahre 1973, AR XXVII, 283–285.
[3] BLÁHA, J., 1978: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1977, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1977, 128.
[4] BLÁHA, J., 1978a: Sokolská ulice č. o. 5. Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-036.
[5] BLÁHA, J., 1979: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1978, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1978, 130–132.
[6] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[7] BLÁHA, J., 1982: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior. Objekty XVII/73 a IV/73 (keramika). Sešit 1 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz. Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde XVII/73 und IV/73 (Keramik). Heft 1. Archeologické prameny k dějinám olomoucké oblasti. Olomouc.
[8] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und Handels in der Vorburg, AH 9, 133–146.
[9] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce – Einige Bemerkungen zur Entstehung und Bedeutung der frühmittelalterlichen Stadt Olomouc (Olmütz), AH 10, 143–152.
[10] BLÁHA, J., 1987: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior. Objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (keramika). Sešit 2 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz. Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde 5/78, 59/79 und 68/79 (Keramik). Heft 2. Archeologické prameny k dějinám olomoucké oblasti. Olomouc.
[11] BLÁHA, J., 1993: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci – příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, 43–48. Olomouc.
[12] BLÁHA, J., 1994: Důležitější archeologické průzkumy. In: Památkový ústav v Olomouci 1993. Výroční zpráva, 50–56. Olomouc.
[13] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographic und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[14] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[15] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D., edd.), 179–196. Praha.
[16] BLÁHA, J., 2011: Zlomek hliněné písanky. In: Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (Hrbáčová, J., ed.), 201. Olomouc.
[17] BLÁHA, J.–LUKAS, J.–VIDEMAN, J., 2015: Revize souboru mincí nalezených při archeologickém výzkumu v letech 1983–1984 v Pekařské ulici v Olomouci – Revision of a coin group found during archaeological excavations in Pekařská St. in Olomouc in 1983–1984, Numismatické listy 70, 22–54.
[18] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.
[19] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moravice IV (Boček, A., ed.). Olomouc 1845.
[20] ČERMÁK, M., 2002: Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. Olomouc.
[21] DEHNEROVÁ, H., 2020: Nejstarší opevnění města Olomouce v archeologických pramenech – The Oldest Fortification of the Town Olomouc in the Archaeological Sources, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 320, 5–18.
[22] DEHNEROVÁ, H. et al., 2009: Dehnerová, H.–Grégr, J.–Šlézar, P.–Tomka, V.–Večeřa, P., Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Ulice 8. května 464, p. č. 248, PV 50, 416–418.
[23] FALTÝNEK, K., 2003: Olomouc, Sokolská před č. 25 (červen 2000). Závěrečná zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-525.
[24] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, č. 2, 119–151.
[25] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách. Provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Straße Na Hradbách. Ein Provisorium oder ein leichter Holz-Lehm-Bau aus dem 13. Jahrhundert, kleine Überlegungen zu einem großen Problem, AH 38, 203–217.
[26] HOLUB, P. et al., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna – Zum Forschungsstand des Hölzernen bürgerlichen Wohnbaus im spätmittelalterlichen Brno (Brünn). In: Forum Urbes Medii Aevi II. (Merta, D.–Peška, M., edd.), 44–101. Brno.
[27] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské (2. vydání). Praha.
[28] CHUPÍK, F., 2009: Pozdně středověké a renesanční opevnění. In: Dějiny Olomouce 1. (Schulz, J., ed.), 299–301. Olomouc.
[29] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[30] KLÍMA, B., 1980: Zámečnická práce staromoravských kovářů v Mikulčicích – Schlosserarbeit der großmährischen Schmiede in Mikulčice. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně VIII. Sv. 3. Praha.
[31] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostroh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[32] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí – Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[33] KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[34] KRAJÍC, R., 2020: Zaniklé středověké město Sezimovo Ústí – Die mittelalterliche Stadtwüstung Sezimovo Ústí, AH 45, 765–783. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-12 | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[35] KUČA, K., 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4. díl. Ml–Pan. Praha.
[36] LISÁ, L. et al., 2021: Lisá, L.–Holub, P.–Peška, M.–Zůbek, A., Poznámky k problematice interiéru nezděných staveb středověkého Brna (konfrontace archeologických poznatků a mikromorfologické analýzy podlahových úrovní vybraných staveb) – Notes on the issues of the interior of non-masonry buildings in medieval Brno (confrontation of archaeological findings and a micromorphological study of floor levels of selected buildings), PV 62, č. 2, 127–158. https://doi.org/10.47382/pv0622-06 | DOI 10.47382/pv0622-06
[37] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2013: Hmotná kultura mladší doby hradištní na Moravě a ve Slezsku – Die materielle Kultur der jüngeren Burgwallzeit in Mähren und Schlesien, AH 38, 45–90.
[38] MICHNA, P., 1975: Záchranné archeologické akce v Olomouci, PV 1974, 81–82.
[39] MICHNA, P., 1982: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici) – Zur Baugeschichte der Mittelalterlichen Houser in Olomouc (Archäologische Untersuchung von zwei Baugrundstücken in Färbergasse), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179–241.
[40] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace – Zur Kenntnis der mittelalterlichen Behausung in der Zeit der grossen Kolonisation. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc. (Frolec, I., ed.), 222–284. Brno.
[41] MICHNA, P., 1994: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1993, VVM XLVI, 366–371.
[42] NATHER, W., 2007: Kronika olomouckých domů. 2. díl (Spáčil, V., ed.). Olomouc.
[43] NEŠPOR, V., 1998: Dějiny města Olomouce (2. vydání). Olomouc.
[44] NMKO: Nejstarší městská kniha olomoucká (Liber actuum notabilium) z let 1343–1420 (Spáčil, V., ed.). Olomouc 1982.
[45] NODL, M., 2021: Předměstí středověkých měst: městské předpolí versus svébytné město. In: Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 97–111. Praha.
[46] NOVÁK, J., 2016: Hospodářské zázemí královských měst střední Moravy ve středověku – Economic background of the royal towns in Central Moravia in the Middle Ages. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
[47] PKO: Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430–1492, 1528 (Spáčil, V.–Spáčilová, L., edd.). Olomouc 2004. | DOI 10.7767/zrgga.2005.122.1.583
[48] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299.
[49] RAZÍM, V., 2019: Středověká opevnění českých měst 3. díl. Katalog Morava a Slezsko – Medieval Town Walls in the Czech Lands Part 3. Catalogue of Moravia and Silesia. Praha.
[50] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí – Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[51] SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Olomouc Slovenská ulice 1997–98, Kostel Neposkvrněného početí P. Marie, záchranný archeologický výzkum. Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-654.
[52] SMÍŠEK, K., 2016: Numismatické určení mincí z archeologického výzkumu NPÚ Olomouc na lokalitě Olomouc, ul. Sokolská 5 (akce 13/2015). Zpráva, ulož. na odboru archeologie NPÚ ÚOP v Olomouci.
[53] ŠLÉZAR, P., 2017: Archeologický výzkum u kostela Panny Marie Sněžné. Příspěvek k problematice počátků opevnění a církevních staveb na olomouckém Předhradí – Archaeological excavation at the Church of Our Lady of the Snows. On the origins of fortification and sacred architecture in Předhradí (Outer Bailey) of Olomouc, PV 58, č. 2, 97–127.
[54] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravian and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centurie in the Kontext of Central Europe (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno. | DOI 10.31577/slovarch.2021.69.7
[55] ŠLÉZAR, P., 2021: Od knížecího hradu k právnímu městu. In: Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 202–228. Praha.
[56] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of St. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.
[57] TICHÁK, M., 2000: Paměť olomouckých předměstí. Olomouc.
[58] VEČEŘA, P., 2004: Olomouc, Sokolská 36 (červen 1994). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-653.
[59] VEČEŘA, P., 2006: Olomouc, Sokolská (květen, září 2005). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-710.
[60] VEČEŘA, P., 2013: Olomouc, Sokolská – Koželužská (září 1990). Nálezová zpráva, ulož. v knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci pod č. D-883.
[61] ZLÁMAL, T., 2016: Olomouc (k. ú. Olomouc, okr. Olomouc) Sokolská ulice č. 5, PV 57, č. 2, 301–303.
[62] ZLÁMAL, T., 2021: Olomoucké předměstí stará Bělidla. Předměstí moravského středověkého města očima archeologie – Old Bělidla Suburb of Olomouc. Archaeological Perspective on Suburb of Moravian Medieval City. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
[63] ZŮBEK, A., 2018: Archeologické projevy středověké a raně novověké nezděné zástavby na parcelách někdejších domů č. 6 a 8 na Vídeňské ulici v Brně – Archäologische Erscheinungsformen der mittelalterlichen und frühneuzeitlichen mauerlosen Bebauung auf den Parzellen der ehemaligen Häuser Nr. 6 und 8 in der Vídeňská-Straße in Brünn, AH 43, 65–95. https://doi.org/10.5817/AH2018-1-5 | DOI 10.5817/ah2018-1-5
[64] ZŮBEK, A., 2019: Archeologické projevy středověké a raně novověké zástavby první předměstské čtvrti v Brně – Archäologische Erscheinungsformen der mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Bebauung des ersten Brünner Vorstadtviertels, AH 44, 289–311. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-13 | DOI 10.5817/ah2019-1-13
[65] ZŮBEK, A., 2019a: Mazanice – stavební materiál v brněnském prostředí. Příkladová studie zpracování a analýzy souboru fragmentů vypálené mazanice z výplní suterénu VS029 na parcele domu Kobližná 4. Brno.