Název: Diskontinuita tehlovej architektúry v 13. storočí v Trnave a okolí : boli plevovky románske a prstovky gotické?
Variantní název:
- Discontinuity of brick architecture in Trnava and its surroundings in the 13th century : were bricks containing plant residues Romanesque and cannellated bricks Gothic?
- Diskontinuität der Ziegelarchitektur im 13. Jahrhundert in Trnava und Umgebung : waren Spreuziegel romanisch und Handstrichziegel gotisch?
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 2, s. 551-594
Rozsah
551-594
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76760
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V príspevku sa poukazuje na zlom v technológii výroby tehál, ktorý sa prejavil aj v zmene slohového výrazu stavieb. V meste Trnava a jej blízkom okolí je pomerne jednoduchá identifikácia materiálovo a časovo ohraničenej skupiny stavieb, ktoré stáli pri počiatkoch inštitucionálneho mesta od polovice 13. storočia. Stavby boli vybudované z tehál opatrených na povrchu kanelovaním (tzv. prstovky). Ich odlíšenie od predchodcov a nasledovníkov uľahčuje fakt, že steny boli režné – neomietané, s úpravou malty v škárach. Dovtedy sa u nás stavalo z pálených tehál, ktoré obsahovali v hmote rastlinné zvyšky (tzv. plevovky) a stavby boli omietnuté. Zdôvodňujeme označenie prstoviek za gotické tehly a plevoviek za románske na trnavskom území. Pátrame aj po proveniencii výroby oboch typov tehál, pričom sa začína javiť ako reálne, že každý z nich pochádza z inej kultúrnej oblasti.
This paper points out a break in the technology of brick production, which was also reflected in a change in the style of buildings. In the town of Trnava and its surroundings it is relatively easy to identify a materially and chronologically limited group of buildings associated with the origins of the institutional town from the mid-13th century onwards. The buildings were constructed of bricks with a cannellated surface. Their distinction from their predecessors and types that replaced them is enabled by the fact that the walls were unplastered, with mortar only applied in the joints. Until then, buildings had been constructed of fired bricks containing plant residues and they were plastered. The article explains the determination of cannellated bricks as Gothic and bricks with plant residues as Romanesque in the Trnava area. We also researched the provenance of the production of both types of bricks, and it seems probable that each originated in a different cultural environment.
slo
eng
Reference
[1] BÓNA, M. a kol., 2020: Malá Mača, Kostol sv. Margity Antiochijskej, architektonicko-historický a umelecko-historický výskum interiéru. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T880.
[2] BÓNA, M., ed. a kol., 2016: Kostol sv. Štefana Kráľa v Livine. Topoľčany.
[3] BOTEK, A. a kol., 2021: Šamorínsky kostol v 13. storočí, Pamiatky a múzeá 4, 2–7.
[4] BRYKOWSKA, M., 2002: Studia nad wschodnim zasięgiem architetrury ceglanej. In: Cegła w architekturze środkowo-wschodniej Europy. Historia. Metody badań. Konserwacja (Arszyński, M.–Mierzwiński, M., reds.), 30–42. Malbork.
[5] BUCHINGER, G.–SCHÖN D., 2015: Die früheste bekannte Verwendung von Ziegeln im mittelalterlichen Herzogtum Österreich. Zur Baugeschichte und zum politischen Kontext von St. Michael in Wien in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 20–29.
[6] ČURNÝ, M., 2008: Tehla ako stavebný materiál stredovekej a novovekej architektúry na Slovensku, pohľad archeológa. Dizertačná práca, Nitra. Rkp. archivovaný v AÚ SAV Nitra.
[7] ČURNÝ, M., 2015: Tehla a stavebná keramika v architektúre stredovekých a včasnonovovekých Košíc, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 174–184.
[8] ČURNÝ, M.–GERGOR, M.–HLOŽEK, M., 2018: Kláštor benediktínov v Ludaniciach, výsledky štúdia tehál. In: Architektúra kláštorov a rehoľných domov na Slovensku. Dejiny a pamiatková ochrana (Kvasnicová, M.–Šeregi, M., edd.), 394–412, 602–603. Bratislava.
[9] GERVÉS-MOLNAR, V., 1972: A középkori Magyarország rotundái. Budapešť.
[10] GEROLYMOU, K., 2017: Brickmakers, tilemakers and kilns in the byzantine and post-byzantine periods. Detecting textual and iconographic evidence, Byzantina Symmeikta 27, 259–313.
[11] GLOCKOVÁ, B.–KÜRTHY, Ľ., 2006: Výskumná správa z architektonicko-historického výskumu z kláštorného kostola Kláštora pod Znievom, archivovaná na Krajskom pamiatkovom úrade v Žiline pod č. T108.
[12] GOJDIČ, I., 2017: Kostol v Dolnom Dubovom a Jozef Ignác Bajza, Pamiatky a múzeá 4, 30–36.
[13] HAVIAROVÁ, M.–HAVIAR, T.–GOJDIČ, I., 2013: Architektonicko-historický výskum kostola v Gáni. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 818.
[14] HAVIAROVÁ, M.–ZVEDELOVÁ, K., 2011: Stavebno-historický vývoj Kostola sv. Petra a sv. Pavla v Cíferi-Páci s dôrazom na románske stavebné etapy, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 14, 39–46.
[15] HÖHNE, D., 2001: Fugenritzungen als Datierungskriterium? Baugeschichtliche Beobachtung an Kirchen im Raum Halle. In: Burgen und Schlösser in Sachsen-Anhalt. Heft 10, 136–157. Halle/Saale.
[16] HOLGER, R., 1996: Zum Dualismus von Materialfarbigkeit uns Fassung an hochmittelalterlichen Massivbauten. Neue Befinde aus Thüringen. Burgen und Schlösser in Thüringen, Jahresschrift der Landesgruppe Thüringen der Deutschen Burgenvereinigung e.V., 70–84.
[17] HOLUB, P. a kol., 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. In: Dějiny staveb 2010, 139–159. Plzeň.
[18] HRNČIARIK, E., 2017: Predbežná správa z archeologického výskumu Námestia kráľovnej Konštancie. Rkp. uložený v archíve Katedry klasickej archeológie Trnavskej univerzity v Trnave pod č. 1/2017.
[19] HRNČIARIK, E., 2022: K trnavskému karneru. In: Lošonec – Dejiny obce (Lopatková, Z., ed.), 51–55. Lošonec.
[20] HROMADA, J., 2006: Dokumentácia priebehu reštaurovania. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 238.
[21] CHOROWSKA, M.–CABAN, M., 2015: The Origins of the Brick Architecture in Silesia. Brick: Size, Composition, Chronology, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 8–19.
[22] CHOVANEC, J., 1993: Stredoveký Kostol sv. Petra v Malej Bare – Die mittelalterliche Kirche des Hl. Peter in Malá Bara, AH 18, 301–313.
[23] JANIŠ, D.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2015: K nejstarším stavebním dějinám a typologii románského kostela Všech svatých ve Starých Hvězdlicích – Zur ältesten Baugeschichte und Typologie der romanischen Allerheiligenkirche in Staré Hvězdlice (Bezirk Vyškov), AH 40, 801–802. https://doi.org/10.5817/AH2015-2-22 | DOI 10.5817/ah2015-2-22
[24] KALINOVÁ, M., 2010: Pamiatkový výskum fasád Kostola sv. Alžbety v Šaštíne-Strážach, Monumentorum tutela 22, 166–181.
[25] KAZIMÍR M.–ŽUFFOVÁ, J.–STANÍK, I., 1997: Areál bývalého kláštora klarisiek v Trnave. Pamiatkový výskum časti objektu. Východné nádvorie – základové murivá, priečne (stredné) krídlo – suterén. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 335.
[26] KIESOW, G., 2012: Památková péče v Německu. Brno.
[27] KOREŇ, P.–KUCMAN, T., 2015: Reštaurátorský výskum interiérových a exteriérových povrchov lode a svätyne Národnej kultúrnej pamiatky Kostol Všetkých svätých v Dechticiach. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 358.
[28] KOVAČOVIČOVÁ-PUŠKÁROVÁ, B.–JANKOVIČ, V., 1965: Kostol sv. Alžbety v Kaplnej pri Bratislave. In: Zo starších výtvarných dejín Slovenska, 53–66. Bratislava.
[29] KÜRTHY, Ľ.–GLOCKOVÁ, B., 2010: Príspevok k vývoju sakrálnej architektúry 13. stor. na území bývalej Užskej a Zemplínskej župy, Monumentorum tutela 22, 318–332.
[30] LESÁK, B. a kol., 2016: Výsledky záchranného archeologického výskumu v lokalite MPR Trnava – Trojičné námestie č. 9, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 19, 21–30.
[31] LESÁK, B.–KOVÁČ, J.–VRTEL, A., 2012: Archeologický výskum nádvoria Bratislavského hradu 2008–2010, základné ciele výskumu a predbežné pracovné vyhodnotenia, Monumentorum tutela 24, 143–148.
[32] LEIXNER, A., 1967: Štátny zámok Zvolen, prieskumné reštaurátorské práce. Rkp. archivovaný na Pamiatkovom úrade Bratislava v osobnom fonde Alberta Leixnera v krabici č. 45.
[33] MAREK, M., 2011: Národnosti Uhorska. Trnava.
[34] MAŁACHOWICZ, M., 2015: Ceramic Building Detail from Nowy Targ Square in Wroclaw, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 106–115.
[35] MARTINÁK, M., 2015: Nové poznatky k stredovekému pôvodu vybraných sakrálnych stavieb v Levickom okrese. Bakalárska práca, Filozofická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave.
[36] MARTINÁK, M., 2015a: Príspevok k stavebnému vývoju Kostola sv. Juraja v Jure nad Hronom, Zborník Tekovského múzea v Leviciach X, 145–162.
[37] MENCL, V., 1968: Výtvarný vývoj středověkých omítek. Praha.
[38] MESZÁROŠOVÁ, K., 1983: Nálezová správa z archeologického výskumu Lovčickej brány mestského opevnenia v Trnave. Rkp. archivovaný v Západoslovenskom múzeu Trnava, bez signatúry.
[39] MEYER, A., 1993: Verputzt und Tünche an mittelalterlichen Bauten. Schutzschicht oder Dokument? In: Putz und Farbigkeit an Mittelalterlichen Bauten (Hofrichter, H., ed.), 23–30. Stuttgart.
[40] MITCHELL, P., 2013: Ziegel als archäologische Artefakte: Technologie – Verwendung – Format – Datierung, Beiträge zur Mittelarcheologie in Österreich 29, 63–70.
[41] MITCHELL, P.–SCHÖN, D., 2002: Zur Struktur und Datierung des Mauerwerks in Wien, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 56, Nr. 4, 472–473.
[42] MOLNÁR, T.–HRACHOVSKÝ, P., 2011: Reštaurátorský výskum Kostol sv. Margity v Malej Mači. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 262.
[43] NAGY, P., 2010: Archeológia Kostola Všetkých svätých v Dechticiach, Pamiatky a múzeá 4, 40–42.
[44] NAGY, P., 2011: Stredoveké tehly na Slovensku. In: Laterãrius. Dejiny tehliarstva na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia – Supplementum 3 (Nagy, P.–Čurný, M., edd.), 31–43. Bratislava.
[45] NAGY, P., 2012: Archeologický výskum na dostavbe hotela Holiday Inn v Trnave – Die archäologische Grabung beim Bau des Holiday Inn in Trnava, AH 37, 113–132.
[46] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[47] ORIŠKO, Š., 1997: Architektúra neskororománskej rotundy v Šiveticiach – Die Architektur der spätromanischen Rotunde in Šivetice, AH 22, 29–37.
[48] ORIŠKO, Š., 1998: Kostol klarisiek v Trnave. Príspevok k problematike stredovekej architektúry mendikantov na Slovensku – Die Kirche des Klarissenordens in Trnava. Beitrag zur Problematik der mittelalterlichen Architektur der Mendikanten, AH 23, 353–368.
[49] ORIŠKO, Š., 1998a: Poznámky k románskemu kostolu v Dechticiach, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja, 29–34.
[50] ORIŠKO, Š., 2001: Poznámky k výskumu románskych krstiteľníc. Neznáme i známe kamenné krstiteľnice zo západného Slovenska, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, 45–50.
[51] ORIŠKO, Š., 2005: K problematike stavebnej plastiky stredovekého kostola v Piešťanoch. Kameňosochárske fragmenty z piešťanského kostola v zahraničných zbierkach, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 8, 39–46.
[52] ORIŠKO, Š., 2009: Stredoveká tehlová architektúra na Slovensku. Niektoré problémy výskumu – Die mittelalterliche Backsteinarchitektur in der Slowakei. Einige Probleme der Forschung, AH 34, 733–744.
[53] PERLICH, B., 2007: Mittelalterlicher Backsteinbaum in Europa. Zur Frage nach Herkunft der Backsteintechnik. Petersberg.
[54] POLLA, B., 1986: Košice-Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom. Košice.
[55] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. Bratislava.
[56] PURSCHE, J., 1984: Mittelalterliche Verputzte – Bemerkungen zu Befinden in Regensburg. Farbige Architektur, Arbeitsheft 21, 10–38.
[57] RÁBIK, V., 2010: Richtári Trnavy v stredoveku I. Obdobie vzniku a formovania výsadného mesta, Novinky z radnice, jún.
[58] RÁBIK, V., 2018: Belo IV. a protomestské sídliská v roku 1238. In: Trnava 1238–2018, 25–39. Trnava.
[59] RÁBIK, V., 2019: Benediktíni v Trnave v stredoveku. Fikcia alebo skutočnosť?, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 22, 3–8.
[60] SABADOŠOVÁ, E., 2015: Rímskokatolícky Kostol svätého Jakuba staršieho vo Štvrtku na Ostrove, Architektonicko-historický a umelecko-historický výskum kostola, I. etapa – výskum západných priestorov. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 829.
[61] SABADOŠOVÁ, E., 2015a: Kostol Panny Márie Ružencovej v Kostolnej pri Dunaji, architektonicko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Bratislave pod č. KPUBA-2016/8418.
[62] SKALSKÁ, M., 2010: K dejinám ranostredovekých sakrálnych stavieb na Gemer, Monumentorum tutela 22, 378–386.
[63] SLIVKA, M., 1980: Tehla ako stavebný materiál. Príspevok k dejinám tehliarstva, Pamiatky a príroda 5, 26–28.
[64] SMOLÁKOVÁ, M.–ŽUFFOVÁ, J., 2017: Neskororománsky Kostol sv. Jána Krstiteľa v Jelke a jeho gotická obnova, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 20, 47–58.
[65] STANÍK, I., 1983: Architektonický výskum Lovčickej brány mestského opevnenia v Trnave v južnom krídle. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 889.
[66] STANÍK, I., 2009: Pôvodný zámer výstavby stredovekého opevnenia Trnavy a jeho postupná realizácia, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 12, 23–46.
[67] STANÍK, I.–KVETANOVÁ, G., 1998: Nález staršej zaniknutej stavby na mieste františkánskeho kláštora v Trnave, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 2, 21–28.
[68] STANÍK, I.–URMINSKÝ, J., 2000: Mestská pamiatková rezervácia Trnava – záchranné výskumy vo výkopoch inžinierskych sietí v roku 1999, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, 35–43.
[69] STANÍK, I.–ŽUFFOVÁ, J., 1995: Počiatky urbanizmu mesta Trnava, AH 20, 285–299.
[70] ŠIMKOVIC, M., 2013: Hrad Parič v Trebišove, architektonicko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Košice pod. č. T 1507.
[71] ÚRADNÍČEK, V., 1971: Malženice, Kostol Nanebovzatia Panny Márie. Reštaurátorský prieskum. Rkp. v archíve autorky.
[72] ÚRADNÍČEK, V.–KOSTKA, J., 1966: Správa z prieskumu Kostola Panny Márie v Krušovciach, okres Topoľčany. Rkp. v archíve autorky.
[73] URMINSKÝ, J., 2002: Podzemná žatva faktov z histórie Trnavy, Novinky z radnice, november, 20–22.
[74] VÁCHA, Z., 2016: Několik poznámek ke středověké cihelné architektuře na jižní Moravě. In: Dějiny staveb 2016, 65–71. Plzeň.
[75] VALTER, I., 2004: Árpád-kori téglatemplomok nyugat-Dunántúlon. Budapest.
[76] VARHANÍK, J., 2008: Středověké neomínané interiéry. In: Dějiny staveb 2008, 139–142. Plzeň.
[77] VOLOVÁR, M., 2018: Kostol Navštívenia Panny Márie v Trebišove a jeho slohový kontext. Príbehy pamiatok a obrazov. Zborník príspevkov k sedemdesiatinám Ivana Gojdiča, 270–289. Trnava.
[78] WEHLI, T., 2001: A magyarországi bencés konyvfestészet történetéhez. In: Paradisum plantavit Bencés Monostorok a Középkori Magyarországon (Takács, I., ed.), 151–152. Pannonhalma.
[79] ZAHN, M., 1984: Die Lübower Kirche. Bemerkungen zur romanischen Backsteinfarbigkeit. In: Beiträge zur Erhaltung von Kunstwerken, 53–59. Dresden.
[80] ZACHAROVÁ, D., 2020: Nové poznatky k stavebnému vývoju románskeho Kostola Sedembolestnej Panny Márie v Trstíne-Hájičku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 23, 35–42.
[81] ŽUDEL, J.–DUBOVSKÝ, J. a kol., 2006: Dejiny Modry. Modra.
[82] ŽUFFOVÁ, J., 2010: K najstarším sakrálnym pamiatkam Trnavy, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 13, 15–28.
[83] ŽUFFOVÁ, J., 2010a: Kostol Všetkých svätých v Dechticiach, architektonicko-historický výskum čiastkový, výskum spod terénu odkrytých murív. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Trnava pod. č. D 583.
[84] ŽUFFOVÁ, J., 2011: Senica, Kostol Navštívenia Panny Márie, analýza odkrytých častí ako 1. etapa čiastkového architektonicko-historického výskumu. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Trnava pod č. D 585.
[85] ŽUFFOVÁ, J., 2014: Kostol sv. Bartolomeja v Ružindole, architektonicko-historický a umelecko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T891.
[86] ŽUFFOVÁ, J., 2016: Architektonicko-historický a umelecko-historický výskum meštianskeho domu na Štefánikovej ulici č. 3 v Trnave. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 780.
[87] ŽUFFOVÁ, J., 2016a: Kostol Všetkých svätých v Dechticiach, architektonicko- historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 584.
[88] ŽUFFOVÁ, J., 2017: Architektonicko-historický výskum murív odkrytých počas archeologického výskumu južne od Kostola sv. Jakuba, Trnava. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T890.
[89] ŽUFFOVÁ, J., 2019: Architektonicko-historický výskum veže pri Bernolákovej bráne v Trnave. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 586.
[90] ŽUFFOVÁ, J., 2021: Architektonicko-historický výskum murív odkrytých archeologickým výskumom (archeologický výskum vykonala forma AA Avala, vedúci Andrej Žitňan) na parcelách 535/1, 535/3 v Trnave na Halenárskej ul. – 2. etapa. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 591.
[91] ŽUFFOVÁ, J.–HRNČIARIK, E., 2017: Bývalý cintorín pri Bazilike sv. Mikuláša v Trnave. Výsledky archeologického a architektonicko-historického výskumu, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 20, 3–14.
[92] ŽUFFOVÁ, J.–STANÍK, I., 2010: Urbanistický a architektonický vývoj mesta. Prvotná meštianska architektúra. In: Dejiny Trnavy (Šimončič, J., ed.), 387–443. Trnava.
[93] ŽUFFOVÁ, J.–ZACHAROVÁ, D., 2006: Prvé výsledky výskumu Kostola sv. Mikuláša v Trnave, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 9, 3–16.
[94] ŽUFFOVÁ, J.–ZACHAROVÁ, D., 2018: Počiatky Kostola sv. Martina v Hrnčiarovciach nad Parnou. K problematike kostola patriaceho do okruhu trnavskej neomietanej tehlovej architektúry, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 21, Trnava, 31–44.
[2] BÓNA, M., ed. a kol., 2016: Kostol sv. Štefana Kráľa v Livine. Topoľčany.
[3] BOTEK, A. a kol., 2021: Šamorínsky kostol v 13. storočí, Pamiatky a múzeá 4, 2–7.
[4] BRYKOWSKA, M., 2002: Studia nad wschodnim zasięgiem architetrury ceglanej. In: Cegła w architekturze środkowo-wschodniej Europy. Historia. Metody badań. Konserwacja (Arszyński, M.–Mierzwiński, M., reds.), 30–42. Malbork.
[5] BUCHINGER, G.–SCHÖN D., 2015: Die früheste bekannte Verwendung von Ziegeln im mittelalterlichen Herzogtum Österreich. Zur Baugeschichte und zum politischen Kontext von St. Michael in Wien in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 20–29.
[6] ČURNÝ, M., 2008: Tehla ako stavebný materiál stredovekej a novovekej architektúry na Slovensku, pohľad archeológa. Dizertačná práca, Nitra. Rkp. archivovaný v AÚ SAV Nitra.
[7] ČURNÝ, M., 2015: Tehla a stavebná keramika v architektúre stredovekých a včasnonovovekých Košíc, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 174–184.
[8] ČURNÝ, M.–GERGOR, M.–HLOŽEK, M., 2018: Kláštor benediktínov v Ludaniciach, výsledky štúdia tehál. In: Architektúra kláštorov a rehoľných domov na Slovensku. Dejiny a pamiatková ochrana (Kvasnicová, M.–Šeregi, M., edd.), 394–412, 602–603. Bratislava.
[9] GERVÉS-MOLNAR, V., 1972: A középkori Magyarország rotundái. Budapešť.
[10] GEROLYMOU, K., 2017: Brickmakers, tilemakers and kilns in the byzantine and post-byzantine periods. Detecting textual and iconographic evidence, Byzantina Symmeikta 27, 259–313.
[11] GLOCKOVÁ, B.–KÜRTHY, Ľ., 2006: Výskumná správa z architektonicko-historického výskumu z kláštorného kostola Kláštora pod Znievom, archivovaná na Krajskom pamiatkovom úrade v Žiline pod č. T108.
[12] GOJDIČ, I., 2017: Kostol v Dolnom Dubovom a Jozef Ignác Bajza, Pamiatky a múzeá 4, 30–36.
[13] HAVIAROVÁ, M.–HAVIAR, T.–GOJDIČ, I., 2013: Architektonicko-historický výskum kostola v Gáni. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 818.
[14] HAVIAROVÁ, M.–ZVEDELOVÁ, K., 2011: Stavebno-historický vývoj Kostola sv. Petra a sv. Pavla v Cíferi-Páci s dôrazom na románske stavebné etapy, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 14, 39–46.
[15] HÖHNE, D., 2001: Fugenritzungen als Datierungskriterium? Baugeschichtliche Beobachtung an Kirchen im Raum Halle. In: Burgen und Schlösser in Sachsen-Anhalt. Heft 10, 136–157. Halle/Saale.
[16] HOLGER, R., 1996: Zum Dualismus von Materialfarbigkeit uns Fassung an hochmittelalterlichen Massivbauten. Neue Befinde aus Thüringen. Burgen und Schlösser in Thüringen, Jahresschrift der Landesgruppe Thüringen der Deutschen Burgenvereinigung e.V., 70–84.
[17] HOLUB, P. a kol., 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. In: Dějiny staveb 2010, 139–159. Plzeň.
[18] HRNČIARIK, E., 2017: Predbežná správa z archeologického výskumu Námestia kráľovnej Konštancie. Rkp. uložený v archíve Katedry klasickej archeológie Trnavskej univerzity v Trnave pod č. 1/2017.
[19] HRNČIARIK, E., 2022: K trnavskému karneru. In: Lošonec – Dejiny obce (Lopatková, Z., ed.), 51–55. Lošonec.
[20] HROMADA, J., 2006: Dokumentácia priebehu reštaurovania. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 238.
[21] CHOROWSKA, M.–CABAN, M., 2015: The Origins of the Brick Architecture in Silesia. Brick: Size, Composition, Chronology, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 8–19.
[22] CHOVANEC, J., 1993: Stredoveký Kostol sv. Petra v Malej Bare – Die mittelalterliche Kirche des Hl. Peter in Malá Bara, AH 18, 301–313.
[23] JANIŠ, D.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2015: K nejstarším stavebním dějinám a typologii románského kostela Všech svatých ve Starých Hvězdlicích – Zur ältesten Baugeschichte und Typologie der romanischen Allerheiligenkirche in Staré Hvězdlice (Bezirk Vyškov), AH 40, 801–802. https://doi.org/10.5817/AH2015-2-22 | DOI 10.5817/ah2015-2-22
[24] KALINOVÁ, M., 2010: Pamiatkový výskum fasád Kostola sv. Alžbety v Šaštíne-Strážach, Monumentorum tutela 22, 166–181.
[25] KAZIMÍR M.–ŽUFFOVÁ, J.–STANÍK, I., 1997: Areál bývalého kláštora klarisiek v Trnave. Pamiatkový výskum časti objektu. Východné nádvorie – základové murivá, priečne (stredné) krídlo – suterén. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 335.
[26] KIESOW, G., 2012: Památková péče v Německu. Brno.
[27] KOREŇ, P.–KUCMAN, T., 2015: Reštaurátorský výskum interiérových a exteriérových povrchov lode a svätyne Národnej kultúrnej pamiatky Kostol Všetkých svätých v Dechticiach. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 358.
[28] KOVAČOVIČOVÁ-PUŠKÁROVÁ, B.–JANKOVIČ, V., 1965: Kostol sv. Alžbety v Kaplnej pri Bratislave. In: Zo starších výtvarných dejín Slovenska, 53–66. Bratislava.
[29] KÜRTHY, Ľ.–GLOCKOVÁ, B., 2010: Príspevok k vývoju sakrálnej architektúry 13. stor. na území bývalej Užskej a Zemplínskej župy, Monumentorum tutela 22, 318–332.
[30] LESÁK, B. a kol., 2016: Výsledky záchranného archeologického výskumu v lokalite MPR Trnava – Trojičné námestie č. 9, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 19, 21–30.
[31] LESÁK, B.–KOVÁČ, J.–VRTEL, A., 2012: Archeologický výskum nádvoria Bratislavského hradu 2008–2010, základné ciele výskumu a predbežné pracovné vyhodnotenia, Monumentorum tutela 24, 143–148.
[32] LEIXNER, A., 1967: Štátny zámok Zvolen, prieskumné reštaurátorské práce. Rkp. archivovaný na Pamiatkovom úrade Bratislava v osobnom fonde Alberta Leixnera v krabici č. 45.
[33] MAREK, M., 2011: Národnosti Uhorska. Trnava.
[34] MAŁACHOWICZ, M., 2015: Ceramic Building Detail from Nowy Targ Square in Wroclaw, Forum urbes medii aevi IX., č. 1–2, 106–115.
[35] MARTINÁK, M., 2015: Nové poznatky k stredovekému pôvodu vybraných sakrálnych stavieb v Levickom okrese. Bakalárska práca, Filozofická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave.
[36] MARTINÁK, M., 2015a: Príspevok k stavebnému vývoju Kostola sv. Juraja v Jure nad Hronom, Zborník Tekovského múzea v Leviciach X, 145–162.
[37] MENCL, V., 1968: Výtvarný vývoj středověkých omítek. Praha.
[38] MESZÁROŠOVÁ, K., 1983: Nálezová správa z archeologického výskumu Lovčickej brány mestského opevnenia v Trnave. Rkp. archivovaný v Západoslovenskom múzeu Trnava, bez signatúry.
[39] MEYER, A., 1993: Verputzt und Tünche an mittelalterlichen Bauten. Schutzschicht oder Dokument? In: Putz und Farbigkeit an Mittelalterlichen Bauten (Hofrichter, H., ed.), 23–30. Stuttgart.
[40] MITCHELL, P., 2013: Ziegel als archäologische Artefakte: Technologie – Verwendung – Format – Datierung, Beiträge zur Mittelarcheologie in Österreich 29, 63–70.
[41] MITCHELL, P.–SCHÖN, D., 2002: Zur Struktur und Datierung des Mauerwerks in Wien, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 56, Nr. 4, 472–473.
[42] MOLNÁR, T.–HRACHOVSKÝ, P., 2011: Reštaurátorský výskum Kostol sv. Margity v Malej Mači. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. R 262.
[43] NAGY, P., 2010: Archeológia Kostola Všetkých svätých v Dechticiach, Pamiatky a múzeá 4, 40–42.
[44] NAGY, P., 2011: Stredoveké tehly na Slovensku. In: Laterãrius. Dejiny tehliarstva na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia – Supplementum 3 (Nagy, P.–Čurný, M., edd.), 31–43. Bratislava.
[45] NAGY, P., 2012: Archeologický výskum na dostavbe hotela Holiday Inn v Trnave – Die archäologische Grabung beim Bau des Holiday Inn in Trnava, AH 37, 113–132.
[46] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[47] ORIŠKO, Š., 1997: Architektúra neskororománskej rotundy v Šiveticiach – Die Architektur der spätromanischen Rotunde in Šivetice, AH 22, 29–37.
[48] ORIŠKO, Š., 1998: Kostol klarisiek v Trnave. Príspevok k problematike stredovekej architektúry mendikantov na Slovensku – Die Kirche des Klarissenordens in Trnava. Beitrag zur Problematik der mittelalterlichen Architektur der Mendikanten, AH 23, 353–368.
[49] ORIŠKO, Š., 1998a: Poznámky k románskemu kostolu v Dechticiach, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja, 29–34.
[50] ORIŠKO, Š., 2001: Poznámky k výskumu románskych krstiteľníc. Neznáme i známe kamenné krstiteľnice zo západného Slovenska, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, 45–50.
[51] ORIŠKO, Š., 2005: K problematike stavebnej plastiky stredovekého kostola v Piešťanoch. Kameňosochárske fragmenty z piešťanského kostola v zahraničných zbierkach, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 8, 39–46.
[52] ORIŠKO, Š., 2009: Stredoveká tehlová architektúra na Slovensku. Niektoré problémy výskumu – Die mittelalterliche Backsteinarchitektur in der Slowakei. Einige Probleme der Forschung, AH 34, 733–744.
[53] PERLICH, B., 2007: Mittelalterlicher Backsteinbaum in Europa. Zur Frage nach Herkunft der Backsteintechnik. Petersberg.
[54] POLLA, B., 1986: Košice-Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom. Košice.
[55] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. Bratislava.
[56] PURSCHE, J., 1984: Mittelalterliche Verputzte – Bemerkungen zu Befinden in Regensburg. Farbige Architektur, Arbeitsheft 21, 10–38.
[57] RÁBIK, V., 2010: Richtári Trnavy v stredoveku I. Obdobie vzniku a formovania výsadného mesta, Novinky z radnice, jún.
[58] RÁBIK, V., 2018: Belo IV. a protomestské sídliská v roku 1238. In: Trnava 1238–2018, 25–39. Trnava.
[59] RÁBIK, V., 2019: Benediktíni v Trnave v stredoveku. Fikcia alebo skutočnosť?, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 22, 3–8.
[60] SABADOŠOVÁ, E., 2015: Rímskokatolícky Kostol svätého Jakuba staršieho vo Štvrtku na Ostrove, Architektonicko-historický a umelecko-historický výskum kostola, I. etapa – výskum západných priestorov. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 829.
[61] SABADOŠOVÁ, E., 2015a: Kostol Panny Márie Ružencovej v Kostolnej pri Dunaji, architektonicko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Bratislave pod č. KPUBA-2016/8418.
[62] SKALSKÁ, M., 2010: K dejinám ranostredovekých sakrálnych stavieb na Gemer, Monumentorum tutela 22, 378–386.
[63] SLIVKA, M., 1980: Tehla ako stavebný materiál. Príspevok k dejinám tehliarstva, Pamiatky a príroda 5, 26–28.
[64] SMOLÁKOVÁ, M.–ŽUFFOVÁ, J., 2017: Neskororománsky Kostol sv. Jána Krstiteľa v Jelke a jeho gotická obnova, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 20, 47–58.
[65] STANÍK, I., 1983: Architektonický výskum Lovčickej brány mestského opevnenia v Trnave v južnom krídle. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 889.
[66] STANÍK, I., 2009: Pôvodný zámer výstavby stredovekého opevnenia Trnavy a jeho postupná realizácia, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 12, 23–46.
[67] STANÍK, I.–KVETANOVÁ, G., 1998: Nález staršej zaniknutej stavby na mieste františkánskeho kláštora v Trnave, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 2, 21–28.
[68] STANÍK, I.–URMINSKÝ, J., 2000: Mestská pamiatková rezervácia Trnava – záchranné výskumy vo výkopoch inžinierskych sietí v roku 1999, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, 35–43.
[69] STANÍK, I.–ŽUFFOVÁ, J., 1995: Počiatky urbanizmu mesta Trnava, AH 20, 285–299.
[70] ŠIMKOVIC, M., 2013: Hrad Parič v Trebišove, architektonicko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Košice pod. č. T 1507.
[71] ÚRADNÍČEK, V., 1971: Malženice, Kostol Nanebovzatia Panny Márie. Reštaurátorský prieskum. Rkp. v archíve autorky.
[72] ÚRADNÍČEK, V.–KOSTKA, J., 1966: Správa z prieskumu Kostola Panny Márie v Krušovciach, okres Topoľčany. Rkp. v archíve autorky.
[73] URMINSKÝ, J., 2002: Podzemná žatva faktov z histórie Trnavy, Novinky z radnice, november, 20–22.
[74] VÁCHA, Z., 2016: Několik poznámek ke středověké cihelné architektuře na jižní Moravě. In: Dějiny staveb 2016, 65–71. Plzeň.
[75] VALTER, I., 2004: Árpád-kori téglatemplomok nyugat-Dunántúlon. Budapest.
[76] VARHANÍK, J., 2008: Středověké neomínané interiéry. In: Dějiny staveb 2008, 139–142. Plzeň.
[77] VOLOVÁR, M., 2018: Kostol Navštívenia Panny Márie v Trebišove a jeho slohový kontext. Príbehy pamiatok a obrazov. Zborník príspevkov k sedemdesiatinám Ivana Gojdiča, 270–289. Trnava.
[78] WEHLI, T., 2001: A magyarországi bencés konyvfestészet történetéhez. In: Paradisum plantavit Bencés Monostorok a Középkori Magyarországon (Takács, I., ed.), 151–152. Pannonhalma.
[79] ZAHN, M., 1984: Die Lübower Kirche. Bemerkungen zur romanischen Backsteinfarbigkeit. In: Beiträge zur Erhaltung von Kunstwerken, 53–59. Dresden.
[80] ZACHAROVÁ, D., 2020: Nové poznatky k stavebnému vývoju románskeho Kostola Sedembolestnej Panny Márie v Trstíne-Hájičku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 23, 35–42.
[81] ŽUDEL, J.–DUBOVSKÝ, J. a kol., 2006: Dejiny Modry. Modra.
[82] ŽUFFOVÁ, J., 2010: K najstarším sakrálnym pamiatkam Trnavy, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 13, 15–28.
[83] ŽUFFOVÁ, J., 2010a: Kostol Všetkých svätých v Dechticiach, architektonicko-historický výskum čiastkový, výskum spod terénu odkrytých murív. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Trnava pod. č. D 583.
[84] ŽUFFOVÁ, J., 2011: Senica, Kostol Navštívenia Panny Márie, analýza odkrytých častí ako 1. etapa čiastkového architektonicko-historického výskumu. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade Trnava pod č. D 585.
[85] ŽUFFOVÁ, J., 2014: Kostol sv. Bartolomeja v Ružindole, architektonicko-historický a umelecko-historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T891.
[86] ŽUFFOVÁ, J., 2016: Architektonicko-historický a umelecko-historický výskum meštianskeho domu na Štefánikovej ulici č. 3 v Trnave. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T 780.
[87] ŽUFFOVÁ, J., 2016a: Kostol Všetkých svätých v Dechticiach, architektonicko- historický výskum. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 584.
[88] ŽUFFOVÁ, J., 2017: Architektonicko-historický výskum murív odkrytých počas archeologického výskumu južne od Kostola sv. Jakuba, Trnava. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. T890.
[89] ŽUFFOVÁ, J., 2019: Architektonicko-historický výskum veže pri Bernolákovej bráne v Trnave. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 586.
[90] ŽUFFOVÁ, J., 2021: Architektonicko-historický výskum murív odkrytých archeologickým výskumom (archeologický výskum vykonala forma AA Avala, vedúci Andrej Žitňan) na parcelách 535/1, 535/3 v Trnave na Halenárskej ul. – 2. etapa. Rkp. archivovaný na Krajskom pamiatkovom úrade v Trnave pod č. D 591.
[91] ŽUFFOVÁ, J.–HRNČIARIK, E., 2017: Bývalý cintorín pri Bazilike sv. Mikuláša v Trnave. Výsledky archeologického a architektonicko-historického výskumu, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 20, 3–14.
[92] ŽUFFOVÁ, J.–STANÍK, I., 2010: Urbanistický a architektonický vývoj mesta. Prvotná meštianska architektúra. In: Dejiny Trnavy (Šimončič, J., ed.), 387–443. Trnava.
[93] ŽUFFOVÁ, J.–ZACHAROVÁ, D., 2006: Prvé výsledky výskumu Kostola sv. Mikuláša v Trnave, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 9, 3–16.
[94] ŽUFFOVÁ, J.–ZACHAROVÁ, D., 2018: Počiatky Kostola sv. Martina v Hrnčiarovciach nad Parnou. K problematike kostola patriaceho do okruhu trnavskej neomietanej tehlovej architektúry, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 21, Trnava, 31–44.